Astronomické fórum

Zajímal by mě skutečný důvod, proč použili systém Gregory místo Cassegrain.
Napadá mě snazší výroba a hlavně kontrola a vyhodnovcení tvaru sekundáru a pak možnost umístění clony pole v primárním ohnisku. Zřejmě to vyváží nutnou větší délku tubusu / konstrukce držáku sekundáru.

Bude to možnosťou odvodu tepla ešte pred sekundárom. Píšu to aj v popise:
"... The main telescope is a 4 m off-axis Gregorian with a fast f/2 primary mirror (M1) and a 0.65 m concave ellipsoid (conic constant =−0.54) secondary (M2). A heat stop at the prime focus passes a 5 arcmin science FOV and rejects most of the 13 kW solar heat load, making thermal control of subsequent optical components a manageable problem. ..."

Ak by sa sekundárom pohltilo len 5% tepla, pri 13 kW by to činilo viac ako 0.5 kW tepelného výkonu pohlteného sekundárom.

No, vždyť to píšu- možnost clony v primárním ohnisku

je to tak ! Zatím většina moderních slunečních teleskopů na Kanárech, včetně 1.5m GREGOR teleskopu, ale i holandský zrcadlový ( La Palma),jsou koncipovány jako mimoosový Gregory. První clona slouží jako reduktor tepla. Druhá clonka, za sekundárním zrcadlem, je Lyotova, která musí být na přesně vypočteném místě a mít správný průměr. Zajímavé ale je, že plánovaný 4m evropský sluneční teleskop ESA bude také Gregory systém, ale osový. Zatím mi není jasné, proč opustili osvědčenou mimoosovou variantu ?

Sry, nevšimol som si, že to nie je otázka.

Na vrcholku Haleakaly je ve výšce 3084 m n.m. také nádherná noční obloha !
Kdyby se v primárním ohnisku DKIST odstranila ze zorného pole tepelná clonka .....
https://dkist.nso.edu/node/2988
Čína plánuje stavbu podobného teleskopu o apertuře 8m. To bude představovat 4x více energie v ohnisku, tedy v porovnání se DKIST úctyhodných 54 kW. I kdyby primární clona propustila pouze šestinu ze slunečního kotouče, tak na sekundární zrcadlo dopadne 9 kW slunečního záření. Sklokeramický materiál to nezachrání, to teplo se bude muset eliminovat. To jim teda držím palce

Člověk věru dovede zázraky.

Zaznamenat na slunečním povrchi detaily o velikosti 29 km je skutečně zázrak lidského umu a nový
4m sluneční teleskop Daniela K. Inouye, uvedený do provozu koncem roku 2019 na havajské hoře Haleakala, opět dokládá v krátkém videu z 12.prosince 2019 svoji výkonnost :
https://www.televizeseznam.cz/video/uni ... -internetu

Nie je mi jasné, prečo pokovovali primár zrkadlo ?
potom by nemuseli riešiť odvod 13kW tepla,
ale možno menej ako 1kW.

Najskôr preto, že v niektorých čiarach nie je dostatok fotónov.

A další věc je ta, že jen vyleštěné plocha bude směrově odrážet 1-2%, ale zbytek bude všesměrově rozptýlen jako nežádoucí záření a tak naprosto zdegraduje obraz. Navíc, napařená vrstva může být vhodně přizpůsobená k maximální odrazivostí v požadovaném vlnovém rozsahu.

I když to vypadá divně, tak velké sluneční dalekohledy, které se staví (4 metry průměr), se staví proto, že v menších není dost světla...
Protože když se to rozvede celou optickou soustavou (kde jsou ztráty) a oddělí se požadovaná část spektra, tak je ho prostě málo.

Taky si řikám, že nepokovený primár by pobral hodně tepla a dost by se zahřál a to by asi nadělalo dost problémů s udržením přesného tvaru zrcadla ( už by to ani nebylo zrcadlo ) a zahřátý primár by zároveň vytvářel vrstvu teplého vzduchu nad zrcadlem a tedy špatný seeing.
Ale moc tomu nerozumím a střílím od boku

Jasně, protože světlo (záření), které neodrazí zrcadlová plocha, bude pohlceno a rozptýleno a vyzářeno všemi směry materiálem zrcadla a podložky

H-alfa filtry pro věděcké účely mohou mít propustnost i pouhých 0.025 nm (0.25 Å). Což znamená, že z celého viditelného spektra propustí jen nějakých cca 8 tisícin procenta.
Plus je k tomu třeba přičíst to, že pro zachycení některých jevů na Slunci jsou potřeba hodně krátké expozice, s jakými se jinde v astronomii téměř nepracuje .