Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo

Artaban · #1501

Achernar:
Klot:
Já samozřejmě souhlasím. Sám pozoroju jen achromátem a pohled si užívám a taky zvu i jiné lidi a rád jim ukazuju krásu vesmíru.
Myslím však, že nás astroamatéry zajímá právě i tak optika a technika s tím spojená.
Pak nejen pokročilého, ale i začínajícího amatéra, může porovnání zajímat a být mu užitečné. Né každý touží po dobsnu, nebo reflektoru vůbec. Pozorovat se dá jak běžným achromátem, tak lepší ED, nebo APO optikou. Někdo se možná rozhoduje, jestli investovat velké peníze do lepšího skla, nebo bude stačit achromát.
Rozhodnout co koupit nemusí být snadné. Člověk by měl vědět, co bude hlavně pozorovat. Možností je hodně např. na pozorování především DSO koupit třeba achro.150/1200 nebo ED120? A co na planety. Achro. 150mm nebo ED120?
Příkladů jsou mraky a možnost je i optika na zakázku. Přesná by měla být i volba, jak dlouhé ohnisko dalekohledu. Osobně si myslím, že větší refrák není pro začátečníky. To ovšem neznamená, že padla klec a tudy cesta nevede.
Každý začínající zájemce o větší refrák, by měl nejdříve putovat po astrosetkáních a podívat se vším možným. Daší postup probrat s někým zkušeným, nebo tady na AF.

Achernar · #1502

Mas samozrejme pravdu, vubec nepolemisuju. Muj obdiv k historii a moje nenapreavitelne staromilstvi je proste pevnym rysem me povahy a dalece presahuje pouhy muj astronomicky zajem. Uz jako dite jsem mezi starou a novou veci volil neomylne vzdy tu starou a knizky jsem cetl ve stoletych prekladech, samy prechodnik a plusquamperfectum, sama enkliticka ť apod - v rovine knih astronomickych pak sama litografie, drevoryt a mosaz a mahagon+ pozorovatel ovsemze v cylindru, ovsemze prijedsi bryckou...OPRAVDOVY astronomicky dalekohled pro me pochopitelne byl a navzdy bude jen klasicky achromat v patricnem provedeni; vsak uz jeden mosazny mam a jeden mahagonovy buduju. Lerta jsem stravil u maleho refraktoru nejruznejsich provedeni, posleze u maleho /11,5cm/ Newtona, budovanim Newtona vetsiho /20cm/ a konecne prozrenim: ne-li splnit sen, pak nic. A bylo to: proste MUSIM mit klasicky refraktor, presneji ten objektiv, potrebuju si dalekohledu udelat podle sveho, teprve pak mam tu pravou radost...inu laska je mocna carodejka a neudela-li ji clovek zadost, pak se jeden spokojenosti nedocka...

Jiri_Skalsky · #1503

Možná,že se člověk může v minulosti vrátit ještě o nějakých 100 -150 let dozadu a potěšit se i tímto: http://images.search.yahoo.com/search/i ... ry=&fr=sfp

Dnes by něco takového postavit z mosazi nebylo těžké. Zrcadla myslím skleněná.

J.S.

Oldřich Řeháček · #1504

To Achernar : Velice Vám rozumím. Já mám zase jinou radost (/úchylku). Velmi si cením Newtonů se světelností 1:10 a výše. Takový přístroj jsem měl v dětství a ukázal mi cestu do vesmíru (dalekohled měl dokonce kulové zrcadlo). Proto jsem si pořídil Newton OO 150/1600 a jsem nadšen. Teda už tři roky...

O.Řeháček

Jiri_Skalsky · #1505

To Odřich :
Jsem na tom stejně. Taky si pamatuji dobu, když jsem stál před místním bazarem s babičkou a koukal jako na zázrak na ruskou "zrítělnou trubu" 20*50.
Tenkrát před těmi 40 lety jsem se nějak osudově rozhodl a na dalekohled si musel počkat další rok.
Po maratonu broušení a leštění, šroubování a řezání a s vydatnou pomocí místního fachmana - optika ještě z první republiky, jsem měl pětipalcového Newtona.
Světelnost? 1/10, nic kratšího mi nedoporučoval.
Velice dobře si pamatuji první pohled se soupravou optiky. S meopťáckým mikroskopovým okulárem 20* na Saturna, Měsíc, Mars, mlhovinu v And a na chí a h, Plejády jsem tam nahoru koukal se zatajeným dechem.
Planety jsem našel v Ruklově a Klepeštově knize Souhvězdí a Saturn a Mars byly tenkrát pod Plejádami.
Ten zvláštní pocit prvního pohledu, když se člověk poprvé s něčím novým podívá, ať nahoru nebo jen na lavici, prožívám pokaždé.
Úplně první dalekohled, 8*50, se kterým jsem se v 8 letech poprvé podíval nahoru, byl velice smutně propit.
Ale první, pořádný pětipalcový pčístroj je stále doma s nově napařenými zrcadly a je připraven kdykoli na pokoukání.
Je potřeba dodat, že člověk by měl znát výhody a nevýhody přístrojů a použít pro pozorování nejvhodnější, jak refraktory, tak reflektory.
Pokud toto člověk připustí, nějak se mu ten astronomická obzor rozšíří.
Ale pokud toto nepřijme, je to jeho věc.

J.S.

Psion · #1506

Taky si pamatuji dobu, když jsem stál před místním bazarem s babičkou a koukal jako na zázrak na ruskou "zrítělnou trubu" 20*50.
Tenkrát před těmi 40 lety jsem se nějak osudově rozhodl a na dalekohled si musel počkat další rok.
No vidíš, já ten dalekohled měl půjčený a čekal 25 let na první pořádný dalekohled

Co se týká Newtonů a F10, jinak to ani nešlo s kulovým zrcadlem, dnes je F6 ideální planetární dobson.

