Astronomické fórum

Artaban píše:Já začal ve 20 SELČ a seeing byl průměrný a rychle se zhoršoval. Tak jsem se věnoval DSO.
Sašo škoda že jsem nezačal dřív. Máš tam z NEB výběžek a to závidím, páč já je nějak letos nedávám. Jsem ostuda, že je velkým refrákem nevidím a Ty tím drobkem jo. Po celém kotoučku máš mnoho detailů jako vždy.

To ze jsi nevidel vybezek je mozna i proto, ze tam zadny poradny nebyl. Nasel jsem snimek z predchoziho dne prakticky ve stejnem natoceni

https://alpo-j.sakura.ne.jp/kk21/j211027a1.jpg

Uplne ten dole. V tech mistech, co jsem nakreslil jsem v EZ jsou nejaka ztmaveni, ale ne klasicke dlouhe vybezky.
Jinak rychlokresba z dnesniho vecera:

Cztwerec píše:Děkuju moc za vynikající a konečně upřesňující informace.

Pánové, O.K.
Ale kde se tedy dočtu to, že korekční deska u Celestronu je z lepšího skla ?
Jaké sklo má tedy Celestron a jaké Meade ? A v čem je rozdíl ?
Já tedy nevím, jaká tam jsou skla, proto se ptám , v čem je má Celestron lepší, když to tu tedy zaznělo .Je pro to někde nějaký zdroj ?

Já jsem nepsal, jestli je celestroní korekční deska z lepšího skla, než u konkurenčního MEADE...

Ale, když už jsi línej se podívat na firemní údaje, tak jsem to udělal za Tebe.. - u SC dalekohledů MEADE ACF není o druhu skla pochyb - je to sklo SCHOTT BOROFLOAT, což je skutečně přesný název skla chráněného ochrannou známkou :

https://www.schott.com/en-gb/products/b ... t-p1000314

I když je to domněnka, tak změřeným parametrům korekční desky Celestronu, získaných díky kolektivu ve VOD Turnov ( s indexem lomu Nd =1,523 a Abbeho číslem Vd=58,5 ), já osobně věřím, a tedy i jejich názoru, že se jedná o sklo B270, což je opět sklo od firmy SCHOTT :

https://www.schott.com/en-ua/products/b-270

Jestli je mezi těmito skly v důsledku nějaký viditelný rozdíl, já samozřejmě nevím...

Promiň, to přeci nebylo na Tebe. Ale celá ta diskuse začala právě tím tvrzením o lepším skle u Celestronu a proto jsem se ptal.
A díky za tu poslední větu- to je informace, která mě zajímala.

... a když už jsme u nějakého porovnávání, tak si z podstaty těch dvou zmiňovaných skel myslím, že hlavní rozdíl bude v tom, že borosilikátové sklo bude o dost pevnější a na poškrábání odolnější... Sklo B270 je totiž pořád jen původní sodnovápenaté sklo, které je v tomto případě nadprůměrně čisté a homogenní. Má velmi vysokou homogenitu indexu lomu, je vysoce průzračné a výborně leštitelné. Jeho udávaná tepelná roztažnost je oproti Borofloatu cca 3x větší.

No, možná na tom rozdílu v tvrdosti něco bude - na Cloudy Nights je docela dost fotek rozbitých korekčních desek, ale z těch největších jednoznačně dominují Celestroní :
Taková rozbitá C14, to je teda mazec... Obzvlášť u té se to jako celek došolichává ručně.

Seeing katastrofa, tak jsem to vzdal.
Sašo, ale i tak hodně povedené pozorování. Výběžek to moc není, ale možná tím spíš pecka že jsi tam to ztmavení vůbec viděl.

U nas mlha ze vidim s bidou nejblizsi lampu

SIRIUS_758 : Nemuze ta dominance rozbitych korekcnich desek na Celestronech odpovidat i jejich dominanci oproti Meade v celkovem poctu pouzivanych kusu ? Mozna se pletu, ale mel jsem vzdy pocit ze u techto velkych SCT se vyskytuje vice Celestronu nez Meade.

Já jsem ve svém 8" SCT viděl někdy i náznak prstenců. Předevčírem se mi zarosila korekční deska pod rosnicí
SIRIUS_758 - jak k tomu dojde? Nějaký "úraz", nebo pnutí?

A tohle video znáte? https://youtu.be/ool3pnpmAt4

Ono je možné vidět vizuálně prstence?

Spíš špatně použitý termín - pásy.

Cztwerec píše:A tohle video znáte? https://youtu.be/ool3pnpmAt4

Ufff, pocit jako v detstvi pri sledovani horroru. Nechapu proc to nezvedli pri prasknuti a nechali dojit az do konce. Ale klobouk dolu, unest 35 kg to bych necekal.

No otázka je jak je to s tím pnutím, když jde z hrany od tubusu... Jestli se nepletu tak ty obrázky co sem dal Boris z CN jsou okomentovány tak, že přetáhnul to šroubení Fastar sekundáru, protože bylo povolené - crack. Přitom v návodu je popsáno, že se s tím musí opatrně a ne silou, každopádně ikdyž tam fastar není tak s nejvyšší opatrností pořád počítat, to je logické. S Celestronem to řešil tak, že to poslal zpátky a za 2000 dolarů mu vykonfigurovali novou desku na dané primární zrcadlo. Po cestě zpátky mu ji ovšem dopravci při překládání rozmlátili znovu. Napotřetí to vyšlo, že Celestron vzal dopravu a náhradu škody uhradil přepravce, poslaný byl tubus se zcadlem a zvlášť korekční deska ve dvojitém balení. Tento další nekonečný "júesej" happy end příběh z CN končí tím, že všechno kouká jak má a dokonce je přístroj vyčerněn sametkou a udělané aktivní chlazení. Na začátku příběhu mu nečekaně pro tento příběh zahejtovalo několik lidí, že to je bez korekční desky odpad a ať se s tím rozloučí... toť vše.

Premenlivý charakter seeingu včera nedával veľa šancí na vysokokvalitné pozorovanie Jupiteru. Za súmraku to bolo najlepšie, neskôr začali prevládať "jednosmerné" turbulencie spôsobené zrejme jet streamom (resp. prúdením vo vyššich vrstvách atmosféry). Okolo 22:00 SELČ už bol seeing k Ant IV. I tak sa dalo ešte niečo nafotiť. Medzitým som pozoroval vstup Io na disk, ktorému vedľa asistoval vychádzajúci Ganymedes. Zostal som u pomerne malého zv. 131x.

Cztwerec: Bude C14 Edge HD?