Astronomické fórum

Fra napsal:
To je právě to divné, to mě zaráží. Určitě jsi četl Psionovu recenzi na POSECu (Newton 200/800) a když se podívám na parametry toho dalekohledu, tak mi to nejde do hlavy: průměr tubusu- 225 mm, velikost sekundáru: 63 mm, výška ok. výtahu: 83 mm, ..., a to při světelnosti f4. Psion tam uvádí že je to dalekohled vhodný na astrofoto, Mam stejny dalekohled uz 3 roky a mohu Te ujistit, ze vinetuje. A nedovedu si predstavit, ze by pri tech parametrech nevinetoval a pritom sel zaostrit se zrcadlovkou. Je to zkratka kompromis mezi vinetaci sekundaru, centralnim zastinenim, prumerem tubusu, vinetaci tubusu a vzdalenosti ohniska od steny tubusu. A je to rozumne vyvazeny kompromis, ta vinetace je sotva viditelna, centralni zastineni jeste prijatelne a zrcadlovka se da zaostrit i s puvodnim hrebenovym vytahem, jen po vymene puvodni 2" objimky za nizsi.

MMys napsal: A ještě jedna připomínka, vinětace tam stejně bude, a to o šachtu samotného foťáku. Ta je dost těsná i f/5. Okraje snímku jsou trochu vinětované, i když vlastní optika by byla na ploše senzoru bez vinětace.Toto mohu potvrdit i pro EOS 20D. Zjistil jsem, ze nejvic vinetuje sklopene zrcatko - je tam pro nej v sachte mene mista, nez by bylo potreba. Dela to tmavy pruh u horniho okraje senzoru ( na snimku dole ). Ale pri f/4 uz stini i bocni steny sachty zrcatka, takze slabsi tmave pruhy jsou i na ostatnich okrajich. Flatfield Te opravdu nemine.

Kami napsal:

U 200 vahadla nebyly uvažovány.U těch bodů záleží které máš na mysli.Jestli jsou přímo na zrcadle,nebo tři dotlačovací šrouby pod opěrnými deskami.Pokud mluvíme o uložení zrcadla na 3, 6 nebo 9 bodech, jsou to vždy ty body, na kterýcgh spočívá zrcadlo. A na 6 nebo 9 bodech nemůže zrcadlo ležet bez toho, aby tam nebyla vyhadla ( 2 ramenné páky nebo trojúhelníky), spočívající na 3 podpěrných = pevných= otočných bodech.

MilAN napsal:
Tady nejde o pomoc, ty chceš, aby Ti někdo napsal knížku, jak postavit dalekohled a spočítal a nakreslil.
Buď trochu aktivní sám,stránek a publikací o ATM je spousta, udělěj alespoň nějaký koncept, ať je k čemu se vyjádřit.
No vidíš, a já si myslím, že aktivní jsem. Vždyť jsem si to namaloval a udělal nějaký koncept. Spíš mi šlo o to, aby jste po mě zkontrolovali ten můj nákres (abych to pak nemusel předělávat- kupovat nový sekundár) a popřípadě poradili, jak to řešit (např. upevnění primáru)...

MilAN napsal: 1/ Sekundár má určitě dostatečný průměr, není důvod chtít nevinětované pole 30 mm. Pokud Ti vyjde více jak 10 mm, nebude úbytek ke kraji větší než 0,1mag. Daleko větší úbytek vnese komakorektor.

To by mi pak stačil sekundár 60 mm- nevinětované pole 14 mm. Tak jak, 60mm, 65 mm, ..., co radíš?

MilAN napsal:
2/ Uchycení primáru. Pokud nemá docházet k rozkolimování při náhlonu dalekohledu, je jedině možné uložení na 3 pevných bodech.Pokud je tlouštka zrcadla malá, nebo průměr větší, jsou tyto 3 body v podstatě podpěrou pro volné 2 ramenné vahadlo ( upevnění na 6 budech) nebo podpěrou pro trojúhelníkovou podpěru ( upevnění na 9 bodech). Takto je to běžně děláno u amatérských i profesionálních nebo komerčních dalekohledů. Potom není třeba mísa ale stačí tuhý 3 ramenný držák, pomocí něhoč se justuje.Vzhledem k tomu, že zrcadlo není od spodu uzavřeno, není problém s temperováním. Upevnění na měkké podložce není nejšťastnější, i když u průměru do 200 mm a dostatečné tlouštce zrcadla se běžně ukládá zrcadlo na 3 bodech. Potom vyhoví i body ze silikonu, pokud není vrstva zbytečně silná. Dosti podstatné je uchycení zrcadla z boku, neboť tady může dojít nejvíce k deformacím. Tady by bylo použití silikonu nebo polyuretanu na místě, navíc není třeba přidržovat zrcadlo z předu.
................
Ty máš zrcadlo poměrně slabé, podívej se pro inspraci na komerční uložení . postačovalo by na bodech -trochu by se to zjednodušilo :
http://www.teleskop-service.de/Selbstba ... sungen.htm
Ta trojúhelníková vahadla jsou na podpěrách uložená zcela volně? Jak otočně, tak se můžou i viklat (nikdy jsem to neviděl zblízka)? Z čeho jsou ty bílé bobky. Silon, teflon, tvrdá guma, ...?

