Deep Sky v malých dalekohledech

[ladis]

Nevim, zda mezi male dalekohledy patri i refracek 102/500, kazdopadne dnes mi z mesta Jicina ze zahrady poskytl nadhernou 2hodinovou seanci.

Vyuzivaje 3.3st zorne pole s 32mm okularem, primo vybizejici nasadit UHC a zametat letni mlhoviny, prosel jsem si vsechny krasne jasne letni mlhoviny. Severni amerika opet nezklamala, zde ma refracek jasne navrch oproti dobsonu a to tim, ze se do zorneho pole vejde vetsina mlhoviny a je vuci tmavemu hvezdnemu poli krasne kontrastni. Pelikan tez viden, ale slabeji. Rasy dnes rovnez slabsi, nez minule, ale obe casti viditelne vyrazne.

Zastavil jsem se dnes u souhvezdi Persea/Kasiopeji a cca hodinu jsem pozoroval mlhoviny Srdce a Duse. Potesilo me, ze i z presvicene mestske oblohy byly s UHC v 10cm refraktoru videt centralni nejjasnejsi casti. Na prvni pohled viditelne nejjasnejsi partie, po nekolikaminutovem usilovnem soustredeni se se jeste "rozlezly", ovsem samozrejme jsem nevidel cele casti, jen fragmenty!
Krasne jasna centralni cast Srdce promitajici se do dvou dvojhvezd, jasna nebulosita teze mlhoviny kousek dale kolem jasne hvezdy a protahla nejjasnejsi cast mlhoviny "Duse" nadherne kontrastovala s temnym pozadim oblohy, velice vyrazne pri pohybu zornym polem sem a tam.

Po konci astronomickeho soumraku jsem se pokochal par galaxiemi, vypalovackami M31/32 a Pacmanem, ktery oproti Srdci a Dusi doslova a do pismene svitil  8-) Behem 5 minut jsem vse sbalil, uklidil do sklepa a padim do postele dohnat ztracene hodiny spanku...

[Sasa3]

Presne to je kouzlo malych refracku. Dobry kontrast, velke zorne pole a vyborna prenositelnost. A kdyz je neco takoveho v apochromatickem nebo alespon semiapochromatickem provedeni, napr. ED100, ktere pouzivam, tak pak je to velmi universalni dalekohled - s 2" okularem taky zvladne 3 stupnove zorne pole, ale vyborne to pak kresli i na planety a me ten prumer staci i na spoustu dalsich slabsich veci. Je to ale hodne nebezpecne. Pak uz jsem temer prestal tahat ven 250mm Dobson...

[Regulus]

Presne to je kouzlo malych refracku. Dobry kontrast, velke zorne pole a vyborna prenositelnost. Zrovna jsem si při posledním pozorování toto znova potvrdil (v mém případě kombinace ED a 24ky Panoptica, tj. 4° zorné pole  8-)). Je to prostě skvělý pohled, zvláště teď v létě si probrouzdat Mléčnou dráhu v Labuti či Střelci. Oblíbené Řasy jsou teda lepší v dobsnu, ale tam zas nevidím obě zároveň

[Boramyr]

Další malý report ze včerejška pro ty, které to ještě baví číst :
Sestava obvyklá (ED100 + 3x Baader Ortho Classic)

Bohatá OC v Lyře NGC6791 (m9.5) No, bohatá je až pro průměry, od kterých to prý začíná stát za to... pro nás ostatní je to flíček. Je vidět bez problémů bočním pohledem při malém zvětšení v O18, při použití O10 je vidět spíše hůře, protože to už zabírá skoro polovinu zorného pole. Průměr bude něco kolem 15-20' a lze v ní napočítat spolehlivě asi 10 hvězd.

OC v Lištičce NGC6802 (m8.8) Malá hvězdokupa hned vedle ramínka. Dá se snadno nalézt jako drobná skvrnka, která tvoří trojúhelník se dvěma páry hvězd blízko známého asterizmu. Nevšiml jsem si v ní žádných hvězd. Ono toho v ní také do magnitudy 14 moc není.

