Astronomické fórum

ahoj pánové
jako LAMA v oboru se pokusím alespoň materiálně pomoci
mám tuším doma zahrabané dva stařičké notebooky a čas od času se nějaký šrot objeví u mě v obchodě (na likvidaci) ... tak bych na vás myslel.
Jo... mám tu ještě jeden samostattný LCD odpreparovaný z nějakého NTB ... ale jen display.. tak nevim zda to pomůže

Teď jsem ještě jeden taky sehnal (nevím ještě zda funkční), takže jsem předzásoben a ještě asi časem postavím tu kapesní verzi pro malé refraktory s el. fólií, ale jestli ti nevadí doma skladovat staré krámy, tak se třeba časem někdo ozve. Ona je to fakt bezva věc do terénu.

smim jen takovou malou teoretickou? : ma smysl fotit flat field snimky s CCD kamerou, ktera ma velikost senzoru 1/2", resp. velikost CCD cipu 6.4mm x 4.8mm ? Ja bych rekl, ze ne, protoze tak maly obrazek co udelam je preci jen zaber pouze stredu a maleho okoli zorneho pole dalekohledu a tam je optika nejkvalitnejsi ?

Pokud by šlo pouze o vinětaci, tam by nemusel být problém dodržet rovnoměrnost osvětlení plochy čipu.  Ale na krycím skle i na čipu  jsou i růzé nečistoty, prach,a otisky, a těch je možno se zbavit právě FF. Samozřejmě, že lze splnit i  podmínku čistoty čipu a krycího skla, jakož i  nevinětovaného pole, a potom nebude  již tlak na  zhotovování FF. Rovněž existují typy snímků, kde není potřeba se zabývat FF

Já mám ještě menší chip (6mm v diagonále) a potřebu flat fieldu jsem měl zatím pouze 2x: když jsem fotil přes LRGB filtry ve městě. Tam právě po odečtení silného pozadí začnou vylézat ty zrnka prachu. Jinak jsem na nutnost použít flat field při focení na tmavé obloze nebo přes úzkopásmové filtry nenarazil.

Tak jsem narazil na problem s chybejicimi kvalitnimi flatfieldy (zatim jsem je delal vetsinou nad ranem oproti rozednivajici obloze).

A tak jsem probadal internet, koupil 4 bile diody na 3V, manzelce uzmul jeden plastovy kvetinac a jednu stolovaci podlozku z prusvitneho plastu.

Vysledek je zde:


Konicke steny kvetinace jsou zevnitr polepeny odraznou alu folii.
Na dne kvetinace je bila odrazna plocha (bily papir), do ktere miri ctyri bile diody v serii (cca 1 cm na dnem).
Do kvetinace jou vlozeny v priblizne rovnomernych rozestupech 1cm kruhy (talirky) vyrezane z plastove jidelni podlozky (6x , nejvetsi je o prumeru CD, ostatni se zmensuji vzdy o 2mm).
Na talirku nejblize a smerem k diodam je nalepeno kousek nepruhledne pasky nad kazdou diodou (aby zadne svetlo neslo primo ale pouze odrazem).

Jeste jsem to nepodrobil nejakym serioznim testum, ale zda se ze to bude slusne funkcni. Tento prototyp by mel slouzit pro foceni objektivy a refraktory do 100mm v prumeru...

Vyrobni naklady cca 50 Kc a cca hodina a pul prace na prototypu...

PS: nemate nekdo osvedcenou metodu jak overit rovnomernost svitu takovehoto flat field boxu?

vyfotit foťákem, a obrázek pořádně stretchnout. Uvidíš, jak je to moc rovnoměrné.

Tak jsem vzal Canon 40D Canon 50mm/1.8 II, priclonil ji na F=8 (tam by podle testu mala mit vinetaci pod 0.25EV) a vyzkousel jsem novy KvetinacoFFBox s nasledujicim vysledkem:



Vysledek je 10 expozic slozenych a hoodne strecnutych. Krasne vylezlo k cemu je flastne takovy Flat dobry...

Zda se ze pro tento ucel je tento light FFBox dostatecne efektivni...

Z toho jak krasne vylezla smitka na snimaci vyvozuji ze rohove ztmaveni je vlastni vinetace objektivu a nikoliv nerovnomernost FFBoxu..

Takhle jsem to nemyslel

Myslel jsem vyfotit ten box z dálky, aby byl vidět na snímku jako rozumně velké kolečko uprostřed zorného pole (kde ho neovlivní vlastní vinětace foťáku). A pak to stretchnout aby vylezly nerovnoměrnosti v tom kolečku.

Vabra : moc se mi to nelíbí. Nezdá se mi, že by objektiv dával tak nerovnoměrné osvětlení. Zkus dát nestečnutý snímek, ať se to dá porovnávat alepoň procentně.

Možná je to jen hodně stretchnuté.

A také se podle mne zapomíná na jednu věc: U kratších ohnisek rektilineárních objektivů je měřítko zobrazení v okraji větší než u středu, právě kvůli rektilinearitě. Při ohnisku 50mm a poloměru pole 14mm od středu APS to v kraji nebude zanedbatelné, a plošná jasnost na kraji pole podle mne bude detekovatelně nižší, než na ose, i kdyby geometricky nevinětovalo nic.

Je to jen moje doměnka. Potvrdí někdo či vyvrátí ?

U opravdu širokoúhlých rektilineárů (třeba můj EF-S 10-22mm) je to jak se mi zdá ještě výraznější.

Jak pisu strecnute je to opravdu hooodne (asi vice nez jsem kdy lovil z astrosnimku)...

Kdyz jsem pro porovnani cvaknul bilou plochu sveho LCD monitoru, bylo to dost podobne...

Snimek s "dalky" a jeden zaber zblizka bez uprav sem prihodim vecer az budu doma...

Při otevřené cloně bývá hodnota vinětace fotografických objektivů běžně kolem 15 %

Fyzikální pokles jasu při změně úhlu je závislý na 3 mocnině kosinu tohoto úhlu .

př.   F 50 mm , pole 28 mm úhle 15,6 ° (pole31,2°) stráta cca 11 %


viz: http://www.opto.cz/havelkaI/t204.html#SEC6_231

Tak jsem to dofotil s dennim zpozdenim a s jinym objektivem Canon 100mm/2, zaclonenem na 4.

Jeden snimek bez uprav pouze zmenseno:

Pro ty kdo si chteji spocitat procenta  ;)


Serie 13 snimku s postupnym pootacenim KFFB slozena v Nebulosity2 a strecnuta (pseudo realne pouziti):


Posledni snimek je celkovy zaber na KFFB z cca 1,3 metru mirne strecnuty:



Kupodivu na tomto snimku je nejvice videt nerovnomernost podsviceni (4 tmavsi mista ve stredu indikuji pasku, ktera zabranuje prime viditelnosti diod)...
Castecne zrejme diky tomu, ze je to jedinny zaostreny snimek. Ostatni jsou ostreny na nekonecno...

PS: myslim ze 95% objektivu ma na plnou diru podstatne vetsi vinetaci nez indikuje MilAn. I na APS chipu jsou extremni kraje tmavsi az o jednu EV...