Kuželovitá clona protuberančního nástavce

[BertCZ]

No, měnily se. Ale nikoli Lyottovy clony. Lyottova clona je pořád stejná. Každý měsíc se právě mění kuželovitá clona (někdy nazývána terčík). Mimochodem, pokud se mění každý měsíc, tak jich stačí šest
Průměry lze skvěle spočítat právě podle (Milanem dehonestovaného) vzorce doc. Zajonce za pomoci obyčejné trojčlenky pro interval perihélium - afélium. Tohle mám už dávno hotové, teď ale jde o to, jak moc kvalitně je slunce H-alpha filtrem odstíněno, abych si mohl dovolit pustit do oka co nejvíce kotouče, aniž bych ztratil schopnost oka protubky uvidět. Jo, a taky abych po astrovíkendu nevypadal jako svářeč, který si nevzal kuklu

[Homer]

Pak se musím omluvit. Více než 30 let jsem žil s informací, že kuželový zástin slunečního disku nese název Lyottova clona. Ano, psal jsem rychleji než myslel - kuželíků stačí 6, ovšem cca 12 výměn zástinu, tak to je správně.
Jak moc je Slunce H alfa filtrem odstíněno bude asi záležet na konstrukci použitého filtru - pokud tedy existují pro tento přístroj jiné varianty než původní Šolcův, což tedy nevím. Žiju jen z dávných polozapomenutých informací. Ale vím, že Dr. Melich ještě navrhl v mém případě před okulár neutrální šedý filtr, takže sestava, kterou tenkrát vyrobil, asi dodatečné odstínění vyžadovala. Ovšem zase neměla vsazenou štelovací clonku.

Mimochodem, Váš zástin, tak jak jsem jej viděl v Liticích, byl značně jiného průměru než sluneční disk. Chápu, že to je ve fázi stavby, jen se zvědavě ptám - je to špatným průměrem kuželové clonky, nebo špatným umístěním clonky mimo ohnisko, nebo čím? Posunutí zástinu z osy bude potřeba taky vyřešit. Netušil jsem, že koronograf je taková štrapác, ale mohlo mne to napadnout .

[BertCZ]

Malý průměr kuželovité clonky. Prostě jsem to měl z jedné (jiné) sady. V Liticích jsem potřeboval vyzkoušet, jestli to vůbec nějak dohromady funguje. Například mohl být rozosený zástin, mohlo to nejít zaostřit, .... atd . Celé to ale funguje, a já nyní vím, kudy dál.

[mike]

Průměry lze skvěle spočítat právě podle (Milanem dehonestovaného) vzorce doc. Zajonce...

Milan narážel na to, že ten vzorec je jen přibližná aproximace toho, který citoval on, založená na tom, že pro malá x s rozumnou přesností platí tg x ∼ x. Taková aproximace měla velmi dobrý smysl v době, kdy se goniometrické funkce nepočítaly, ale hledaly v tabulkách (a pak interpolovaly), ale dnes, kdy je nejspíš rychlejší naťukat do kalkulačky ten přesný vzorec než ten přibližný, je to trochu anachronismus.

[MilAN]

A určitě se najde štoural ( a bude mít pravdu), který napíše, že správnější by bylo ten tangens počítat z radiusu, ne z průměru a dostat výsledný radius
obrazu
A pro lidi , kteří nemají rádi funkce, pak jednoduše použít pouze trojčlenku (konstatní průměr Slunce, konstantní F dalekohledu, proměnná vzdálenost Slunce) a dostat tak přesný průměr obrazu.

[peta62]

A nebo lze vzpomenout na mladi a vytahnout Strojnicke tabulky.

Pro Mike : Toto je vtip, neni treba polopaticky vysvetlovat ostatnim.

[BertCZ]

Přátelé, kdybyste věděli, kolik proměnných ovlivňuje správně zvolený (nikoli přesně spočítaný) průměr kuželovité clony, tak byste se na podobné vtípky vykašlali Pokud za sebe mohu shrnout: ze 3 otázek mi nikdo ani s jednou nepomohl, jenom jeden člen tady (bohužel) dostal prostor pro exhibici. Mám od moderátora zákaz útočit na členy tohoto ctěného fóra, takže prosím ty, kteří mne osobně znají, a vědí, jaká jsem prudká povaha, nechť si za slovo člen dosadí pejorativa, která bych asi tak po pěti pivech, v čase 23:15, použil.

Ale jak již jsem psal výše: udělal jsem si nějaký rozsah průměrů, které by mohly vyhovovat, a tyto jsem včera zadal ke zhotovení s krokem 0,1 mm. Další případné kroky povedou zjemňováním té části škály, která bude vykazovat nejlepší výsledky.

