Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[ID-107]

Zdravím,
docela by mě zajímalo, zda jdou při úplném zatmění vidět hvězdy? A pokud ano, tak kde? Na celé obloze, v okolí Slunce či naopak spíše kolem obzoru?

(A je možné se tady zeptat i na otázky z astrofyziky?)

[Honza Ebr (honza42)]

Vždycky jsem četl, že ano, načež jsem viděl 3 úplný zatmění a při žádným z nich jsem neviděl víc než nějakou jasnou planetu. Možná, kdyby člověk schválně sabotoval zatmívání a někde se adaptoval na tmu, a pak nekoukal do korony, tak by je viděl, ale mě to nepřijde, že to stojí za to

A jistě, ptej se. Jsem tady třeba já, a pak taky nějaký lidi, co tomu doopravdy rozumí

[Cztwerec]

Zatmění Slunce jsem viděl v Siofoku v Maďarsku. Planety i hvězdy vidět jsou ovšem člověk vnímá více věcí jako světlo kolem obzoru a ticho přírody a úžas lidí okolo. Je to jak z jiné planety. Musím to vidět znovu

[zbignieww]

Zdravím,
docela by mě zajímalo, zda jdou při úplném zatmění vidět hvězdy? A pokud ano, tak kde? Na celé obloze, v okolí Slunce či naopak spíše kolem obzoru?


Pri jednom uplnem zatmeni prof. Druckmuller "overoval" Einsteina - ohyb paprsku vlivem gravitace. Co si pamatuji, hvezda byla ( a musela byt ) blizko Slunce , tak ze otazka by mela byt upresnena: je videt ocima, dalekohledem, triedrem; blizko, nebo vzdalene od Slunce ... Tak to ted vnimam...

[juh]

Uplne zatmenie v Madarsku som si bol pozriet aj ja. Ak si dobre spominam (je to uz takmer 20 rokov), urcite bolo vidiet najasnejsie hviezdy, myslim, ze sa dalo rozoznat aj suhvezdie Orion.

[MaG]

V Maďarsku si vybavuji okem pouze Venuši, v Turecku 2006 Capella velmi výrazná a ještě nějaké další jsem viděl, ale lovil bych zpaměti chybně. Nejlepší je se dívat velkým binarem nebo triedrem na korónu..

[ID-107]

Hmm. Takže pouhým okem by to bylo asi složité, pokud by zakrývající těleso nebylo dostatečně větší než sluneční disk.

Zajímalo by mě ještě, zda by mohla existovat planeta s vázanou rotací ke své hvězdě, která by v bodě L1 měla měsíc, takže by neustále na jednom místě bylo zatmění slunce?

Ptám se hlavně z důvodu, že bych chtěl vytvořit literární svět a nechci psát úplné blbosti.

[MilAN]

Nemusí mít vůbec vázanou rotaci a v bodě L1 může mít měsíc.
Problém u Země s viditelností hvězd během slunečního zatmění je dán atmosférou, která rozptyluje sluneční záření z oblasti mimo oblast totality. Takže není zdaleka tma, je to velmi slušný soumrak

[Karell]

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 40/155#155][splithere][/link][splithere_end]

[Homer]

Ono by bylo spíše otázkou, jak by asi tento "literární svět" vlastně za trvání permanentního soumraku a vázané rotace vlastně mohl fungovat. A to myslím od atmosférického a mořského proudění po fotosyntézu a tedy fungování života jako takového. Nebyl by to spíše takový mrtvolně stabilní svět obývaný jen nějakými mikroorganismy a podobnými jednoduchými formami života?