NGC7662 - Blue snowball (m8.6) Známá planetární mlhovina, poměrně velká, nestelární už při malých zvětšeních. Větší zvětšení však neukáže nic navíc, ani v O6 + UHC jsem neviděl nic jiného, než kruhovou plošku bez detailu.

Galaxie v Pegasovi NGC7331 (m9.5) Jediná viditelná z celé té kupy drobotiny v okolí. Je jasná, protáhlá a je vidět velice dobře i v O18. Zakreslil jsem si ji s hvězdným okolím do třinácté magnitudy a zjistil, že pochopitelně vidím jen jádro a ve skutečnosti je asi 3x větší. Uvidíme, až bude v lepší pozici.

Galaxie NGC7217 v Pegasovi (m10.1) Nic zvláštního, prohlédl jsem si ji jen tak ze sportu, když už jsem se díval tím směrem. Je to menší eliptická galaxie, v O18 celkem nezřetelná, v O10 už je vidět lépe. Ovšem je to jen kruhová skvrnka.

Galaxie NGC185 v Kasiopeii (m9.2) Nebyla sice ještě v moc dobré pozici, ale byla pozorovatelná. Plošná jasnost není nic moc, navíc se začínala objevovat vysoká oblačnost. Byl to asi nejobtížnější objekt z téhle noci, který jsem úspěšně pozoroval, její o něco slabší kolegyni NGC147 jsem už nenašel.

[Sasa3]

Me to bavi, jen pis dal (at tu nejsem za exota).

Jinak jsem mel dve pekne noci pres Telementor, vse z Rican (na klik odkaz na prislusnou pozorovatelskou stranku denicku): 10.8.2013 a 14.8.2013

Prvni noc byla hlavne takove nahodne bloumani Kefeem a Kasiopejou za pomoci Uranometrie 2000.0. Hledal jsem ruzne otevrenky s obskurnimi jmeny. Treba PMH79 1 byla prekavpice docela zretelna, jinak to byly jen slabe, vice ci mene vyraznejsi skupinky hvezd: Fr1, King 12, King 13, Czernik 43. Hezke byly tyhle NGC otevrenky: NGC7160, NGC7142, NGC6939 (i s blizkou galaxii NGC6946, ta uz byla docela narocna), NGC7790 a NGC7788. Klenot pak byla M52, v malem dalekohledu je velmi hezka a bohata.

Jinak dalsi cast noci jsem se snazil vypozorovat nejake obskurni reflexni mlhoviny typu vdB152, vdB143 a vdB1. Ale vzhledem k tomu, ze nebyla poradne videt ani NGC7023, tak to asi nemelo valneho smyslu.

[Sasa3]

Druha noc byla vyjimecna. Takovy seeing jsem jeste nezazil, Airyho disky a i difrakcni krouzky staly jako pribite. Ani se nehly. To snad bylo poprve 10/10. K tomu se jeste pridala velmi slusna tmava obloha (ne ta nejlepsi, ale velmi dobra). Rozhodl jsem se, ze se pustim do nejake planetarky - zvolil jsem NGC7662, protoze tu jsem uz nekolik let (dle denicku 5) nepozoroval a tak jsem ani poradne nevedel, co cekat. Ale na tu doslo az na konec, kdy uz pekne vylezla nahoru a mohl se tak uplatnit vyborny seeing.

Noc jsem jeste za sera zacal dvojhvezdami. Na rho Her jsem otestoval Panoptic 19 (44x). Potesilo me, ze byla rozlisena i pri tom malem zvetseni i s temnou mezirkou. Kresli fakt hezky. Delta Cyg je mnohem narocnejsi, druha slozka vypadala jako kratky jasny obloucek v 1. difrakcnim krouzku pri PA~240deg. Nejnarocnejsi byla mu Cyg. Vzdalenost slozek je tesne pod Dawesovym limitem a navic je tam velky rozdil jasnosti: 1.5. U pri predchozich pozorovanich jsem tusil, ze tam je druha slozka videt. Vcera tam jasne byla jako takovy maly ocasek pri PA~340deg. Krasa.

