Jupiter 2006
Jupiter 2006
Cassi napsal: Nechci nic kritizovat, ale co si myslíte o kresbách Jupitera Petra Horálka??
Některé kresby jeho jsou přes Newtonek 76mm a dobson 250mm, zdá se mi, že některé detaily jsou vymyšlené! Nikdky jsem nic takového v dalekohledu neviděl a myslím si, že to není ani možné vidět takové detaily v přístroji, jako je 76mm Newton.
Jen prosím, ať se tu kvůli tomuhle příspěvku nestrhne podobná diskuze, jako v sekci Fotografie - Jupiter 2006!
1) Ja si myslim, ze jsou velmi zdarile a zrale na medaili v nejake astronomicke kreslici soutezi. Opravdu vynikajici kresby.
2) Nakolik odrazeji realitu, to je otazka spis na Petra samotneho. Je zrejme, ze se do nich silne promita jak emocionalni prozitek, tak umelecke zalozeni autora.
3) Je mozne takove detaily videt? V kvalitnim a peclive vyladenem 250mm dalekohledu za vybornych podminek je podle me pri dostatku trpelivosti a zkusenosti mozne videt detaily na urovni tech kreseb. Samozrejme s ohledem na bod 2).
Ke 76mm newtonu se stavim skepticky.
Některé kresby jeho jsou přes Newtonek 76mm a dobson 250mm, zdá se mi, že některé detaily jsou vymyšlené! Nikdky jsem nic takového v dalekohledu neviděl a myslím si, že to není ani možné vidět takové detaily v přístroji, jako je 76mm Newton.
Jen prosím, ať se tu kvůli tomuhle příspěvku nestrhne podobná diskuze, jako v sekci Fotografie - Jupiter 2006!
1) Ja si myslim, ze jsou velmi zdarile a zrale na medaili v nejake astronomicke kreslici soutezi. Opravdu vynikajici kresby.
2) Nakolik odrazeji realitu, to je otazka spis na Petra samotneho. Je zrejme, ze se do nich silne promita jak emocionalni prozitek, tak umelecke zalozeni autora.
3) Je mozne takove detaily videt? V kvalitnim a peclive vyladenem 250mm dalekohledu za vybornych podminek je podle me pri dostatku trpelivosti a zkusenosti mozne videt detaily na urovni tech kreseb. Samozrejme s ohledem na bod 2).
Ke 76mm newtonu se stavim skepticky.
UL 16" F/4 a spousta drobotiny.
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
Světelné znečištění
Západočeská pobočka ČAS
Manětínská oblast tmavé oblohy
Jupiter 2006
Cassi napsal: Nechci nic kritizovat, ale co si myslíte o kresbách Jupitera Petra Horálka??
Některé kresby jeho jsou přes Newtonek 76mm a dobson 250mm, zdá se mi, že některé detaily jsou vymyšlené! Nikdky jsem nic takového v dalekohledu neviděl a myslím si, že to není ani možné vidět takové detaily v přístroji, jako je 76mm Newton.
Jen prosím, ať se tu kvůli tomuhle příspěvku nestrhne podobná diskuze, jako v sekci Fotografie - Jupiter 2006!
Ano na první pohled jsou kresby Petra Horálka umělecké dílo.Je dost velkým fandou do kreseb,ať už astro,tak i ostatních.Je opravdu dobrý kreslíř.
Na druhou stranu považuju jeho kresby Jupitera s takovými detaily za fantazie. Nechci vyčítat,že by takové detaily v oblačnosti neviděl,ale nedá se to tak rychle nakreslit. Po 15min už se vám to natolik pootočí,že by jste mohli kreslit znova.
Co o to,já tam vidím též plno detailů i droboučkých,ale jsou tak prchavé,že nejde na 100% určit,zda jde o skutečnost,či mihotání seingu.V zásadě kreslím jen to, co vidím na 100%,nikoliv poletující fantazie které tam můžou být a nemusí.
S tím určitě bude souhlasit většina pozorovatelů planet.
Některé kresby jeho jsou přes Newtonek 76mm a dobson 250mm, zdá se mi, že některé detaily jsou vymyšlené! Nikdky jsem nic takového v dalekohledu neviděl a myslím si, že to není ani možné vidět takové detaily v přístroji, jako je 76mm Newton.
