Pokovení zrcadla v lázni

[MaG]

Tomkk napsal: Mimochodem, ten ruský PDF hlásí, že má 100MByte.
Pokud by byl zájem mohu to stáhnout a poslat na CD. (Mám bezdrát..)

[Tomkk]

eMartin napsal:

Pokud by byl zájem mohu to stáhnout a poslat na CD. (Mám bezdrát..)
Díky, ale všichni mi to tady vymlouvají. Pokud to nejde nějak jednoduše pasivovat, aby to nečernalo, tak to asi nemá smysl. Holt budu muset začít stavět vývěvu . (Ne, že bych nad tím nepřemýšlel.)

[MP]

Tomkk napsal:

Pokud to nejde nějak jednoduše pasivovat, aby to nečernalo, tak to asi nemá smysl. Holt budu muset začít stavět vývěvu . (Ne, že bych nad tím nepřemýšlel.)
S tim naparenym hlinikem to ale neni lepsi - oxiduje jeste rychleji ( i kdyz neni cerny, ale sedy ). Zaklad trvanliveho zrcadla je ta ochranna vrstva ( SiO nebo SiO2 - vlastne taveny kremen ). A ta by se v amaterskych podminkach vyrabela dost tezko.

[Tomkk]

A co elox na hliník? Moc by to zmatnělo, nebo vyžralo?

A nebo sklo bezproudově pomědit a potom pochromovat. To nejde?

[MP]

Tomkk napsal: A co elox na hliník? Moc by to zmatnělo, nebo vyžralo?

A nebo sklo bezproudově pomědit a potom pochromovat. To nejde?

Mam obavu, ze v obou pripadech nedostanes dostatecne homogenni vrstvu ( povrch odrazne vrstvy by mel kopirovat povrch skla s presnosti radove desetitisicina milimetru ! ) Ono se asi nic noveho vymyslet neda - uz nad tim koumala spousta vetsich odborniku, nez jsme my. A pokud vim, pro chemicke pokovovani zrcadel se pouziva vzdycky stribro, pro naparovani i hlinik a jine kovy ( chrom, chrom/nikl, zlato - to nekoroduje ). A pokud neni odrazna vrstva kryta ochrannou vrstvou, musi se pokoveni cas od casu obnovit.

[vla]

Pokud chceš dělat takovéto experimenty možná bys mohl zkusit zrcadlo kovové, dural,chrom, zlato atd. nějaký duralový kotouček bych ti poskytl, ostatní kovy si schovávám pro sebe, ale má to háček výroba kovových zrcadel se jaksi neosvědčila, asi proto se v současnosti dělají tak jak se dělají.

[FunTomas]

Ja len ostavam v nemom uzase na co vsetko clovek nezacne mysliet, ked chce niekde usetrit korunu ;D
Ber to clovece tak, ze pokial neprides s nejakou prevratnou myslienkou, tak nema zmysel ofukovat stare recepty. Vyroba astronomickych zrkadiel presla od kovovych (mimochodom boli robene z bronzu s vyssim obsahom cinu), ces sklenene s chemicky nanesenou vrstvou striebra, cez sklenene s naparenou vrstvou hlinika az po sucasne keramicke (pretoze Zerodur uz nie je ani tak klasicke sklo) s naparenymi vrstvami polovodicovych materialov, ktore dosahuju odrazivost 99.9% . Funguje aj ortutove zrkadlo, ktore je vo vodorovnej polohe a rotaciou okolo osi sa na jeho povrchu vytvori dokonala parabola.
Prestan tu uz s vymyslanim podobnych volovin ako je eloxovanie hlinika. Pravdepodobne si este nevidel eloxovany hlinik. Zrataj si naklady na pokovenie zrkadla striebrom a zivotnost takehoto pokovenia a naklady na vakuove naparenie hlinika splu s jeho zivotnostou. Keby si to bol spravil skor, zistil by si, ze tato diskusia je viac menej bezpredmetna. Chemickou cestou v konecnom dosledku nic neusetris. A ak sa ti zda cena 3 Sk za pokovenie 1cm stvorcoveho prilis vela, tak sorry. Kam sa potom chces dostat v stavbe dalekohladu. Kup si radsej nejaky sosovkovy (nemusis naparovat ziadne vrstvy) alebo nejaky hotovy. Opat usetris.
Dufam, ze to nebolo moc tvrde.  ;)