Prvni planetarka, do ktere jsem se pustil byla NGC6905 v Delfinovi. Rozhodne doporucuji, uz pred 2 roky se mi libilo, jak se v 80mm refraku schovava mezi hvezdami a jak pekne vyleza s rostoucim zvetsenim. Nejlepsi pohled byl vcera pri 140x a 175x (pri 233x byla uz dost slaba), mlhovina byla mirne protahla v severo-jiznim smeru, ze severni strany byla jasnejsi hvezda, na jizni strane sla tusit dalsi slaba hvezda. Jinak to byl stejne jasny kotoucek bez podrobnosti.

Zkusil jsem znovu otevrenku NGC6802, tu se mi jeste v 63ce nepodarilo pozorovat, ani o dovolene z Bernartic. Vcera jsem ji konecne videl, byla to drobna asi 2-3' velka, silne protahla (2:1) mlhava ploska na hranici spatritelnosti bocnim pohledem. Vyzadovala docela koncentraci.

Nahodou jsem pak narazil na otevrenku Roslund 3. Tu jsem 'objevil' pred 2 roky v 80mm refraku, vcera zase v 63tce. Je to takova podezrela skupinka odhadem 5ti hvezd s mlhavym pozadim, ktera bocnim pohledem vyleza nad okoli. Nahodou jsem jeste v te oblasti natrefil na M71 a M27. Zvlaste M27 me prekvapila, pri 44x byl centralni ohryzek velmi intenzivni a nedelalo problem videt i only slabe prilehle laloky. Opet znamka vyjmecne noci.

Zkouknul jsem proto v oblasti nekolik reflexnich mlhovin: Sh2-82 a Sh2-84, ale nic jsem tam nevidel. Mozna Sh2-82, ale nedovedl jsem urcit, jestli to neni jen atmosfericke halo kolem jasnejsi hvezdy.

Dalsi zastavkou mela byt reflexni mlhovina vdB1, ale nahodou jsem v zornem poli narazil na dalsi peknou a bohatou otevrenku. Dle Uranometrie jsem ji identifikoval jako NGC663, v zornem poli byla jeste jedna NGC659. Kdyz uz jsem o ni vedel, nebyl problem si ji vsimnout. Byla to takova drobna mlzinka se silnou centralni stelarni kondenzaci. V okoli jsem hned zkouknul dalsi me nezname hvezdokupy. NGC743 byla zratelna skupinka asi 10ti hvezd ve tvaru trojuhelniku, docela pekna. NGC433 nebyla pri 21x nic nez slaby mlhavy privesek na jih od jasnejsi hvezdy. Pri 53x se rozpadla na nekolik hvezd, dominoval ji retizek jasnejsich hvezd, ktery ukazoval na onu jasnou hvezdu.

V miste vdB1 bylo nejake mlhavo (jsou tam tri jasnejsi hvezdy), ale opet si nejsem jisty, jestli to nebylo jen atmosfericke halo. Nevidel jsem ani IC59 a IC63 (mozna budu muset prekonat hrdost a vytahnout alespon UHC filtr).

Pre posledni planetarkou jsem jeste zkouknul blizkou galaxii NGC7640. Ve vetsich dalekohledech mi dala zabrat a videt jsem ji jen jednou v 110tce z Ondrejova. Z Rican nikdy ne. Vcerejsek nebyl vyjimkou.