Jen prosím, ať se tu kvůli tomuhle příspěvku nestrhne podobná diskuze, jako v sekci Fotografie - Jupiter 2006!
Ano na první pohled jsou kresby Petra Horálka umělecké dílo.Je dost velkým fandou do kreseb,ať už astro,tak i ostatních.Je opravdu dobrý kreslíř.
Na druhou stranu považuju jeho kresby Jupitera s takovými detaily za fantazie. Nechci vyčítat,že by takové detaily v oblačnosti neviděl,ale nedá se to tak rychle nakreslit. Po 15min už se vám to natolik pootočí,že by jste mohli kreslit znova.
Co o to,já tam vidím též plno detailů i droboučkých,ale jsou tak prchavé,že nejde na 100% určit,zda jde o skutečnost,či mihotání seingu.V zásadě kreslím jen to, co vidím na 100%,nikoliv poletující fantazie které tam můžou být a nemusí.
S tím určitě bude souhlasit většina pozorovatelů planet.
SW102/500, SW ED100/900, R100/1500, R125/1583, N127/646, R150/1800, C150/2250, N152/1178, N170/1022, KC200/2000, NCN310/1768/5970,... + další sklíčka do 0,75m.
Jupiter 2006
S kresbami Petra Horálka jsem měl určité problémy, některé jeho kresby jsem vysloveně odmítl, ty lepší (realističtější) jsem přijal. První 2 kresby Jupitera z prosince 2001 a ledna 2002 jsem přijal proto, abych ho podpořil (a vůbec zpočátku jsem ho při všech příležitostech - kterých ovšem nebylo mnoho - pobízel k tomu, aby se nebál zveřejňovat svoje výsledky a komunikovat s dalšími lidmi). Očekával jsem, že se zlepší, protože on kresličské nadání opravdu má.
Nicméně nakonec se příliš "produktivním" pozorovatelem planet nestal a věnuje se spíše jiným věcem: dobrovolné práci pro DDM Delta Pardubice a pro Astronomickou společnost Pardubice (dokonce se stal jejím předsedou).
V. K.
Nicméně nakonec se příliš "produktivním" pozorovatelem planet nestal a věnuje se spíše jiným věcem: dobrovolné práci pro DDM Delta Pardubice a pro Astronomickou společnost Pardubice (dokonce se stal jejím předsedou).
V. K.
- MaG
- Příspěvky: 11934
- Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Kontaktovat uživatele:
Jupiter 2006
VK napsal:
Nicméně nakonec se příliš "produktivním" pozorovatelem planet nestal a věnuje se spíše jiným věcem: dobrovolné práci pro DDM Delta Pardubice a pro Astronomickou společnost Pardubice (dokonce se stal jejím předsedou).
V. K.
Tím pádem je dobře, že není produktivním pozorovatelem planet, ale kreslí je tak trochu umělecky Pokud se věnuje astronomii na Pardubicku a mládeži, jen dobře.. taková produktivní činnost je super.
Jinak jeho kresby ač mírně či značně nerealistické se mi velmi zamlouvají..
Nicméně nakonec se příliš "produktivním" pozorovatelem planet nestal a věnuje se spíše jiným věcem: dobrovolné práci pro DDM Delta Pardubice a pro Astronomickou společnost Pardubice (dokonce se stal jejím předsedou).
V. K.
Tím pádem je dobře, že není produktivním pozorovatelem planet, ale kreslí je tak trochu umělecky Pokud se věnuje astronomii na Pardubicku a mládeži, jen dobře.. taková produktivní činnost je super.
Jinak jeho kresby ač mírně či značně nerealistické se mi velmi zamlouvají..
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Omegon RC8 203/1624, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Omegon RC8 203/1624, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod
Jupiter 2006
Tenhle problem reality neni jen potizi Petra Horalka. (mimochodem, vsimnete si, ze podobne struktury, jake vidi na Jupiteru jeho obraznost vytvari i na Martu nebo Saturnu).
