Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo

[Sasa3]

Já myslim, že někdo z obdivovatelů nostalgie by měl fakt udělat něco ve stylu Herschel - kovový zrcadlo, obří konstrukce a vhodná žena točící klikou
K tomu jeste zapocitej to, ze ty zrcadla hodne rychle slepla, takze se musela casto lestit (nebo mit v zaloze jeste jedno - takhle to mel John Herschel, nevim, jestli taky William). Cele to melo vykon dnesniho 10" Newtona (zajimave je, ze zacatku William pozoroval zepredu, ale brzo presedlal na klasicke Newtonovo ohnisko byt za cenu dalsi asi 50% ztraty svetla). William na vyber nemel, dnes by na tohle musel clovek byt masochista.

Naproti tomu achromaty z 19. stoleti jsou v podstate srovantelne s tim, co je k dispozici dnes (zadnym jsem se, az na Clarkuv achromat, kterym myl objeven Sirius B, nekoukal, jen jsem o tom cetl). Cili clovek muze mit oboji, jak "historicky zazitek", tak i kvalitni pokoukani srovnatelne s tim, co muze videt dnes pres dalekohled podobneho prumeru. Nijak pri pozorovani dlouhym refrakem neni handikapovany (naopak ma takovy dlouhy refrak sve vyhody, ale samozrejme i sve nevyhody).

[MilAN]

Sašo, vím že jsi velký obdivovatel refraktorů, ale přeci jen by bylo dobré dodržet některé historické souvislosti.
1/ I.Newton tvdil, že nelze udělat achromatickou čočku. Nevím, jestli si tím něco pojišťoval ( jak píšeš a jak se často uvádí ), ale dodnes se to zatím žádnému matematikovi ani optikovi skutečně nepodařilo
2/ Je potřeba si uvědomit, že Ch. Messier, W. Herschel a J.Dollond byli současníci. Takže ve stejné době co Messier achromatem objevil onu necelou stovku objektů, dnes sestavených do katalogu s jeho jménem,W. Heschel jich svými zrcadly objevil tisíce a dal základ pozdějšímu katalogu , sestaveném J. Dreyerem do dnes známého katalogu NGC
3/ W.Herschel nepotřeboval ženu, která by mu točila klikou dalekohledu,. Jeho sestra Caroline mu dělala zápisy a sestavovala a třídila záznamy. V době, kdy vznikla jeho přehlídka oblohy pozoroval dalekohledy, které zvládal sám Na pozdější jeho monstra by asi ani zdatná žena nestačila

[Sasa3]

MilAN: to byla odpoved v odlehcenem duchu v nadsazce, na tvoji poznamku. Samozrejme to bylo naopak, Newton dosel po promereni disperze nekolika materialu k zaveru, ze jsou si ty disperse natolik podobne, ze nepujde najit dva vhodne media, jejichz kombinaci by vznikl achromaticky objektiv (v cemz se zjevne mylil). A prave proto prisel s konceptem reflektoru (a samozrejme si nic nechtel pojistovat - to jsem se jen snazil ukazat, jak takova autorita dokaze pozdrzet vyvoj oboru). Jinak ta casova souvislost je taky zrejma (proto, jsem tam pridal datum, kdy Chester Moore sestrojil achromticky objektiv). To, co jsem predevsim chtel rict, zacina az slovy "Ted vazne...". Pokud je mi znamo (uz si to moc nepamatuju), tak Dollond o moc vetsi nez 4-5 palcove dalekohledy nevyrabel, protoze se pro ne nedalo sehnat sklo. Myslim, ze historicky ten prulom nastal az s Fraunhoferem a jeho tavicskym umenim (ktere si mimochodem strezil jako oko v hlave). Od te doby zacaly refraktory valcovat na hvezdarnach reflektory (i kdyz by se jiste nasly priklady velkych reflektoru - namatkou napr. Stephen a 40cm Newton, kterym pozoroval). Tenhle ten boom urcite nebyl nahodny, ti lide nebyli blby a vedeli moc dobre, proc si ty refraky vybirali.

