Satelity během úplného zatmění Slunce

[vicky79]

Tu animáciu treba pootočiť o 45 stupňov. Ten čiarkový filament je na iných snímkach hore. Potom ten objekt letí jemne dole.

Podle všeho to vypadá na NOAA 21 - speciální polární dráha. Výška cca 820 km od povrchu. Její sklon vůči rovníku je 98,7°.
Je to nejpravděpodobnější varianta - neříkám, že je to tutovka.

[juh]

Čo takto vylúčiť zo špekulácií všetky satelity, ktoré sú obtiažne pozorovateľné zo Zeme pri priamom nasvietení slnečným svetlom? Nie to ešte uvažovať o ich nasvietení odrazeným slnečným svetlom od zemského povrchu.

[MilAN]

Přesně tak. A stačí se podívat, kolik hvězd na obloze pozorovatelé zatmění viděli, a jakou měly magnitudu. A kolik tak jasných satelitů existuje. Je to více jak 3, nebo 5 ?

[vicky79]

Juh: Můžeme to vzít i opačně. Při tomto zvětšení a zaostření na detail Slunce/Měsíce a při přítomnosti NOAA 21 v dané oblasti by bylo spíše s podivem, kdyby na snímcích nebyla.

Její jasnost při přímém odraženém slunečním světle je cca 5,5 mag. Tady to bylo samozřejmě mnohem méně. Proto jsme ji na snímcích viděli tak slabou.

Ale asi to tady s jistotou nevyřešíme.

[MilAN]

Prosím, přestaň psát úplné nesmysly. Viděl jsi při zatmění na obloze Merkura (-1mag) ? A něco 100x slabší je vidět ? Jak dlouhop trval půřelet a jaký byl expoziční čas ? Opravdu mi tu chybí ten palec dolů, teoretici navíc s pomocí hloupé AI jsou tu k řešení k ničemu- jen exhibují

[vicky79]

V dalekohledu se zvětšením bych ho viděl, pokud by byl v dobré pozici - a to je možná i tento případ.
Zbytek nekomentuji pane Antoš.

[juh]

Juh: Můžeme to vzít i opačně ... Její jasnost při přímém odraženém slunečním světle je cca 5,5 mag...

Intenzita odrazeného slnečného svetla od zemského povrchu je v tejto výške asi 7x menšia, ako je intenzita priameho slnečného svetla. To je niečo viac, ako zníženie jasu o 2 mag pri veľmi vhodných pozorovacích podmienkach. Takže pri tomto pohľade by tento satelit nedosahoval ani 7.5 mag. Na priamy odraz slnečných lúčov môžeme pri tejto pozícii satelitu zabudnúť.

[vicky79]

Juh: Pravda, ale zeptám se:

Jas korony můžeme přirovnat k Měsíci v úplňku. A vedle toho „úplňku“ je objekt o magnitudě 7,5. Je Midarsova aparatura schopná tento objekt v těchto podmínkách vidět a vyfotit? (spíše otázka na Midarse a nebo na Nou)

Rozumějte – jen čistě hypoteticky.

Dost možná se jednalo ve finále pouze o smítko letící před teleskopem a teď je z toho půlka AF na nohou.

Na dron mi to nesedí z praktického důvodu. Pokud někdo má v úmyslu filmovat/fotit zatmění Slunce dronem, tak určitě ve fázi C2 nezačne létat jak blázen, ale spíše dron ustálí na jednom místě kvůli co možná nejlepší stabilizaci obrazu. Pokud tedy nefilmuji lidi, což musím také zmínit.

[MilAN]

Takže pri tomto pohľade by tento satelit nedosahoval ani 7.5 mag.

Navíc se k tomu přidává silná extinkce v této výšce nad obzorem a jas pozadí, který dosahuje hodnot, jaké jsou na začátku nautického soumraku.

[vicky79]

Pánové, omlouvám se. Vaše důkazy jsou zdrcující. Beru své předchozí nesmysly zpět.

Optika má své zákony a odrazem světla od zemského povrchu slabou družici spatřit opravdu nelze.

Ale něco tu ještě nezaznělo a já cítím potřebu to zmínit.

To, co vidíme, se odehrává ve slunečním světle, a ne během fáze totality C2–C3. Celá sekvence od Midarse se odehrává těsně před C2. Sluneční svit je tam ještě dostatečně přítomný, a tedy predikce pro samotné zatmění, které jsou jinak platné a nijak se neopovažuji je zpochybňovat zde podle mě nelze uplatnit.

Ta „družice“ musela být normálně osvětlena Sluncem a jde to vidět na záznamu.

Samozřejmě platí, že úhel dopadu se rovná úhlu odrazu. Tedy i zde musel nastat velmi ostrý úhel odrazu světla směrem ke kameře.

Například mnou zmíněná družice NOAA-21 je v podstatě kostka z vysoce odrazivého materiálu s jediným dlouhým solárním panelem do boku.

Prostě mám pocit, že družice přilétá k téměř začínajícím Bailyho korálkům či srpečku Slunce a jedna strana jejího solárního panelu svítí odraženým slunečním světlem.

Pak už při průletu v těsné blízkosti Bailyho korálků jí nevidíme. Světlo na ni v tu chvíli dopadá z opačné strany a pro pozorovatele je prakticky nemožné ji spatřit. Buď je tam příliš přesvětlená okolním světlem, nebo tato část sekvence chybí – nevím.

Potom se družice zase vzdaluje a znovu nám svítí druhá strana jejího panelu. Pozadí jí v tu chvíli tvoří temný Měsíc, ale samotná družice má stále vizuální kontakt se slunečním světlem – ještě není ve stínu Měsíce. Je to podle mě jen hra perspektivy a vzájemné geometrie.

A teprve potom vletí do stínu a definitivně nám mizí ze scény.

Nemůžu si pomoct, ale přesně tohle tam vidím.

Neumím si celý tento průběh vysvětlit jinak než přítomností dostatečně osvětlené družice.

[peto]

Mam dve zasadne otazky.
- mate nejak potvrdene ze sa v midarsovom casovom intervale nachadzala Vami uvadzana druzica NOAA-21 (alebo akakolvek ina) v zornom poli snimaca?
- preco je letiaci objekt plosny kotucik? (..niekde nizsie sa tusim uvadzalo 20"...zo SER suborov)

[vicky79]

- Ano, mám. A navíc kdykoliv se podívám do okuláru a počkám jen pár sekund, téměř vždy tam nějaká proletí. Je jich tolik, že považuji téměř za vyloučené, že by se jednalo o něco jiného než družici – Occamova břitva.

Například:
Kolik jste za svůj život viděl na obloze družic a kolik dronů?
To je rozdíl co?

- Čtvercový nebo obdélníkový reflektor z takové dálky vytvoří na kameře „kotouček“ světla vždycky, bez rozdílu. To jsou zákony rozlišení optiky.

Příklad:
I kdyby byl ten podlouhlý solární panel jakkoliv dlouhý (klidně třeba i 1 km), tak musí být natočený tak, aby odrazil světlo pod správným úhlem k senzoru kamery. Takže už nemusí být vidět jako podlouhlý panel, ale znovu jen jako čtvereček – a na kameře zase jako kotouček.

Opakuji - jen hra geometrie a perspektiv.

[MilAN]

Mě by jen zajímalo, z čeho jste zjistil, že se jedná o satelit NOAA- 21? Prostě zrovna tento z cca 50.000 sledovaných a katalogizovaných objektů. . To je naprosto jednoduchá otázkla, netřeba to rozvádět, netřeba žádná spekulace ani zdůvodňování. Prostě jen : spočítal jsem si to, bylo to někde publikováno......

[vicky79]

U vás se vždy, Milane, zapotím a znejistím, než odpovím.

Odpověď je: nikde netrvám na 100 % na NOAA-21. Vzal jsem ho jako modelový příklad pro takový typický meteorologický satelit této dráhy a výšky. Je jich hodně, jak píšete, a mohl to být kterýkoliv jiný v té oblasti.

Asi jsem neměl tolikrát opakovat jeho název (dost jsem o něm nedávno četl, protože je nový).

Vím ale jednu věc: jejich přelety jsou tak časté, že šance, že chvíli koukáme a zrovna něco přeletí přes půl úhlového stupně na obloze, není zase tak nepatrná, ale spíše dost pravděpodobná.

Peto napsal: „Máte nějak potvrzené, že se v Midarsově časovém intervalu nacházela Vámi uváděná družice NOAA-21 (nebo jakákoliv jiná) v zorném poli snímače?“

Ta moje odpověď byla i na to, co má v závorce.

Tedy mám potvrzené, že to lítá tak často.

Ačkoliv se považuji a budu považovat celý život stále mezi vámi zde za úplného začátečníka, tak v jednom mám jasno – létá to bez přehánění tak strašně často, že mě to při pozorování neustále vyrušuje.

O té obrovské kadenci přeletů víte sám nejlépe. Videí, kde pořád něco letí, je teď na YouTube tolik, že je automaticky už přiřazuji k satelitům.
Nikomu to nechci nutit.

Asi budu končit - k tématu víc nemám a co si z toho tady Midars vezme je na něm.
Za mě je ta nejpravděpodobnější varianta ta správná - jednalo se o družici.

[MilAN]

V tom případě s NOAA-21 jsme si tu ale mohli několikl stránek z diskuse odpustit
Dal jsem si přesto včera trochu práce s tím, abych pro polohu focení si určil i čas a v něm z TLE satelitu NOAA-21 určil jeho polohu na obloze ( i když už aktuální TLE jsem nedohledával- ale dráha je natolik vysoká, že odchylka bude nezajímavá) . Satelit byl v té době 42 ° pod obzorem a ve vzdálenosti 9600 km
Pokud jde o to jakým přístrojem to bylo foceno, nemá to na dosah , co se týče jakéhokoliv objektu na obloze, valný smysl. Vzhledem k tomu, že snímek vypadá úplně stejně, jako je to vidět očima, bude to samé platit i pro satelit. Očima ani focením nejsou na snímku vidět žádné hvězdy, na obloze jste neviděl ani Merkura (cca -1 mag), tak jak by mohl být vidět satelit cca 6 mag, ve vzdálenosti cca 2500 km. Nevím, jakou dobu na snímku trval tranzit , z toho by bylo možno určit vzdálenost k satelitu přesněji)těch 2500 km by bylo v případě pro NOAA -+21)
Pokud jde o odrazy od slunečních panelů /flare/ , je dobré si uvědomit, že satelity se slunečními panely budou s velkou pravděpodobností namířeny plochou ke Slunci- k tomu ostatně tam jsou. Stačí se někdy podívat, jak vypadá ISS při tranzitu přes Slunce.Vždy stejně- plná plocha panelů otočená ke Slunci
A pokud nestačí tohle , je možné si provést experiment. Přístrojem podobným jako měl Midars ( t.j. refr. 102/703) si zkusit stejným časem jako bylo foceno Slunce, vyfotit na začátku nautického soumraku oblohu s hvězdami. A určit si, jak jasný objekt by tu musel být.
A nemusíme ani fotit- stačí se podívat okem - výsledk bude podobný. Můj čistě odhad je maximálně 2. mag.Tím se nám seznam vhodných satelitů redukuje na několik desítek a není třeba spekulovat na nějaký z 50.000 evidovaných A pak není problém si nasimulovat, který tam v daný okamžik byl- což si může zkusit každý, kdo používá nějaké PC planetárium a nepotřebuje k tomu použít něco speciálnějšího.