Re: Satelitní telekomunikační systémy SpX - Starlink

[stana85]

Sajri tam zkopíroval váš příspěvek #151

Dalši odpověď z kosmonautixu:
Tak je na čase vyvinout algoritmy nové, které to budou umět lépe. Neříkej mi, že v dnešní době, kdy počítače umí zázraky by pro ně bylo odstranění stop z fotek problém.

Po této "kauze" jsem změnil názor na kosmonautix. Nečekal jsem že tam jsou tak zaslepení a arogantní. Mají jen to své a jiný názor neberou.

[MaG]

Arogantní není Kosmonautix, tohle pouze pramení z neznalosti šéfredaktora, který tento názor publikoval. Já bych to tak hrozně neviděl. Já si taky s Dušanem ve všem nerozumím, ale vždycky jsem ho respektoval, že on tomu šéfuje. To co se stalo nyní, kdy bordel, a jinak to ani nazvat nejde (všichni tu o něm tak píšeme), považoval za nevhodný výraz hodný banu a ještě ty neustále omílané neprofesionální zmínky, že SW a HW to vyřeší.. je to smutné, ale tak to prostě je.

Je třeba počkat, jak se celá kauza vyvine, ale nemělo to sklouznout k invektivám mezi fanoušky focení a kosmonautiky.

[Jarous1]

Na zaneřádění okolí Zeměkoule dalším potencionálním smetím + dalším přiložení pod kotel do už teď ne moc zdravého elektromagnetického smogu nic "kosmonautického" tedy nevidím Poslat ten "bordel" (jak fyzicky coby předměty, tak i jen opticky) na orbitu a jen z toho pak rejžovat prachy, to mi vědecké a lidstvu přínosné moc nepřijde. I když EM tvrdí, že tímhle si chce při-vydělat peníze na budoucí cestu/y na Mars...

P.S. Tohle je info už z února tohoto roku: SpaceX čeká na schválení provozu jednoho milionu pozemních stanic pro satelitní internet Starlink

[Bill]

No mi přijde úsměvné v dnešní době uhlíkové hysterie taky použít stovky startů nosiče pro tenhle účel. Jsou lidi, kteří mají výčitky při cestě letadlem a teď takový eko nářez...

[adam.trhon]

Bill: Podle https://www.vox.com/2019/1/8/18174082/u ... sions-2018 USA vyprodukovalo v roce 2018 okolo 1,5 miliardy tun CO2 pouze na dopravě. Pokud budete mít 1000 startů a na každém vyprodukujete 500 tun CO2 (což je schválně přestřelené), je to tak třetina promile.

MMys: O kolik by se odhadem prodloužila doba expozice, pokud by se při průletu družice (nebo letadla) zavírala závěrka?

[FunTomas]

...MMys: O kolik by se odhadem prodloužila doba expozice, pokud by se při průletu družice (nebo letadla) zavírala závěrka?

Tak to som zvedavý, ako by sa toto realizovalo v praxi? Je to nerealizovateľné aj pri vizuálnom kontrolovaní oblohy. Čo už pri automatizovanom fotení, keď obsluha nestráži techniku ale v ideálnom prípade spí.

[MilAN]

to : adam .trhon :
To přeci závisí na velikosti zorného pole, na místě na obloze kde fotíme -jak dlouho trvá přelet a na délce expozice vlastního snímku.
ale nejlepší návod, jak na to, se mi dostalo na kosmonautixu a to, že když nám to vadí, tak holt nebudeme fotit nebo nám určitě Musk vypustí lacino družici na focení
Takže pokud máte problémy, tak se přesuňte na kosmonautix, tam vám poradí nebo vás alespoň ohodnotí .

[MMys]

žádná expozice se neprodlouží, nopak po dobu přeletu tam nebudou dopadat fotony, celková doba expozice jednotlivých snímků musí zůstat stejná (kvůli automatizaci snímání - nelze prodloužit čas již exponovaného snímku, neděl by DF) Pouze bude objekt na snímku nepatrně slabší (ztráta bude při běžných polích pár sekund) a to ničemu nevadí. To je ekvivalentní například tomu, že je objekt níže na obloze, tam je taky méně jasný.