Pozoruji planety hodne dlouho a hodne pravidelne, tak vim, co je a neni videt a taky jk to je a neni videt. Zaroven si myslim, ze kreslirske nadani(nejake) taky mam a dovedu to zhodnotit (snad uz by me kresby brzy mely byt na strankach pozorovatelu planet astr.klubu Pardubice). Jupiter je obzvlaste obtiznej, je tam spousta detailu, ktere jsou prave na hranici moznosti daneho dalekohledu a cloveku se vylozene rozpijeji pred ocima, jako by si z neho delaly srandu.Navic na Jupiteru se neosvedcuji tak velka zvetseni jako u Marta a taky se oproti Martu rychleji otaci.
Na internetu se vyskytuje podobnych "basniku", jak jim rikam, dost. Ukazkovy je napriklad Sol Robins z cloudynights.com, ten mate telem. Ma nadherne vyvedene kresby, paradne udelane a jsou na nich jen naprosto realne vypadajici utvary. Potiz je jen v tom, ze jsou to detaily prilis jemne, mnohonasobne prekracujici moznosti dalekohledu. Samozrejme, je-li dostatecny kontrast s pozadim, je mozne jaksi videt vic, ale takhle to nefunguje. Potiz je s takovymi dle meho v tom, ze jsou prilis informovani. Jinymi slovy - proste vedi, co tam maji videt, jsou zahrnuti mraky informaci a fotek z Hubbleova teleskopu a meziplanetarnich sond.
K tomu, aby clovek mel realne srovnani s opravdovymi moznostmi optickeho pozorovani planet pozemskymi pristroji, je naprosto nejlepsi k tomu ucelu studovat jen knizky ze starych casu. Najednou clovek uvidi, co SKUTECNE videli takovi pozorovatele jako Antoniadi, Schiaparelli, Flammarion, nebo Josef Sadil a Pavel Prihoda, chceme-li zustat u nas.
Ackoli dneska vime uz mnohem vic a o spouste veci, jevu a jejich podstat uz se nemusime jen dohadovat, fysika a prirodni zakony se nezmenily a ty dalekohledy nam umoznuji presne totez, co tehdy. Jen mame vic sajrajtu a svetel ve vzduchu.
Prave proto, ze nebyl precedens tak dlouho trvalo, nez Huyghens pochopil podstatu Saturnovych prstencu.A takovych prikladu je v kazdem oboru jiste dost a dost.
Pozoruji planety hodne dlouho a hodne pravidelne, tak vim, co je a neni videt a taky jk to je a neni videt. Zaroven si myslim, ze kreslirske nadani(nejake) taky mam a dovedu to zhodnotit (snad uz by me kresby brzy mely byt na strankach pozorovatelu planet astr.klubu Pardubice). Jupiter je obzvlaste obtiznej, je tam spousta detailu, ktere jsou prave na hranici moznosti daneho dalekohledu a cloveku se vylozene rozpijeji pred ocima, jako by si z neho delaly srandu.Navic na Jupiteru se neosvedcuji tak velka zvetseni jako u Marta a taky se oproti Martu rychleji otaci.
Na internetu se vyskytuje podobnych "basniku", jak jim rikam, dost. Ukazkovy je napriklad Sol Robins z cloudynights.com, ten mate telem. Ma nadherne vyvedene kresby, paradne udelane a jsou na nich jen naprosto realne vypadajici utvary. Potiz je jen v tom, ze jsou to detaily prilis jemne, mnohonasobne prekracujici moznosti dalekohledu. Samozrejme, je-li dostatecny kontrast s pozadim, je mozne jaksi videt vic, ale takhle to nefunguje. Potiz je s takovymi dle meho v tom, ze jsou prilis informovani. Jinymi slovy - proste vedi, co tam maji videt, jsou zahrnuti mraky informaci a fotek z Hubbleova teleskopu a meziplanetarnich sond.
K tomu, aby clovek mel realne srovnani s opravdovymi moznostmi optickeho pozorovani planet pozemskymi pristroji, je naprosto nejlepsi k tomu ucelu studovat jen knizky ze starych casu. Najednou clovek uvidi, co SKUTECNE videli takovi pozorovatele jako Antoniadi, Schiaparelli, Flammarion, nebo Josef Sadil a Pavel Prihoda, chceme-li zustat u nas.
