Jupiter 2013/2014

[Peťa]

A jseš si jistý, že jsi pozoroval Ganymed? Nebyl to spíš jeho stín?  
Jsem naprosto jistý, že to byl Ganymed. Teď jsem ještě vyběhl na balkon podívat se na stín, ten nebyl tmavý, ale černý, a Ganymed se už mezitím odpoutával od kraje Jupitera. Paralaktika s Makem už byla zaplachtovaná, tak jsem vzal narychlo C6 na Vixen PortaPro, a nejdřív Hyperion Zoom, a pak 12mm BGO, vyjímečně bez bina, protože tak vysoko nad obzorem už to s binem ta montáž neutáhne .

Mimochodem, ta tabulka na astro.cz je tentokrát dobře .

Zaujalo mne tu na některých kresbách, že měsíc bývá menší než jeho stín, tak jsem se na to soustředil, jestli to na mne bude taky tak působit, ale přišlo mi obojí stejně velké. Kontrast a barvy Jupitera v C6 jako obvykle bída, to srovnávání s Makem (nebo jindy s ED100) je ale vyloženě nefér.

[Artaban]

Zaujalo mne tu na některých kresbách, že měsíc bývá menší než jeho stín, tak jsem se na to soustředil, jestli to na mne bude taky tak působit, ale přišlo mi obojí stejně velké. Kontrast a barvy Jupitera v C6 jako obvykle bída, to srovnávání s Makem (nebo jindy s ED100) je ale vyloženě nefér.
Na začátek

Při vizuálu se stín často zdá větší, než samotný měsíc. Trochu to je seeingem. Černý hodně kontrastní stín vidíme snadno a rozmazání seeingem pak vnímame jako trochu větší. Bude záležet i na vzdálenosti měsíce od Jupitera. Když se stín nachází blízko kraje kotoučku Jupitera, tak se někdy trochu prodlouží a taky se pak zdá větší. Když si projdeš snímky na ALPO, tak tam najdeš různě velké stíny. Těch větších tam je ale méně. Jeden třeba tady od R. Iwamasa (356mm SC) http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk14/j140124z.htm

C6 není zrovna planetární kukr, ale měl jsi ho vytemperovaný?

[Peťa]

C6 není zrovna planetární kukr, ale měl jsi ho vytemperovaný?  
Měl, byl dvě hodiny na montáži a ani předtím nebyl v teple - musel se ochladit maximálně o pár stupňů. Ani podle vzhledu měsíců a stínu v temperaci problém nebyl, jak stín a měsíc, tak i pásy byly ucházejícně ostré. Je to můj cestovní kukr, takže musí příležitostně zvládat vše. Schválně jsem vyloučil vše co může kazit kontrast, a stejně je prostě SEB v Maku tmavý pruh na světlém pozadí, a v C6 méně světlý pruh na více světlém pozadí - v obou případech se zhruba stejným množstvím detailů omezeným spíš seeingem než dalekohledem.

Ono je to na ty rozměry a váhu moc pěkný dalekohled a jsem s ním spokojený, jen to sklenutí pole a nižší kontrat u planet mě zlobí - ale i přesto ho můžu na cesty doporučit.

[Alnitak]

Jupiter 3.4. od 21h do 23h30 newton 153/1200 při zvětšení 170 na kotoučku byli vidět dva hlavní pásy a chvílemi slabší pruh kolem polu planety , víc jsem nevypozoroval , seing byl mizerný.

[Artaban]

Alnitak: To máš tedy výdrž  Pozorovat 2,5 hod.  vidět jen NEB, SEB a jeden proužek v polární oblasti. Chtělo by to zúročit tu snahu seeing neseing. Taky jsem pozoroval a měl seeing bídný a nechtělo se mě dolovat detaily na kresbu. Nemáš špatnou kolimaci?  Vytemperováno snad bylo, dle doby pozorování. Kde parkuješ dobíka?
U mě skákal seeing od asi 2/10 do 4/10.  V těch lepších chilkách bys měl vidět GRS. Západně od GRS šla vidět v SEB velká světlá skvrna. Něco málo bylo i v NEB. Co těch 120x zkoušel jsi?

