8 planet sluneční soustavy

[sandor]

Xena zřejmě není větším tělesem než Pluto. Jak tomu je ve skutečnosti se zatím doopravdy neví. Jsou pouzer určité statistické náznaky. To je opravdu vše, co se o Xeě ví.

[css94381672]

sandor napsal: Xena zřejmě není větším tělesem než Pluto. Jak tomu je ve skutečnosti se zatím doopravdy neví. Jsou pouzer určité statistické náznaky. To je opravdu vše, co se o Xeě ví.
zatím nejpřesnější měření na základě velikosti kotoučku na fotografii HST dává velikost 2398km +/-96.6km; Pluto má průměr 2288.5km.

(http://www.nasa.gov/mission_pages/hubbl ... 60410.html)

[ceres]

Inak, to hladanie hranice medzi planetou | trpaslicou planetou | planetkou je vlastne trochu zabomysia vojna. Co takto pomenovat veci pravym menom a rozdelit tie obeznice Slnka na 4 planety (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun), niekolko planetoidov (Merkur, Venusa, Zem, Mars, Pluto, Sedna, Xena, Quaoar a mnoho dalsich, "gulatych") a asteroidy (nedorobene planetoidy a zvysne smeti)? To by tiez davalo zmysel, keby sa zvolila vhodna definicia. Ved podla prijatej definicie tvoria "planety" 2 skupiny po 4 telesa, ktore vo svojej podstate maju len malo spolocne - azda len to, ze pre ne vyhovuje definicia IAU...

8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8)

[ceres]

Teraz mi napadlo take prirovnanie, ktore mozno niekoho urazi (to s tou trafenou husou poznate?), ale v podstate vystihuje celkovu situaciu.

Cela tato diskusia mi pripomina futbal. Kazdy do toho keca, pretoze si mysli, ze tomu rozumie...

Podme debatovat o kvarkoch a ich vlastnostiach. To je pre vesmir podstatne. Nie nazvy a kategorizacia telies v malej bezvyznamnej sustave na periferii priemernej galaxie v jednej z mnohych lokalnych kop... ;D

[sandor]

To CERES: ... asi tak ...

[sandor]

K CSS: neodmítám myšlenku většího (průměrem) tělesa za dráhou Pluta než je samotné Pluto. Jen že měření jsou zatížená určitou chybou a nevím, zda v této vzdálenosti nejsou stovky kilometrů ještě vnořené do chyby měření. Proto určitou opatrnost v hodnocení průměru tělesa tak vzdáleného. Infra pozorování vedou k průměru většímu, než je Pluto.

[KaoS]

ceres napsal: Inak, to hladanie hranice medzi planetou | trpaslicou planetou | planetkou je vlastne trochu zabomysia vojna. Co takto pomenovat veci pravym menom a rozdelit tie obeznice Slnka na 4 planety (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun), niekolko planetoidov (Merkur, Venusa, Zem, Mars, Pluto, Sedna, Xena, Quaoar a mnoho dalsich, "gulatych") a asteroidy (nedorobene planetoidy a zvysne smeti)? To by tiez davalo zmysel, keby sa zvolila vhodna definicia. Ved podla prijatej definicie tvoria "planety" 2 skupiny po 4 telesa, ktore vo svojej podstate maju len malo spolocne - azda len to, ze pre ne vyhovuje definicia IAU...

8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8) 8)
Trochu tu mícháš jablka s hruškami . Terestrické planety nejsou žádné planetoidy. Ony to jsou podobně, možná ještě více mohutné planety než plynní obři, jen se vyvíjeli v blízkosti Slunce a tak díky tomu že nebyli v oblasti bohaté na plyn se neměli čím nabalit.

Ceres, Pluto a další jsou sice kulaté, ale asi těžko v nich budeme hledat podobnou diferenciaci hmoty jako u terestrických planet a Pluto určitě nebude mít Fe-Ni jádro.

[MIZ]

KaoS napsal:

Terestrické planety nejsou žádné planetoidy. Ony to jsou podobně, možná ještě více mohutné planety než plynní obři, jen se vyvíjeli v blízkosti Slunce a tak díky tomu že nebyli v oblasti bohaté na plyn se neměli čím nabalit. Poněkud odlehčeně by se dalo říci, že ty 4 od Slunce vzdálenější, plynné planety mají na rozdíl od těch 4 bližších, terestrických řádnou atmosféru. ;D

[KaoS]

MIZ napsal:
Poněkud odlehčeně by se dalo říci, že ty 4 od Slunce vzdálenější, plynné planety mají na rozdíl od těch 4 bližších, terestrických řádnou atmosféru. ;D
Mno atmosféru, ony jsou to spíš takové nedorostlé hvězdy ... viz. horní hranice definice planety - nesmí v ní probíhat termonukleární reakce.