Ackoli dneska vime uz mnohem vic a o spouste veci, jevu a jejich podstat uz se nemusime jen dohadovat, fysika a prirodni zakony se nezmenily a ty dalekohledy nam umoznuji presne totez, co tehdy. Jen mame vic sajrajtu a svetel ve vzduchu.
Prave proto, ze nebyl precedens tak dlouho trvalo, nez Huyghens pochopil podstatu Saturnovych prstencu.A takovych prikladu je v kazdem oboru jiste dost a dost.
"Srdce skutečného hvězdáře musí býti vždy přístupné kráse, neboť ta je hlavním znakem hvězdné říše" Jos.Klepešta
Jupiter 2006
nuz skuste toto (naozaj bezne vybavenie):
http://cyberplocos.multiply.com/photos/ ... %2F2%2F999
... + fazy Ganymeda

prikladam orig text:
... in the dawn of 29th I made one sequence of images of Ganymede entering
in the shade cone of Jupiter with my Newt. 10" + Toucam and I found
the "phases"(full, gibbous, last quarter, waning crescent and
pratically new) that it shows in the process very interesting.
...
http://cyberplocos.multiply.com/photos/ ... %2F2%2F999
... + fazy Ganymeda
prikladam orig text:
... in the dawn of 29th I made one sequence of images of Ganymede entering
in the shade cone of Jupiter with my Newt. 10" + Toucam and I found
the "phases"(full, gibbous, last quarter, waning crescent and
pratically new) that it shows in the process very interesting.
...
Jupiter 2006
V.K. to nemela byt vytka smerem k tobe, az to bude, tak to bude, mame vsichni prace dost. Jen jsmem se chtel vyhnout tomu, aby mi nekdo rikal - no jo, ty chytraku, kecu mas jak palackej a vlastni prace zadna...zname to, ne?:-)))
"Srdce skutečného hvězdáře musí býti vždy přístupné kráse, neboť ta je hlavním znakem hvězdné říše" Jos.Klepešta
Jupiter 2006
Pavuku, to je fakt pekne. Zkusim schvalne nekdy, jestli se to da pozorovat i visualne, svym dalekohledem, pri slusnych podminkach ovsem, jupiterovy mesicky jako kotoucky vidim celkem bez potizi. Tak schvalne, ac je to odvazne ocekavani...dam vedet.
P.S.Jen se obavam, ze se mi to nepovede, dokud s Jupiter bude takhle hanebne plazit nekde v Panne, nebo kde to vlastne je...
P.S.Jen se obavam, ze se mi to nepovede, dokud s Jupiter bude takhle hanebne plazit nekde v Panne, nebo kde to vlastne je...
"Srdce skutečného hvězdáře musí býti vždy přístupné kráse, neboť ta je hlavním znakem hvězdné říše" Jos.Klepešta
Jupiter 2006
Pavuk_ napsal: nuz skuste toto (naozaj bezne vybavenie):
http://cyberplocos.multiply.com/photos/ ... %2F2%2F999
... + fazy Ganymeda

prikladam orig text:
... in the dawn of 29th I made one sequence of images of Ganymede entering
in the shade cone of Jupiter with my Newt. 10" + Toucam and I found
the "phases"(full, gibbous, last quarter, waning crescent and
pratically new) that it shows in the process very interesting.
...
To je nadhera, no ale kdyz vidim i velmi solidni obraz Jupitera asi ma podle mne velmi slusne podminky, takze zkusme neco podobneho aj u nas at vime jak na tom jsme.
http://cyberplocos.multiply.com/photos/ ... %2F2%2F999
... + fazy Ganymeda
prikladam orig text:
... in the dawn of 29th I made one sequence of images of Ganymede entering
in the shade cone of Jupiter with my Newt. 10" + Toucam and I found
the "phases"(full, gibbous, last quarter, waning crescent and
pratically new) that it shows in the process very interesting.
...
To je nadhera, no ale kdyz vidim i velmi solidni obraz Jupitera asi ma podle mne velmi slusne podminky, takze zkusme neco podobneho aj u nas at vime jak na tom jsme.
