Poncetova plošina neboli ekv. montáž pro dobsony

[3J]

Nevím jen hádám s pp jsem nikdy nedělal,
ale připadámi, že u ní bude asi dost problematické ustavení na zemský pól. Teda nenapadá mě jak na ní připevnit polární hledáček. Tak asi autor při delších expozicích musí občas korigovat i Deklinaci ne?
a pokud má nějakej TV pointovač tak je to takhle pro něj jednodušší než šťouchat do tubusu.

[FunTomas]

Dominik napsal: Nie je ta montaz trochu nestabilná? Neviem, ale nijak ma to neoslovilo. Keď už ekv. tak by nebola lepšia klasická  
paraliktika? Nič o tom neviem, je to len môj prvý dojem.     Dominik, vieš si predstaviť napríklad 40 cm ďalekohľad na paralaktickej montáži? Presnejšie vieš si predstaviť tú montáž? Na jej prevoz by si potreboval nákladné auto. Tá poncetova plošina ti spraví podobnú službu, no odvezieš si ju spolu s ďalekohľadom v osobnom aute.
Stabilita je vecou konštrukcie. Dá sa urobiť dobre aj zle.

Ja som poncetovu plošinu staval a aj stavať opäť budem. Skúšal som ju na svojom ďalekohľade a fungovala presne tak ako mala. Nastavil som do zorného poľa Jupiter a mohol som sa naň pozerať pri zväčšení cca 300x niekoľko minút, kým z neho nevyšiel.

A poncetova plošina s pohonom v DE? No veď sa dá napojiť na MMysov autoguider a už sa ňou dá fotografovať. Môžem ťa ubezpečiť, že presnou plošinou by som si vedel predstaviť fotografovanie aj tým veľkým dobsonom. Výroba tej plošiny ale bude stáť zlomok ceny adekvátnej paralaktickej montáže.

Samozrejme plošina má aj svoje nevýhody.

1. Horšie sa polárne ustavuje, no na vizuálne pozorovanie to nemá veľký vplyv.
2. spravidla je určená pre jedno pozorovacie miesto. Nemôžeš ju použiť v škandinávii a rovnako aj na kanárskych ostrovoch. Nemá možnosť zmeniť sklon polárnej osi. Môže sa však celá mierne naklápať a preto sa dá použiť prakticky na celom území Čiech, Moravy a Slovenska.
3. ťažisko prístroja by sa malo nachádzať na pomyselnej polárnej osi. Preto je plošina konštruovaná pre konkrétny prístroj a nedá sa použiť pre akýkoľvek ďalekohľad.
4. plošina spravidla umožňuje vedenie prístroja obmedzenú dobu, potom sa musí prestaviť na počiatočnú polohu. Táto doba býva spravidla 45 - 90 minút.

[FunTomas]

Nevím jen hádám s pp jsem nikdy nedělal,
ale připadámi, že u ní bude asi dost problematické ustavení na zemský pól. Teda nenapadá mě jak na ní připevnit polární hledáček....Dá sa spraviť uchytenie polárneho ďalekohľadu. Kdesi som to videl, no neviem daný obrázok nájsť. Pomocou kompasu a bublinovej vodováhy sa to však dá zvládnuť pomerne presne. Tak, že na vizuálne pozorovanie to je úplne bezproblémové.

[3J]

FunTomas napsal:
Dá sa spraviť uchytenie polárneho ďalekohľadu. Kdesi som to videl, no neviem daný obrázok nájsť. Pomocou kompasu a bublinovej vodováhy sa to však dá zvládnuť pomerne presne. Tak, že na vizuálne pozorovanie to je úplne bezproblémové.No a no focení potřebuješ právě jemně hýbat s DE

[Jan]

Polární hledáček speciálně pro Pp

Zajímavou konstrukci - ryze amatérskou a vtipnou - lze vidět na URL:
http://www.astrosurf.com/telescopeamate ... viseur.htm

