2007 TU24
2007 TU24
Tak jestli se to bude pohybovat blízko absolutního dosahu přístroje, pak udělá šum nějakou tu desetinku, ale nemyslím si, že 20. magnituda by měla tento problém. Určitě bylo dostatek měření přístrojů s větším dosahem.
Na danou otázku, tedy, proč se odhad velikosti tak mění bych odpověděl spíš to, že se mění odhad albeda asteroidu ... ono je to dost ošidné počítat průměr. Můžete zjistit spektrum a určit podle něj nějaké albedo a asteroid se otočí, druhá strana může mít úplně jinou odrazivost. Navíc asteroid nemusí vůbec být sférický, pak by ale byla objevena nějaká fotometrická amplituda.
Fakt je ten, že kromě měření radaru, nebo třeba pozorování zákrytu hvězdou jsou ty měření vždy nepřesné.
Na danou otázku, tedy, proč se odhad velikosti tak mění bych odpověděl spíš to, že se mění odhad albeda asteroidu ... ono je to dost ošidné počítat průměr. Můžete zjistit spektrum a určit podle něj nějaké albedo a asteroid se otočí, druhá strana může mít úplně jinou odrazivost. Navíc asteroid nemusí vůbec být sférický, pak by ale byla objevena nějaká fotometrická amplituda.
Fakt je ten, že kromě měření radaru, nebo třeba pozorování zákrytu hvězdou jsou ty měření vždy nepřesné.
Stránka společnosti pro Meziplanetární hmotu, info o kometách, meteorech i planetkách - http://www.kommet.cz
2007 TU24
KaoS napsal: . Můžete zjistit spektrum a určit podle něj nějaké albedo a asteroid se otočí, druhá strana může mít úplně jinou odrazivost. .ale to nemyslíš vážně s tím spektrem u tohoto asteroidu, že?
..............
Ani s tím zákrytem, v případě tohoto asteroidu.
........................
Určitě ale nebudeme ve sporu, že albedo je v počátku po objevu jednou v nejvíce neznámých veličin ( ne -li nejvíce neznámou.)
..................
Abychom tedy tazateli blíže objasnili to, proč se s postupem doby "zmenšovala" velikost , je nutné naznačit postup, jak se k té velikosti vlastně dostaneme
1/. asteroid byl objeven 11.10.2007 , na snímku jako těleso cca 20. magnitudy. V ten okamžik není známá dráhy, tudíž ani vzdálenost, ani albedo.Chceme-li znát v tento okamžik názor na velikost, je potřeba vzít v potaz nepřesnost určení jasnosti ( = určitě několik - spíše více desetin mag), odhadnout vzdálenost ( použít pro model nějakou typickou dráhu = určitě velmi nepřesný předpoklad) a použít albedo, které může být v rozsahu 0,03 ( typická většina planetek) až 0,22.
2/Po několika pozičních měřeních je možno stanovit předběžné parametry dráhy. V ten okamžik můžeme již i dostatečně přesně určit měřenou jasnost asteroidu . Nic nebránní poměrně přesnému určení absolutní jasnosti asteroidu. Otevřenou otázkou zůstává albedo, které je v ten okamžik hlavní nepřesností pro odhad velikosti.
3/Dalšími měřeními ( např. projevy při UBV fotometrii) lze zúžit i možné meze albeda a tím upřesnit velikost asteroidu.
4/Jak se asteroid přibližuje, je možné použít i radarová měření, která dovolí určit přímo rozměr. S rostoucí blízkostí roste i přesnost těchto měření. A to již současný stav.
..............
Ani s tím zákrytem, v případě tohoto asteroidu.
........................
Určitě ale nebudeme ve sporu, že albedo je v počátku po objevu jednou v nejvíce neznámých veličin ( ne -li nejvíce neznámou.)
..................