Planetarka NGC7662 byla takovy bombonek nakonec. Uz pri 70x to byla zretelna kulicka, vsimnul jsem si protazeni v NE-SW smeru a i naznak centralniho ztmaveni. Prstynek  byl zretelny az pri 140x. Docela se mi libilo, jak s roustoucim zvetsenim planetarka odkryvala dalsi a dalsi tajemstvi. Nejvic casu jsem ztravil pri zvetseni 350x, ktere toho ukazalo az necekane hodne (casem dodam kresbu). Na severo-západní straně byl prstýnek trochu slabší a jakoby rozmazanější. Zdá se, že je tam nějaký lalok vystupující směrem ven. Na opačně straně jiho-východní straně prstýnku byl také náznak menšího laloku. Jinak samotná jasnější část prstýnku získávala trochu hranatější obdélníkový tvar. Je tam jedno výraznější zjasnění na severním konci (pak se prstýnek směrem na západ ztrácí a rozmazává, viz. výše), další zjasnění je ve východním vrcholu obdélníka a další, trochu hůře viditelné, je již zníměné zjasnění na jiho-západním konci. Doma jsem pak netrpělivě vztáhl y knihovničky O'Mearovu knihu věnovanou Caldwell obejktům. Kupodivu na přiložených fotografiích lze všechny pozorované detaily docela dobře identifikovat (což mě samozřejmě potěšilo). Časem dodám kresbu, až to překreslím a přefotím.

[Rekmarik]

(mozna budu muset prekonat hrdost a vytahnout alespon UHC filtr).

Nevzdávej to ! to bys přeci neudělal .. jak by ses pak mohl s čistým svědomím podívat znovu
do okuláru

Hezké čtení, závidím ten seeing i vypozorované objekty .. a když tam popisuješ SH 2 planetárky nehledal jsi někdy nedávno taky planetárku SH 2-80 ?
(RA: 19 11 30.9 Dec: +16 51 35 Mag 8,2IR *Mag 11.1 Size 1.8´ " )

[Sasa3]

Dik za tip, Sh2-80 jsem jeste nepozoroval, zkusim. Jinak Sh2-82 a Sh2-84 nejsou planetarky, jsou to myslim reflexni mlhoviny (nebo smeska reflexnich a difusnich, ted uz si to presne nepamatuji).

[Rekmarik]

ano, to máš pravdu, omlouvám se za nepřesnost - stačilo napsat mlhoviny Sh 2 .. ta SH 2-80 je planetární pokud se nepletu, mě se nezadařilo pod městskou oblohou ve 254/1200 najít
Myslím, že je potřeba už docela tmavá obloha, a nebo vykoukanější oči .. Pokud ji člověk najde, jistě by mohla být vděčným objektem k zakreslení.

[Sasa3]

Ani Sh2-80 neni planetarni... i kdyz tak v nekolika mapach oznacena byva. Zrovna jsem to hledal, je to objekt stejneho typu jako Srpkova mlhovina NGC6888 s Wolf Ryetovou hvezdou. Jinak je to asi v malem dalekohledu nepozorovatelny objekt. Nasel jsem jen zpravy z 17-25", vetsninou ale jen s Hbeta filtrem. To asi nebude nic pro mne.

[Rekmarik]

Vycházel jsem z publikace: "Planetary Nebulae and Supernovae Remnants" Alvin Huey (strana 265)

jiné pojmenování je také Minkowski 1-67

http://www.deepskypedia.com/wiki/Templa ... owski_1-67

Jinak uváděné magnitudy nejsou až tak vysoké, ale pro malé dalekohledy to asi opravdu nebude to pravé ořechové ..

[Sasa3]

Predevcirem, 6.9.2013, jsem pozoroval z nasi mestske zahrady. Po predchozim pozorovani jsem byl trochu unaveny a tak jsem vytahnul ven jen 63mm refrak. Chtel jsem v nem hlavne zkouknout nektere jasnejsi a netradicni objekty z predchozi noci.

Zacal jsem ale zvolna odhadem jasnosti novy v Delfinovi. Tentokrat byl muj odhad V=7.5. Zda se mi, ze nova je ted cervenejsi, nez kdyz byla v okoli maxima po vybuchu, kdy se mi jevila ciste bila.

