Potřebuji radu (začátečník)

[Jupiter66]

Ještě bych rozšířil podmínky pozorování o stanoviště. Jestli ses díval třeba z okna nebo přes střechu nějakého domu či někde na dlažbě, kam celý den svítí Slunce tak o detailech nemůže být řeč. Já jsem začínal s netwonem 130/650 a detaily byly patrné i v malých zvětšeních, jak píše Artaban.

U Jupitera lze pozorovat triedrem jeho čtyři největší měsíce už při zvětšení 10× (čtyři jasné tečky kolem něj, když nejsou před či za ním), jak je tam vidíš ty?

Prstenec Saturnu jsou pozoroval starým teodolitem se zvětšením 30×. Byť to bylo příšerně prťavé, tak rozeznat to šlo.

Jupiter je teď nejvýš po půlnoci (necelých 18° nad obzorem).

No já pozoruju na zahradě na trávě.

Že bych viděl měsíce Jupiteru... no nepřísahal bych na to

[Artaban]

Když člověk poprvé pozoruje planety a ještě k tomu dalekohledem, který není zrovna planetární a za podmínek, kdy jsou nízko na obloze, tak to tak většinou je. Pak může být hvězdář zklamaný, ale neboj, ono se to zlepší, když vydržíš. Kolem 23 hod je ale Jupiter už celkem vysoko na nějaké to pozorování.
Zatím, je důležité abys věděl, že máš dobře zaostřeno. Pro zkušené, to je banální záležitost, ale pro začátečníka vůbec být nemusí. V takovém případě doporučuji nejdříve zaostřit na nějaké hvězdě, nebo na Měsíci. Pokud budou hvězdy bodové a na Měsíci budou vidět detaily, tak je celkem dobře zaostřeno. Pak bys určitě měl vidět kolem Jupitera až 4 měsíčky i zvětšením 18x
a Saturn 66x s celkem dobře viditelným prstýnkem.
Není to žádný zázrak, páč tvůj dalekohled je vhodnější spíš na malá zvětšení a pozorování těch nejjasněších mlhovin a hvězdokup. Ber to tak, že to je zkušenost a že jsou objekty, na které se tvůj dalekohled hodí víc, ale na některé méně. Pozorování je docela boj a taky nevěř všem prodejcům. Často píšou věci, které dalekohled nedokáže, nebo jen hodně omezeně. Věřit můžeš určitě prodejně Supra Praha, nebo ještě asi dvou dalším, které často doporučujeme.
Pokud máš někde možnost podívat se jiným dalekohledem na planety, tak by to byla dobrá zkušenost.

[Jupiter66]

Když člověk poprvé pozoruje planety a ještě k tomu dalekohledem...

No měsíc je docela v pohodě.

Takže s lepším bych uviděl víc? okay

Jinak dotaz na ty, co mají dražší kus - mají ty dražší taky tak otravný ovládání jako ty levný? Tj. je normální, že třeba se těžko něco zaměřuje, protože jen malililinko pootočím a odletí mi to, nebo že je těžký to zastavit na konkrétním bodě a jakýkoliv pohyb se šrouby to lehce posune atd.?:D

[Tomáš Grygarčík]

Pozoruj, pozoruj, pozoruj a časem se naučíš jakou silou a v jaké míře posunout, abys jen lehce doladil pozici objektu.

[Artaban]

S lepším je vždycky vidět víc , ale protože jsou planety v současné době nízko a ještě pár let budou, tak i v dobrém dalekohledu to není žádný zázrak. Určitě je ale vidět víc.

Hodně záleží, jakou má dalekohled montáž. Paralaktiky můžou být k většímu dalekohledu hodně drahé. Desítky až stovky tis. Proto hodně doporučujeme Newton na Dobsonově montáži, která je levná a přitom se netřese. Má i nevýhody, ale to zatím neřeš.http://www.supra-dalekohledy.cz/dobsony/klasicke/

[Jupiter66]

Pozoruj, pozoruj, pozoruj a časem se naučíš jakou silou a v jaké míře posunout, abys jen lehce doladil pozici objektu.

No někdy třeba máš objekt na levém okraji a říkáš si "malilililililinko poposunu, abych to měl uprostřed.... opatrně..."

posuneš a puf, objekt ti zmizí a dalších 6 let ho nemůžeš najít

[Tomáš Grygarčík]

No někdy třeba máš objekt na levém okraji a říkáš si "malilililililinko poposunu, abych to měl vlevlo.... opatrně..."

posuneš a puf, objekt ti zmizí a dalších 6 let ho nemůžeš najít

Jako bych viděl své začátky...

[Karel1]

Jupiter66. Zdravím. V první řadě bych chtěl upozornit, že ti nechci v žádném případě radit, (jsem tu také krátce)ale jen se podělit o podobné zážitky
z pozorování. Měl jsem bressra 90/900 s elektrikou a na pozorování měsíce to byl supr dalekohled, krátery, pohoří atd.
Bohužel polární čepičky na marsu jsem neviděl ani při nejbujnější fantazii. Na jupiteru pásy jen někdy a zda to byli opravdu pásy nevím dodnes.
Asi jsem neměl dost trpělivosti. Teď na stará kolena řeším koupi něčeho, čím bych ty pásy viděl.
Docela dobrou radu jsem dostal od Artabana, a to abych se do takových kukátek napřed podíval např. na nějakém astro-setkání.
Takže teď řeším jestli refraktor nebo reflektor.
Tak ať se daří.

[stana85]

Tak to je divné. Polární čepičky i některé albedové útvary jsem viděl i ve svém prvním dalekohledu bresser 60/800. A dva hlavní pásy Jupitera jsem viděl vždy.

[MilAN]

Tak ono k tomu je potřeba asi také trochu znalosti z astronomie a praxe z pozorování. Je dobré jít na pozorování Marsu v době opozice, v době, kdy je co nejvýše nad obzorem,v době, kdy je polární čepička ( z hlediska ročního období na Marsu) velká a vhodně z našeho pohledu umístěná, musí k tomu být klidný vzduch, musí se použít vhodné zvětšení , musí se dalekohled postavit na vhodný terén. Nejde se jen podívat, musí se ty detaily trochu vykoukat- až se dostaví ony chvilky klidného vzduchu. A také je dobré vědět, kdy je na ty chvilky vhodná doba.
Pásy na Jupiteru jsou ale vidět snad ve všem,

[Artaban]

Pánové nezoufejte a neházejte své dalekohledy do žita . I prckem se dá vidět několik podrobností jak píše stana85. Zrovna nejsou dobré podmínky na planety a v menším dalekohledu to může pak být problém vůbec něco vidět. Když dole v mém podpisu kliknete na planety g6, tak tam nejdete kresby v roce 2009, které dělal Petr Kolář achromátem 80/400, nebo přes achro. 102/1000.
Detailů tam má hodně, ale je třeba si uvědomit, že Jupiter byl vysoko a člověk musí mít něco trochu nakoukáno. Jinak v dalekohledu to tak pěkně zdaleka nevypadá. Většinou to je duchařina a různé náznaky. Jen to ukazuje, co může zkušený planetář vidět. Kresby jsou zvětšené.
To platí taky o dalších kresbách přes větší dalekohledy včetně i přes můj R172mm. Při kliknutí na kresbu je tam info o dalekohledu atd.

[Karel1]

stana85. Zdravím. No byl jsem z toho tenkrát docela rozladěný, taky jsem nevěděl jestli je to mnou nebo optikou.
Byl to obyčejný achromát, ale jak jsem psal na měsíc perfektní.
Nevím jestli to bylo zrovna vzdáleností marsu od země, ale co si pamatuji byl velký asi jako tužka z vrchu při největším přiblížení.
Dalekohled byl rok výroby 2000, nevím jestli optika byla na stejné úrovni jako dnes.

[Artaban]

Dalekohled byl rok výroby 2000, nevím jestli optika byla na stejné úrovni jako dnes.

Byla a to už hodně dlouho před rokem 2000

[Karel1]

A to na úrovni dobré nebo špatné? Alespoň co se bressru a meade týče.

[Petr Kab.]

ještě pro Jupiter66

podle toho co píšeš, jako bych se viděl minulý rok :-DD. S nadšením sem si koupil levenhuk strike 90 plus a první noc pozorování sem ani neměl zaostřeno a strašně sem přemýšlel na co se dívám :-DD, po pár pozorování sem to trochu dostal do ruky. Především najít na obloze co hledám a dokázat zaostřit. Jenže ohnisko 600mm je na planety fakt málo, pak sem s nadšením zjistil k čemu je Barlow a když sem poprvé viděl něco jako saturnovi prstence chtěl sem si to vyfotit. Koupil si držák na mobil a při dalších pozorování si i natočil nějaký video. Popravdě Mars jsem do teď viděl jen jako rozmazanou vlnící se šmouhu do červena a Jupiterovi měsíce sem taky ještě neviděl. Ale postupně odstraňuji jeden problém po druhým. Chvění a mizení objektu vyřešila nová montáž (AZ-EQ5), A místo telefonu sem pořídil ZWO Camera ASI 385 MC Color. A v tuto chvíli se spíš učím s technikou .
Hodně sem si toho přečetl ale jak tu někdo psal, chce to astrosetkání. A hlavně trpělivost, držím palce.