Jupiter 2015 / 2016

SKLP · #151

Jsem si nachystal refraktor, pohon, nechal to vychladit ... koukl jsem na 30sekund ...... a zatáhlo se. To je totiž tak, když jsem po delší době u R102

. Na kotoučku jsem stihl akorát rovníkové pásy, severní vykazoval nějakou strukturu, ale za tak krátkou dobu jsem nebyl schopen nic detailně vidět. No ... a 4 měsíce ...

Artaban · #152

Ahoj Petře, tak to je pech se po dlouhé době dostat k dalekohledu, když je hnusně. Tak určitě příště to klapne.

Michal1: Máš ty dvě nejdůležitější věci, jaký potřebuješ. A sice zdá se, že slušný dalekohled na pozorování detailů a hlavně chuť pozorovat.
To ostatní časem doladíš. Tomu věř, byl jsem na tom podobně.
U kreseb můžeš mít nějakou představu, nebo vzor, jak bys asi chtěl kreslit. Je ale taky možný, že nakonec budou Tvé kresby vypadat úplně jinak. Každý si postupně vytvoří svůj styl a je pěkný, že kresby ze stejného času od různých autorů, jsou každá jiná a přitom pěkná a věrná.
Překreslování je pohodová záležitost a vůbec nemusí trvat moc dlouho. Já to dám do max. půl hoďky.
Spíš trvá i třeba dva dny, než na to mám čas, ale hlavně náladu.
Ta nálada je důležitá, protože pak se můžu do kresby ponořit a tak trochu znova prožít pozorování, což pak umožní vytvořit kresbu tak, jak chci.
Můj postup překreslování můžu prozradit po SZ, když budeš chtít.

Také musím přijít na to, jak na azimutální montáži poznat, kde je v okuláru sever.
Asi myslíš sever na Jupiteru

No můžeš to poznat třeba tak, že je na druhé straně, než je GRS. Ta se pořád pohybuje v oblačném pásu SEB. Ten je pořád blíže jižnímu pólu Jupitera.
A ten druhý velký oblačný pás je NEB a ten je blíže severnímu pólu Jupitera.

Tady se podívej na mapku. Díky Petře (SKLP) za mapku
http://astronomy-sklarp.wz.cz/jupiter_pasy_zony.htm

Psion · #153

Včera byl asi na mé poměry nejlepší seeing za posledních dobu a v podstatě to co jsem vyfotil bylo prakticky vidět +/- okem v TEC 140 při zvětšení 200x v binohlavě.

Artaban · #154

to co jsem vyfotil bylo prakticky vidět +/- okem v TEC 140 při zvětšení 200x v binohlavě.
To, co je na fotkách, je hodně ošemetný na porovnání s vizuálem.
Ikdyž se zdá, že na snímku je téměř to samé, jako při vizuálu, tak často to +/- znaméná trochu jiný Jupiter.
Na snímku jsou desítky, nebo snad stovky detailů, které oko dokáže zaznamenat.
Např. jen v EZ oblasti je dobře 20 detailů, ale při vizuálu jich bude vidět sotva deset. ( v TEC 140 jistě trochu víc, než v mém R172)
A tohle platí pro celej Jupiter. I tak je vidět hodně detailů, které ovšem spíš tušíme, než vidíme. Jsou to různé duchařiny a především odstíny, které tvoří to pěkný při vizuálu a co nedokážu zakreslit. A když bych to zkusil, tak oproti snímku, tam bude hodně nepřesností.
Hodně jemných duchařin sice vidíme, ale nedokážem je zakreslit.
Ikdyž tvoří důležitou část obrazu, tak jsou malé a nekontrastní. A to celé se i za dobrýho seeingu pořád trochu chvěje.
K přesnějšímu zakreslení, bych potřeboval dvě drobnosti. Jednak seeing min. 9/10 a buď velký planetární dalekohled např. dlouhý Newton 350mm a víc, nebo kvalitní refrák nejlépe APO 250mm a větší. Taky zvětšení kolem 300x.

Psion · #155

Ten snímek není žádný zázrak, ale přesto jsem psal detaily +/-. Pro výborný seeing pořídím ještě druhý Nagler 9mm, tím se dostanu na zvětšení 280x což už bude maximum, co je rozumné použít u toho dalekohledu. Pokud je dobrý seeing, tak lze rozlišit velké množství detailů díky obřímu kontrastu TECu.

kavka · #156

Pro výborný seeing pořídím ještě druhý Nagler 9mm, tím se dostanu na zvětšení 280x což už bude maximum, co je rozumné použít u toho dalekohledu. Obávám se, že 280x u 140mm objektivu je pro pozorování Jupitera příliš. To nemá co do činění s kvalitou objektivu, ale plošným jasem planety. Na Mars v opozici 280x klidně, na těsné dvojhvězdy i větší zvětšení. Ale možná, že se mýlím a individuální rozdíly v citlivosti oka jsou větší, než uvádí literatura.

Psion · #157

Minule jsem pozoroval Jupiter ve vysoké oblačnosti a odhadoval jsem chvílemi útlum světla o 1/3, přesto se dalo celkem slušně pozorovat. Spíše to bude otázka seeingu, protože ve většině případů je 200x strop, takže to bude spíše vyjímečně, nebo jak říkáš Mars, hvězdy apod. TEC má dokonce někdy kontrast na škodu Minulé snímky mi přišly přeostřené a s velkým kontrastem, přitom nastavené bylo stejné jako u Zerochromatu (kromě expozice) a při zpracování jsem musel kontrast dost snižovat, přesto to nepůsobilo přirozeně.

kavka · #158

Vycházel jsem i z vlastních zkušeností. Na Mars v opozici jsem s úspěchem používal ortoskopické okuláry Zeiss O 6 (270x), ale na Jupiter mi proti O 10 (160x) nepřinesly nic navíc, spíš naopak. Snad by se daly použít O 8 (200x), ale ty se vyráběly jen velmi krátce a nejsou k sehnání. Na Jupiter, pokud si dobře pamatuji, je doporučené zvětšení asi 25x na palec. To ale není žádné dogma.

Artaban · #159

Tohle nejlépe posoudí Psion. TEC doma bohužel nemám. V R172 je při zvětšení 275x světla dost. Jenže tohle zvětšení je u mého achromátu na Jupiter moc. Jen tak třikrát ročně je tak dobrý seeing, že i tohle zvětšení použiju. Holt to není planeťák.
U TEC bych odhadoval max. zvětšení s ohledem na jemné duchařiny tak 250x. Znova ale řikám, že u tak kvalitního dalekohledu, je odhad skoro k ničemu.

Artaban · #160

ortoskopické okuláry Zeiss O 6 (270x), ale na Jupiter mi proti O 10 (160x) nepřinesly nic navíc, spíš naopak. Snad by se daly použít O 8 (200x), ale ty se vyráběly jen velmi krátce a nejsou k sehnání
Jupiter je náročný na pozorování jemných detailů. Při zvět. 2D je už horší kontrast a svou práci udělá i seeing.
Myslím, že zvětšení 200x by ještě mohlo být přínosem. Detailů asi moc nepřibude, ale na větším kotoučku bude všechno líp vidět. Titěrné detaily dostanou tvar.
Jako důstojná náhrada za okulár Zeiss O 8, by mohl posloužit Plössl TV 8mm. S tím jsem měl dobré zkušenosti. Možná ještě http://www.supra-dalekohledy.cz/okular- ... 18771.html. Osobně jsem je ale ještě nezkoušel.

kavka · #161

Jako důstojná náhrada za okulár Zeiss O 8, by mohl posloužit Plössl TV 8mm. S tím jsem měl dobré zkušenosti. Možná ještě http://www.supra-dalekohledy.cz/okular- ... 18771.html. Osobně jsem je ale ještě nezkoušel.To mohou být opravdu dobré okuláry. Musel bych ale koupit dva k tomu i binohlavu. Okuláry Zeiss, které užívám, mají starou normu 24,5mm a k nim mám i binohlavu.

Sasa3 · #162

Me CZJ O-8 taky chybi... V 8mm pouzivam na planety ATC 8E (na Jupiter je tech 8mm presne akorat v f13.3 Telementoru). Jeden mam v 24.5mm jeste z detstvi. Kdyz jsem experimentoval s binem, tak J. Holubec stale tenhle typ vyrabel a nebyl problem zakoupit druhy do binohlavy.

miro75 · #163

Pokus zo včera. Seeing slabší, detailov bolo menej, a bolo ťažké ich zakresliť. Neskôr sa to zlepšilo, ale to už bol iný Jupiter..
http://uloz.to/xg4DwMKe/jupik-jpg
Od ďalekohľadu, bez úprav.

Artaban · #164

miro75: Jsou i tací, co za slušných podmínek vidí to, co Ty za horších podmínek. Aspoň jsi potrénoval dolování detailů.

Ovšem jestli nehrozilo špatný počasí, tak jsi mohl počkat asi hoďku, až Jupiter vyleze výš. Jednak by byl pravděpodobně lepší seeing a GRS by byla už lépe vidět a další detaily v SEB za GRS.
I v NEB by bylo víc zajímavějších podrobností.
Další malé mínus vidím v tom, že jsi za špatných podmínek použil velké zvětšení. V takové situaci to detailům nepřidá. Někdy spíš naopak. Možná nemáš, ale 150x by se hodilo. Nebo 7mm okulár zvětšení 171x je pořád v takovém případě někdy lepší, než 190x.
Rozhodně ale dávám bod za kresbu a snahu. Tady je zase pořád deka.

Artaban · #165

Musel bych ale koupit dva k tomu i binohlavu. Okuláry Zeiss, které užívám, mají starou normu 24,5mm a k nim mám i binohlavu.
Pro jedno ohnisko kupovat bino a další okuláry se moc nevyplatí.
Snad něco seženeš. Rozhodně zvětšení kolem 200x se hodí.
160x a pak až 270x je velká díra. Takhle vlastně nevyužíváš možnosti dalekohledu a to je škoda. Třeba na Saturn vidím zvětšení 200x ještě snad důležitější, než na Jupiter. Nebo na Měsíc a dolování jamek v Plato a vůbec, pro pozorování Měsíce to je šikovné zvětšení.
Já používam jeden okulár s upínacím průměrem 23mm a mám ho upravený pro 1,25" průměr.