[zbignieww]

Urcite to muze byt zajimave pro nekterych:

http://www.universetoday.com/108257/wil ... e-red-dot/

[Artaban]

Včara jsem byl po několika letech v Ďáblické hvězdárně a tak aspoň krátký reportík. Pozorovalo se refraktorem 190/3000. Seeing byl slušný nadprůměrný. Později se malinko zhoršil. Optimální zvětšení bylo 200x. GRS se pomalu blížila k západní straně Jupitera. Detailů bylo vidět překvapivě málo. NEB trochu vlnitý bez dalších nápadných detailů. Za GRS bylo vidět nějaké to vlnění, ale žádný zázrak. V jižní oblasti jeden slabší pás a v severní oblasti dva slabší, celkem dobře viditelné proužky. Ganymed jako opravdu velká kulička.
Detailů tedy celkem málo a jako hlavní důvod vidím v tom, že na pozorování nebyl klid a bylo málo času na větší soustředění. Svou míru na tom má i pozorování ve stoje, kdy člověk musí držet balanc, aby udržel oko u okuláru. Za lepších podmínek, by snad detailů bylo víc.
Když bych to měl porovnat s pozorováním doma, kdy sedím a někdy si i opřu hlavu o ruku, kerou mám opřenou o stůl , tak rozdíl je velký. Není pak problém se soustředit na nepatrné místo na Jupiteru a dostat tak z pozorování max.
Koukalo se i na nějaké DSO jako např. M42, M35. Tady bych dal přednost mému refráku, protože snáze dosáhne širšího zor. pole a tak je pohled na DSO hezčí. Taky ale nevím, jaké jsou u R 190 okuláry.

[Peťa]

Dnes večer jsem měl štěstí na vycházející GRS, a víry v SEB které jí předcházely, i z NEB vycházely na jih pěkné výběžky. Seeing místy velmi slušný, bez většího úsilí jsem v 18cm Maku binokulárně viděl podobnou úroveň detailů, co Sasa3 kresí s ED100. Na závěr pozorování jsem dal na paralaktiku ještě ED100, snadno rozpoznatelné struktury pak odpovídaly úrovní detailů Sašovo kresbám z C63...ach jo.

[SIRIUS_758]

Seeing se dnes pochlapil, i když během večera dlouze kolísal. Po půl osmé byl nejlepší, odhadoval jsem to na 9ku, Sírius vypadal okem jako Jupiter - musel člověk koukat dlouhé vteřiny, aby zahlédl nějaký záchvěj. Tak jsem se moc těšil na Jupíka a taky na pokus o Sírius B ( viz příspěvek v příslušném vlákně ).

Než jsem mohl namířit MAKa 200mm na Jupiter bez kolize se zábradlím lodžie, uběhla nějaká doba a seeing se mezitím zhoršil tak na 6 až 7 - začaly se třepit měsíčky a optimální zvětšení v binohlavě pro fotografický obraz bylo tak cca 160x a užitečné zvětšení s max. detaily, ale už s mírně se vlnícím obrazem planety, bylo tak 250x. Postupně začala vycházet GRS a když už jsem to chtěl v půl jedenácté zabalit, přišel druhý vrchol večera - seeing chvílemi k 9-tce a GRS uprostřed, vedle ní detailně viditelné kudrlinky - víry, měsíčky jen lehce chvílemi zakmitávaly při zvětšení 330x - prostě obraz nádherný ! Aby se obraz velmi podobal fotkám, které ukazuje "Proky" ze 6.2., stačilo pro rozeznání detailů zvětšení 230 až 250x ( v binohlavě ), což dávalo o třídu lepší obraz než "mono" okulárem 12mm, tedy cca 330x.

[Vranitko]

můj příspěvek sice bude působit jako když se prvňáček mezi vysokoškoláky chlubí, že už umí počítat do desíti, ale přesto se chci podělit. Tak pokud to někoho urazí, tak se omlouvám.

Včera večer jsem vytáhl dalekohled aspoň na balkon, že taky využiju jasno. Naproti panelák, pode mnou přesvícené město, výhled na západ, ale za městem na poli bahna, že bych se utopil, tak lepší 3. patro než být pod lampami... navíc mám zatím jen setové okuláry, takže max. zvětšení 50x

ale i s tímhle jsem na Jupiteru poprvé uviděl dva tmavší nepatrné proužky, jako by byl pod a nad rovníkem přetnutý tmavou nitkou. Okolo samozřejmě 4 tečky - 4 měsíčky, ale ty už jsem viděl dřív.