Jeste nebyla uplna tma a tak jsem se kouknul na hezkou tesnou dvojhvezdu STF2671 (delta m~1.5, 3.8"). Telementor si s ni hrave poradil uz pri zvetseni 53x.

Pobliz je zajimava planetarni mlhovina NGC7008. Byla pekna a zretelna i v tom malem refraku. Vybihala priblizne severnim smerem od jasne hvezdy. Na severni strane byla nejsirsi a take tam bylo zjasneni. Casem dodam nakres.

Dalsi cil byla protoplanetarni mlhovina PK80-6.1 (Vajicko). Tu jsem predeslou noc pozoroval v AS110. V Telementoru slo kupidivu tento objekt taky pekne spatrit. Byla to mala protazena mlhovina, ve ktere problikovalo cosi stelarniho. Obe stelarni jadra, viditelna v AS110, jsem uz ale nerozlisil a nespatril. Jen to jedno na severu.

Nasledovala trojice M31+M32+M110- z mesta to byl slaby odvar. Hlavne jsem se zameril na hvezdne mracno NGC206. Myslim, ze slo vykoukat i v te 63ce.

Dale jsem zkusil galaxii NGC404. Pouzivam ji jako test oblohy, pokud ji vykoukam v malem refraku, tak je to vyborna noc. V Telementoru se mi ji jeste nepodarilo spatrit i po nekolika pokusech. Vcera to ale bylo neco jineho. Pri 140x a 53x byla docela zretelne videt jako podlouhly elipticky oblacek s PA~90. Kdyz uz jsem vedel, kde presne je, vsimnul jsem si ji dokonce i pri zvetseni 21x.

Pak jsem chvili koukal na M57. Prstynek jde uz tusit pri 21x, pri 53x to byl asi nejhezci pohled. Prstynek byl pekne zretelny a jasny. M57 snasi velka zvetseni velmi dobre. Nechtic jsem tam nalozil zvetseni 350x a kupodivu po chvili rozkoukani byla mlhovina porad velmi dobre viditelna. Taky se mi poprve v Telementoru podarilo po mnoha nezdarech vyducharit tu hvezda 13.1 magnitudy, co je na vychodnim okraji M57.

Dalsim cilem byla mlhovina NGC7538. Ta byla v AS110 lehkym cilem. I v Telementoru sla z mesta pri zvetseni 53x docela pekne videt jako drobny mlhavy shluk kolem dvou velmi slabych hvezd.

Kdyz jsem hledal tuto mlhovina, tak jsem si vsimnul dvou hvezdokup. Dle Uranometrie 2000.0 jsem je identifikoval jako NGC7510 a King19. V jejich okoli byly jeste zakresleny dalsi dve hvezdokupy. Markarian50 trochu bocnim pohledem nad okolni hvezdne pole vylezala (byla to jen drobna skupinka asi 3 jasnejsich hvezd s podezrelym mlhavym pozadim). Po PWM78 3 nebylo ani vidu ani slechu.

Nakonec jsem jeste kouknul na M33. Pri 21x to byl zretelny oblak (opet dalsi znamka vyborne oblohy). Ramena jsem ale nevystopoval, jen protazeni v severo-jiznim smeru. Moc jsem se ale na ne nesoustredil. Hlavne jsem chtel kouknout na mlhovinu NGC604. Byla temer stelarni, ale byla urcite videt (kdybych ji ale nevidel uz pred tim ve vetsich dalekohledech, tak bych ji urcite prehlidnul).

Jo a zapis z pozorovani je: tady.

[Sasa3]

Minule dve noci jsem si docela pekne zapozoroval, hlavne tu vcerejsi. Koukal jsem opet ze zahrady pres maly 63mm refrak. Vcera navic byly docela slusne podminky.

