Astronomické fórum

vesmir sa v podstate musi rozpinat minimalne rychl. svetla...

ved ked ide ziarenie od najvzialenejsieho objektu smerom "von" tak ide rychl. svetla + pohyb objektu ... defakto to vlastne chapem tak, ze vesmir sa rozpina vdaka postupujucim casticiam /ziareniu a jeho zmrstovanie nepripada do uvahy, pokial tie na "nieco" nenarazia...

vesmir sa v podstate musi rozpinat minimalne rychl. svetla...

ved ked ide ziarenie od najvzialenejsieho objektu smerom "von" tak ide rychl. svetla + pohyb objektu ... defakto to vlastne chapem tak, ze vesmir sa rozpina vdaka postupujucim casticiam /ziareniu a jeho zmrstovanie nepripada do uvahy, pokial tie na "nieco" nenarazia...Panove nastudujte si problematiku, to nejde vysvetlovat "selskym rozumem"

mozna ne, ale mna to bavi ;D

v minulom storoci bol x hypotez a y krat sa menili...
a cim viac studujem tie hypotezy tym viac otazok mi vznika, je to len
kvantum pozliepanych faktov so snahou ich zaskatulkovat do zatial platnych rovnic a pouciek...

mozna ne, ale mna to bavi ;D

A ti, kteří to neznají, pak tyhle bludy šíří dál s tím, že se to psalo na AF a že to mu snad ti astronomové rozumějí

tak ide rychl. svetla + pohyb objektuAno, přesně naopak je to řečeno vjednom ze základních postulátů STR Jenže ta na vesmírných škálách prý neplatí

"Díváme se na objekty, jejichž světlo k nám letělo 10 miliard let" - to ve mě nutně vyvolává otázku, jak daleko jsou ty objekty dnes, když před 10 miliardami let byly vzdálené 10 miliard světelných let?Ty objekty nebyly před 10-ti miliardami let vzdálené 10 miliard světelných let. Byly blíž (5,7 Gly). V čase 13,65-10=3,65 Gy po BB se na cestu směrem k nám vydal foton, ale ať byl kde byl, vždy když rychlostí c urazil kousek, cesta před ním se díky rozpínání prostoru zase o něco zvětšila. A teď, když k nám "proti proudu" konečně dorazil, je jeho rudý posuv z=1,82. Jeho vlnová délka se zvětšila v poměru (1+z) stejně, jako každá tehdejší délka na tu dnešní. A tak se ta původní vzdálenost 5,7 Gly roztáhla na dnešních 16,2 Gly.

Rychlost rozpínání vesmíru se mění a k určení výše uvedených hodnot je potřeba znát její průběh po celých těch 10 Gy. Hodnoty, které jsem uvedl, vycházejí z nyní přijímaného modelu.

Ahoj Karle, něco jsem si přečetl v tomto týdnu a celkově mi je to daleko jasnější. Na vesmír prostě nelze pohlížet "selskou" logikou, to je bez diskuze. Dnes jsem vysvětlil kolegovi, že se od sebe při jednání vzdalujeme (jak se rozpíná vesmír), tak se tomu srdečně zasmál

Dnes jsem vysvětlil kolegovi, že se od sebe při jednání vzdalujeme (jak se rozpíná vesmír),  No ale to právě neplatí ne? Rozpínání vesmíru v tak "kompaktních" objektech jako jako je třeba vše na Zemi, je vyrovnáno přitažlivostí gravitace, ne? Aspoň tak jsem to pochopil z toho článku...

Může mi ještě někdo vysvětlit, tady to "Poloměr části vesmíru, která je pro nás pozorovatelná, je zhruba 46 Gly"? Se mi to zdá nějak moc...

Však tam Psion přidal smajlíka. Kdyby se rozpínalo všechno včetně pravítka, rudý posuv bychom nezjistili. Kosmologická metrika prostoročasu platí jen v průměru a jen pro kosmologická měřítka. Na vzdálenostech, které odpovídají sobě blízkým galaxiím, je tamní "lokální" metrika určena s velkou přesností už jen lokálním rozložením tenzoru energie a hybnosti.

A nyní k té pozorovatelné vzdálenosti 46 Gly. Jde o totéž, co jsem popsal v příspěvku #170 s tím rozdílem, že foton nyní patří reliktnímu záření. Vznikl 380 ky po BB, takže k nám letí 13,7 Gy a má rudý posuv z=1090. Záření má spektrum černého tělesa a tak je 1+z poměrem teplot tehdy a teď. Jeho fotony vznikly 42 Mly od nás a za to, že jim to k nám trvalo tak dlouho, může rozpínající se vesmír. V něm se všechny vzdálenosti od doby vzniku nyní pozorovaného reliktního záření zvětšily 1+z krát. Místa, kde reliktní záření vzniklo, jsou od nás nyní vzdálena 1091x0,042=46 Gly. Tvrzení o možnosti pozorování v této "vzdálenosti" je bez vysvětlení značně matoucí.

