Astronomické fórum

Pavle, mě by zajímalo, z jakých fotek jsi to složil. Protože výsledky , co sem Karel  vložil ( po zpracování v DSS- Live)  nevedou k žádnému řešení.  Takže někde je chyba.Předpokládám, že to je v tom, co sem dal Karel to zpracování, protože tam to vychází naprosto nereální a takhle na dálku se nedá odhadnou, proč. ¨
Pokud jsi měl originální snímky od Karla, potom  bych poprosil Karla, jestli bych se na ně také nemohl podívat a prohnat to normálním  proměřením . ( samozřejmě, nezpracované snímky - souvislá řada po sobě jdoucích 1 minutových snímků ).A také by bylo potřeba vědět, jaká byla deklinace  toho snímku ( pokud mi to tu někde neuniklo...).

Milane,
Já jsem neskládal nic, jen mi od Karla přišel link na úschovnu (www.uschovna.cz/zasilka/CNBA3FTR8RLKA2TB-68V), kde je již poskládaný fit i tiff s vlnovkovými star trails...

Ty vlnovky vypadají celkem reálně tak jsem s nimi provedl ten výše popsaný výpočet.  ;)

Zároveň ale nevysvětlují podivná čísla z DSS Live... ale to je jiná pohádka. :-/

Pavel měl ode mě složených z Maxima všech 50 expozic metodou průměr bez registrace. Nahraji archív stejných expozic, do SZ ti pošlu adresu kde to půjde stáhnout. Pavlovi moc děkuji.

Stáhl jsem si to taky. To je spíš něco špatně v DSS. Karel podle mě na 100% nepointoval, a snímky jsou seskládané bez registrace, protože všecky hotpixely pasují na sebe. To co Vabra konstatuje, je reálné.

Karele, vylosoval sis pěknej kousek

Ještě doplnění.

Karel snímal mlhovinu v Kasiopei s poměrně velkou deklinací přes 58st.
Pokud se nepletu, tak se PE standardně udává na rovníku.

Tj výsledek +-3 arcsec by se měl podělit cos(58st) a dostaneme se světe div se někam ke standardně udávaným +- 6 arcsec...

Proto jsem se ptal na tu deklinaci, neměl jsem jistotu, že  ty snímky, cos použil, jsou odtud, když jsi s ní nepočítal.
Zítra se podívám na ty snímky, co s tím vlastně  provedl DSS.
Ta hodnota  +/-6"  je na sériovou výrobu ( a určitě  plně automatickou a bez nějakých moc měření a individuálních úprav)  pěkný " standard"

Tak jsem se prokousal těmi snímky, a po pravdě, nemohu s klidným svědomím udělat žádný závěr.

1/ vlastní drift v RA během jedné expozice vlivem neustavení montáže je minimálně tak velký, jako posun vlivem PE
2/ drift v DEC je podobně velký, navíc jde v jedné sérii na jinou stranu než v druhé.
3/ drifty v různých sériích po 8 snímcích - t,j, po jedné otočne šneku jsou výrazně jiného tvaru a velikosti.

To jsou důvody, proč nevěřím jakýmkoliv konkrétním závěrům z toho, ani těm Vabrovým.
S jakousi nenulovou jistotou se dá jen konstatovat, že by PE mohla být v rozmezí 3" -6", možná, že ta horní hodnota je už nadsazená

Milane i tobě děkuji za pozornost tomu věnovanou, jak jsem psal, s PE se mně žije docela dobře, přesto se ještě budu snažit získat nějaká další, lepší data, aby informace o této montáži byly průkaznější.

Pridám sem príspevok k zmeranej PE montáže. Pôvodne som síce meral niečo úplne iné, ale v rámci pokusu som určiť aj periodickú chybu. Celé som to popisoval tu

Snímky som využil na zmeranie periodickej chyby montáže. Perióda otáčania šneku je cca 198,6s (koleso má 435 zubov). Tak som zmeral súradnice hviezdy v krajných polohách polperiódy. Zmeral som 4 pozície a vyšla mi priemerná hodnota 6px. Pri rozlíšení 1,479"/px je to 8,8" od vrcholu po vrchol, čiže cca +/-4,4". Pri meraní však vykazovala hviezda permanentný drift smerom na východ. Drift bol možno spôsobený ustavením montáže.