Celestron CGE1400 SC355mm,Celestron C11GPS SC280mm,Televue TV-NP127 127mm APO FlatField refraktor,SW-80ED 80mm ED refraktor SBIG-ST2000XM CCD kamera, StellaCamII TV kamera, 100mm H-alfa refraktor....
Jupiter 2006
Odkaz-Pavuk:
http://cyberplocos.multiply.com/photos/ ... otos%2Fpho to%2F2%2F999
Obrázky jsou úžasné. Myslím,že i údaje sedí.
Nejmenší podrobnosti se mi jeví kolem 0.5" a to koresponduje s 10" zrcadlem. Navíc jim tam zrovna chodí Jupiter přímo nad hlavou.
Bohužel v naší pozici: Jupiter max. 30 stupňů nad obzorem a při současných mracích, si o něčem podobném mohu jen zdát.
http://cyberplocos.multiply.com/photos/ ... otos%2Fpho to%2F2%2F999
Obrázky jsou úžasné. Myslím,že i údaje sedí.
Nejmenší podrobnosti se mi jeví kolem 0.5" a to koresponduje s 10" zrcadlem. Navíc jim tam zrovna chodí Jupiter přímo nad hlavou.
Bohužel v naší pozici: Jupiter max. 30 stupňů nad obzorem a při současných mracích, si o něčem podobném mohu jen zdát.
Murphyho zákon seeingu: Seeing je nejhorší v okamžiku expozice.
dobson 400/1828, dobson 305/1500 na paralaktickém stolku, MAK 127, MTO, SKYMASTER 15x70
http://astrofotky.cz/~aquarius
dobson 400/1828, dobson 305/1500 na paralaktickém stolku, MAK 127, MTO, SKYMASTER 15x70
http://astrofotky.cz/~aquarius
Jupiter 2006
Díval jsem se na ten Pavukuv odkaz: nejsou to fáze Ganymeda, ale vstup Ganymeda do stínu Jupitera. Z vlastních pozorování (hlavně když byl Jupiter zcela "bez měsíců" 27. 8. 1997) vím, že vstup trvá asi 8 minut. U měsíce Callisto je to dokonce 16 minut. Hvězdrářská ročenka přitom uvádí středy časových intervalů vstupů do stínu (výstupů ze stínu).
Takže když chcete pozorovat celý výstup ze stínu, musíte začít pozorovat dřív než je předpověď (u měsíce Io o 1 minutu, u měsíce Europa o 2,5 minuty, u měsíce Ganymedes o 4 minuty a u měsíce Callisto o 8 minut), abyste viděli začátek, přičemž potom to trvá ještě další 1 min (resp. 2,5, 4, 8 min), než měsíc úplně vyleze ze stínu.
V. K.
Takže když chcete pozorovat celý výstup ze stínu, musíte začít pozorovat dřív než je předpověď (u měsíce Io o 1 minutu, u měsíce Europa o 2,5 minuty, u měsíce Ganymedes o 4 minuty a u měsíce Callisto o 8 minut), abyste viděli začátek, přičemž potom to trvá ještě další 1 min (resp. 2,5, 4, 8 min), než měsíc úplně vyleze ze stínu.
V. K.
Jupiter 2006
VK napsal: Díval jsem se na ten Pavukuv odkaz: nejsou to fáze Ganymeda, ale vstup Ganymeda do stínu Jupitera. Ono to je snad každému podle uvozovek i smajlíka jasné
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Jupiter 2006
MaG napsal:
Tomek (http://astrodenik.wz.cz/jupiter.htm) kreslí Jupiter podrobněji, ale občas mám z kreseb dojem, že jisté podrobnosti jsou snad vymyšlené, protože jsem nikdy na Jupiteru nic podobného neviděl.
On má však kresby 70 mm dalekohledem a jen výjmečně třicítkou.
Cassi (http://www.cassi.astronomie.cz/jupiter2006.htm) s kreslením jeví velkou snahu, ale potýká se s podobným problémem. Dle mého si nevymýšlí, jen neví, jak co nejlépe vystihnout to co vidí.. tuším že cosi takového tam vidět někdy je.