Abychom tedy tazateli blíže objasnili to, proč se s postupem doby "zmenšovala" velikost , je nutné naznačit postup, jak se k té velikosti vlastně dostaneme
1/. asteroid byl objeven 11.10.2007 , na snímku jako těleso cca 20. magnitudy. V ten okamžik není známá dráhy, tudíž ani vzdálenost, ani albedo.Chceme-li znát v tento okamžik názor na velikost, je potřeba vzít v potaz nepřesnost určení jasnosti ( = určitě několik - spíše více desetin mag), odhadnout vzdálenost ( použít pro model nějakou typickou dráhu = určitě velmi nepřesný předpoklad) a použít albedo, které může být v rozsahu 0,03 ( typická většina planetek) až 0,22.
2/Po několika pozičních měřeních je možno stanovit předběžné parametry dráhy. V ten okamžik můžeme již i dostatečně přesně určit měřenou jasnost asteroidu . Nic nebránní poměrně přesnému určení absolutní jasnosti asteroidu. Otevřenou otázkou zůstává albedo, které je v ten okamžik hlavní nepřesností pro odhad velikosti.
3/Dalšími měřeními ( např. projevy při UBV fotometrii) lze zúžit i možné meze albeda a tím upřesnit velikost asteroidu.
4/Jak se asteroid přibližuje, je možné použít i radarová měření, která dovolí určit přímo rozměr. S rostoucí blízkostí roste i přesnost těchto měření. A to již současný stav.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
2007 TU24
Myslím to vážně, pokud asteroid odráží více červeného světla od Slunce, je to jasný znak, že se díváme na asteroid se složením uhlíkatého chondritu a lze očekávat albedo okolo 0.05 ... předpokládám, že i další geologické typy asteroidů budou mít své pásmo odrazu, ale to je spíš jen má spekulace.
Proč bys nemohl změřit průměr asteroidu podle délky trvání zákrytu pokud odečteš vlastní pohyb asteroidu?
Proč bys nemohl změřit průměr asteroidu podle délky trvání zákrytu pokud odečteš vlastní pohyb asteroidu?
Stránka společnosti pro Meziplanetární hmotu, info o kometách, meteorech i planetkách - http://www.kommet.cz
2007 TU24
KaoS napsal: Proč bys nemohl změřit průměr asteroidu podle délky trvání zákrytu pokud odečteš vlastní pohyb asteroidu?
Taketo meranie urobit mozno, ak vsak bude jedine, nedokazes ho zaradit do mantinelov, lebo nebudes vediet, ktora cast astreroidu hviezdu zakryla, ci to bol centralny zakryt alebo okrajovy, ci je tvar objektu pravidelny atd. Z jedneho merania mozno len zistit, ze v utvare existuje aj rez s danou dlzkou. Nic viac, nic menej... Je vsak pravda, ze tym urcis minimalny priemer objektu. Maximalny rozmer vsak moze byt aj o rad vyssie, co je pre urcenie albeda nedostacujuce...
Taketo meranie urobit mozno, ak vsak bude jedine, nedokazes ho zaradit do mantinelov, lebo nebudes vediet, ktora cast astreroidu hviezdu zakryla, ci to bol centralny zakryt alebo okrajovy, ci je tvar objektu pravidelny atd. Z jedneho merania mozno len zistit, ze v utvare existuje aj rez s danou dlzkou. Nic viac, nic menej... Je vsak pravda, ze tym urcis minimalny priemer objektu. Maximalny rozmer vsak moze byt aj o rad vyssie, co je pre urcenie albeda nedostacujuce...
Vixen VC200L, EQ-6 Pro SynScan, Scopos ED 66/400, Celestron 102/500, Konus MC 90/1200, Sonnar 2,8/180, CCD astropix 1.4, Nikon D300, DMK 21AU04.AS, Creative NX Ultra, Watec 902H, ceres(slimak)astrofoto(bodka)sk
2007 TU24
ceres napsal:
Je vsak pravda, ze tym urcis minimalny priemer objektu. Maximalny rozmer vsak moze byt aj o rad vyssie, co je pre urcenie albeda nedostacujuce...To pravda vobec nemusi byt, pokial zakryje hviezdu dlhsia os asteroidu....