Vše nyní dále nasvědčuje tomu, že onoho Bressera 102L (F1350) dedikuji relativně historickým postupům, a střídavě za něj budu umisťovat buďto protuberanční nástavec, a nebo průmětku na zákres skvrn. Ale tohle vše asi v budoucnu v nějakém samostatném vláknu.

[peta62]

Dovedu si to predstavit. Ja si myslim, ze hodne lidi by rado pomohlo, ale ty zkusenosti proste nejsou. Jak moc chapu Homera, take jsem nedavno neco stareho doloval z pameti a ono to nekde zmizelo, pletou se mi tam pojmy s dojmy a to neni nic vhodneho ke sdileni. Roberte, az uspejes, mel bys zdokumentovat pro dalsi generace.
Za vtip se Strojnickymi tabulkami se omlouvam, ale mne to nedalo, kdyz uz jsme u retro. Verne mne doprovazely cela studijni leta.
Hlavne doufam, ze se na podzim vsichni sejdeme na MHV i okolo protuberancniho nastavce.

[BertCZ]

Aktuální report. Zástinové terčíky spočteny, vyrobeny, nainstalovány a odzkoušeny. Ti parchanti v tomto průměru už dělají moc parazitního světla.

IMG_20230609_084045_720_copy_1008x504.jpg (70.32 KiB) Zobrazeno 1189 x

IMG_20230609_085103_450_copy_504x1008.jpg (84.61 KiB) Zobrazeno 1189 x

Takže po návštěvě Ondřejova a zkouknutí zbytků místního koronografu konstatuji, že se terčíky (zatím jen některé) budou předělávat. Viz. Ondřejovské fotky.

[BertCZ]

Konec techniky, nazpět k astronomii: PROTUBERANCE 15.6. SPATŘENY!

[peta62]

Gratuluji. Muzes, prosim Te, popsat nebo nekam odkazat na co jsou ty prevody na fotce IMG_20230616_105401_987_copy_504x1008.jpg ?

[BertCZ]

Decentralizace zástinového terčíku vzhledem k optické ose soustavy.

Edit: promiň, v první části odpovědi jsem byl příliš stručný. Pokusím se to rozvést. Pro pokus o pozorování korony si můžeš dokonce zvolit terčík, který má větší průměr, než je optický průměr slunečního disku v Tvé sestavě. Pak to vyřešíš tak, že terčík mírně vyosíš (proto ty převody) a pozoruješ jen část okraje slunečního kotouče. Většinou tak 1/8. Je to jednodušší, a rychleji se dobereš výsledku.

[peta62]

Diky za vysvetleni, neomlouvej se. Pises o parazitnim svetle, proc tedy nemaji terciky nejakou povrchovou upravu, ktera by svetlo spise pohlcovala nez jej odrazela ?

[BertCZ]

Protože by shořely Teď vážně, tam uvnitř je hoooodně teplo už po pár desítkách sekund. Součístí výměny je i rituál chlazení. Proto bude lepší zadní části terčíku ubrat, a schovat za špici. Další výhodou je pak lepší hrana na okraji. Tohle už vím, zkrátka dochází k posunu v projektu

Pozn: K výměně za normálního provozu samozřejmě nedochází uprostřed pozorování, ale když jsi ve fázi hledání, pak Ti nic jiného nezbývá.

[Beda]

Pokud se budou vyrábět nové clonky, doporučuji upravit jejich tvar dle nákresu v příloze. Důležité je přesné válcovité zakončení vlastního zástinu v šířce 0,03 - 0,05mm.
Dále se mi osvědčilo vsuvné uložení do držáku z tepelně nevodivé hmoty, která zamezí ohřívání polní čočky.
Pokud se jako zobrazovací objektiv O2 použije kvalitní projekční objektiv ze zvětšovacího přístroje na filmy, není nutná komplikovaná mechanika pro excentrický pohyb clonky, ale postačí mechanický excentr, jak ho kdysi podle návrhu W.Lilleho vyráběla fa. Baader.
Umístí se těsně před okulár, nebo kameru ( oboustranně zakončený T2) a okraj Slunce se nastaví podle potřeby.
Samozřejmě lze celý nástavec využít jako výborný "zesilovač" kontrastu nejen pro pozorování planet a Měsíce, ale také pro observaci chromosféry. Clonka zástinu odpadá, ale jednoduchou polní čočku musí nahradit achromát s dobrými AR vrstvami !