Země by v tomhle ohledu byla hvězda, sice jsou na ní ty termonukleární reakce organického původu, ale to se v definici nepíše ;D

[sandor]

KaoS napsal:

Trochu tu mícháš jablka s hruškami  ;) . Terestrické planety nejsou žádné planetoidy. Ony to jsou podobně, možná ještě více mohutné planety než plynní obři, jen se vyvíjeli v blízkosti Slunce a tak díky tomu že nebyli v oblasti bohaté na plyn se neměli čím nabalit.

Ceres, Pluto a další jsou sice kulaté, ale asi těžko v nich budeme hledat podobnou diferenciaci hmoty jako u terestrických planet a Pluto určitě nebude mít Fe-Ni jádro. Proč by Ceres nemohl mít kovové jádro? a Pluto také určitě prošlo stavem rozdělení hmoty podle hustoty a je jedno, kolik Fe-Ni je v jeho jádře. Tímto procesem prošla i mnohem menší Miranda. Enceladus atd. Kde se vzaly železné meteority? Lidičky, jak jsem psal, chybí etalon statutu planety jasně popsaný, spočitatelný, daný třeba do imaginárních gravitačních poměrů a testů. To je to, co mi nejvíce překáží v definici planety a definici trpasličí planety a planetky. S určitou úlitbou , možná i bez ní, by se do trpasličích planet mohla vejít Vesta. Jak jsem psal, ledová tělesa jsou ve výhodě co se týče tvorby koule - a pokud je to těleso cca nad 300 km, pak může dojít i k diferenciaci hmoty (průměr berte s rezervou.

[KaoS]

sandor napsal:
Proč by Ceres nemohl mít kovové jádro? a Pluto také určitě prošlo stavem rozdělení hmoty podle hustoty a je jedno, kolik Fe-Ni je v jeho jádře. Tímto procesem prošla i mnohem menší Miranda. Enceladus atd. Kde se vzaly železné meteority? Lidičky, jak jsem psal, chybí etalon statutu planety jasně popsaný, spočitatelný, daný třeba do imaginárních gravitačních poměrů a testů. To je to, co mi nejvíce překáží v definici planety a definici trpasličí planety a planetky. S určitou úlitbou , možná i bez ní, by se do trpasličích planet mohla vejít Vesta. Jak jsem psal, ledová tělesa jsou ve výhodě co se týče tvorby koule - a pokud je to těleso cca nad 300 km, pak může dojít i k diferenciaci hmoty (průměr berte s rezervou.
Ceres alespoň podle mých, možná starých informací má jen jádro složené z chondritu. Čili kamenné, je pravda že některé menší planetky železné jádro mají, závisí to spíš od kusu, mnohé z těchto planetek jsou zbytky z většího tělesa, které se později roztříštilo srážkou.

Ale jednu věc mi vysvětli. Kde by se u Pluta mohlo vzít jádro ze železa? Zaprvé materíál ze kterého "zkondenzoval" je kometární materiál, který je na kovy velice chudý. Zadruhé, srážky v této oblasti probíhají při mnohem pomalejších rychlostech, takže by se Pluto měl tvořit spíše jako shěhová koule, kterou kutálíte ve sněhu. K diferenciaci u něj došlo, ale zdaleka ne k takové jako v planetách terestrického typu. Jádro bude pravděpodobně chondrit. O nějakém žhavém jádru, nebo vulkanismu tu nemůže být ani potucha.

[Achernar]

Pratele, chudinky Plutona je mi taky lito, to nezastiram, ale kdo zna me astronomicke staromilstvi, nemuze se divit me radosti, ze jsme se de iure dostali zpet ke stavu z roku 1860. Jistou merou tu litost maze fakt, ze zatimco pan Tombaugh post mortem leti ke sve planete(zde je ten termin, snad uznate, namiste), chudaci Herschel, Galle, Adams a Leverrier lezi tady, na Zemi.