Je vsak pravda, ze tym urcis minimalny priemer objektu. Maximalny rozmer vsak moze byt aj o rad vyssie, co je pre urcenie albeda nedostacujuce...To pravda vobec nemusi byt, pokial zakryje hviezdu dlhsia os asteroidu....
YEPUN telescope 254/1200, EQ6-goto, CG5+ Newton 152/903, R 70/700, 70/1000, Dobson 130/1100, Canon 40D, L 70-200/2,8 www.astrosid.szm.sk
2007 TU24
Tak pokud asteroid není sférický což většina není, bude podle natočení osy k pozorovateli vykazovat jistou amplitudu, která odpovídá rotaci nesférického tělesa. Pokud dojde k zákrytu v čase minimální jasnosti, máte kratší osu, pokud při maximu máte delší osu. Bylo to řečeno dost zjednodušeně, záleží taky na perspektivě s jakou asteroid vidíme.
Pokdu se vrátíme zpátky k otázce, proč se rozměry asteroidu tak moc mění tak by se dalo odpovědět také, že je to způsobené dolováním maxima informací z dost nespolehlivých dat.
Pro zajímavost bych připomenul například to, že v devadesátých letech byl změřen průměr jádra komety 29P a podle dost přesných věděckých prací a kritérií byl odhadnut asi na 12 km ... o pár let později provedl měřeni Spitzer teleskop a vyšlo mu 54 km ... to jen k přesnosti měření a spolehlivosti dat ...
Pokdu se vrátíme zpátky k otázce, proč se rozměry asteroidu tak moc mění tak by se dalo odpovědět také, že je to způsobené dolováním maxima informací z dost nespolehlivých dat.
Pro zajímavost bych připomenul například to, že v devadesátých letech byl změřen průměr jádra komety 29P a podle dost přesných věděckých prací a kritérií byl odhadnut asi na 12 km ... o pár let později provedl měřeni Spitzer teleskop a vyšlo mu 54 km ... to jen k přesnosti měření a spolehlivosti dat ...
Stránka společnosti pro Meziplanetární hmotu, info o kometách, meteorech i planetkách - http://www.kommet.cz
2007 TU24
MilAN napsal:
Ani s tím zákrytem, v případě tohoto asteroidu.Řekl bych, že jste si nevšimli jednoho duležitého slova, které MilAN použil a to slova tohoto.
Stejně tak jako u drtivé většiny podobných přiblížení jsou zákryty extrémně krátké, v tomto případě na hladině jednotek setin sekundy. Spolu s pásem zákrytu širokým zhruba stejně jako jsou rozměry tělesa to nedává šanci spolehlivě (a tím míním s dostatečnou přesností z více míst) něco změřit.
mn
Ani s tím zákrytem, v případě tohoto asteroidu.Řekl bych, že jste si nevšimli jednoho duležitého slova, které MilAN použil a to slova tohoto.
Stejně tak jako u drtivé většiny podobných přiblížení jsou zákryty extrémně krátké, v tomto případě na hladině jednotek setin sekundy. Spolu s pásem zákrytu širokým zhruba stejně jako jsou rozměry tělesa to nedává šanci spolehlivě (a tím míním s dostatečnou přesností z více míst) něco změřit.
mn
janek950, Newton 203/810, ASI174MM, QHY5L-II-M, Watec 120N
2007 TU24
janek950 napsal:
Řekl bych, že jste si nevšimli jednoho duležitého slova, které MilAN použil a to slova tohoto.