Nejprve jsem obligatne odhadnul jasnost novy v Delfinovi - hodne zeslabla. Ma tak k V=8.9 (dneska uz skoro nesla vykoukat v 8x40).

Pak jsem pozoroval galaxii NGC404, poridil jsem i neumelou kresbu, ale ono tam stejne nebylo moc detailu, takze to sem ani davat nebudu.

Zkousel jsem znovu hvezdne mracno NGC206 v M31, tentokrat s podrobnejsi mapkou, ale pokud vubec neco, tak to byla dost silna ducharina.

Cast noci jsem venoval ale kresbe otevrene hvezdokupy NGC457, pokud jste ji jeste nevideli, doporucuji, oznaceni "E.T. cluster" je docela vystizne. Zajimava byla i barva hvezdy phi~Cas. Ja ji videl jemne dozluta, kdyz se clovek ale podiva na internet na fotky teto hvezdokupy, tak barva tehle hvezdy lita od oranzove az po bilou ci fialovou. Mel by to byt obr spektralniho typu F. Jinak tam byla jeste jedna zajimava nacervenala hvezda:



Velkym prekvapenim pro me byla hvezdokupa NGC752, v 130mm refraku to byla takova ta typicka velka rozplyzla hvezdokupa, nic moc. V 63mm krasne prokoukla, je bohata, jasna, velka (asi 40'), obsahuje mozna 40-50 hvezd viditelnych primym pohledem. Ma i zajimavy tvar, me pripominala tryskajici fontanku (prozaictejsi je mozna cislice 3).

Pak nasledovalo nekolik galaxii, spis abych si udelal predstavu, co Telementor svede. Dal jsem NGC772 (jen slaby flicek), M74 (byla vykoukatelna, a to se pocita, hodne casto nejde z mesta videt), NGC660 (nespatrena) a znama galaxie z boku NGC891 (tady jsem se kupodivu chytal, a protazenou carku jsem chvilemi bocnim pohledem vnimal).

Pak jsem chtel zkusit jeste satelity M31 NGC185 a NGC147. Jenze jsem pri jejich hledani narazil blizka o Cas na zajimave relativne velke (asi 30') bohate hvezdne pole. Pri 21x mi silne pripominalo otevrenou hvezdokupu. V Uranometrii 2000.0 neni v teto poloze nic zaznamenano. Uz jsem se radoval, ze jsem objevil novou hvezdokupu. Ani doma se mi pri zbeznem patrani na internetu nejprve nepodarilo nic najit. Az ted jsem zjistil, ze takhle skupinka je znama, nese oznaceni Alessi1 a objevil ji Alessi (a jeho kolegove) asi v roce 2002. Analyzovali data z Tycho2 katalogu a nasli 11 novych kandidatu na otevrene hvezdokupy. Dle nich ma Alessi1 asi 28 pravdepodobnych clenu, ale spektra hvezd jsou nejake divne. No nic, snad se to povede nekdy priste.

Jinak NGC185 byla docela bocnim pohledem pekne viditelna (rozumej, ze to nebyla uplna ducharina), u NGC147 si nejsem jisty, uzavrel jsem to nakonec tak, ze ji nevidim.

Zaznam z pozorovani je kdyz tak: tady.

[Rekmarik]

to Sasa:
Ta hvězdokupa NGC457 je svým tvarem/seskupením velice zajímavá a vděčná pro malé dalekohledy.
Já ji pozoroval jednou za úplňku a udělal si nákres s myšlenkou, že budu pokračovat s pozorováním když bude Měsíc schovaný a nebo až budu na lepším pozorovacím místě .. jenže jednak už mám jiný dalkohled a tak nějak z toho sešlo - ale přikládám kresbičku, aby mohla vyniknout ta Tvoje - já použil ztrochu větší zvětšení, takže mi utekl ten celkový pěkný tvar a dojem, který krásně dýchá z Tvojí kresby ..

[Sasa3]

Tady je kresba Alessi1 z dnesni noci (na klik vetsi verze):