[Tomkk]

Abych pravdu řekl, dokážu si představit, že několik měsíců vyrábím stroj, který bude brousit čočku sám, ale představa, že 14 dní chodím kolem stojanu a šudlím jakýsi šišoid, který by pavděpodobně za moc nestál, prtože žádné zkušenosti nemám, jen pár stručných postupů z knížek kde stejně doporučují odborné vedení. Takže bych Ti Tvoje kotoučky asi zbytečně zničil. To ale neznamená, že bych to vzdával. Stále se snažím přijít na nějakou metodu, jak by ten tvar vznikl nejlépe sám, nějakým fyzikálním, či chemickým pochodem.
Je mi jasný, že nad tím už přemýšlely větší mozky, než je ten můj, navic s vědomostmi i zkušenostmi, které mi chybí, ale to mi stejně nabrání nad tím přemýšlet.

Tady je pro zasmání jeden z mých prvních pokusů:
Manželce jsem uloupil nerezovou misku, do teré jsem prorazil dírku, abych měl kudy odsát vzduch. V květinářství jsem koupil fólii s hliníkovou vrstvou. Pak jsem to rvnoměrně našponoval na tu misku a přilepil chemoprénem. Nebylo to samozřejmě napnuté, tak jsem to dal na několik minut do troby na cca 90C. Fólie se krásně našponovala. Pak jsem přes tu dirku lehce přichytil lapicí pásku, pusou odsál vzduch a jazykem připlácnul lepicí pásku. A "zrcadlo bylo hotové" . Jak jsem očekával, byla to spíše kombinace teploměru a tlakoměru, ale nějak to fungovalo a nebyl by asi takový prblém to elektronicky kompenzovat.. Hlavním problémem bylo, že prodávaná folie není zcela tenká a rovinná. Její povrch jebohužel "kopečkovatý", takže obraz měl malý kontrast.. Možná, že s tenkou lesklou kovovou fólií v přesné objímce by to fungovalo líp. Navíc možnost regulovat ohniskovou vzdálenost by mohla být zajímavá.

[Tomkk]

FunTomas napsal: ...zistil by si, ze tato diskusia je viac menej bezpredmetna. Chemickou cestou v konecnom dosledku nic neusetris. A ak sa ti zda cena 3 Sk za pokovenie 1cm stvorcoveho prilis vela, tak sorry. Kam sa potom chces dostat v stavbe dalekohladu. Kup si radsej nejaky sosovkovy (nemusis naparovat ziadne vrstvy) alebo nejaky hotovy. Opat usetris.
Dufam, ze to nebolo moc tvrde.  ;)
Teda teď jsi mi to nandal. Víc než snaha ušetřit mě k tomu vede to, že mě to prostě baví. Můžu si samozřejmě koupit všechno hotové a pak jenom koukat. Rozhodně je to nejjednodušší cesta ke kvalitnímu dalekohledu. To mi však uspokojení nepřináší. Asi by se mi opravdu víc líbil pohled na Mars přes hrnec s rotující rtutí. Jsem prostě kutil a experimentátor a jen vlastnit větší dalekohled a věnovat se pozorování není mým cilem.

Mimochodem, kdybych uměl vybrousit kvalitní zrcadlo 250mm, tak si ho samozřejmě nechám bez váhání pokovit, ale pro první experimenty by to skutečně byly vyhozené peníze.

[peta]

FunTomas napsal: Pravdepodobne si este nevidel eloxovany hlinik. tenhle pojem mne pripomel jednu otazku, ac dosti offtopic:
v chemii se nevyznam, ale pojem eloxovani hliniku jsem slysel od cloveka co mne daval odlitky (hlinik) k vyrobe objimek na novy dalekohled... on mel hlinikove dily na svem dalekohledu zrejme stejne upraveny - byly krasne cerne, matne ac nenatrene - a tohoto povrchu bych chtel docilit i ja.. o co vlastne jde? dik, peta

[zdenek]

Eloxování = anodická oxidace. Eloxováni (tj. vlastní postup) máš poměrně dobře posáno např. na http://www.focuser.com/atm/anodize/anodize99.html. Jako barvu lze použít před závěrečnou koupelí před uzavřením pórů obyčejnou barvu DUHA (kdysi to vyšlo ve VTM zkoušel jsem to a opravdu to funguje). Koupel pak póry uzavře a barva zůstane.

Zdenek.

[vla]

Pokud ti jde o vybroušení zrcadla vlastními silami , kup si kotouč skla a můžeš klidně brousit, zkoušky optické plochy se dělají ještě před pokovením, takže můžeš neustále brousit šíšoidy i bez pohliníkování a až docílíš solidní plochy teprve pak necháš pohliníkovat. Jednak se zabavíš a jednak získáš spoustu zkušeností, jen bych pro začátek začal s průměrem 100-150 mm.

[MP]

Tomkk napsal:
Hlavním problémem bylo, že prodávaná folie není zcela tenká a rovinná. Její povrch jebohužel "kopečkovatý", takže obraz měl malý kontrast.. Možná, že s tenkou lesklou kovovou fólií v přesné objímce by to fungovalo líp. Navíc možnost regulovat ohniskovou vzdálenost by mohla být zajímavá.
Na to by byla nejlepsi folie AstroSolar, ktera se pouziva jako slunecni filtr - odraznost asi 99.999%, dokonale homogenni ( pozoruje se skrz ni ). Ale myslim, ze uvedenym zpusobem Ti parabola nevznikne ( uz jsem o tom premyslel take ).

Hrnec s rotujici rtuti je prima, ale funguje jenom se svislou osou - da se pozorovat jen v zenitu. Co takhle hrnec s rotujicim roztavenym sklem ? Nechat pomalu ztuhnout pri konstantnich otackach ( temi bude dana ohniskova vzdajenost ) a pak uz jen lehce dolestit. Odpadla by prace s rucnim odbrusovanim spousty materialu. Ale chce to pec, v ni keramicky hrnec a nejakou tocnu, ktera vydrzi tu teplotu.

[vla]

Abych pravdu řekl, dokážu si představit, že několik měsíců vyrábím stroj, který bude brousit čočku sám, ale představa, že 14 dní chodím kolem stojanu a šudlím jakýsi šišoid, který by pavděpodobně za moc nestál, prtože žádné zkušenosti nemám, jen pár stručných postupů z knížek kde stejně doporučují odborné vedení. Takže bych Ti Tvoje kotoučky asi zbytečně zničil. To ale neznamená, že bych to vzdával. Stále se snažím přijít na nějakou metodu, jak by ten tvar vznikl nejlépe sám, nějakým fyzikálním, či chemickým pochodem.
Je mi jasný, že nad tím už přemýšlely větší mozky, než je ten můj, navic s vědomostmi i zkušenostmi, které mi chybí, ale to mi stejně nabrání nad tím přemýšlet.

Tady je pro zasmání jeden z mých prvních pokusů:
 Manželce jsem uloupil nerezovou misku, do teré jsem prorazil dírku, abych měl kudy odsát vzduch. V květinářství jsem koupil fólii s hliníkovou vrstvou. Pak jsem to rvnoměrně našponoval na tu misku a přilepil chemoprénem.  Nebylo to samozřejmě napnuté, tak jsem to dal na několik minut do troby na cca 90C. Fólie se krásně našponovala. Pak jsem přes tu dirku lehce přichytil lapicí pásku, pusou odsál vzduch a jazykem připlácnul lepicí pásku. A "zrcadlo bylo hotové" . Jak jsem očekával, byla to spíše kombinace teploměru a tlakoměru, ale nějak to fungovalo a nebyl by asi takový prblém to elektronicky kompenzovat.. Hlavním problémem bylo, že prodávaná folie není zcela tenká a rovinná. Její povrch jebohužel "kopečkovatý", takže obraz měl malý kontrast.. Možná, že s tenkou lesklou kovovou fólií v přesné objímce by to fungovalo líp. Navíc možnost regulovat ohniskovou vzdálenost by mohla být zajímavá.

To je nádherný pokus, mimochodem na podobném principu se mohou vyrábět korekční desky pro Schmidt-casegr.

[david ba.]

Tomkk napsal:

To mi však uspokojení nepřináší. Asi by se mi opravdu víc líbil pohled na Mars přes hrnec s rotující rtutí. Jsem prostě kutil a experimentátor a jen vlastnit větší dalekohled a věnovat se pozorování není mým cilem.

Tak tenhle pristup dobre znam a chapu, ja takhle vyrabim fotaky 8) viz moje stranky.