Achernar · #1507

Vsak ja mam jako druhy dalekohled prave newton 100mm 1:10 a je mi jasne, ze na mesic ci planety bych asi tezko vymyslel neco lepsiho - o cene a konstrukcnich narocich ani nemluve - nez takovy Newton 200mm 1:10-12. Trochu neprakticky dlouhe, ale jistojiste uzasny pohled, kontrast...

Jiri_Skalsky · #1508

Pro ty, kteří rádi fotografují a nakonec i koukají světelnými soustavami jsem připravil pár porovnání.
Doufám, že tu nebudu muset ukazovat i MTF křivky, schémata a sférochromatickou vadu. Dalekohledy jsou velice dobře blízko optimálních hodnot.
Velké dublety o průměrech 400 mm a nakonec i triplety ukazují tak, že by pro normální koukání i fotografii neměly vůbec smysl a tak jsem je neuvedl.
Je pouze na každém, jak tyto výsledky přijme.
Tady to je : http://files.uloziste.com/88bd0ebcc073ddb6/

Zdraví J.S.

Psion · #1509

Ten APO 200/1000 teda zrovna moc APO není, spíš je to pořád achromát.

Jiri_Skalsky · #1510

Zdravím,k těm Apo a Achro jsem přidal grafy a MTF, kdyby se náhodou vyskytly názorové problémy k jejich optimalizaci.
Určitě lze, ale jen s omezenými změnami, manipulovat se sférochromatismem či mimoosovými vadami. Ale určitě podstatnou měrou ne.

Zdar J.S.

Habl · #1511

Zajímavá porovnání standartních křivek barevných korekcí pro TEC 140 f/7 APO s klasickým 5,5" Fraunhoferovým dubletem s f/15.

Přičemž právě ten Fraunhofer vykazuje barevnou chybu jen 2,5 větší v běžných obrazových omezeních než TEC 140. Ta změna je hlavně poplatná pro astrofotografii a v konstrukčním řešení kratšího ohniska dalekohledu.
www.brayebrookobservatory.org/BrayObsWe ... Achro.html
Je to i o porovnání SemiApo a SuperApo...

Habl

Psion · #1512

Tohle byl jeden z prvních článků, která mě směroval k TEC. To že Fraunhofer vykazuje větší chromatickou vadu než TEC vyplývá z optických zákonů. Vůbec bych nenapsal slovo "jen" protože ten rozdíl v shiftu je až děsivě veliký a navíc i kontrast TECu je úplně jinde. TEC je na úrovni doubletu 150mm F10 s Fluoritem nebo doubletem 150mm f/20 SSKN8/ KzFSN4. TEC 160 s fluoritem je zase ještě o třídu výše.

Habl · #1513

Ten příspěvek jsem tam dal hlavně, že jsem vlastnil poměrně slušný refraktor od C.Zeisse AS 110/1650 mm a pošilhával jsem po bratříčkovi
AS 130/1950 mm. Měl jsem již stabilní pozorovací domeček. Pro mne je to již jen nostalgie... , ale nemohu si odpustit, že se v oné době vyráběli celkem slušné refraktory, které šli trochu jinou cestou... Abbeho kriterium a později Taylorovo kriterium...
Jinak TEC 140 je samozřejmě neporovnatelný refraktor a jeho přednosti plně uznávám, ale ta cena je úplně někde jinde, když do přepočtu zahrnu i inflaci...

Habl

Psion · #1514

Já neobhajuju TEC, není dokonalý. Mě se líbí achromáty, ale přece jenom při průměru 160mm bych už dal přednost F20, ovšem ve verzi skládané (tedy 2 zrcadla).
TS nabízí za slušnou cenu 150mm APO, to dle testů nevypadalo vůbec špatně.

Artaban · #1515

Myslím, že záleží co od dalekohledu potřebujem. Foťáci určitě hodně kvalitní optiku, nebo to budou rozměry. Kratký APO hodně ušetří na montáži a třeba na menší hvězdárně. To může být hodně peněz. Vizualista však může chtít hodně velký refrák, 200-220mm) který v APO optice nemá šanci zaplatit. Zároveň ale nutně nepotřebuje hodně kvalitní optiku. Ohnisková vzdálenost refraktoru se dá udělat podle druhu pozorování. Většinou je požadavek jak DSO, tak planety. Takovej refraktor achromát, by mohl mít ohnisko dlouhé asi F11-F12. Nemyslím, že takovej dobře udělanej achomát bude podávat špatný výkon. Na DSO bude slušný kontrast a ještě možnost menších zvětšení. Obraz planet taky ale neurazí. Bude hodně detailů na Jupiteru i Marsu a Saturn je ve velkém refráku pěkný zážitek. Planetář by asi chtěl trochu delší ohnisko aspoň F13 a kdo hlavně DSO, tak by mohl naopak dolů na asi F10.
Podle zkušeosti z refra. 172/F9,6 si vůbec nemyslím, že achromát musí byt pokaždý moc dlouhý. Je to achromát a barevná vada tam prostě je. Kdo má Maksutova apod. tak taky počítá s jeho nevýhodama. Velké stínění sekundárem, pavouk, korekční deska atd.
Jinak ten TS APO 150mm, bude jistě dobrá volba, pokud bude průměr 150mm stačit. Mně se líbí. Jako spíš planetář, bych dal přednost trochu delšímu refráku. F20 apod. bych snad ani už ale nechtěl.