Technika GS

Diskuze o dalekohledech, triedrech a dalších kukátkách pro pozorování nekonečna
Odpovědět
Uživatelský avatar
T.o.m
Příspěvky: 514
Registrován: 28. 05. 2002, 22:36

Technika GS

#16

Příspěvek od T.o.m »

;) Díky moc za radu. Tak to je druhá stránka věci. Ono když se chce, tak to vždycky jde. Já tu GS-280tku budu kupovat kompletně i s montáží, takže už stačí jen ten motor, a pár těch úprav. Díky moc za návod. Co mě eště štve - máme doma takovej starej ruskej foťák - ale fotí dost kvalitně. Neni to automat, takže si myslim, že by se dal dost dobře použít. Jenže asi u něj nepujde vyndat okular. A nebo se ma u dalekohledu vyndat okular a dat tam foťak i s okulárem. Teď nevim, u čeho se má okulár vyndat.
Ale stejně díky moc.
:hi:
Tak se měj fajn a přeju jasnou oblohu.
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 18178
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 52
Kontaktovat uživatele:

Technika GS

#17

Příspěvek od MMys »

Myslel jsem, že různé techniky astrofotografie jsou dostatečně probrány na mých stránkách. Nicméně tedy ještě značně ve zkratce (i tak to ale bude dost dlouhé): Zásadně se musí rozlišovat fotografování tzv. v primárním ohnisku a fotografování projekcí okulárem.

Fotografování v primárním ohnisku: (takhle se fotí hlavně deep-sky objekty) Okulár dalekohledu a objektiv fotoaparátu se vyjmou. Jako objektiv funguje zrcadlo, které vykreslí obraz přímo v rovině filmu. Film tedy leží v ohnisku. Zde je třeba to, o čem jsem mluvil. Tedy okulárový výtah 2" nebo něco tomu podobného doma dělaného, a vybavené mimoosovým hledáčkem. Rozhodně nelze použít ten okulárový výtah co je na GS 280, protože je jen 1,25", ale je potřeba ho odmontovat a dát tam něco s větším průměrem. Dále je potřeba, aby ohnisko leželo dostatečně daleko od tubusu (alespoň 90mm) cca. 50mm je totiž obvyklá hloubka zrcadlovky a dalších zhruba 40mm je potřeba mezi tubusem a předkem foťáku, aby se tam vešel pointační okulár. Pokud tedy ohnisko leží blíže k tubusu, je třeba tubus zkrátit. Zrcadlo se tím přiblíží více k diagonálnímu zrcátku a ohnisko se dostane dál od tubusu. Diagonální zrcátko proto také musí být dostatečně veliké.

Zcela jinou kapitolou je focení projekcí. Zde jsou možné tři způsoby: Pozitivní projekce okulárem, negativní projekce Barlow členem a afokální konfigurace s okulárem a objektivem fotoaparátu.

Pozitivní projekce: Okulár se ponechá v okulárovém výtahu. Může zůstat ten 1.25" výtah. Na okulár se uchytí redukce, na kterou se našroubuje fotoaparát bez objektivu. Výsledné zvětšení je dáno zvětšením dalekohledu a vzdáleností filmu od okuláru. Čím je dále, tím větší zvětšení (ale taky míň světla)

Negativní projekce: do okulárového výtahu se upne Barlow člen (tedy rozptylka) a zbytek je stejný jako v předchozím případě. Celé to funguje jako telekompresor u objektivu - prostě se zdánlivě prodlouží ohnisková vzdálenost.

Pokud nelze objektiv fotoaparátu odmontovat, hodí se třetí způsob, tzv. afokální konfigurace. Dalekohled se zaostří na nekonečno a fotoaparát také. Objektiv fotoaparátu se upevní blízko za okulár a celá soustava se popřípadě ještě přesně doostří posunem okulárového výtahu. Velice výhodné a jediné možné řešení je to ve spojení s digitálním fotoaparátem, u kterého obvykle objektiv nelze vyndat.