[ladaS]

Na Astro.cz jsem dnes viděl, jak že to nyní bude, článek se jmenoval:

Osm planet a nová pojmenování ve sluneční soustavě



Popis: Kolik planet má sluneční soustava? Tato populární otázka má nyní podle Mezinárodní astronomické unie (International Astronomical Union - IAU) novou formální odpověď: osm. IAU minulý týden hlasovala o nové definici planet a tak Pluto nepřežilo. Místo toho bylo Pluto překlasifikováno jako trpasličí planeta a považuje se za prototyp nové kategorie transneptunských objektů. IAU nyní uznává osm planet: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Objekty sluneční soustavy nyní klasifikované jako trpasličí planety jsou: Ceres, Pluto a v současnosti nepojmenovaný 2003 UB313. Podle nové definice IAU musí planeta obíhat kolem Slunce, být téměř sférická a musí vymést okolí svojí oběžné dráhy. Sesazení Pluta k trpasličím planetám je v astronomické komunitě zdrojem pokračujícího odporu a kontraverze.

[ceres]

Uz som tu bol kritizovany za nabadanie k studiu historickych suvislosti, ale i tak mi to neda.

Pojem planeta povodne oznacoval to, co obieha (rozumej Slnko). Samozrejme, pokym Piazzi neobjavil Ceres, boli vsetky "obiehajuce" telesa planetami (komety su kapitola sama o sebe). Az neskor, po nastupe ery poctarov sa pristupilo k tomu, ze okrem planet su v slnecnej sustave aj mensie telesa, ktore tak velmi nerusia drahu ostatnych telies, aby to tym sudobym poctarom rohadzovalo vysledky oproti pozorovaniam. Vysledkom bolo, ze Galle nasiel Neptun. Ani to vsak nestacilo, tak sa patralo dalej, a to v case i priestore. Ako prve teleso sa podarilo objavit Pluto. Vsetci si mysleli, ze problem je vyrieseny a pozorovane odchylky v drahach ostatnych "planet" sa vysvetlia. Aj preto bola hmotnost Pluto hned zozaciatku precenena. Casom sa vsak zistilo, Pluto je len male teleso, no medzi planetami uz zostalo. Dalej to uz poznate - cim viac bolo objavenych novych telies, tym bola jeho pozicia slabsia.

Co som tym chcel povedat? Z historickeho a z nebesko-mechanickeho hladiska vyplyva, ze planeta je to, co "rusi" drahy ostatnych planet od nej blizsich k Slnku. Z tohto by sa dala nasledne odvodit definicia, ktora by mohla stanovit, ake velke "rusenie" musi byt, aby teleso mohlo byt povazovane za planetu.

Samozrejme, je tu niekolko hacikov. Miera "rusenia" je zavisla aj na vzdialenosti. Ak by sa hypoteticka planeta X nachadzala od Slnka velmi daleko, mohol by jej vplyv na ostatne planety byt rovnaky, ako vplyv mensieho telesa ovela blizsie... Druha vec je vysvetlenie toho, ako by sa tam take teleso ocitlo. KaoS spravne pripomenul, ze planety ako ich vnimame teraz vznikali v takom stave a rozlozeni z urcitych kozmogonickych pricin, ktore tu nebudem rozvadzat. Chcem len podotknut, ze definicia planety, ako ju prijala IAU, sa kozmogonickymi dosledkami (ci skor pricinami) tohto rozdelenia vobec nezaobera. Aj preto bude musiet byt po nejakom case "updatovana", aby bola univerzalna pre vsetky planetarne sustavy. A to nebude skor, nez kozmogonicky model bude natolko detailny, ze z neho priam vyplynie vznik "planet" a ostatneho balastu z pociatocnych planetezimal podla urcitych parametrov protodisku.

A tym sme sa vlastne dostali k jadru veci...

[KaoS]

ladaS napsal: Na Astro.cz jsem dnes viděl, jak že to nyní bude, článek se jmenoval:

Osm planet a nová pojmenování ve sluneční soustavě



Popis: Kolik planet má sluneční soustava? Tato populární otázka má nyní podle Mezinárodní astronomické unie (International Astronomical Union - IAU) novou formální odpověď: osm. IAU minulý týden hlasovala o nové definici planet a tak Pluto nepřežilo. Místo toho bylo Pluto překlasifikováno jako trpasličí planeta a považuje se za prototyp nové kategorie transneptunských objektů. IAU nyní uznává osm planet: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Objekty sluneční soustavy nyní klasifikované jako trpasličí planety jsou: Ceres, Pluto a v současnosti nepojmenovaný 2003 UB313. Podle nové definice IAU musí planeta obíhat kolem Slunce, být téměř sférická a musí vymést okolí svojí oběžné dráhy. Sesazení Pluta k trpasličím planetám je v astronomické komunitě zdrojem pokračujícího odporu a kontraverze.


Kam se z toho obrázku vytratil Cháron? Ten by měl být také Trpasličí planetou.