Diskutoval jsem s Tomkem o kresbách Jupiteru. Když si porovnáte nezávislá dvě pozorování - moje a Tomkovo, tak si všimněte několika shod v detailech na Jupiteru. C.M. je jen mírně pootočen, system I o cca. 30°, system II o 13°. Rozdíl v pozorování jen pár dní.
Tomek pozoroval newtonem 76/700mm, 10.5.2006 ve 22:30 SEČ - C.M. System I: 353,8° , system II: 258°
Já pozoroval dobsonem 300/1700mm, 13.5.2006 v 0:30 SEČ - C.M. System I: 22,9°, system II: 271,2°
V čem jsou si kresby podobné?? Udělejte si srovnání zde. Nalezl jsem zde minimálně 4 podobnosti!! Upozorňuji, že obě pozorování byla na sobě nezávislá a liší se od sebe několika dny.
Teď jsem se přesvědčil, že si to Tomek nemohl vymyslet a že ty detaily tam skutečně jsou! A jsou dokonce vidět v malém Newtonu, ale chce to cvik v pozorování....
Pokud máte někdo kresby či fotky s podobným datem (a časem pozorování) či aspoň s podobným C.M. z nedávné doby, tak prosím porovnejte a kdyžtak i pošlete na mail či uveďte zde na foru. Díky
Tomek (http://astrodenik.wz.cz/jupiter.htm) kreslí Jupiter podrobněji, ale občas mám z kreseb dojem, že jisté podrobnosti jsou snad vymyšlené, protože jsem nikdy na Jupiteru nic podobného neviděl.
On má však kresby 70 mm dalekohledem a jen výjmečně třicítkou.
Cassi (http://www.cassi.astronomie.cz/jupiter2006.htm) s kreslením jeví velkou snahu, ale potýká se s podobným problémem. Dle mého si nevymýšlí, jen neví, jak co nejlépe vystihnout to co vidí.. tuším že cosi takového tam vidět někdy je.
Diskutoval jsem s Tomkem o kresbách Jupiteru. Když si porovnáte nezávislá dvě pozorování - moje a Tomkovo, tak si všimněte několika shod v detailech na Jupiteru. C.M. je jen mírně pootočen, system I o cca. 30°, system II o 13°. Rozdíl v pozorování jen pár dní.
Tomek pozoroval newtonem 76/700mm, 10.5.2006 ve 22:30 SEČ - C.M. System I: 353,8° , system II: 258°
Já pozoroval dobsonem 300/1700mm, 13.5.2006 v 0:30 SEČ - C.M. System I: 22,9°, system II: 271,2°
V čem jsou si kresby podobné?? Udělejte si srovnání zde. Nalezl jsem zde minimálně 4 podobnosti!! Upozorňuji, že obě pozorování byla na sobě nezávislá a liší se od sebe několika dny.
Teď jsem se přesvědčil, že si to Tomek nemohl vymyslet a že ty detaily tam skutečně jsou! A jsou dokonce vidět v malém Newtonu, ale chce to cvik v pozorování....
Pokud máte někdo kresby či fotky s podobným datem (a časem pozorování) či aspoň s podobným C.M. z nedávné doby, tak prosím porovnejte a kdyžtak i pošlete na mail či uveďte zde na foru. Díky
Kometa C/2024 Y1
Jupiter 2006
Shodou okolností mám asi 5 snímků Jupitera zrovna z té doby (13. 5. 06 00:23 - 00:48 SELČ), tedy pokud ses upsal a místo SELČ napsal SEČ; pokud ses neupsal, pak mám snímky o cca hodinu starší. Jsou ale kvality nic moc, podmínky rozhodně u nás tehdy nebyly na hezké snímky, byl to jeden z pokusů, co z toho vyjde. Ale kupodivu se zdá, že jsou tam tytéž útvary, takže soudím, že ses upsal a nebo se Jupiter ještě nestačil o tolik pootočit, aby utekly za jeho horizont. Posuď konečně sám.
Posílám Ti je majlem (nejsou nijak upravované), mrkni na to a třeba to budou zrovna ty, co ti pomohou.
Posílám Ti je majlem (nejsou nijak upravované), mrkni na to a třeba to budou zrovna ty, co ti pomohou.
e-mail: vokope(at)cmail.cz