Fotky jsou sice vypovídající, ale neříkají vše...
Kdyby byl zájem, můžeme text probrat i fonicky na adrese
SKYPE < jan.grecner >

Zdraví
Jan

[3J]

Děkuji, použít v konstrukci hledáčku zrcadlo v " polovině tubusu" je ftipné řešení. Jen musí být seřízen hledáček s plošinou ale to se řeší jen jednou

FunTomas napsal:
3. ťažisko prístroja by sa malo nachádzať na pomyselnej polárnej osi. Preto je plošina konštruovaná pre konkrétny prístroj a nedá sa použiť pre akýkoľvek ďalekohľad.
Tady nerozumím důvodu ? Ať nat tím přemýšlím tak mě napada pouze důvod stability dobsonovy montáže . Na funkčnost mimoosost těžiště dalekohledu a polární osy přese nemůže mít vliv .
Každá německá montáž je mimoosá . No fakt nevím proč má mít dalekohled těžiště v ose otáčení Poncetovi plošiny ?

[KpS]

Nevím jen hádám s pp jsem nikdy nedělal, ale připadá mi, že u ní bude asi dost problematické ustavení na zemský pól. Teda nenapadá mě jak na ní připevnit polární hledáček. Tak asi autor při delších expozicích musí občas korigovat i Deklinaci ne?
A pokud má nějakej TV pointovač tak je to takhle pro něj jednodušší než šťouchat do tubusu.Polární hledáček se může dát jak na pohyblivou tak i na nepohyblivou část. Důležité je jen aby jeho osa byla rovnoběžná s osou Pp a aby měl zenitový hranol, nebo zrcátko. I tak se plazení po zemi nedá vyhnout.
Kde je u Pp polární osa a jaký je vlastně její princip, lze ve zkratce popsat takto: Vezmu široce rozevřený kužel. Jeho vrchol zachytím v ložisku, na straně rozšíření jej položím na dvě další a osu kužele namířím na pól. Vrcholový úhel kužele volím tak velký, aby všechna tři ložiska byla přibližně vodorovně a nakonec z toho kužele odříznu vše co nepotřebuji. Zbyde jen cosi jako placatá kolébka. Tato Poncetova myšlenka je základem pro jakékoliv konkrétní řešení této plošiny.
Komplikovat plošinu přidáním dalšího stupně volnosti má smysl pouze pro pointaci. U ní je důležité, aby dva pointační směry byly na sebe kolmé, jinak posuv v jednom směru rozhodí nastavení v tom druhém.
Možná, že by i šlo namísto komplikování plošiny pointovat deklinaci lineárním posuvem až u okulárového výtahu, posuvem natočeným ve směru kolmém na denní pohyb. Tento posuv by při dobrém ustavení plošiny nemusel být velký a neodjelo by se příliš od osy objektivu.
Ať už by pointace byla řešena tak či onak, umožnila by i použití autoguideru.

[KpS]

Každá německá montáž je mimoosá . No fakt nevím proč má mít dalekohled těžiště v ose otáčení Poncetovi plošiny ?Německá montáž je mimoosá, ale je tam i protizávaží a těžiště všeho co se otáčí je na polární ose. Zatížení šneku je minimální, pohon nemusí nic zdvihat. U Poncetovy plošiny to je podobné.

[FunTomas]

...No fakt nevím proč má mít dalekohled těžiště v ose otáčení Poncetovi plošiny ?Ak bude mať ťažisko na osi otáčania, potom bude potreba minimálnej sily na jeho otáčanie a zároveň nebude hroziť prekĺznutie pri trecích prevodoch. Tie sú používané vo väčšine prípadov.

[Horal]

FunTomas napsal:
Ak bude mať ťažisko na osi otáčania, potom bude potreba minimálnej sily na jeho otáčanie a zároveň nebude hroziť prekĺznutie pri trecích prevodoch. Tie sú používané vo väčšine prípadov.
Těžiště v ose se volí především z důvodu stability. Je to "jediné" místo (resp. určitá oblast v závislosti na konstrukci), které za všech okolností natočení horní plošiny poncetky zůstává nad opěrnými body.
Síla, potřebná k otáčení, je daná především váhou celé soustavy horní plochy poncetky, dobsonovy montáže a vlastního dalekohledu s příslušenstvím. Tato váha se rovnoměrně rozdělí na tři opěrné body a jeden takový bod se u některých konstrukcí použivá k přenosu pohonu pomocí třecího kolečka. S umístěním těžiště to nemá nic společného.