Zrcadla si musela pockat na dalsi technologicky skok - tj. na vhodnou technologii pokoveni (k ni prispel napr. i Steinheil, znamy to vyrobce refraktoru).

[Kami]

Kurňa chlapi,
když tu semíláte tu histórii, že nejdete do těch Heveliú a Huygensů.
Ty jsou ještě starší. Dalekohled musí vypadat lákavě a mohutně.

S humorem refraktoriány zdraví J.S.

Ahoj Jirko.

Však mám stále jednoho brouka v hlavě. Postavit funkční historický exponát, refraktor z r. 1660, jen trochu v menším měřítku a to i včetně optiky.

http://kamii.webgarden.cz/image/6675447

[Kami]

Škoda že se tu nedaj dávat "like" na komentáře, tohle se ti fakt povedlo!

Já myslim, že někdo z obdivovatelů nostalgie by měl fakt udělat něco ve stylu Herschel - kovový zrcadlo, obří konstrukce a vhodná žena točící klikou


Jen,aby z toho nebyl velký poprask,když se něco takového přiveze na astronomické setkání. ;D

[Kami]

K tomu jeste zapocitej to, ze ty zrcadla hodne rychle slepla, takze se musela casto lestit (nebo mit v zaloze jeste jedno - takhle to mel John Herschel, nevim, jestli taky William). Cele to melo vykon dnesniho 10" Newtona (zajimave je, ze zacatku William pozoroval zepredu, ale brzo presedlal na klasicke Newtonovo ohnisko byt za cenu dalsi asi 50% ztraty svetla). William na vyber nemel, dnes by na tohle musel clovek byt masochista.
....
  Dnes jsou jiné technologie v metalurgii i ve způsobu opracování optických ploch,včetně ochranných povlaků. Výkon optiky by byl v dnešní době rozhodně vyšší než v 18 století.
 
Je skvělé obdivovat starou a ještě plně funkční optiku. Nesmíte však zapomenout,že každá optika stárne a tehdejší technologie výroby nebyla tak vyvinutá jako dnes,včetně přesného měření. A to se může týkat i o zmíněném 152mm objektivu od Gajduška. Z historického hlediska se však jedná o krásný kousek.

 

[Honza Ebr (honza42)]

3/ W.Herschel nepotřeboval  ženu, která by mu točila klikou dalekohledu,. Jeho sestra Caroline  mu dělala zápisy a sestavovala a třídila  záznamy. V době, kdy vznikla jeho přehlídka oblohy   pozoroval dalekohledy, které zvládal sám   Na pozdější jeho monstra  by asi ani zdatná žena  nestačila
Na starý výstavě na hvězdárně ale byla kresba Karolíny, jak točí klikou! Můj svět představ o historii se rozpadá!

[MilAN]

Já ti nevím, ale google najde jen ty obrázky jak kreslí nebo tu, jak míchá kafe

[rehak]

A neni to tohle?
http://www.math.cas.cz/~rehak/herschel/caroline.jpg

Ovsem kdo to tam vpravo stoji, to fakt nevim.

Treba by se o tom dalo docist v 50-tikorunove publikaci
M. Hoskin: K. Herschelova, zena, ktera objevila kometu
(Academia 2006)

[Artaban]

elon254: Za asi poloviční cenu, můžeš koupit od http://www.istar-optical.com/istar_031.htm achro. objektiv 150/F10, nebo F12 a F15. Achromátu bych se od Istar nebál, ale APO bych koupil jinou značku.
Zvláště delší ohniska F12 a F15 budou na planety slušný. Tím se dá na Mars použít zvětšení i 2D.
Temperace bude ještě únosně dlouhá a seeing s tím taky nebude ještě tak cvičit. Na DSO máš dělo, ale ty planety jsou díky seeingu někdy otravný. Ikdyž se ta 150tka nemůže rozlišením rovnat Tvému velkému dobsnu, tak bych se skoro vsadil, že na planety bys radši tahal refraktor.