Stejně tak jako u drtivé většiny podobných přiblížení jsou zákryty extrémně krátké, v tomto případě na hladině jednotek setin sekundy. Spolu s pásem zákrytu širokým zhruba stejně jako jsou rozměry tělesa to nedává šanci spolehlivě (a tím míním s dostatečnou přesností z více míst) něco změřit.
mn
Přiznávám se že jsem si slova "tohoto" opravdu nevšiml. Jinak máš pravdu, zákryty jsou velice vzácné a ještě vzácnější jsou kvalitní a přesná data z nich. šlo tu ale spíš o princip. Rozhodně se to nedá aplikovat nějak hromadně ale s nutnou dávkou štěstí lze u některých asteroidů tímto způsobem ten průměr změřit.
Řekl bych, že jste si nevšimli jednoho duležitého slova, které MilAN použil a to slova tohoto.
Stejně tak jako u drtivé většiny podobných přiblížení jsou zákryty extrémně krátké, v tomto případě na hladině jednotek setin sekundy. Spolu s pásem zákrytu širokým zhruba stejně jako jsou rozměry tělesa to nedává šanci spolehlivě (a tím míním s dostatečnou přesností z více míst) něco změřit.
mn
Přiznávám se že jsem si slova "tohoto" opravdu nevšiml. Jinak máš pravdu, zákryty jsou velice vzácné a ještě vzácnější jsou kvalitní a přesná data z nich. šlo tu ale spíš o princip. Rozhodně se to nedá aplikovat nějak hromadně ale s nutnou dávkou štěstí lze u některých asteroidů tímto způsobem ten průměr změřit.
Stránka společnosti pro Meziplanetární hmotu, info o kometách, meteorech i planetkách - http://www.kommet.cz
2007 TU24
Kedze sa ukazuje pekne pocasie na dnesny vecer, skusim narychlo nieco nasnimat CCD kamerou "day before". Uz to zacina byt dost vazny sprint (maximalna expozicia za predpokladu, ze nechcem mat stopu pretiahnutu viac ako 1pixel je pri mojej zostave 5s...)
Uvidime
Uvidime

Orion N200/900, NEQ6Pro, CG5Adv, CCD Astropix 1.4+, Astropix 4.0, Canon 5D a 600D, Ivan Majchrovič, ivan(bodka)bpu(slimak)chello(bodka)sk
- dragossani
- Příspěvky: 8
- Registrován: 28. 01. 2008, 21:28
2007 TU24
nechcem vas zbytocne zatazovat, som zacinajuci amater a vela toho este neviem o pozorovani oblohy, ale mohol by mi niekto povedat kde priblizne sa bude objekt 2007 TU24 priblizne nachadzat v utorok (29.1.) o cca 9tej hodine? ktorym smerom sa mam pozerat? ??? diky moc
2007 TU24
KaoS napsal: Myslím to vážně, pokud asteroid odráží více červeného světla od Slunce, je to jasný znak, že se díváme na asteroid se složením uhlíkatého chondritu a lze očekávat albedo okolo 0.05 ... předpokládám, že i další geologické typy asteroidů budou mít své pásmo odrazu, ale to je spíš jen má spekulace.
Tomu byxch rozuměl , ale doufám, že se nebavíme obecně, ale o tomto ateroidu. Takže, při 19-20 mag. astzroidu chceme udělat spektrum ? čím ?
UBV fotometrie, s tou bych souhlasil, ale na spektrum potřebuješ několik magnitud navíc nad meznou velikost. Čím to udělat. Větší dalekohledy existují, mají spektrografy, ale určitě vysoce dispersní, takže potřebují toho světla ještě více. A v tomto případě jde o údaj, který pro asronomii určitě není prioritní, takže velmi drahý čas velkých teleskopů asi využit nebude.
