Astronomické fórum

Rosení bych se nebál, kup si rosnici na suchý zip : http://www.celestron.cz/dalekohledy/pri ... ivani.html možná by bylo vhodné zaisolovat i vlastní tubus, mám to taky tak provedeno a nemám s tím žádný problém.

kesi napsal: SCT je to samé jako TSC? (TSC/CEL). Korekční deska je to co se nachází v přední části tubusu?Aha, nemám s těmito názvy zkušenosti.No,zrcadlo se mi po nějaké době čistit nechce, ani sem to nikdy nedělal.Z té korekční desky by to mělo jít snadno,ne? A na hlavní zrcadlo se nečistoty nedostanou, je to tak? Jinak díky za odpověď.
Jen na vysvětlení:
SCT je zkratka obecně používaná pro dalekohledy Celestron a Meade a znamená Schmidt-Cassegrain Telescope
TSC je zkratka Telescope a je použita na stránkách Supry z historických důvodů třídění v číselníku zboží.

Radoslav_Konecny,díky za tip!
Janek,díky za vysvětlení!Už je to jasné!

Radoslav_Konecny napsal: Rosení bych se nebál, kup si rosnici na suchý zip : http://www.celestron.cz/dalekohledy/pri ... ivani.html  možná by bylo vhodné zaisolovat i vlastní tubus, mám to taky tak provedeno a nemám s tím žádný problém.
To je "dobre" - rosnica za 2530 Kc - fakt "super" ...

SpaceMan napsal:

To je "dobre" - rosnica za 2530 Kc - fakt "super" ...
Pokud se ti to zdá moc, tak si můžeš rosnici vyrobit :
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1206095802


Nebo použít karimatku...

Nejjednodušší rosnice je ze slabé karimatky, zrovna včera jsem ji vyráběl pro Mak127 .

Koukám, že hamr předběhl úpravu mého příspěvku o karimatku:-)

Chef napsal:
Pokud se ti to zdá moc, tak si můžeš rosnici vyrobit :
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1206095802


Nebo použít karimatku...
Myslim si, ze je to za "kus umelej hmoty" dost ...

A ta karimatka - verim ze je to funkcne riesenie (a aj lacne), ale ta estetika ...

Ale to je len moj pohlad na vec ...

OK, tak "rosnice" bude asi nutná , ale ještě mám jednu otázečku: http://www.teleskopy.net/index.php?idg=teleskopy , na těchto stránkách uvádějí u každého teleskopu jeho maximální pozorovatelnou magnitudu(C8 +14.04).Díval jsem se na stejné průměry zrcadel u SCT, Newtona...(čočkových systémů) a podle nich je magnituda naprosto stejná.Myslel jsem, že např. Newton má o malinko menší zastínění hlavního zrcadla při stejném průměru zrcadel oproti SCT(a tím o malinko lepší pozorovací schopnosti), ale podle těchto stránek je to na setiny stejné.U čočkových teleskopů není zastínění žádné a při stejném průměru zrcadla(např. SCT) a čočky je max. mag. také stejná!Jak to tedy je? ???

kesi napsal: OK, tak "rosnice" bude asi nutná , ale ještě mám jednu otázečku: http://www.teleskopy.net/index.php?idg=teleskopy , na těchto stránkách uvádějí u každého teleskopu jeho maximální pozorovatelnou magnitudu(C8 +14.04).Díval jsem se na stejné průměry zrcadel u SCT, Newtona...(čočkových systémů) a podle nich je magnituda naprosto stejná.Myslel jsem, že např. Newton má o malinko menší zastínění hlavního zrcadla při stejném průměru zrcadel oproti SCT(a tím o malinko lepší pozorovací schopnosti), ale podle těchto stránek je to na setiny stejné.U čočkových teleskopů není zastínění žádné a při stejném průměru zrcadla(např. SCT) a čočky je max. mag. také stejná!Jak to tedy je? ???
Já bych to viděl tak, že se jedná jenom o velmi orientační údaj (pak nechápu ovšem tu přesnost na 2 desetinná místa). Pravděpodobně je spočtený z nějakého jednoduchého vztahu, kde vystupuje jenom průměr objektivu. Realita může být jiná. U MHV záleží nakonec i na kvalitě optiky a na tom, kolik světla dokáže dostat do centrální části difrakčního disku.