Donedávna som sa zabával s fotografovaním komét. Šlo o krátke nepointované expozície. Po čase som zohnal pointačnú kameru a chcel som fotografovať nejaké dlhšie expozície. Žiaľ objavil sa mi problém, s ktorým si stále neviem rady. Hviezdy boli stále posunuté. Skúsil som teda sledovať priebeh pointácie a všimol som si, že občas sa vyskytli v pohybe hviezd prudké výkyvy v RA. Odchýľky sa vyskytovali pomerne pravidelne, no nie v perióde otáčania šneku. Prečítal som nejaké fóra a poradil sa s tunajšími majiteľmi EQ8. Jedným z riešení malo byť nahranie najnovšieho firmwéru na riadenie motorov. Včera som teda nahral verziu 2.11.04. V rúčke je verzia 3.37, t.j. tiež najnovšia. Montáž je napájaná spínaným zdrojom 12V 5A.
Skúsil som preto najprv v štandardnej zostave (tak ako som montáž používal doteraz) zmerať priebeh periodickej chyby. Ďalekohľad bol na západnej strane protizávažie na východnej. Sústava bola rozvážená tak, že závažie bolo ťažšie. Montáž bola ustavená dvoma iteráciami pomocou procedúry v rúčke.
Výsledkom bol nasledovný graf.


Problém spôsobujú takmer zvislé skoky na modrom grafe v rozsahu cca 5 pixlov, ktoré sa opakujú približne 4x na uvedenom grafe. Okrem tých skokov mi trocha vadí aj priebeh samotnej PE.

Keďže doteraz som fotografoval na západnej časti oblohy, pri rovnakej polohe závažia bol šnek opretý o opačnú stranu zubov. Aby som nasimuloval túto situáciu, posunul som závažie tak, že bol v naopak ťažší ďalekohľad. T.j. šnek a koleso sa treli na opačných plochách. Výsledkom merania bol nasledovný graf:


Skoky sa objavili aj v tejto konfigurácii. Úplný koniec grafu ignorujte, tam som pred skončením merania trocha drgol do ďalekohľadu. Nebyť tých skokov a neustáleho driftu v RA, tak v tomto prípade by bola PE celkom slušná.

Montáž je minimálne prenášaná. Nie som si vedomý žiadneho mechanického nárazu, resp. poškodenia.

1. hľadám príčinu zobrazených skokov
2. hľadám nejaké vysvetlenie neustáleho driftu v RA

Má niekto technicky podkutý, alebo majiteľ tejto montáže nejaký nápad, čo môže spôsobovať spomínané problémy? Elektronika? Mechanika? Problém na šneku? Problém v ložiskách? Vopred díky za nápady a rady.

Ešte by soim doplnil informáciu, že ide o záznam PE, t.j. nie o pointáciu. Pointačná kamera bola QHY5 II na 500mm ďalekohľade Borg. Kamera bola s montážou spojená cez ST4 konektor.

Nemám EQ8, ale nerozvažuješ tu montáž moc? Mé montáže (CG5 ADV GT a EQ6) musí být úplně přesně vyvážené v obou osách a v RA musí být rozvážení naprosto nepatrné proti pohybu osy - ale rozhodně ne takové, aby se montáž s odpojenou spojkou měla tendenci někam sama pohybovat. S lehkým dalekohledem to asi může být vyváženo úplně přesně i v RA.

Tomáši, nemáš moc malou vůli RA šneku ?

#Bill: neviem, koľko je to moc alebo málo. V prípade trecích prevodov (ala G53f) je potrebné čo najpresnejšie vyváženie. V prípade prevodov, kde je nejaká vôľa, je potrebné také rozváženie, aby zuby kolesa a šneku boli v neustálom kontakte. To je podľa mňa dodržané len vtedy, ak má odblokovaná montáž tendenciu otáčať sa na jednu stranu. Zľahka, ale predsa len sa musí točiť na stranu. Ak by som nechal montáž nevyváženú tak, že sa netočí po odbrzdení, tak je vlastne vyvážená v rámci trenia celej sústavy.

#MilAn: ako by sa na to dalo prísť? S ničím som nemanipuloval. Montáž je v takom stave, ako som ju kúpil. Jediné vykonané zmeny sú aktualizácia firmwéru v riadiacej jednotke motorov a v ovládači. Jemnú vôľu je cítiť už rukou pri zaaretovanej RA osi.

V RA vůle ničemu nevadí, tak bych ji tam nechal dost velkou, aby to bylo vizuálně dost výrazné . Buď po zatlačení do dalekohledu v RA na obě strany s viditelným vaklem, nebo totéž z ručky nebo ASCOMu, dvojnásobnou rychlosí vlevo a vpravo - musí tam být znát, že šnek nejede hned.