Astronomické fórum

Mám Gitzo GT2531, váží 1 kg a pevnost v krutu neskutečná, s hliníkem se to nedá srovnat.

Tak to mame stejny. Ja si myslim, ze i tlumi chveni lepe nez hlinik, i kdyz ne tak dobre jako drevo.

No, problém nevidím v tom uhlíku.. Nevěřím spíš tomu úzkému uchycení nohou spolu s absencí rozpěr. Velkokapacitní stativy mají uchycení jedné nohy i 15cm široké..

Spodní rozpěry se dají koupit i univerzální, střední rozpěry by se taky daly koupit a upravit. Ovšem nemyslím si, že to je potřeba. NIc tak zásadně nestatického se při focení lehkou technikou neděje, pokud tedy člověk nechce fotit ve větru. To uváděné Gitzo má uváděnu nosnost 12 kg, dá se koupit i bytelnější.

Včera jsem měl možnost ten stativ vidět in natura a nemá chybu. To není jen o kvalitě těch nohou, ale i o precizním spojení s držákem hlavy. I bez rozpěrky byl ten stativ výrazně stabilnější než ten od Celestronu s 1.5" trubkama, co jsem nedávno koupil. Je vyřešen opravdu chytře a kvalitně vyroben. Rozhodně za ty peníze stojí.
Přidávám ještě foto sestavy s montáží (5.2 kg). Tak se mi to líbilo, že jsem si to musel vyfotit. Ten stativ je fakt skvělý a udělat rozpěru z karbonu tu umí třeba Havel composite.

Když se téma najednou změnilo z montáží na stativy, napadla mě jedna věc. Ony ty některé podivnosti v průběhu PE vůbec nemusí souviset s montáží, ale mohou být způsobeny vibracemi toho stativu. Ono by asi bylo fakt rozumné tu montáž otestovat na pořádném stativu, protože moje měření doma v dílně na stativu Celestron s 1.5" trubkama vykazuje mnohem hladší průběh PE, byť metoda je úplně jiná.
Už jen ten fakt, že amplituda korekcí se zvýšila se zvýšením zátěže na něco ukazuje, protože u harmonických převodovek je to přesně opačně. Tam má nezatížená převodovka větší chybu, než zatížená, takže by to naopak mělo klesat. Nějak jsme tento aspekt totálně přehlédli.

No Ty víš, že já na to myslím od začátku, akorát chybí ten lepší stativ se správnoou dírou na šroub.. Dost přemýšlím mezi tím uhlíkem a malým dřevěným Bleerbachem. Váhově je to skoro stejné, vibrace budou lepší na dřevě, nosnost je vyšší u uhlíku.

Já se při konstrukci CNC vibracemi zabývám skoro 20 let a ty nejlepší CNC mašinky, mají karbonovou konstrukci, protože obrovská tuhost s sebou nese taky vysoké frekvence vlastních rezonancí, takže uhlík rozhodně není horší dřeva. Předělat to uchycení ke stativu není velký problém a ten, co jsem viděl včera, ten bych bral všema deseti. Nic lepšího jsem zatím ani nezahlédl.

Myslim ze zalezi take na mase toho uhliku oproti drevu. Uznavam, ze jsem porovnaval stativy, kde to drevo je plne, zatimco karbon ma jen obvod, protoze jej mimo jine prodava extremne nizka hmotnost.

Pokud ještě někdo touží po studiu PE HD převodovek, našel jsem zajímavý materiál : https://www.researchgate.net/publication/273424742

Pupaku, jestli chceš stativ na hraní, je tady ten co jsem měl na Nasmythovi - jen je třeba ho odvézt, poslat to fakt nejde. A myslím, že ten se nehne...

Tak jsem se také stal hrdým majitelem této montáže. První hraní pod noční oblohou proběhlo včera a zatím pouze ukázalo, že je potřeba ještě několik věcí doladit v nastavení aby to fungovalo k mé spokojenosti...

Nicméně jsem alespoň udělal sérii 300 x 2s expozic bez pointace, ze které jsem doufal vydolovat PE a konečně rozlousknout tu místní nekonečnou diskusi.
Ustavení nebylo nic moc extra (cca 10' mimo), takže mi Plejády nedaleko meridiánu docela pěkně rovnoměrně utíkaly v deklinaci (80" za 21 minut, červená tečkovaná čára a pravá osa jednotek). Ještě rychleji cca 150" za 21 min mi utíkaly i v rektascenzi (ještě nemám zkalibrovaný Onstep ovladač na montáži, modrá tečkovaná a pravá osa). Ale RA křivka nebyla tak rovnoměrná jako v DE a byla na ní krásně namodulovaná periodická chyba montáže (černá čára jednotky vlevo).
Metoda zpracování:
1. Nasnímáno 300x 2s expozic Plejád na montáži bez pointace (ohnisko 500mm, pixel 3.8um, 1 px = 1.57")
2. Obrázky zaregistrovány proti prvnímu v sérii v PixInsight
3. Z PixI process logu registrace drobným python skriptíkem vyzobány údaje "translation_x", "translation_z" v setinách px pro každou expozici.
4. Z platesolvingu v PixI zjištěno natočení kamery (x,y proti RA/DE)
5. Pixely přepočteny na arcsekundy a z x,y transformovány na RA,DE s pomocí známého úhlu natočení kamery a tím vznikly grafy driftu.
6. Z hodnoty driftu v RA byla odstraněna lineární složka a zůstala čistá černá křivka PE.

Perioda je cca 7 minut a 10 sekund, PE se pohybuje mezi +/- 15 arcsec a IMHO to pujde celkem snadno upointovat...

Podobný průběh jsme již viděli, jen ta perioda je tady dvojnásobná, ale asi to odpovídá, jak bylo zmíněno, periodě jiných převodovek kolem 400 s.

Ještě trochu vyhlazeno, zprůměrováním 10 následujících hodnot.

Bolo by možné niekde zavesiť tie delta dáta v RA, DE?