Astronomické fórum

Pupáku, ve svém prvním příspěvku píšeš, že regulace bude velmi jednoduchá. No, regulace asi ano, ale co sběr dat, pro regulaci, když si místo pro sběr dat zároveň tou indukci ohříváš?

Ale tak to bude přeci ve všech případech. Zajímá mě aktuální teplota sekundáru ( a je jedno, čím ho ohřívám) a teplota vzduchu, kterou mohu snímat kdekoliv mimo ohřívanou oblast

Teplota sekundáru bude vždy závislá na příkonu a venkovní teplotě. Jakmile si jednou změřím průběh teploty, tak mi k regulaci stačí znát teplotu venkovní. Nejde tu přece o regulaci na desetiny stupně.

Jenže rosný bod je kromě venkovní teploty závislý i na vlhkosti vzduchu a při stejné venkovní teplotzě se jeho hodnota může měnit i o 15°C. Nechceš-li si s vlhkostí dělat starosti, pak musíš ve všech přípůadech topit tak, aby teplota sekundáru byla o nějaký stupeň výše, než teplota vzduchu. Tím ale za nižší vlhkosti topíš výrazně výše, než by bylo potřeba. Není lepší mít sondu s měřením teploty a vlhkosti vzduchu a na ni navázanou úroven výkonu topení ?

MilAN: To o nějaký stupeň může být málo. Pokud už je atmosféra ve stavu, že se vše silně rosí nebo namrzá jinovatka, tak je teplota vzduchu pod rosným bodem klidně i o dost stupňů (typicky prudké radiační ochlazení v noci při vyšší vlhkosti). Tedy pokud topit preventivně a bez výpočtu rosného bodu, tak se musí topit opravdu o dost více nad okolní teplotu, aby to bylo zaručené.

Ale díky Seestarovi mě napadlo jiné využití. U velkých newtonů topím kromě sekundáru i v okolí vstupní čočky do korektoru, která se také ráda rosí. Tam se dělá kontaktní topení do konce korektoru blbě, protože se to při ostření hýbe, při nastavování kompozice otáčí, a při čistění se korektor vytahuje. Topím tedy do vzduchu okolo, takovým prstencem na vnitřní stěně tubusu. Kdybych dal okolo konce hliníkového těla korektoru cívku, šlo by možná indukčně ohřívat vířivými proudy konec korektoru, což by možná i bylo účinnější, než ohřev vzduchu okolo. Už jen z důvodu, že v tomhle případě cívka může být těsně kolem korektoru.

Tady jsme řešili vyhřívání a výpočet rosného bodu: viewtopic.php?t=1167&hilit=rosný&start=495#p450184

To určitě je. Na to je dneska jedno čidlo, takže není důvod ho nevyužít. Vše je jen otázka FW, který do ESP32 naprogramuju.Můžu s tím zavírat kryt teleskopu, když se zvýší vlhkost nad určitou úroveň, ale to nebylo předmětem příspěvku. Šlo mi jen o to, sdělit komunitě, že existuje i jiný způsob jak ohřát sekundár. Vlastní implementaci si každý může udělat dle libosti. Nechci dělat uzavřenou regulační smyčku, protože to znamená umístění čidla teploty na sekundár, a tedy dráty, takže to musí fungovat jen na základě empiricky vložených dat. Regulace nebude tak přesná, ale dle mého názoru dostačující pro daný účel.
Ono je možné teplotu měřit infra čidlem i bezkontaktně, ale to použiju, jen když by se ukázalo, že je to nezbytně nutné. Naprogramovat algoritmus výpoštu rosného bodu na základě teploty a vhkosti asi taky nebude raketová věda, ale zatím se bude ověřovat jen to základní a tím je spolehlivý ohřev.

No ten odkaz na jiné vlákno jsem sem dal hlavně proto, aby se případná diskuze posunula tam. Tady už jsme totiž mimo téma. No a infračervené teplotní čidlo jsem tam taky řešil.

Sledujem ako sa to tu a mám pár laických otázok, teda vidím potencionálne problémy:
1. Aj keby vyhrievanie šlo na nejaký nutný minimálny výkon, nebudú straty tak veľké aby sa neprehrievalo vinutie na tubuse? To by predsa spôsobilo seeing. Mmys to naznačil v prípade vyhrievania s veľkou rezervou. Alebo by to fungovalo ako ako klasické vyhrievanie rosnice? To by zase nebolo zlé.

2. Ak ide o frekvencie v kHz až MHz teda v oblasti stredných až krátkych vĺn a to by sa o také zariadenie mohol začať zaujímať aj telekomunikačný úrad. Výkon 20W mi už nepríde malý a minimálne sused si za jasných nocí Slobodnú Európu nenaladí, keď to preženiem.

Alebo je to inak?

Jak mají to rušení řešené indukční nabíječky mobilů? Ty mají přeci také dost velké výkony…

Dobrá pripomienka. Tie idú na frekvencii 100-200 Khz, čo je v oblasti dlhých vĺn, teda už to tam zasahuje, takže neviem ako je to ošetrené. Dohľadal som si pre zaujímavosť informácie o DCF, tak to vysiela na 77.5kHz s výkonom 50kw. Možno tých 20W pri nízkych frekvenciách nie je až tak rušivé?

Ja som reagoval skôr a tie MHz frekvencie a potenciálne riziko rušenia niečoho reálneho a potom konfliktu s telekomunikačným úradom. Z vlastnej skúsenosti - trochu humornej: Kedysi na výške som si postavil primitívny TV modulátor k počítaču. o pár hodín prišlis spolužiaci s otázkou kedy tú Amigu konečne vypnem.

No ako vravím, sú to len laické otázky.

Podívejte se na konstrukci indukčního vařiče. Má ho dnes polovina domácností a nikoho to neruší. Nejedná se o všesměrové vyzařování. Je to stejně jako u telefonu částečně zastíněné. U nádobí je na spodní straně viditelná měděná cívka,u mobilu je nalepená na zadní kryt. Účinnost přenosu energie je závislá nejen na vzdálenosti, frekvenci, ale hlavně na tom, jestli je sekundární cívka v rezonanci. Ohřev sekundáru na tom stojí a padá. Než jsem našel nějakou harmonickou, tak cívka nejevila snahu se ohřát, ale jakmile jsem se trefil, teplota šla rychle nahoru. Poznáte to podle toho, že najednou prudce vzroste příkon, takže stačí sledovat ampérmetr a v okamžiku, kdy proud vyskočí nahoru, jste na harmonické. Primární cívka se prakticky nehřeje. Při 12V byl střední proud kolem 1.5A, takže tím se 0.8mm Cu drát určitě nezahřeje.
Hodně vysokých harmonických požere samotná indukčnost primární cívky, takže nějaké měřitelné rušení ve vzdálenostech v řádu stovek metrů nehrozí. Mám teď jinou práci, tak jsem tomu věnoval jedno odpoledne a vyrobil nějak funkční vzorek, který se bude testovat. Pokud to bude životné, příjde na řadu regulace a výpočet teploty rosného bodu.
Já osobně bych se tím u planetárního speciálu vůbec nezabýval. 300mm dlouhá rosnice by to musela řešit stejně dobře. Problémy s rosením a namrzáním sekundáru mají světelné teleskopy, kde je sekundár 100mm od kraje tubusu a dlouhá rosnice by způsobila vinětaci.

rozumiem, dík za vysvetlenie.

seestar píše: ↑04. 06. 2025, 09:42 (...)
Já osobně bych se tím u planetárního speciálu vůbec nezabýval. 300mm dlouhá rosnice by to musela řešit stejně dobře.
(...)

Vyděl bych to stejně. Cena, pracnost, potenciální poruchovost nesrovnatelně nižší, funguje dobře a bez elektriky... Snad jedině větší plocha pro případný vítr, jiná negativa mě nenapadají. Zase ještě odstíní případné parazitní světlo.

Nevýhoda velké rosnice je také převažování tubusu při pozorování nízko nad obzorem.
Občas bohužel takovéto zvrhlosti dělám a i obyčejná karimatková rosnice, právě o délce cca 30cm a průměru 25cm dokáže způsobit dost znatelné převažování dalekohledu - a to na něm mám třecí brzdy v takových chvílích dotažené opravdu na krev.
Bez rosnice je stačí lehce dotáhnout a je po starostech.

Nicméně je otázka, jestli tuto věc lze považovat za nevýhodu - kolik objektů v kuse za sebou bude někdo pozorovat u obzoru?
A na ten jeden dva, které to vyjímečně budou, se to dá sundat.
Nevýhoda by to mohla být někde v Alpách, kde je perfektní obloha i u obzoru a dovedu si představit, že tam (u obzoru) strávím delší dobu kvůli lovu objektů, které u nás pozorovat nejdou.

Ale především ... i s tou 1-1.5D rosnicí se mi už sekundár zamlžil/zamrzl.