A nyní k té pozorovatelné vzdálenosti 46 Gly. Jde o totéž, co jsem popsal v příspěvku #170 s tím rozdílem, že foton nyní patří reliktnímu záření. Vznikl 380 ky po BB, takže k nám letí 13,7 Gy a má rudý posuv z=1090. Záření má spektrum černého tělesa a tak je 1+z poměrem teplot tehdy a teď. Jeho fotony vznikly 42 Mly od nás a za to, že jim to k nám trvalo tak dlouho, může rozpínající se vesmír. V něm se všechny vzdálenosti od doby vzniku nyní pozorovaného reliktního záření zvětšily 1+z krát. Místa, kde reliktní záření vzniklo, jsou od nás nyní vzdálena 1091x0,042=46 Gly. Tvrzení o možnosti pozorování v této "vzdálenosti" je bez vysvětlení značně matoucí. [smiley=thumbsup.gif] [smiley=dankk2.gif]

Vzdycky mne udivovalo a udivuje, ze foton tak si leti 10mld roku a nicim je nedotceny, pozmeneny, "unaveny" / encyklopedie p.Kleczka, "unavene svetlo"; ted nejsou dukazy, ale.../. A kolik udalosti se mohlo stat behem tech 10mld let, o kterych mozna  vubec nemame ani tuseni...

Steven Weinberg v "Prvnich 3 minutech" dava si otazku: "Co de deje s jednotlivym fotonem, kdyz putuje vesmirem?" - a odpovida si: "Ne mnoho, pokud se zajimame o dnesni vesmir. Svetlo z objektu vzdalenych 10 mld svetelnych let se dostane zcela perfektne az k nam. At je tedy v mezigalaktickem prostoru jakakoli hmota, musi byt dostatecne pruhledna, aby ji mohly fotony prohazet bez rozptylu a bez absorpce po znacnou cast veku vesmiru". A coz kdy nebyla?
Ne pripadaji v uvahu interakce mezi fotonama a temnou hmotou, energii, gravitaci a buh vi, cim jeste?
Bude se psat stejne po - dejme tomu - tisici letech? Vedci tezko se zbavuji vypestovanych diteti, dejiny to potvrzuji.

Ale to jen na okraji veci, prominte, nejsem fundovany na diskuze o relativite atd

veku vesmiru". A coz kdy nebyla?
Ne pripadaji v uvahu interakce mezi fotonama a temnou hmotou, energii, gravitaci a buh vi, cim jeste?
Bude se psat stejne po - dejme tomu - tisici letech? Vedci tezko se zbavuji vypestovanych diteti, dejiny to potvrzuji.

Ale to jen na okraji veci, prominte, nejsem fundovany na diskuze o relativite atd


Intergalakticky prostor samozrejme prazdny neni - nektere vlnove delky svetla jsou absorbovane a davaji tak vzniknout tzv. Lyman alpha forest ve spektrech vzdalenych kvazaru. Viz napr. http://en.wikipedia.org/wiki/Lyman-alpha_forest a http://en.wikipedia.org/wiki/Damped_Lyman_alpha_system. S trochou snahy je mozne z vlastnosti techto systemu vycist i nejake kosmologicke parametry.

Dobrý den, nechtěl jsem zakládat nové téma, tak využiji toto, možná má co dočinění s otázkou, kterou mám.
Narazil jsem na pojem "Vesmírné spiknutí"
citace z Wiki:
Vesmírné spiknutí

Vzhledem k velikosti vesmíru a jeho stáří nastává jev zvaný Vesmírné spiknutí: pokud jsou dvě galaxie, od sebe vzdálené alespoň 13,8 miliard světelných let a přesně mezi nimi (6,9 miliard světelných let) leží Země, lidé na ní mají možnost vidět obě galaxie, ale jedna druhou ne. Protože vesmíru je 13,7 miliard let, nemělo světlo dostatek času, aby přeletělo z jedné galaxie na druhou. Řeklo by se, že tento jev se poprvé objevil relativně nedávno, ale existoval i ve velmi raném vesmíru. Jinak řečeno, vesmír není, nebyl a nebude dost malý na to, aby světlo mohlo prolétnout všechny části a vyrovnalo teplotní rozdíly.

Bohužel, at přemýšlím, jak přemýšlím, nedokáži pochopit jak to vlastně "pracuje"... jak mohou být od sebe galaxie 13,8mld LY, když vesmír má 13,7mld LY. Tak pokud by se našel někdo, kdo by se pokusil toto "vesmírné spiknutí" vysvětlil, byl bych vděčný. Děkuji

Podle současně přijímaného modelu došlo v poměrně rané části vývoje k inflaci prostoru nadsvětelnou rychlostí. Mohou tedy existovat objekty vzdálené od sebe tak daleko, že se ještě "nevidí".

Jde i pohled na vec, predstav si, ze se rozpina neco od male kulicky rychlosti svetla, tak pokud budeme uvazovat dva body lezici na usecce protinajici stred, pak se tyto dva body od sebe "vzdaluji nadsvetelnou rychlosti". Nebo si predstav, ze rozsvitis zarovku a ty dva body jsou dva fotony emitovane vlaknem. Tedy vzdalenost mezi nimi se zvetsuje 2c, ale samotna informace se stale siri jen rychlosti svetla, kazdy foton leti rychlosti maximalne c.

MIZ: mas nejaky odkaz? rad bych si o tom neco pocetl.