Je to pouze teoretická hodnota, na kterou má zastínění sekundárním zrcátkem naprosto minimální vliv. Na dosaženou magnitudu ma především vliv stanoviště pozorovatele (potažmo světelné znečištění), potom zkušenost a zrak pozorovatele ... teprve potom přichází na řadu optika - pokud se chceš dohadovat o desetinách magnitud. Prostě tohle bych jako začátečník nějak výrazně neřešil (rozdíly v desetinách mag u stejných průměrů dalekohledu).

Prazan napsal: Je to pouze teoretická hodnota, na kterou má zastínění sekundárním zrcátkem naprosto minimální vliv. Na dosaženou magnitudu ma především vliv stanoviště pozorovatele (potažmo světelné znečištění), potom zkušenost a zrak pozorovatele  ... teprve potom přichází na řadu optika - pokud se chceš dohadovat o desetinách magnitud. Prostě tohle bych jako začátečník nějak výrazně neřešil (rozdíly v desetinách mag u stejných průměrů dalekohledu).

Jasně že největší vliv na dosah má obloha a zrak pozorovatele. Ale za stejných podmínek (pozorovatel a obloha) rozhoduje optika a rozdíly nejsou jenom nějaká desetinka. Nedávno jsem četl např. tohle porovnání 3 dalekohledů: http://www.scopereviews.com/best.html.
Rozdíl dosahu mezi 5.1" APO a 6" MK by měl být 0.8 magnitudy. Ve skutečnosti byl však MK horší o 0.2 magnitudy. Rozdíl oproti teoretickému vztahu byl celou magnitudu. Podobně vychází srovnání s 7" Newtonem.

Jinak souhlasím a snažil jsem se říct to samé. To uváděné číslo je jenom orientační a nemá smysl ho nějak víc řešit.

Sasa3: Jasně. Odpovídali jsme ve stejnou dobu a každý jsme na to šli kapku z jiného směru. Ale ve výsledku se shodneme. Je to orientační hodnota a hotovo dvacet. Každopádně díky za odkaz - zajímavé čtení.

Oblohu a zrak pozorovatele neřeším , takže hodnoty jsou pouze orientační?Bez přihlédnutí k %tuálnímu zastínění hlavního zrcadla?Zajímá mě rozdíl mezi Newtonem a SCT, který samozřejmě nebude nijak extrémní , ale bude se pohybovat také pouze v řádu setin(mag.) u stejných průměrů
zrcadel? ::) A ještě jedna otázečka, čím větší oh.vz. okuláru tím lépe?Měl jsem 25mm okulár(36×, Bar.č.150×) a krásně se do něho koukalo!C8 má také 25mm a novější série maj 40mm!To musí být supr, ne? 8)

Oblohu a zrak pozorovatele by si měl také řešit... ;)Konkrétně dalekohledy typu sct jsou na daných podmínkách (popř. seeing) závislé vůči jakkosti obrazu. Můžu říct tohle: (a polopaticky) v refraktroru obraz hvězdy špatným seeingem znehodnocen jakýmsi jiskřením, v newtonu zdvojením a v sct jako když plácáš rukou do vody a hvězdu to vůbec nepřipomíná...Ty okuláry co se dodávají v setu s dalekohledem jsou průměrné a výhodný jsem shledal pouze 40 mm protože dával menší zvětšení než 25 mm. Ale obzvláště v krajích pole měl celkem velké odlesky a současně s tím se objevilo větší zklenutí pole, jako kdybych se koukal přes trubku do okuláru - fuj! I při f 10 bych už radši používal lepší okuláry.

Rozdíl mezi sct a newtonem? Stínění je při menším zvětšení patrnější v newtonu f 4 než v sct f 10. Ale to je dáno také tím, že s sct dosáhneš většího zvětšení snadněji než s newtonem, při větším zvětšení jakoby stíněná oblast přešla přes okraj pole a ty to poznáš pouze změnou kontrastu třeba u jemnějších detailů. Sct má i menší pole a to jak použitelné tak kvalitní. Pomocí korektoru to můžeš vylepšit ovšem za cenu další menší ztráty světla a popř. i vnesení menší barevné vady u achromatických členů korektroru. Při použití komakorektoru u newtona se z tohoto systému stává vynikající dalekohled.

Jinak si myslím, že se tu stínění probíralo tolikrát a např u sct to podle mého názoru není pro vizuální pozorování, ale i pro fotografie planet tak strašný problém...