Astronomické fórum

Jesli ale těm vědcům nezamotala hlavu ta planeta X ;D ;D

;D

To MilAN :
Tak těm, kteří prognózují budoucí vývoj sluneční aktivity zřejmě ano . Homer

Přidávám shrnutí letošního roku plus předpověď velikosti magnetického pole Slunce.

Předpověď 24. cyklu: http://www.ips.gov.au/Solar/1/6 a začátek by měl být v létě, můžem se těšit!!

Tak předpověď maxima s hodnotou 134 +/-50 to snad musí vyjít i na 110% ;D

Ono to sem celkom nepatri, ale nechcelo sa mi vytvarat nove vlakno:

Dnes vysla sprava, ze jeden z polov Slnka je o 7 az 8 percent chladnejsi ako druhy

Viac: http://science.nasa.gov/headlines/y2007 ... list184420

jcz napsal: Rozhodne za to ale nemuze Afélium Jupitera, tranzit Venuše ...

Myslím, a mám to fyzikálně odvozeno a numericky potvrzeno, že za sluneční aktivitu skutečně mohou polohy planet, které svými vlivy "řídí" sluneční reaktor. Kdo si to chce přečíst v češtině, pak odkazuji na : http://www.suh.sk/obs/slnsem/kalenda.pdf

Pavel

To Pavel_K :
Skutečně zajímavé. Pak by se ale měla zkoumat příčina rychlé odezvy aktivity Slunce na změny v gravitačních poměrech. To proto, že je známo, že díky obrovským teplotám a tlakům je Slunce pro energii proudící z nitra velmi neprostupné. Jaký by tedy byl mechanismus, který by zajistil tak rychlou odezvu v aktivitě Slunce, ve tvorbě skvrn? Třeba se přijde na další zajímavé věci.....Homer

To: Pavel K.
Pokud to je fyzikálně ověřeno, že polohy planet mohou sloužit jako jakýsi moderátor reakcí na Slunci, pak další predikace ověřované touto zákonitostí jsou další inspirací pro dlouhodobé ověřování. Což může přispět i k dokonalejším znalostem o pochodech v slunečním nitru.
Díky za článek.

Habl

Jak bylo na konferenci slunečních astronomů ukázáno, skvrny na Slunci jsou skutečně jen téměř povrchová záležitost. Navíc jsou vždy téměř symetricky rozložené v páru na opačných stranách Slunce. Tady se jedná o podobný efekt, jako jsou slapové vlny na Zemi.

Na Slunci je vidět i jiný efekt, který souvisí s diferenciální rotací různých vrstev Slunce, což se nejvíce projevuje na tachoklině. To zase nejvíce souvisí se změnou rotačního momentu, který je opět dán postavením planet a vzdáleností jejich společného těžiště od Slunce. Na to přišel už Jose (1965), na jehož práce navázali Eddy, Landscheidt, Charvátová, Svensmark a další.

To Pavel_K:
Je to opravdu velice zajímavé. Já si doposud myslel, že sluneční aktivita je záležitost slunečního nitra. Když si představím, že Slunce, které je 99 procenty hmotnosti Sluneční soustavy je natolik ovlivňováno gravitací tím "malým" zbytkem.

Zaujala mně myšlenka hmot za dráhou Neptunu, nejsou ani moc velké, jak nám tu kdosi podsouvá, ale ani zanedbatelné, jak jsem si myslel. Těžko to přisoudit planetám v té vzdálenosti, tak odvážný bych nebyl. Ten odhad může být zatížen i chybou.

Nejvíc by mně zajímalo, jak tento model napasovat na minimum aktivity v 17. století. Nicméně zajímavé dílko. Zdá se být dost korelující s pozorovanými daty.

Změna rotačního momentu způsobená změnou postavení planet a vzdálenost společného těžiště?
To mi teda nejde do hlavy ???
Těžiště sl. soustavy se nachází uvnitř sluneční koule, jistě se nepatrně posouvá podle okamžitého postavení planet, ale takovéto důsledky?
Možná není přesná interpretace téhle hypotézy. Ale jak říkám společně s ostatními - zajímavé. Homer

Těžiště celé Sluneční soustavy se skutečně pohybuje uvnitř Slunce, ale je to jako s krasobruslařem. Pokud se těžiště planet vzdálí od Slunce, pak se i Slunce vzdálí od barycentra. Protože rotační moment celé soustavy musí zůstat zachován, zmenší se vlastní rotace Slunce a dojde k diferenciálním posunům na tachoklině. To stejné je pozorováno na Zemi v souvislosti se slapy. Je jednoduché spočítat změnu úhlového momentu. Transformace energií jsou obrovské a stačí trochu tření a ..... .