[MilAN]

Horal napsal:


Síla, potřebná k otáčení, je daná především váhou celé soustavy horní plochy poncetky, dobsonovy montáže a vlastního dalekohledu s příslušenstvím. Tato váha se rovnoměrně rozdělí na tři opěrné body a jeden takový bod se u některých konstrukcí použivá k přenosu pohonu pomocí třecího kolečka. S umístěním těžiště to nemá nic společného.
Ale má. Stačí si myšlenkově nahradit Poncetku německou montáží, kde dalekohled je nahoře a závaží dole. A teď posuň dalekohledem dolu nebo nahoru ( t.j. po deklinační ose).A dostaneš  se z původní metastabilní polohy do stabilní nebo labilní !A zde v každé pozici je již jiný poměr sil chceš-li dalekohledem pootočit v RA.
Ty totiž uvažuješ pouze polohu, kdy těžiště je přesne kolmo nad základnou. Ale Poncetka se užívá i v  poloze +/- 1/2 h od meridiánu,a tam už olatí to, co jsem psal výše.

[FunTomas]

Horal napsal: ...S umístěním těžiště to nemá nic společného.
Ale má. Skús si postaviť na takú plošinu závažie povedzme 30kg. To môže byť hmotnosť slušne veľkého prístroja. Polož to závažie na podstavu plošiny a polož ho napríklad na stoličku tak aby bolo cca v ose otáčania. Uvidíš aký to má efekt na otáčanie. V mojom prípade dochádzalo k prekĺznutiu aj na pogumovaných trecích kolečkách. Pritom motor hravo otáčal aj sediaceho dospelého človeka ak bolo jeho ťažisko približne v osi.

Ha, MilAn má rýchlejšie prsty.

[3J]

Myšlenkový pokus:
Pokud přední ložisko zanedbáme a zůstane nám jen kruhová výseč uložená na dvou rolnách. Pokud její těžiště je nad ní příliš vysoko a ona výseč se dostane do krajní polohy na rolnách, těžište se přesune blíže k té rolně na kterou stranu je nakloněné. Na druhé rolně bude působit o to menší přítlak. Při pozorování se bude výseč pohybovat vždy jen jedním směrem od východu k západu.
pokud tedy zvolím jako hnací východní rolnu tak bude při cestě těžiště nahoru více zatížena - bude mít větší přítlak .
V okamžiku kdy bude těžiště nad osou otáčení a bude se pohybovat " dolů " bude se i těžiště přemisťovat nad západní rolnu a bude na ní vznikat i větší přítlak.
Zato na východní rolnu bude působit přítlak o to menší a to přímo úměrně o kolik bude výseč (plošina) více nakloněna , ale domnívám se že k brždění pohybu bude dostatečný .

Snad jsem to napsal polopaticky a srozumitelně

To Horal :Jakou rolnu máš jako hnací ty ?

[3J]

Ještě jinak zkoušel jsi zda ti prokluzuje i v protisměru ? Domnívám se že podle výběru hnací rolny bude jedním směrem prokluzovat a druhým nikoliv.

[MilAN]

To je právě ale důvod, proč by těžiště Dobsonovy soustavy mělo ležet na ose otáčení - tam neexistuje síla, ktetá by vychýlený dalekohled někam táhla, což se při vyšší nebo nižší poloze nedá napsat .- a to je právě ten FunTomasův první příspěvek !Nehraje roli, jakou silou (ona je dosti podobná na levé i pravé rolně)je zatížena rolna, ale pokud je těžistě nad osou , táhne celá soustava na opačnou stranu, než když je pod osou..