Mohlo by to fungovat takto? : duralová kruhová podložka o průměru stejném jako zrcadlo, uprostřed velká díra, volně (tak aby se mohla otáčet i viklat) přišroubovaná tři trojúhelníková vahadla, na kterých budou po třech přilepena teflonová kolečka. Na bocích misky budou tři sloupky o výšce zrcadla, mezi sloupkem a bokem zrcadla bude silikon. Je to schůdná cesta?

Fra

Jako ty bílé bobky jsem viděl plstěné samolepící podložky, co se s nima podlepují nohy židlí, aby nevrzaly a neškrábaly podlahu.

Fra napsal:
To by mi pak stačil sekundár 60 mm- nevinětované pole 14 mm. Tak jak, 60mm, 65 mm, ..., co radíš?Volil bych 65 mm, centrální stínění není enormní, pro fotografii nemá žádný zásadní vliv. Navíc si myslím, že budeš u okuláriového výtahu potřebovat i nějakou rezervu na ostření a ve skutečnosti se dostaneš dál od  osy

Fra napsal:
Ta trojúhelníková vahadla jsou na podpěrách uložená zcela volně? Jak otočně, tak se můžou i viklat (nikdy jsem to neviděl zblízka)? Z čeho jsou ty bílé bobky. Silon, teflon, tvrdá guma, ...?Ta vahadla  se mohou jen viklat, ne otáčet. Při zatížení jsou všechny  3 body  trojúhelníku stejně zatíženy. Hlavním úkolem podložky  je udržet  nedeformovanou optickou plochu zrcadla- proto ten rozklad zatížení na vícd bodů. teprve druhotným úkolem je držet zrcadlo v patřičné poloze vůči ose. Ty bílé bodky jsou většinou teflonové- neměly by bobtnat (jako silon nebo korek,  nebo některý filc), a měly by oddělit pokud možno tepelně nevodivě zrcadlo od kovové podložky.

MMys napsal: .
.
.
Pořiď si něco, co ti vypočte i míru vinětace v různých vzdálenostech od osy. Takový prográmek jsem měl, když jsem navrhoval svého Newtona. Ale teď ho nemůžu najít.
Taký malý program mám na svojej stránke. Pozri si teóriu http://atm.zaciatok.sk/atm/atm.nsf/0/48 ... enDocument a na konci dokumentu je linka na formulár, ktorým vypočítaš a farebne zvýrazníš mieru vinetácie.

Včera 9.4.2006 jsme s Kamim vyzvedli u Drbohlava moji montáž. Je vcelku malá, ale pořádně těžká. Je dvoudílná, lze sejmout kompletní DE osu. Zatím je bez pohonu.
V současnosti se nalézá u Kamiho, který má na starosti strojařinu kolem pohonu, autorem výpočtů a volby motorů bude MMys. Díky .

Paaja napsal: Včera 9.4.2006 jsme s Kamim vyzvedli u Drbohlava moji montáž. Je vcelku malá, ale pořádně těžká. Je dvoudílná, lze sejmout kompletní DE osu. Zatím je bez pohonu.
V současnosti se nalézá u Kamiho, který má na starosti strojařinu kolem pohonu, autorem výpočtů a volby motorů bude MMys. Díky .Mozes uviest parametre a hmotnost ? (koli predstave)

Celek Kami odhadl na 70kg, těžko říct, sotva jsem ji uzvedl. Průměr os 50mm, zatížitelnost neznámá, ale určitě vyšší než u EQ6, u převodovek jsem se zapoměl zeptat na počty zubů, Kami je musí spočítat. Nemá polární hledáček.