Dalším problémem je pointování snímku. U focení v primárním ohnisku je třeba při focení deep-sky objektů dlouhých expozic. U GS 280ky to odhaduju na 45-60min (M42 a podobné jasné objekty tak 30min ) Po tu dobu je třeba snímek přesně pointovat.

Při focení projekcí záleží na foceném objektu, je-li to slunce či měsíc, jsou expozice tak krátké (zlomky sekund), že pointace není třeba - stačí pouze pohon polární osy. Při focení planet je třeba expozic několik sekund, takže vše záleží na přesnosti a tuhosti montáže. Pointování v tak krátké době není možné. Hlavním problémem je tuhost montáže, protože sklopení zrcadla fotoaparátu a otevření závěrky dokáže dalekohled rozkmitat. Obecně je fotografie planet projekcí nejobtížnějším typem astrofotografie.

Než se pustíte do fotografování vlastním dalekohledem, je dobré se naučit pointovanou fotografii teleobjektivem s ohniskovou vzdáleností 300-500mm namontovaným paralelně s dalekohledem. Tam se naučíte pointovat a projeví se případné vady montáže. Teprve až to budete umět , dá se uvažovat o focení v primárním ohnisku dalekohledu. Skočit do toho načisto, bez předchozích zkušeností je dost předčasné. Každopádně doporučuju si velmi důkladně prostudovat tuto problematiku a být připraven na to co vás čeká a vědět co od toho lze čekat. Teprve potom bych dělal případné úpravy a investoval peníze. U tohohle typu fotografie se nestrpí jakákoli nedokonalost jak z hlediska vybavení tak z hlediska fotografa. Nesplnění byť jediné z celé řady podmínek znamená obvykle nepoužitelný snímek. Já sám vážně fotografuji dalekohledem asi rok a předcházela tomu cca. dvouletá zkušenost s teleobjektivem, a můžu říc, že to bylo těžší než jsem původně čekal. Takže pilně studujte a trénujte pointování s teleobjektivem a střádejte penízky a pak s chutí do toho (nebo od toho), čímž vás ale nechci odradit.

A promiňte to dlouhé povídání, příště už budu :-X.
:hi: Martin
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
T.o.m
Příspěvky: 514
Registrován: 28. 05. 2002, 22:36

Technika GS

#18

Příspěvek od T.o.m »

:o tééééééda, díky za vyčerpávající odpověď.

Původně jsem sem totiž psal, jak je to s GS-280tkou a Deep-sky objekty - jestli jsou vidět aspoň trochu nějaký ty tvary. Ale přednáška ohledně focení mi taky dost pomohla. Tak díky moc. Nevíš teda, co za Deep-sky objekty se s tímhle přístojem daj vidět? Nebo spíš jak.

Měj se a přeju jasné nebe.

Jurij :hi:
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 18178
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 52
Kontaktovat uživatele:

Technika GS

#19

Příspěvek od MMys »

S tím vizuálním pozorováním to bude potíž. Já mám zrcadlo o průměru 210mm a co je s ním vidět jsem psal v sekci "průměr zrcadla 200mm". GS 280-ka má zrcadlo 100mm, čili cca. 4x menší účinnou plochu a tím pádem 4x méně shromážděného světla. Takže to prostě ve většině případů (když pominu objekty jako M42 a podobně) budou nezjímavé mlhavé fleky. Jinou kapitolou je ovšem právě ta fotografie. Film dokáže to světlo trpělivě akumulovat po dlouhou dobu, takže nakonec tu fotku přeci jenom dostaneš. Tím jsem si jistý. Vím totiž, co se dá vyfotit zrcadlovým teleobjektivem s průměrem 90mm a ohniskovou vzdáleností 500mm. GS 280-ka má sice nižší světelnost, než ten můj teleobjektiv, ale expozicí 45min až 1hod. to spolehlivě doženeš. Je třeba správný film a přesná pointace, a taky dobré místo pro pozorování, ale to všechno si mohl nastudovat ma mých stránkách. Adresa byla někde v předchozích příspěvcích. Ovšem pokud bych si mohl vybrat, tak doporučuju zrcadlo alespoň 150mm. Níž bych nešel, a i tak rozhodně nepočítej s tím, že uvidíš nějaké jasné tvary a detaily, o barvách už vůbec nemluvě. Ostatně také proto jsem se dal na focení. Prostě mi to, co jsem viděl okem nestačilo.

Takže směle do toho, ale s rozvahou, ať to nejsou vyhozené peníze. :nono: Já doporučuji radši ještě něco našetřit a koupit (či postavit) tu dvoustovku.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
T.o.m
Příspěvky: 514
Registrován: 28. 05. 2002, 22:36

Technika GS

#20

Příspěvek od T.o.m »

Díky za objasnění. Ono jde o to, kdy bych měl trochu víc finančních prostředků, tak bych 100% do většího průměru šel. Ale zase na druhou stranu ta 114tka nemusí být posledním mým přístrojem. Já jsem totiž v týhle oblasti dost amatér a bude to můj první dalekohled. Takže třeba za pár let, až našetřim pár šlupiček a naučim se pozorovat, tak půjdu do většího průměru. Ty tvoje fotky sou faaaakt super ::)
Ale ani nechci vědět, kolik tě to všechno vybavení stálo (ikdyž - jak jsem pochopil - sis toho newtona dělal "na koleně").

Tak se zatim měj.

Jurij :hi:
Uživatelský avatar
T.o.m
Příspěvky: 514
Registrován: 28. 05. 2002, 22:36

Technika GS

#21

Příspěvek od T.o.m »

Jo, a prosimtě nemohl bys mi poradit, podle čeho byh měl pozorovat? Dočet jsem se, že je dobrej atlas od Karkoschky, ale už je asi beznadějně fuč.

Dík :book:
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 18178
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 52
Kontaktovat uživatele:

Technika GS

#22

Příspěvek od MMys »

Ten atlas bych taky rád měl, ale už se asi nesežene.  :'( Já si tisknu mapy z programu Albiero nebo Cartes du ciel. O obojim se psalo v sekci o astronomickém SW. Obojí je zadarmo a dají se stahovat data z katalogů, když počet hvězd díky malému rozsah magnitud nestačí (to ale nebude tvůj případ se 114mm zrcadlem). No a vzhled jednotlivých objektů najdeš různě po webu, když není knížka (angličtina je zde výhodou, protože českých stránek moc není)  

Přeji hodně úspěchů.  :hi:
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
shodam
Příspěvky: 485
Registrován: 30. 07. 2016, 19:59
Kontaktovat uživatele:

Technika GS

#23

Příspěvek od shodam »

Jurij napsal: Díky za objasnění. Ono jde o to, kdy bych měl trochu víc finančních prostředků, tak bych 100% do většího průměru šel. Ale zase na druhou stranu ta 114tka nemusí být posledním mým přístrojem. Já jsem totiž v týhle oblasti dost amatér a bude to můj první dalekohled. Takže třeba za pár let, až našetřim pár šlupiček a naučim se pozorovat, tak půjdu do většího průměru.  Ty tvoje fotky sou faaaakt super ::)      
Ale ani nechci vědět, kolik tě to všechno vybavení stálo (ikdyž - jak jsem pochopil - sis toho newtona dělal "na koleně").

Tak se zatim měj.

Jurij   :hi:
Ahoj Juriji :hi:

Tak jsem původně teď chtěl začít psát rozsáhlé povídání o tom, proč si myslím, že ta GS280-tka není zas tak dobrý nápad, ale nakonec mě to přešlo. Uvědomil jsem si totiž, že jsem v podstatě taky pořád ještě začátečník a tak nemám moc co radit. :)

Jenže jsem si taky uvědomil, že zhruba před 3 roky jsem měl o svém prvním dalekohledu úplně stejnou představu. Taky jsem si říkal, že chci jedině paralaktickou montáž, aby se dalo fotografovat, a že začnu menším průměrem, a že dobsona ani za nic, atd. Klidně se přiznám, že jsem jeden čas uvažoval o stejném dalekohledu jako teď ty. ;D Ale potom jsem začal procházet spoustu stránek na internetu věnovaných astronomickým začátečníkům a postupně změnil názor. Na začátku jsem sice většině rad zkušenějších nedůvěřoval, ale teď vím, že měli pravdu. Kdybych si tehdy postavil hlavu, tak jsem si dneska možná na astronomii už ani nevzpomněl. Takže jestli si můžu dovolit jednu skromnou radu: než položíš peníze na pult přečti si o tom všechno, co najdeš a dej na dobré rady zkušenějších kolegů. :nod:

Jeden opravdu dobrý text můžeš najít třeba tady: http://www.scopereviews.com/begin.html. A když tam člověk, co měl v ruce stovky dalekohledů, říká, že ideál pro začátečníka je 6-8 palcový newton na dobsonově montáži, tak určitě ví, o čem mluví. V podobném duchu ostatně mluví většina podobných stránek. Já k tomu můžu říct jen tolik, že jsem se těch rad držel, postavil si za 10000,- dobsona 200mm a jsem 100% spokojený. :)

No a teď mi samozřejmě můžeš říct, abych si to kázání nechal pro někoho jiného ;D.... ale ber to spíš jenom jako mojí zkušenost :), takový malý příspěvek do diskuze. Jediná podstatná věc na koupi dalekohledu totiž je, aby si věděl, co kupuješ a co od toho můžeš čekat. Když v tom máš jasno, tak můžeš koupit třeba divadelní kukátko a budeš spokojený ;D ..... a o to přece jde, ne ?

Měj se fajn a napiš, jak si pořídil...

Honza
shodam
Příspěvky: 485
Registrován: 30. 07. 2016, 19:59
Kontaktovat uživatele:

Technika GS

#24

Příspěvek od shodam »

Ještě k tomu atlasu. O "Karkoschkovi" máš celkem správné informace, je to fakt dobrá věc. Zvláště proto, že tam jsou kromě vyhledávacích mapek i popisy jednotlivých objektů, které (kupodivu) docela "sedí". Ale kde ho sehnat ti neporadím, protože se mi to samotnému nepodařilo. Já jsem si ho jednoduše půjčil v knihovně a okopíroval. Na pozorování si pak beru jenom ty listy, který potřebuju. A je to možná praktičtější než nosit ven celou knížku. :)
Uživatelský avatar
sandor
Příspěvky: 272
Registrován: 04. 04. 2002, 16:31

Technika GS

#25

Příspěvek od sandor »

Musím se přidat k Shodamovi. Před léty jsem také chtěl paralaktickou montáž atd, ale finančně je to tak obrovské a pokud není pevné stanoviště tak těžké, že mě to přešlo. Léta jsem hledal možnosti, až jsem padl na dobsona. A hle, tu se ukázalo, že je úplně jedno (alespoň pro mě), jestli mám mizernou a těžkou paralaktickou montáž nebo lehce přenosného a skladného dobsona. Potíž je ve fotografování, ale dá se to řešit.
Přeji Ti při rozhodování šťastnou volbu. Je to jen na Tobě. Ať se rozhodneš jakkoliv, měj úspěch!
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 18178
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 52
Kontaktovat uživatele:

Technika GS

#26

Příspěvek od MMys »

Taky bych se chtěl přidat k posledním třem příspěvkům. Ten 8-palcový dobson pro tebe bude opravdu nejlepší. Jestli jsi začátečník a je to tvůj první dalekohled, tak pochybuju, že by jsi byl schopný fotografovat na paralaktické montáži v primárním ohnisku deep-sky objekty. Tim tě rozhodně nechci vůůůůbec nijak podceňovat nebo shazovat, ale věř mi, že vím, o čem mluvím. Přes dalekohled fotografuju asi rok. Předcházela tomu dvouletá zkušenost s fotografováním pomocí teleobjektivu na paralaktické montáži (tehdy ještě neupravené a ne moc stabilní) a celému tomu ještě předcházelo cca. 5 let focení širokoúhlým objetivem.
I po tom všem bylo (a pořád je) focení 8-palcovým Newtonem pořádné makačka. Pro ilustraci, ty fotky co mám na webu jsou vykoupené cca. tímto:

Ve 20 hodin balím nádobíčko (cca. 40kg). Jdu minimálně 3x do auta. Jednou nesu dalekohled, podruhé paralaktickou montáž a dotřetice hliníkový kufr s vybavením, vodu nebo čaj a tatranky (abych měl na to focení sílu  ;)).

Ve 20:30 vyjíždím nejméně 12km na použitelné pozorovací stanoviště.

Ve 21:00 Začínám na louce montovat dokupy montáž, šroubuju na ní dalekohled, připojuju pohony, cca. 15minut strávím s přesným ustavením montáže (resp její polární osy).

Čekám, než bude úplná tma. to je jediná chvíle, kdy si zapozoruju jen tak, vizuálně.

Když se úplně setmí, začnu hledat první objekt, kteý mám v úmyslu fotit. Obvykle ho najdu rychle. Vyměním okulárový výtah za mimoosový hledáček s fotoaparátem a začíná peklo. Na matnici jsou deepsky objekty vidět asi tak, jako když si nasadíš hodně tmavé  8). Takže se řídím spíš podle obrazce blízkých hvězd. Někdy i půl hodiny hledám takovou pozici pointačního okuláru, ze které mě nebudou celý druhý den bolet záda a zároveň abych pointoval na hvězdu, kterou vidím přímým viděním a ne bočním (i když dvě takové fotky jsem již udělal a nikomu bych to nepřál). Když hvězdu najdu, zkusím si asi 5 minut pointovat be z focení (kontrola, jestli je vše OK) pak otevřu závěrku a obvykle následuje 30 minut únavného pointování. Práce s jedním snímkem je tedy spolhlivě okolo jedné hodiny. Po třech snímcích je člověk na dně, bolí ho za krkem. Takže se živím tatrankami a podle toho, jak je chladno buď ještě něco pozoruju (vyjímečně se znovu dokopu ještě k nějakémuu snímečku), nebo vše balím (dalších 30minut) a jedu domů. Čeká mě dlohé pojíždění po sídlišti a hledání místa k zaparkování. Nádobíčko (kromě kufru) nosím domů až druhý den.
Uff, doufám že to stačilo.
Zkrátka si dobře rozmysli, jestli tohle hodláš podstupovat. Pokud si chceš jen tak pozorovat pro radost, tak si sežeň toho dobsona. Ustavíš ho za pár minut a stejně rychle složíš. A pokud se časem rozhodneš fotit, jsou dvě možnosti: Buď dáš tubus na paralaktiku, nebo doděláš pohony na dobsona a foťák připojíš přes tzv. field-derotator, který otáčí fotoaparát na okulárovém výtahu, čímž eliminuje rotaci zorného pole. Až se dopracuješ tam co já, tak ti bude jasné o čem mluvím. Prostě je potřeba postupovat od lehčího ke složitějšímu. Ale malý dalekohled, kterým skoro nic neuvidíš, tě od astronomie spíš odradí.

Promiň mi to dlouhé povídání do duše, ale já jsem to prostě říct musel, protože nechci, aby jsi byl zklamaný jako několik lidí, kteří na ty moje rady nedali, a stejně za rok dalekohled prodávali (těžko) a kupovali větší.

Měj se a hodně rozvažuj, do čeho půjdeš  :nono: A taky nám napiš, jak jsi se rozhodl a jak jsi (ne)spokojený.

Martin


http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Uživatelský avatar
T.o.m
Příspěvky: 514
Registrován: 28. 05. 2002, 22:36

Technika GS

#27

Příspěvek od T.o.m »

Jééé, díky moc za rady. Teď jsi mě fakt znejistil. Ono mě nejde jen o Deep-sky objekty - jsou tu taky planety (ale moc jich tu taky neni), takže se určitě budu chtít mrknout na nějakou tu mlhovinku nebo galaxii. Těď proč jsem nechtěl jít do dobsona - důvod je jednoduchý - nedokážu si představit, že každých pár minut (občas třeba i sekund) bych musel znovu a znovu měnit polohu dalekohledu, abych našel ztracený objekt. To je ten prostinký důvod. Jinak by byl super - dá se sehnat dvoustovka za peníze, který teď mám . Jenže to posunování. Nejsem si totiž jistej, jestli by mě to neodradilo. ???
Můžu si vybrat: buď velkej průměr a nesnadné ovládání, nebo menší průměr a lehká ovladatelnost.
Ohledně toho focení jsem tu rozpoutal mohutnou diskusi - je paradoxem, že mi zatím o focení nejde - pochybuju, že bych toho byl v příštích n-letech schopen.
Fakt si ale nedokážu představit, jak to děláte s dobsonem. Můžete mi napsat, za jak dlouho vám "ujedou" ruzný objekty? Docela by mě to zajímalo.
No, jsem si navíc docela jist, co od 114tky můžu čekat. Rozhodně nečekám zázraky. Faktem stále zůstává (jak Honza napsal, dvoustovku bych si mohl udělat za deset tisíc); tak proč si ji teda nesehnat teď ? Já jsem si totiž myslel, že je lepší začít s něčím menším. Jenže teď fakt nevim...Třeba bych mohl za pár let tu dvoustovku sehnat a dát ji na tu paralaktiku.

Tak díky za rady - asi ale stejně půjdu do tý 114tky. Ikdyž ste mě pořádně znejistili. Tak zatim

Jujij :hi:
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 18178
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 52
Kontaktovat uživatele:

Technika GS

#28

Příspěvek od MMys »

tak tedy pěkně popořadě.

Planety: Tou 114kou uvidíš tak tři s nějakými detaily.

1) Jupiter (pár rovníkových pásů, náznak rudé skvrny, měsíce) O přechodech stínů měsíců přes kotouč Jupitera pochybuji. Na to je to zrcadlo moc malé, dostaneš se na 150x zvětšení, dál už to bude rozmazané.

2) Saturn - prstence ano, ale spíš bez Cassiniho dělení.

3) Mars - pouze ve výhodné opozici, i tak bude dost malý a příliš detailů tam nebude.

Venuše - ta je bez detailů i v mé 210ce. Zbytek budou planety vzhledu "hvězdy". To se strašně rychle okouká, takže převážně budeš stejně pozorovat objekty vzdáleného vesmíru. A na ty je prostě to zrcadlo malé.

To posunování za objektem - Při pozorování deep-sky se nepoužívají moc velká zvětšení, takže to není tak kritické. A navíc - i Dobsona lze velice dobře motorizovat - pokud nefotíš, tak nevadí že se objekt v zorném poli stáčí. Hlavně že tam zůstává. Dva motorky s řemínkovým převodem a krabičku se čtyřmi tlačítky zapojí i amatér, pak jen mačkáš tlačítka místo manipulace s dobsonem, což je asi komfortnější, ale ani ta přímá manipulace není nic hrozného. Na webu jsem to viděl mnohokrát, jenže mě to nezajímalo protože jsem měl paralaktiku. Mimochodem, s paralaktickou montáží se manipuluje daleko hůře než s Dobsonem, prostě při hledání objektů není nad azimutální montáž.

Další otázka zněla:

Fakt si ale nedokážu představit, jak to děláte s dobsonem. Můžete mi napsat, za jak dlouho vám "ujedou" ruzný objekty? Docela by mě to zajímalo.

Já sice Dobsona nemám. ale za jak dlouho objekty ujedou záleží na zvětšení a zorném úhlu okuláru. Můžeš si to spočítat. Země se otočí za jednu hodinu o 15 stupňů. U mě při nejmenším 25ti násobném zvětšení je zorné pole asi 1.5 stupně, s dalším okulárem se zv. 66x něco přes půl stupně a při nejvyšším zvětšení, co používám (250x) asi 0.15 stupně tj. 9 úhlových minut. Zde už to opravdu trvá asi 20 sec. ale to je extrémní zvětšení, které lze použít pouze za vynikajících podmínek.

Je pravda, že sice víš, co od té 114-ky čekáš, ovšem dopadneš tak, že ti to po prvním roce bude málo (těch objektů co s ní půjdou pozorovat zase tolik není), a začneš stejně shánět něco většího. Tak si prostě teď pořiď dvoustovku dobsona rovnou, a až se rozhodneš fotit, tak si jenom koupíš paralaktickou montáž a tubus dáš na ní. Tím se ti ty náklady v čase rozloží a nebude to taková zátěž. Tu 114-ku totiž budeš samotnou (bez montáže - tu si předpokládám necháš) jen těžko prodávat.

Takže naposledy - doporučuju 200-250 Newtona na dobsonově montáži (větší už je moc těžký). Věř že nebudeš zklamaný.

Martin
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
shodam
Příspěvky: 485
Registrován: 30. 07. 2016, 19:59
Kontaktovat uživatele:

Technika GS

#29

Příspěvek od shodam »

Já už jenom opravdu krátce, abysme tě úplně nezavalili těma radama ;D
Chci v podstatě jenom říct, že důvod, proč byl dalekohled typu dobson "vynalezený" je právě maximální jednoduchost. A to nejen ve stavbě, ale především v ovládání. Zapomeň na nějaké ujíždění objektů ze zorného pole. Tenhle problém mám snad jenom, když (při výjimečně klidném vzduchu) pozoruju Jupitera 340-ti násobným zvětšením. Ale i tehdy to není problém zvládnout. A ještě k té jednoduchosti ovládání. Asi nejlepší důkaz o tom bude, když ti řeknu, že jsem právě při tomhle extrémním zvětšení (340x) bez problémů dokázal sledovat rychle letící družici přes celou oblohu. :)
Uživatelský avatar
T.o.m
Příspěvky: 514
Registrován: 28. 05. 2002, 22:36

Technika GS

#30

Příspěvek od T.o.m »

:o
Tak to teda zírám (na to sledování družice).
.........teď jsem úplně vedle. A nevim, co. Jestli je to s tim dobsonem takhle, tak by to zas nemuselo bejt tak strašný. Já myslel, že když chci uhnout zorným polem na stranu, tak musim vzít celou konstrukci,nadzvednout ji a pootočit. Ale jestli to jde udělat i tak, že ta montáž funguje jako např. paralaktika můžu hýbat dalekohledem ne jen nahoru a dolu, ale i do strany, aniž bych ho musel celej nadzvednout, tak by to šlo. ::)
Když jsem viděl ty Martinovy fotky...tak jsem slintal (ikdyž je mi jasný, že při vizuálním pozorování to bude zase o dost horší).
Ale nemáte problém při tak velkým průměru problém s pozorováním planet? Vždyť mají tak velkou světělnost, že musejí bejt úplně světlý.
Jo, a jak to řešíte s přemístěním na pozorovací stanoviště? Já bych se asi na jednu vyhlídnutou louku autem nedostal.

Ale je faktem, že kdybych šel teď do dobsona, tak se ta dvoustovka (já si teda aspoň myslim), dá sehnat do 15 tis. určitě. Pak už jen monáž...ale to až časem.
Tak vám teda nevim. Asi si eště pokecám s panem Matouškem -(u něj mám vyhlídnutou tu GS-280), jeslti tam nemá nějakou dvoustovku na dobsnu.

Tak zatim. Dám eště vědět, jak se to vyvíjí.

Jujij :hi:
Odpovědět