Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Nezávazné povídání o všem, co se týka astronomie.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Jan Vratny
Příspěvky: 197
Registrován: 06. 09. 2009, 15:40

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1546

Příspěvek od Jan Vratny »

Proc se u uranu uvadi sklon rotacni osy k ekliptice vice nez 90°? (konkretne asi 98)

Zkusme si to predstavit, v dosti nevedecke pojmologii
Dejme tomu, ze nejdriv je osa krasne kolma na rovinu obehu.

Je „leto“ (pravda, zatim to nema smysl, osa neni skonena).

Osu sklonim od 98°, takze severni pol mi miri smerem od slunce, mirne na jih. (8° „pod“ ekliptiku) je tam polarni noc, jizni mirne na sever ke slunci, je tam polarni den.

V tyhle fazi se mi planeta jakoby +-kutali po obezne rovine, zatimco za pul „roku“ bude o tu rovinu „drhnout“ v protismeru.

V cem se to ale lisi od situace, kdy bych tu osu sklonil o 180°-98° = 82°? Tedy krome toho ze bych „v lete drhnul“ a „v zime kutalel“? Udavat sklon vyssi nez 90° mi takhle proste nedava smysl. Tedy pokud neni nejak preferovana letni/zimni strana slunecni soustavy?
SkyWatcher dobson 1200/200, FristScope, bastlo-brejlak, triedr cccp 12x40, rozdelany newtonek a mini anastigmat.
Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 24837
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 76

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1547

Příspěvek od MilAN »

Sklon 0°znamená, že osa,procházející severním pólem planety by mířila na severní pól roviny oběžné dráhy ( u Země = ekliptiky)    Při sklonu  90°by osa, procházející severním pólem planety ležela v rovině oběžné dráhy a při  úhlu větším potom pod její rovinou  = případ Urana
A jinak, při  průmětu planety do roviny oběhu při sklonu do 90°,  se planeta otáčí proti směru hodinových ručiček, při sklonu větším než  90° potom ve směru  opačném = má retrográdní rotaci ( ve směru hodinových ručiček.)
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Uživatelský avatar
Vykuk
Příspěvky: 135
Registrován: 28. 05. 2012, 15:19

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1548

Příspěvek od Vykuk »

Bral jsem to přes hranice souhvězdí. Že by byla znamení umístěna "natvrdo" po daných úsecích bez ohledu na velikosti souhvězdí mě nenapadlo. Samozřejmě nějakou tu tisícovku let zpátky jsem to ve Stellariu zkoušel, ale výsledky se nelepšily. Tak teď už vím proč. Díky V.
Astrocabinet; Triedry 7x35 a 8x56, "Lídlskop", Nebekuk 254/1200 typ Roura; 2" PanaView 32 mm/70°+ Hyperion 13 mm/68°; Super 52° - 25 a 10 mm, Omegon LE 55° - 9/6/5 mm, Barlow Cel. Omni 1.5 - 2 x, Afokální držák Baader, atd.
Uživatelský avatar
Jan Vratny
Příspěvky: 197
Registrován: 06. 09. 2009, 15:40

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1549

Příspěvek od Jan Vratny »

Milan: Uz jsem doma, diky.
SkyWatcher dobson 1200/200, FristScope, bastlo-brejlak, triedr cccp 12x40, rozdelany newtonek a mini anastigmat.
Uživatelský avatar
planescape
Příspěvky: 164
Registrován: 26. 09. 2015, 17:09
Bydliště: Praha východ

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1550

Příspěvek od planescape »

MilAN: A jak je to tedy prosím u Venuše? Ta se přece taky točí opačně. Ale sklon se udává 2,64° (podle wiki).
Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 24837
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 76

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1551

Příspěvek od MilAN »

Možná nebude česká Wiki ten správný astronomický zdroj. Všude jinde se uvádí 177,36°
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Uživatelský avatar
miro75
Příspěvky: 221
Registrován: 25. 11. 2015, 15:53
Bydliště: Nové Mesto n.V.
Věk: 49

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1552

Příspěvek od miro75 »

Zdravím kolegovia, neviete niekto, kde, a či vôbec sa dajú zohnať náhradné očnice na setové okuláre SW Super Plössl? Nie sú to síce úplne top okuláre, ale aj tak by sa mi tam tie očnice hodili. Vydržali asi 1/2 roka Prípadne nejaké, čo sedia. Vďaka.
SW Dobson 200/1200, Zeiss 50/540, TS Plössl 32, SW Magellan 20 , Hyperion 13, TMB Planetary 9,7,4,2.5, SW Planetary 5, Trieder 20x50.
Rekmarik
Příspěvky: 1179
Registrován: 31. 10. 2012, 12:11

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1553

Příspěvek od Rekmarik »

hypoteticky: řekněme že někdy časem budu chtít předělat svůj Dobson - například udělat uplně novou teleskopickou konstrukci event. předělat na "ultralight"

Kdybych chtěl přebrousit primár na jinou hodnotu ohniskové vzdálenosti řekněme 2m - je to technologicky/finančně náročný počin ?

Samozřejmě se nabízí vůbec otázka jestli to má smysl - mít Dobsona s ohniskem F4 nebo F5 ? - bude to mít vůbec nějaké výhody pro pozorování ?
(menší koma, kolimace nebude tolik náchylná na nepřesnosti ..)
Patrně snad ani ne .. Ale zajímá mě to.. 

Díky za vysvětlení.

Uživatelský avatar
Cztwerec
Příspěvky: 8392
Registrován: 03. 02. 2007, 17:58
Bydliště: Břežany II.
Kontaktovat uživatele:

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1554

Příspěvek od Cztwerec »

Prosím Vás přátelé, jaké je označení těch metrických šroubů se zápustnou hlavu pro patku hledáčku, je to u všech (TS, Vixen, GSO, SW..) stejné? předpokládám, že ano...

Jen abych to měl potvrzené, než to budu šroubovat.

Za případnou radu děkuji, Martin  :)
Lectorem iustus...
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7362
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 58

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1555

Příspěvek od Artaban »

Kdybych chtěl přebrousit primár na jinou hodnotu ohniskové vzdálenosti řekněme 2m - je to technologicky/finančně náročný počin ?

Samozřejmě se nabízí vůbec otázka jestli to má smysl - mít Dobsona s ohniskem F4 nebo F5 ? - bude to mít vůbec nějaké výhody pro pozorování ?
(menší koma, kolimace nebu tolik náchylná na nepřesnosti ..)
Patrně snad ani ne .. Ale zajímá mě to..
Já bych řekl, že ne. Nemá cenu měnit ohnisko o tak málo. Snahou při pozorování DSO, je co největší průměr objektivu a krátký Newton umožňuje větší průměr. A když už jiné ohnisko, tak nebrousit, ale prodat a koupit něco delšího.
U pozorování planet, je delší ohnisko lepší, ale F5 to moc nevytrhne. Tady bych si docela dokákázal představit planetární Newton 250/F8 nebo max. 280/F8.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar achro 120/1000
http://planety.g6.cz/
Rekmarik
Příspěvky: 1179
Registrován: 31. 10. 2012, 12:11

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1556

Příspěvek od Rekmarik »

... ale F5 to moc nevytrhne.
Máš recht, no já si tak říkal že F5 je asi taková hranice pro mě, kdy mi nevadí ta koma a snesl bych to bez komakorektoru - což je výhoda mít o sklo míň ..
ovšem ten rozdíl je příliš malý na to aby mělo cenu něco takového provádět.
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 17983
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 51
Kontaktovat uživatele:

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1557

Příspěvek od MMys »

No hlavně to znamená, že děláš vlastně úplně nové zrcadlo na zakázku (tedy s výrobou všech nástrojů - brosusicích podložek, leštičů, což ve finále vyjde pravděpodobně na víc, než koupit jiné, sériově vyráběné zrcadlo.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
SIRIUS_758
Příspěvky: 2769
Registrován: 26. 02. 2008, 23:09

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1558

Příspěvek od SIRIUS_758 »

Uživatelský avatar
miro75
Příspěvky: 221
Registrován: 25. 11. 2015, 15:53
Bydliště: Nové Mesto n.V.
Věk: 49

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1559

Příspěvek od miro75 »

Tak predsa.Ďakujem! :)
SW Dobson 200/1200, Zeiss 50/540, TS Plössl 32, SW Magellan 20 , Hyperion 13, TMB Planetary 9,7,4,2.5, SW Planetary 5, Trieder 20x50.
Uživatelský avatar
stana85
Příspěvky: 1052
Registrován: 12. 01. 2008, 19:19

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

#1560

Příspěvek od stana85 »

Mohl by mi někdo poradit kde stáhnou surová data ze sondy SDO? Nevládnu angličtinou a nemůžu to najít.
SW 305/1500, 200/1000 Celestron 102/1000, Bresser 60/800, TS 25x100UHC triedr 20x60
Odpovědět