[rehak]

Tak jeste jsem nasel upresnujici popisek k obrazku, ktery jsem pred chvilkou vkladal:
The telescope's eyepiece was mounted at the top of the tube, so Herschel observed from a platform that could be raised or lowered as needed. Herschel's sister Caroline sat inside the house nearby at an open window, recording her brother's observations as he called them down to her.

[elon254]

Artaban děkuji za link Istar Optical. Trochu je problém, že to je USA(pošta+ clo...i když vím-možná z AF, že majitel-spolumajitel je čech, a některé skla brousí snad v Rakousku, dalekohledy vyrábí přímo v ČR-jestli se pletu omlouvám se předem!), škoda že nemá eshop pro evropu se sídlem např. v Praze, že :-X

((150/1800i2250mm za 10,-tis.!))

[Jiri_Skalsky]

To Kami: Ta myšlenka o výrobě dlouhého refraktoru je ohromná, ale budeš muset shánět objektiv nebo si jej musíš vybrousit sám.
Doporučil bych Ti zvolit rozumnou ohniskovou vzdálenost, tak do 2-3 metrů. Jinak budeš mít s dřevěnou mechanikou problémy.
Materiál na objektiv lze použít float, musí se ale brousit obě plochy, jinak by objektiv byl zcela jistě astigmatický. Plochy taženého skla bývají proti sobě poměrně velice slušně planparalelní, avšak jejich absolutní tvar - rovinnost plochy nebývá dobrá. Pokud na druhé ploše nabrousíš jakoukoli dlouhou sférickou plochu, astigmatismu se  vyhneš. Nebudeš-li brousit příliš dlouho, nebudeš mít problémy s klínovitostí čočky. Snad by Ti takové bisky byli schopni sklenáři obrousit
Doporučil bych Ti vzít 8-10 mm tlusté sklo, abys zabránil mechanickým průhybům při výbrusu. Já měl ty čočky z 12 mm tlustého skla a bylo velice dobře homogenní bez šlír.
Kdysi jsem měl takový dalekohled taky, s objektivem z floatu o průměru 50 mm, zacloněný na 30 mm s ohniskovou vzdáleností 960 mm. Měl zvětšení asi 16 krát, jako okulár jsem použil rozptylku  z nějakého  fotografického objektivu. Ale sehnal jsem k němu i spojku s ohniskovou vzdáleností cca 50 mm.
Když se s ním dívali lidé, neastronomové, tak se jim líbily ty barevné obrazy kolem Měsíce, hvězd, Jupitera a já se tomu strašně smál.
Kdysi jsem se díval i se singletem o průměru 37 mm a s ohniskovou vzdáleností 1600 mm a přiznám se, že mě kvalita obrazů velice překvapila. Tím míním nejenom planet, ale i takové objekty jako mlhovina v Andromedě, M13, M81,Mizara....,prostě ty nejjasnější DSO.

Hezké Vánoce, zdraví, štěstí a pohodu, čisté nebe

             přeje Jiří Skalský

[Jiri_Skalsky]

Rád bych tu ještě dodal, že řada refraktorů,na které se tu nostalgicky vzpomíná,je o pár desetiletí mladší než reflektory leona Foucalta s postříbřenými skleněnými zrcadly,která byla vyráběna a měřena již moderně. Rozmach reflektorů se skleněnými zrcadly na konci 19. století způsobila potřeba fotografování a obor spektroskopie.

J.S.

[Sasa3]

Ano, jak jsem zminoval, prave treba ten reflektor, kterym pozoroval treba  Stephan (temer 80cm v prumeru, observator v Marseille) postavil Foucalt. Jinak si uz akorat vzpominam (mimo Herchlelovic a Rossovi reflektory) na velke reflektory Lasselleho - to byla ale jeste stara technologie lesteneho kovu.

Jinak disputacemi "refra versus refle" se dokazali astronomove dobre bavit (a do krve pohadat) uz behem temer celeho 19. stoleti. Opet odkazuji na Steineckeho knizku (Observing and Cataloguing Nebulae... atd.), kapitola 7.5.2 (strana 213, tahle cast knihy je opet volne k dispozici na Google Books).