Pokud to nepůjde rozumně (v rozumném čase) elimiovat softwarově, asi bude nutné takový HW vytvořit.

[adam.trhon]

FunTomas: navrhl to právě MMys (tady: http://www.astro-forum.cz/viewtopic.php ... 43#p398843), jinak bych se neodvážil na to ptát.

MMys: Špatně jsem to zformuloval, zajímalo mě o kolik by se musela prodloužit expozice ať se to vykompenzuje, ale na to jste mi odpověděl taky, děkuju. Je tam nějaká zrada, kromě toho, že je to další kus hardwaru a starosti navíc?

[juh]

...Pokud to nepůjde rozumně (v rozumném čase) elimiovat softwarově, asi bude nutné takový HW vytvořit.

...Je tam nějaká zrada, kromě toho, že je to další kus hardwaru a starosti navíc?

Nie že by to bolo nerealizovateľné, len to budú ďalšie zbytočné náklady navyše. V finále to pri dnešných cenách to vyjde na koľko, odhadom tak + 1000 € k existujúcej zostave?
+ ďalší ďalekohľad / objektív, tým ktorým sa fotí, tým to asi nepôjde
+ ďalšia kamera, ktorá musí s použitým objektívom zachytiť väčšiu plochu, ako zachytáva hlavná kamera
+ ďalšia krabička navyše pre užívateľov RPI / ASI Air a podobných produktov
+ SW na vyhodnocovanie preletu družíc
+ nejaká mechanická závierka do optickej cesty existujúcej fotozostavy
+ nejaké smeti k tomu - kabeláž, vyhrievanie, zdroj.

[hades]

A napadá vás důvod proč by to nemohla sledovat pointační kamera?

[juh]

- pointačný program by musel byť napísaný tak, aby vedel identifikovať pohyblivé objekty
- pointačný program by musel byť napísaný tak, aby vedel aby vedel pripojiť ďalšie zariadenie (závierku)
- pointačná kamera by musela zaberať väčšiu plochu, ako zaberá hlavná kamera, OAG je tým úplne mimo hru
- pointačná kamera by musela mať dosah minimálne na takú jasnosť, akú majú družice, ktoré sa majú eliminovať
- použiť súbežne iný program na pointačnú kameru aktuálne asi nie je reálne, pretože len jeden program môže v jednom čase ovládať jedno zariadenie, ak by mali dva dva programy, musel by existovať nejaký SW hub, alebo niečo podobné, ktorý by to riadil, aktuálne neviem o ničom takom

[MilAN]

Třeba proto, že ta družice proletí jejím celým zorným polem za 1-2s / podle ohniska a kamery ), a expozice u pointace je běžně také v tom rozsahu, takže to nestíhá. Navíc, bez ohledu na délku expozice je signál slabý a bude se v šumu špatně vyhodnocovat. A bude ti to vypínat snímkování i při tom, že satelit poletí mimo pole hlavní kamery - což by šlo možná vyhodnotit.
Ale podle mne budeš muset snímat rychlostí tak 10FPS, aby to dávalo smysl a mít vytažený zisk na úplné maximum. A při tom se pointace zblázní. Leda by si to zase skládalo jednotlivé expozice třeba po 10 a ty vyhodnocovalo pro pointaci.

[hades]

No, takže nakonec by to šlo... Jenom to musí někdo naprogramovat

[juh]

Až taký happy by som nebol. V prvom rade by sa musel vyrobiť HW (závierky) a museli by sa k nim publikovať ovládače. Komunikácia s nimi by sa musela implementovať do existujúceho SW, potom sa to musí testovať, čo nejaký čas trvá. Potom sa tam musí implementovať nejaká obrazová analýza a tiež sa to musí testovať. Ako tak sledujem vývoj a uvoľňovanie verzií okolo PHD2, tak ak sa zajtra do toho pustia, najskôr o nejakých 10-15 rokov máme prvú testovaciu verziu vonku. Stále tam nemajú doriešené urgentnejšie jednoduchšie veci, ktoré plánovali tak 3-4 roky do zadu. Treba si uvedomiť, že sa to neprogramuje za peniaze a SW sa vytvára vo voľnom čase programátorov.
Možno by boli promptnejší výrobcovia plateného SW.
V každom prípade to nerieši OAG.