Astronomické fórum

Po koupi Paracorru jsem zjistil, že budu muset vyvážit svého SW dobsona.
Vyřešil jsem to tak, že jsem na spodní část tubusu nasunul klasický upinací kruh a tubus vyvážil v poloze cca 45° od země, bez jakékoli přítlačné aretace které jsou u SW dobsonů.
Zajímavé je, že když jsem dalekohled namířil skoro k obzoru, tubus sám dojel do vodorovné polohy. Naopak, když jsem tubus namířil blíže k zenitu, tak dalekohled sám dojel do zenitu. Jak je to možné?

Ten kruh jak neni v ose, tak podporuje svislou polohu, protože je pro něj rozhodně lokální minimum energie. Od nějaký polohy tohle asi převáží nad obyčejnym vyváženim, kde samotná těžišťová hmota paracoru asi o trochu vyhrává, pokud je to v mezipoloze vyvážený.

Možné to je z prostého důvodu - tubus není vyvážen korektně. Na straně okuláru  je zátěž mimo osu  a na straně protilehlé je v ose. ( osu je míněna podélná osa roury tubusu). Přitom  osu otáčení ponecháváš na původní poloze (kříží se s osou tubusu) Buď musí být osa otáčení posunuta tak, aby  procházela opět těžištěm , nebo je potřeba protizávaží posunout  a umístit tak , aby  vzniklé těžiště padlo opět do původního. To v tvém případě prostě není.

Díky, tohle teda asi vyřeším vhodným umístěním magnetu na spodní část tubusu, na protilehlé straně výtahu/možná i hledáčku.

Jen mala poznamka k urceni polohy teziste.
Kdysi sem zamlada pri poznavani sveta cetl o tezisti a jeho urcovani.
Je to velmi snadne u 2d objektu, u 3d uz to chce vic laborovani a predstavivosti.
Princip je ten, ze se dany objek jednoduse zavesi na provazek, a hledane teziste lezi ve smeru virtualniho prodlouzeni provazku smerem do objektu.
Pote objekt zavesite za libovolny dalsi bod objektu a pokud to provedete 2 a vice krat, tyto virtualni provazky se protnou prave v tezisti objektu.