Paaja napsal: Celek Kami odhadl na 70kg, těžko říct, sotva jsem ji uzvedl. Průměr os 50mm, zatížitelnost neznámá, ale určitě vyšší než u EQ6, u převodovek jsem se zapoměl zeptat na počty zubů, Kami je musí spočítat. Nemá polární hledáček.
EQ6 bude rozhodně lehčí.Pro mě to bylo tak na 50m rádius pro odnesení.Odhad byl na 70 kg bez motorů a ostatních věcí kolem.Zkusím to dneska zvážit na váze,jestli to půjde.
Rozhodně tuhost bude vyšší než EQ6,nebylo tu šetřeno materiálem.Přesto je to pěkná kočička,něco mezi malými přenosnými montážemi a velkými na stálo.
Ostatně nynější Paajovo ED bude jako pírko na hřbetě slona,ani si nevšimne,že tam něco je.
;D

Paaja napsal: Celek Kami odhadl na 70kg, těžko říct, sotva jsem ji uzvedl. Průměr os 50mm, zatížitelnost neznámá, ale určitě vyšší než u EQ6, u převodovek jsem se zapoměl zeptat na počty zubů, Kami je musí spočítat. Nemá polární hledáček.
Firma Drbohlav přece vyrábí k montážím i pohon, dokonce v obou osách. Nebylo by jednodušší a podstatně rychlejší si to nechat vyrobit kompletně?

V. K.

Ty jsi asi neměl tu čest získat nějakou zkušenost s pohony dodávanými na Drbohlavových montážích, že ne. To by tě jinak nemohlo napadnout tohle napsat ::).
Rychleji a jednodušeji by bylo samozřejmě pořídit pohony i s montáží, ale nepřestal bych nadávat a rvát si vlasy dokud bych ho nenahradil něčím použitelnějším :-[. Každopádně mi stačily zkušenosti s pohonem v Pardubicích, velká bedna a bez počítače ani ránu, souřadnice musíme klofat ručně, ruční rychlý přesun je pomalý, trhavý a rozkmitává montáž, děs a hrůza >:(.
Pohon od Martina je opravdu pidi-mini a umí toho mnohem a mnohem víc. Taky se vývoj neustrnul a přidal další vychytávky .
PS. Pohony pro Drbohlava dělá někdo jiný, on akorát přidělá motory.

Zkušenosti s montáží a pohony od pana Drbohlava má Astronomická společnost v Hradci Králové, a ta je s nimi naprosto spokojena - tak to alespoň říkají členové jejího výboru.

Osobně si myslím, že pan Drbohlav má větší zkušenosti s výrobou montáží - ale i pohonů - než Kamil Fryš, kterému jsi výrobu pohonů svěřil. Je to logické.

V. K.

Zajímal by mě způsob jakým se dá připojit k pohonu od Drbohlava třeba autoguider. Program je v DOSu a reaguje jen na klávesnici, nejspíš je třeba vyrobit nějaký simulátor klávesnice a přes něj připojit výstup autoguideru. U Martinova pohonu to tak složité není, prostě autoguider připojíme .
Na pardubické hvězdárně máme v plánu pohon předělat tak aby se obešel bez PC, běhal plynuleji a umožnil autopointaci.
Jen tak mimochodem, Kami při počítání zubů převodovek zjistil defekt DE kola. Strusková bublina zrušila prostřední část tří zubů, převodovka není spolehlivá. Kolo je z hliníku, šnek nejspíš ocelový, nevím nevím co to udělá v budoucnu. Nejlepší bude asi reklamace >:(.

Paaja napsal: Zajímal by mě způsob jakým se dá připojit k pohonu od Drbohlava třeba autoguider. Program je v DOSu a reaguje jen na klávesnici, nejspíš je třeba vyrobit nějaký simulátor klávesnice a přes něj připojit výstup autoguideru. U Martinova pohonu to tak složité není, prostě autoguider připojíme .
Protože Martin to řešil systémově: už na začátku věděl, že se to bude rozšiřovat, vymyslel to modulárně. K tomu programu v DOSu samozřejmě zdrojový kód nemáte, že ne? Pokud bychom věděli, v jakém programovacím jazyce byl napsán, tak existují kompilátory, které umějí převést spustitelný program na zdrojový kód. Se zdrojovým kódem už se pak dá libovolně pracovat. Ovšem jednodušší to bude řešit přes Martina a úplně celé.

Paaja napsal: Na pardubické hvězdárně máme v plánu pohon předělat tak aby se obešel bez PC, běhal plynuleji a umožnil autopointaci.
To znamená udělat ho kompletně nový. Myslím, že s Martinem Myslivcem se domluvíte.

Paaja napsal: Jen tak mimochodem, Kami při počítání zubů převodovek zjistil defekt DE kola. Strusková bublina zrušila prostřední část tří zubů, převodovka není spolehlivá. Kolo je z hliníku, šnek nejspíš ocelový, nevím nevím co to udělá v budoucnu. Nejlepší bude asi reklamace >:(.
To je jednoznačně na reklamaci. Navíc šneková kola se přece nedělají z hliníku.

V. K.