Můžu říct, že tohle byl okamžik, kdy jsem se tímto miniaturním ničím dokázal kochat přes čtvrt hodiny v kuse a ohromně mě to nakoplo pro další ponocování.

[Schecke]

Jo, jo, než jsem si koupil Dobsona, viděl jsem Jupitera podobně. Pozoroval jsem ho zvětšením 78x refraktorem 60/700. Výhoda toho spočívala v tom, že jsem nemusel téměř řešit seeing. I Saturn je tímto zvětšením nádherný Časem to chce ale přikoupit něco lepšího...

[Cztwerec]

Potvrzuji slova Sirius_758, na západ od Prahy večerní seiing nadprůměrný, krásný obraz Jupitera v ED 120 kdy jsem mohl celkem v klidu použít i zvětšení 2D a obraz sice ztrácel kontrast (ovšem všiml jsem si toho u Jupitra poprvé, později jsem zjistil, že přichází zákal a oblačnost tak proto ta ztráta), ale detailů přibilo i díky ztmavení disku samotného Jupitera, po dlouhé době krásné čisté pozorování. Při pozorování bylo zajímavé vnímat úplné bezvětří a ticho...

[Artaban]

Já se kochal klidným obrazem a vykašlal se na kresbu, abych si tenhle celkem vzácný jev v našich končinách v klidu užil. Začal jsem pozorovat, když GRS byla ještě z půlky za obzorem Jipitera. Okamžik, kdy jindy člověk skoro hádá, jestli GRS už vychází, nebo ještě ne. Tentokrát byla půlka bouře jasně ohraničená, bez deformace obrazu.
Zkouška na trapezu v M42 za svitu Měsíce nízko nad obzorem a domem souseda prozradila složky E a F jen s trochou námahy. Dokonce jsem měl pocit, že u Siria problikává sotva viditelná tečka složka B. Nevěřim tomu a ta nejistota je docela nepříjemná, protože co kdyby...

[ladis]

Po víkendovém plánování pozorování Jupitera jsem v očekávání hned po příchodu z práce vytáhl dobsona 8" ven, nechal vytemperovat a ihned po setmění jsem spěchal k dalekohledu na zahradu, nebot mi zbývalo necelých 40 minut přechodu stínu Europy přes disk Jupitera.

Seeing se postupně zlepšoval a při zvětšení 300x dal vidět malému, ale jasně černě-pihovatému stínu Europy v Z části SEB. Stín rychle postupoval na západní okraj disku, až se kolem 18h UTC vytratil zcela. Naopak na druhé, východní straně SEB doslova zářila světlá GRS, mohutný nádherně kontrastní vír, rychle postupující z východní části disku na střed.

NEB ukazoval též velice zajímavé detaily - zůžení na Z straně a naopak ve středové části velice jasný výběžek východně směrem ke středu disku.

Při chvilkových uklidněních vzduchu vystupovaly další fotografické detaily v pásech, vždy však jen na vteřiny. Krásně viditelné a tmavě kontrastní vůči disku byly též obě polární oblasti.

Sotva jsem dokoukal a pokochal se Eskymákem a M42, přitáhla nízká a bylo vymalováno...

[Regulus]

Po dlouhé době se nad mým dobsnem udělalo večer jasno a já byl u toho  :) Obraz Jupíku se mi zpočátku nezdál, tak jsem skočil pro novou pomůcku - kolimátor a následná procedůra zlepšil obraz rapidně To jsem opravdu dlouho nezažil; měsíce seskládané pěkně dva na každé straně, zřetelné kotoučky, hezky šlo identifikovat který je který. Na planetě se právě přibližoval ke kraji stín Europy (ten byl tedy viditelný už při vyhledávacích zvětšeních) a na druhé straně vycházel GRS, z NEB zářezy do rovníkové oblasti jak jsem je snad ještě neviděl, v polárních oblastech taky nějaký ten detailík. Seeing nadprůměrný, většinu času binokulárně při 230x celkem vpoho, ale dalo se naložit i 300x Nakonec jsem zkusil i něco natočit na zrcadlovku ale jestli z toho něco vytáhnu, to jsme sám zvědav  :D