[juh]

... Zajímalo by mě ještě, zda by mohla existovat planeta s vázanou rotací ke své hvězdě, která by v bodě L1 měla měsíc, takže by neustále na jednom místě bylo zatmění slunce? ...Je potrebne vychadzat z rozmerov objektov a vzdialenosti. Ak uvazujeme o sustave podobjej Zem - Slnko, tak ak by mal nejeky objekt v L1 sposobovat trvale uplne zatmenie Slnka na Zemi, musela by byt jeho velkost zrovnatelna s velkostou Zeme. V tom pripade by sa uz nejednalo o mesiac, ale skor o dvojplanetu, kde by Zem musela obiehat v L3 svojho "mesiaca". Ma to aj druhy dosledok, pri tychto rozmeroch by bola cast Zeme v trvalom uplnom zatmeni a cast v trvalom ciastocnom zatmeni. Ak by sa mal na Zemi rozvinut zivot podobny tomu, ako ho pozname dnes, musel by byt cely system posunuty blizsie k Slnku. Dovodom je mnozstvo dopadajuceho slnecneho svetla potrebneho na ohrev povrchu Zeme na teplotu nad 0° C. Takyto posun by nasledne znamenal, ze mesiac v L1 Zeme by musel byt o nieco vacsi, co by pre zmenu sposobilo vacsiu fazu zatmenia Slnka v oblastiach s jeho ciastocnym zatmenim, co by znamenalo, ze by to opat muselo byt o nieco blizsie k Slnku, ... Ake by parametre by taky system musel splnat, to si treba spocitat, jedoduche uvahy k tomu nestacia. Dalsim dosledkom by bola zmena cirkulacnych pomerov v atmosfere. Urcite by neboli take, ako ich pozname dnes. Skor si myslim, ze by existovali oblasti, kde by boli trvale zrazky a oblasti, kde by bolo trvale sucho. Ak by niekde existoval zivot na takej planete, tak mozno niekde na pomedzi tychto dvoch svetov.

[MilAN]

Tak z obecného problému jsme se přesunuli do problému, kde vycházíme z toho, že země bude velká jako Země, že bude mít stejnou hmotnost, že vzdálenost L1 bude jako u Země, že k životu potřebujeme tytéž podmínky jako máme my, že vlastnosti atmosféry a jejího režimu jsou podobné pozemským .....
Jenže,  ta země může bý daleko větší, může mít i větší hustotu, bude mít L1 poměrně blízko, může být dále od slunce, může mít země i měsíc více výstřední dráhu, a  pak naopak její měsíc může být malý a pro cirkulaci a  tepelnou setrvačnost  nemusí mít  tím pádem  výraznější vliv .... Pro literaturu  tu je poměrně hodně reálných  řešení, která není nutno z nějakého principiálního důvodu zamítnout .

[Homer]

Máme-li planetu s vázanou rotací a trvalým zatměním centrální hvězdy (pomineme prosím exotické podmínky, organismy ze sci-fi románů apod. ), pak si musím vzpomenout na jednoho tlustého kuchtíka ze známé pohádky, který králi oprávněně říkal, že bez soli to nejde. Já to parafrázuji a říkám, že bez dostatku záření centrální hvězdy to taky nejde  . Alespoň ne s vyššími organismy.

[Karell]

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 165286/3#3][splithere][/link][splithere_end]
Pro uživatele ufonek. Tvůj dotaz nezmizel, přesunul jsem ho do příslušného vlákna montáže HEQ5. Taky se nauč používat tlačítko Hledat.

[juh]

Tak z obecného problému jsme se přesunuli do problému, kde vycházíme z toho, že země bude velká jako Země ...Pre obyvatelnu planetu sa predpokladaju urcite pricipy, podla ktorych by taka planeta nemala byt prilis velka a ani prilis mala. Na to, aby bola obyvatelna, musi obiehat v urcitej vzdialenosti od svojej hviezdy. Pre všeobecnú predstavu, ako by taky svet mal vyzerat, je najvhodnejsie pouzit Zem. Pokial sme pri obecnych principoch, tak je v podstate uplne jedno, aky velky objekt bude v L1. Pri viazanej rotacii je iny problem. Je nim prehrievanie privratenej strany planety k hviezde a vymrzanie odvratenej strany planety a od hviezdy. Znamenalo by to, ze ak by aj existovala v takom svete voda v kvapalnom skupenstve, tak by sa casom odparovanim a vymrzanim premiestnila na odvratenu stranu planety. Prakticky by sa jednalo o kamenno ľadový svet bez akehokovek zivota vo forme, v akej ho pozname na Zemi.