Astronomické fórum

Boramyre, srdce refraktoriána musí zaplesat při pohledu na Váš nový starý přístroj! Jsem velmi zvědav na to, jaký bude obraz. Nemyslím, že by to mělo být tak zlé, jak prorokuje dvader- 73 mm f 16 nezní vůbec špatně, jak na děvčata, tak i noční oblohu.

Jo, jsem raději trochu víc opatrnej...
Nicméně pomocí nějakého kartonu a tesa pásky půjde provizorně uchytit jakýkoliv okulár, takže půjde vyzkoušet obraz a rozumná zvětšení. A pak podle toho pořizovat nějaké finální okuláry.

Pečlivě provedená obnova, včetně foto dokumentace krásného starého refraktoru. Gratulace!
Aby první pozorování proběhlo ke spokojenosti, doporučuji doplnit vnitřek tubusu antireflexní úpravou. Buď matnou černou barvou (na př. Musou black paint 100ml, vodou ředitelná), nebo svinout černou matnou tapetu do ruličky a zasunout dovnitř hlavního tubusu a pokud to bude možné i do okulárového tubusku. Na př. Decolux o šířce 45cm. Zřejmě jediná clona v tubusu se hodně leskne, takže ta by se měla z obou stran určitě natřít. Nejlevnější a snadno dostupná je černá barva na školní tabule.
Vybrousit a vyleštit dokonalý achromatický objektiv bylo koncem 19. a ještě počátkem 20.století docela umění, takže optik na obvodu čočky mnohdy zanechal svůj autogram !
Držím palce, ať zkouška refraktoru dobře dopadne!

To je tedy nádhera! Krásná práce a zajímavé čtení. Ten tubusek bude nepochybně terestrický okulár, ty astronomické tam bohužel nejsou. Ale to nevadí, co se dá dělat. Přesně jak píšete, okuláry se na to dají adaptovat.

P.S. Já bych naopak byl v očekávání poměrně optimistický, tyhle objektivy určitě nebyly špatné a myslím, že na měsíc nebo planety tím bude nádherný pohled. Mám čtyři historické objektivy celkem různých průměrů (46-125mm), skvělé jsou všechny.

Vnitřní průměr tubusku je 28mm, takže mikroskopovým okulárům by stačila vložka. Na 1.25" bude potřeba složitější adaptér.
Vyčernění tubusu mám v plánu, ale až po prvních testech. Nejprve si chci napozorovat aktuální stav, abych měl srovnání.

Myslím, že lepší než mikroskopové okuláry by byly starší "dalekohledové" např. Zeiss, s průměrem 24,5 mm. Mikroskopové mají, tuším, 23,2 mm a až na výjimky se k dalekohledu moc nehodí.
Je fajn, že se dalekohled dostal do dobrých rukou. Chvíli jsem nad ním také přemýšlel.

Staré ortoskopické okuláry Zeiss jsou po optické stránce výborné a podle mě by se hodily k tomuto dalekohledu lépe, než moderní konstrukce. Sehnat původní určené k tomuto dalekohledu by byl asi zázrak.

Pár dobových okulárů od pana prodejce mám, ale domnívám se, že nepatří právě k tomuto dalekohledu.

Nejlepší shoda je s tímto:
Zatím jsem neměl čas ho vyčistit, takže je to takové špinavé okénko, nicméně je v pořádku. Má správný průměr na to, aby šel do výtahu volně zasunout s minimální vůlí. Není v něm ale nijak zafixován a při pozorování výše nad obzorem by vypadl. Možná, že k dalekohledu býval ještě nějaký mezikus, který to řešil. Zaostřit s ním jde, ohnisková vzdálenost je odhadem něco málo přes 20mm.

Krásná práce Boramyre..... Je to radost pohledět na takový dalekohled. V popisu píšeš, že ti chybí v okuláru ploskovypuklá čočka. Zkus je vyndat a oměřit. Třeba budu mít podobnou, ne-li totožnou doma v krabici. Též pár mosazných konců - okulárů jsem tam v krabicích také viděl. Možná to bude pasovat. Snad to najdu...

*Kami*

Okulár vypadá schematicky zhruba takto. Pokusil jsem se odměřit polohy. průměry a ohniskové vzdálenosti jednotlivých čoček. Jak ovšem vypadala polní čočka se lze jen domýšlet (to mluvím za sebe, protože o optice toho moc nevím). Jasné je jen to, že jako celek ta sestava měla poskytnout vzpřímený obraz se zvětšením 35x nebo 55x, takže ekvivalentní ohnisková vzdálenost by měla vycházet přibližně 34mm nebo 22mm.


Omluvte technickou kvalitu - malování není právě ideál pro technický výkres

Moc hezký úlovek a taky skvělé fotky a dokumentace, jak už tady psali kolegové. Gratulace.

Příprava dalekohledu k srovnávacím testům zdárně pokračuje. Jako referenční přístroj budu používat ED100.
Aby to vše mohlo probíhat s radostí a v pohodlí, vyrobil jsem si pár pomocných drobnůstek.

Za prvé je zapotřebí adaptér na okuláry. Dobrý základ je, když najdete v šuplíku hotovou šachtu s přítlakem přes pero. Pak už jen dořešit, jak ji přidělat k dalekohledu. V principu stačí trubka, co ji jedním koncem vrazíte do šachty, druhým navlečete na výtahový tubusek a šikovně zajistíte. Takovou trubku získáte teoreticky tak, že najdete kus hliníku a odeberete z něj všechny nepotřebné části. Mě to zabralo přibližně pět hodin. Začínám tušit, proč jsou všechny ty mezikroužky v eshopech tak drahé.

Výsledek vypadá takto:
Se šachtou a okulárem:
Těmi zajišťovacími šroubky si pochopitelně nechceme orvat výtahový tubusek. Řešení tohoto problému je takzvaný "přítlak přes pet-flašku". Spočívá to v tom, že se z láhve odstříhne 15mm široký proužek plastu. Ten se pak namotá na výtahový tubusek do míst, kam se budou opírat šrouby.

Ve finále to pak vyhlíží takto:
Druhý potřebný kus mechaniky je side-by-side uložení obou přístrojů na společnou montáž. Tady stačí příhodná destička a pár děr. Zespodu se přišroubuje lišta, shora pak kruhy. Historický achromát nepotřebuje nic, ten má montážní šrouby součástí tubusu. Vše pohromadě na montáži pak vidíte na další fotce. Nebýt přívalových dešťů a krupobití, už by se dalo koukat alespoň z okna.


Aby neměl srovnávací přístroj náskok v apertuře, bude přicloněný. Na cloně mi ale právě schne barva, takže fotka až někdy příště.
Teď by to ještě chtělo slušné počasí a nějaký ten testovací Jupiter.

Paráda!
To je úplně profi. Ale než bude Jupík použitelný, to zaschne tak 100 vrstev barvy…

Ale Měsíc bude také dobrý.

Využil jsem příležitosti a šel se alespoň krátce podívat na Měsíc, než mi zmizí z dohledu. Nedělal jsem žádná porovnání, na to nebyl čas. Jen jsem se chvíli díval a pořídil fotku.

Chromatické aberace se tu není třeba obávat. U světelnosti f/16 je opravdu zanedbatelná, musel jsem ji vyloženě hledat. Začal jsem s malým zvětšením, ale to mi vydrželo půl minuty. Okamžitě jsem přehodil na 7mm, tedy zhruba 160x. To mi připadalo optimální. Pro pohodlnější pozorování drobnějších věcí jsem občas dával 5mm.

Už při malém zvětšení člověku padla do oka černá linka Rima Hyginus, která byla velmi příhodně na terminátoru. Byla díky tomu i výraznější, než nedaleká Rima Ariadaeus, která už byla nasvícená i uvnitř. Kráterky Hyginus A a B byly u rozhraní světla a tmy. Na Ukert začalo právě svítit slunce. Na fotografii je v téhle oblasti už velmi málo světla, ale vizuálně s tím problém nebyl.

Následně jsem se chvíli zabýval vnitřkem kráteru Maurolycus, kde je několik drobnějších kráterků. Krom naprosto zjevného J byly bez problémů vidět kolem centrálních hor jako jamky i L, M a N. Dál už jsem po drobných detailech nepátral, protože mi Měsíc vlezl do stromu.

Malý objektiv má tak omezené rozlišení, že v detailech není rozdíl mezi vizuálem a fotografií. Ta pak dobře odpovídá tomu, co je vidět. Skutečný rozdíl je v dynamice, kdy nepřepálená fotka zachycuje lépe světla, zatímco vizuálně jsou lépe dosažitelné ty tmavší partie.

Zde se tedy můžete podívat, jak to kreslí: