Astronomické fórum

19. 1. 2010 proběhla na Slunci erupce třídy M2 zaznamenaná např. také na Slovensku:


Výsledek o den později večer - Norsko:


Finsko:



Index Kp=5 pro pozorování ze střední Evropy samozřejmě nestačí, bude třeba si počkat.  ;)

Po několika dnech sem opět koukl na aktivitu Slunce:
http://www.swpc.noaa.gov/rt_plots/xray_5m.html
Myslíte, že z pondělí aktivity nic nepůjde vidět?

Záleží kde. U nás určitě ne. A zatím se tedy nic moc nedělo.

Také jsem koukal na polární záři v roce 2003, vytáhl jsem kamarády a byl to super zážitek. Pamatuju si, že když šly kolem nějké slečny a my je přemlouvali, aby se podívaly na nebe, že je tam polární záře, klepaly si na čelo... U nás se holt na auroru holky balit nedaj

Tak třeba v takovém severním Švédsku  ::) chytat slečny na polární záři taky moc nejde, protože Aurora Borealis je tam k vidění tak často, že zejména kolem roku 2003 to tam byla dost všední záležitost.  ;D

A když už jsme u toho, docela hodně mě zaujala fotka na Spaceweather, kterou nedávno pořídil Andrew Keen ve finském Inari

Má takový hodně pěkný spirálovitý tvar.  :)

Vypadá to fakt zaujímavo . Ako taký tvar mohol vzniknúť ?

Jestli si dobře pamatuju z přednášek fyziky, tak stáčením trajektorie nabitých částic v magnetickém poli Země. Nabité částice způsobují excitaci a ionizaci molekul kyslíku a dusíku ve vysokých vrstvách atmosféry (při nízkém tlaku je doba života excitovaného stavu poměrně dlouhá) a ty při deexcitaci/rekombinaci vyzřují světlo charakteristických vlnových délek. Takhle krásně zeleně svítí kyslík. Pravděpodobně je to stejný přechod díky kterému tak nádherně svítí velké procento planetárních mlhovin, nebo alespoň jejích částí.

K fotce nezbývá než dodat, že je úžasná, když jsem ji před pár dny viděl poprvé, tak jsem si ji stáhnul i do PC, což dělám málokdy. Je to hezké zachycení přírodního jevu navíc kompozičně velmi povedené.

Ďakujem za vysvetlenie.

Skutočne úžasné foto

Jestli si dobře pamatuju z přednášek fyziky, tak stáčením trajektorie nabitých částic v magnetickém poli Země. Nabité částice způsobují excitaci a ionizaci molekul kyslíku a dusíku ve vysokých vrstvách atmosféry (při nízkém tlaku je doba života excitovaného stavu poměrně dlouhá) a ty při deexcitaci/rekombinaci vyzřují světlo charakteristických vlnových délek. Takhle krásně zeleně svítí kyslík.
Zajímavé, že kyslík by měl svítit zeleně, to jsem věděl, ale to stáčení, k tomu jsem se zatím nedostal, dík za vysvětlení.

Ta vaše diskuze mně docela zaujala. Totiž mám za to, že ta polární záře na snímku vznikla trochu jinak. Podle mně ty nabité částice vstupují do atmosféry přibližně kolmo shora a tedy tím vzniká ta zprohýbaná záclona. No a ta záclona se stáčí podél magnetického pole a v tom magnetickém poli vznikla ta spirála.

A co barvy? Ty vznikaj podle toho, do jakého stavu se excitují atomy dusíku nebo kyslíku, takže teoreticky by to nemusel svítit zeleně jenom kyslík, to asi záleží na výšce kde záře vznikla.

Tak co myslíte? Já si o tom du asi něco přečíst

spektrum polární záře


Dobrý přehled :
http://www.aldebaran.cz/actions/2002_aurora/aurora.html

Milane skvěle a díky, jen mi prosím zkus naznačit, čím to, že jen některé záře jdou i domodra, myslíš že je to tím, že takové jsou jen ty nejintenzivnější, nebo je v tom i něco jiného?

Narážím na modrozelenou záři 20.11.2003, myslím, že jsem do té doby ani potom takovou modrou v polární záři neviděl. Předtím jsem vídal jen červenou a zelenou jako převažující a v té jasné záři pak i oranžovou, purpurovou a bílou.

Souvisí to s výškou, intenzitou pole ,nakolik se dodáhne excitace atomů. Červená je nejvýše,  pak zelená a pak modrá.

OK takže tím pádem když tehdy ta záře začala, byla asi tak intenzivní, že se to dostalo hodně dolů a tím pádem to bylo hlavně modré a zelené. OK, to sedí, tehdy se magnetometr vychýlil asi 3x víc, než při obvyklé silné záři, tahle byla výjimečná za tu dobu, co je sleduji. A později pak nastala ta klasická, kde se k modré až zelené dole přidala ta červená .. no byla to nádhera...