Na ten zákryt už reagoval janek 950.Přesně to jsem měl na mysli. Při předpokládané šíři stopy na Zemi, kde dojde k zákrytu, která je široká 250 m , a její určení předem je s přesnosí nějakých 100 a více km, by se musel plánovitě nacházet po 150 m jeden astronom, vybavený rychlostí kamerou nebo rychlým fotometrem a i slušným dalekohledem od 20 cm výše. to se nepovede ani náhodou, a to ještě vůbec musí ten případ zákrytu nastat.Hvězd do 11-12 mag zase není tolik. Takže počítat s náhodou je určitě mimo realitu a s cíleným pozorováním - no skoro také.
Tomu byxch rozuměl , ale doufám, že se nebavíme obecně, ale o tomto ateroidu. Takže, při 19-20 mag. astzroidu chceme udělat spektrum ? čím ?
UBV fotometrie, s tou bych souhlasil, ale na spektrum potřebuješ několik magnitud navíc nad meznou velikost. Čím to udělat. Větší dalekohledy existují, mají spektrografy, ale určitě vysoce dispersní, takže potřebují toho světla ještě více. A v tomto případě jde o údaj, který pro asronomii určitě není prioritní, takže velmi drahý čas velkých teleskopů asi využit nebude.
Na ten zákryt už reagoval janek 950.Přesně to jsem měl na mysli. Při předpokládané šíři stopy na Zemi, kde dojde k zákrytu, která je široká 250 m , a její určení předem je s přesnosí nějakých 100 a více km, by se musel plánovitě nacházet po 150 m jeden astronom, vybavený rychlostí kamerou nebo rychlým fotometrem a i slušným dalekohledem od 20 cm výše. to se nepovede ani náhodou, a to ještě vůbec musí ten případ zákrytu nastat.Hvězd do 11-12 mag zase není tolik. Takže počítat s náhodou je určitě mimo realitu a s cíleným pozorováním - no skoro také.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
2007 TU24
dragossani napsal: nechcem vas zbytocne zatazovat, som zacinajuci amater a vela toho este neviem o pozorovani oblohy, ale mohol by mi niekto povedat kde priblizne sa bude objekt 2007 TU24 priblizne nachadzat v utorok (29.1.) o cca 9tej hodine? ktorym smerom sa mam pozerat? ??? diky moc
http://www.ta3.sk/news/images/2007tu24.jpg”." alt="" />
http://www.ta3.sk/news/images/2007tu24.jpg”." alt="" />
2007 TU24
dragossani napsal: nechcem vas zbytocne zatazovat, som zacinajuci amater a vela toho este neviem o pozorovani oblohy, ale mohol by mi niekto povedat kde priblizne sa bude objekt 2007 TU24 priblizne nachadzat v utorok (29.1.) o cca 9tej hodine? ktorym smerom sa mam pozerat? ??? diky moc
Ahoj, nějaké mapky nalezneš tady -
Náhledová http://www.planetky.cz/obrazky/2007tu24JPLdraha.jpg
Podrobné http://stone.astronomie.cz/2008/01/2007-tu24.html
Ahoj, nějaké mapky nalezneš tady -
Náhledová http://www.planetky.cz/obrazky/2007tu24JPLdraha.jpg
Podrobné http://stone.astronomie.cz/2008/01/2007-tu24.html
Objevy planetek (2): 2002 EL163 and 2002 GX187.
Objevy proměnných hvězd (130): CzeV #245, 270, 323, 365, 370; SvkV 23 a spousta dalších...
Objevy proměnných hvězd (130): CzeV #245, 270, 323, 365, 370; SvkV 23 a spousta dalších...
- dragossani
- Příspěvky: 8
- Registrován: 28. 01. 2008, 21:28
2007 TU24
vdaka, uz mam aku - taku predstavu kde to asi hladat celkom akcne na zaciatok, chytat asteorit, vzhladom na to ze teleskop som zatial testoval len raz na mesiaci ::)
2007 TU24
Možná si to z deních zpráv v tisku neuvědomuješ, ale skutečnost je taková, že jeho jasnost bude cca 10,3 - 10,5 mag, takže v Tvém dalekohledu tak akorát na rozumné hraně viditelnosti
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz