Binar ze dvou newtonu sw 254/1200

[Habl]

Janek8 napsal:

Tohle dela mozek, proste si ten obraz lip zpracuje. To je presne duvod proc chci stavet binar

Ale kdyz si predstavim ze musim vzit dve tezke trubky a naridit je do stejneho smeru s presnosti nekolik desitek uhlovych vterin a navic pridat moznost sestelovani, tak se mi tresou kolena
Kolego,
trochu si mne zklamal s tvým přístupem k věci. Až mne pošleš tvůj návrh řešení od obou sekudárních
zrcátek Newtonů, aby oba obrazy byly symetrické, s ohnisky ve stejné vzdálenosti a mohly býti použity pro stereoskopické vidění. v tom případě jsou hranoly s úchytnou deskou, s roztečí na oči a okuláry tvoje.Zatím jsi mne nepřesvědčil, ani v tvém soukromém mailu.
Neposílej prosím žádný odkaz na www stránky.
Habl

[Janek8]

Habl napsal:

Kolego,
trochu si mne zklamal s tvým přístupem k věci. Až mne pošleš tvůj návrh řešení od obou sekudárních
zrcátek Newtonů, aby oba obrazy byly symetrické, s ohnisky ve stejné vzdálenosti a mohly býti použity pro stereoskopické vidění. v tom případě jsou hranoly s úchytnou deskou, s roztečí na oči a okuláry tvoje.Zatím jsi mne nepřesvědčil, ani v tvém soukromém mailu.
Neposílej prosím žádný odkaz na www stránky.
Habl

Jak jsem psal o par prispevku drive: zatim stavet nebudu, nenam totiz ani poradny dobson. Behem nekolika mesicu chci koupit prvni tubus jako normalni dobson a pak se uvidi jestli do toho pujdu. Takze vlastne ty hranoly zatim nepotrebuju.

Ad obraz: bude stejny protoze chci pouzit dva uplne stejne dalekohledy tedy skywatcher 254/1200 a dva stejne okulary. Jak je z fotek asi zrejme chci tam dat normalni zenitova zrcatka a s tim pozorovat.

[Habl]

V daném případě ti je moje nabídka nepotřebná, vzhledem k vzájemnému posunu ohnisek
od obou dalekohledů(konstrukce hranolů).
Habl

[Vana]

Jak vlastně může vzniknout stereoskopický efekt při pohledu na objekt v nekonečnu? A proč by měl být výraznější ve dvojitém dalekohledu oproti binokulárnímu nástavci?

[3J]

Vana napsal: Jak vlastně může vzniknout stereoskopický efekt při pohledu na objekt v nekonečnu? A proč by měl být výraznější ve dvojitém dalekohledu oproti binokulárnímu nástavci? Mám o tom svou teorii..
Je to jen efekt - lidský mozek je zvyklý vidět stereoočima.
Zkus jestli například na stromu za oknem jsi na větší než 50 metrovou vzdálenost schopen poznat, která větev je blíž nebo dál.
Mozek to dopočítává podle zkušeností ( odkud větve na kmenu vyrůstají atd) a člověk má iluzi, že to vidí plasticky. Ale pokud uvidíš jen výřez bez souvislostí už to nepoznáš. V binaru samozřejmě nepoznáš co je dál-blíž ale mozek má ten "dojem" a stačí už i jen nepatrně jiné vlnění vzduchu před oběma objektivy. Nástavce navíc dělí světlo na půl mezi obě oči "ztmaví" obraz. Proto je dojem v binaru výraznější než v monaru s binokukrem.
;D
Zkutečně stereoskopické vidění umožňovali například takové ty vojenské triedry složené jakoby ze dvou periskopů to velké V vyčuhující ze zákopu. Ale i tak to funguje pouze na relativně blízké vzdálenosti. Budu hádat ale typuji že kolikrát dalekohled zvětšuje tolikrát musí být objektivy dál od sebe než lidské oči aby bylo zachováno 3D vidění. ;D

[3J]

Zachování přirozeného stereoskopického vidění v binaru si představuji nějak takhle :


P.S. při 100× zvětšení mi vychází vzdálenost objektivů 7 metrů. :-/
ale pohled na Jupiter by stál za to....

[MMys]

Nestál... :-/

Obrázek je sice dobře, ale na velké vzdálenosti to nepomůže. Je to ekvivalentní jako když se pouhým okem nebo triedrem díváš do větší dálky, taky už nepoznáš, co je za čím, nebo pouze z intuintivní zkušenosti. Paralaxa u Jupitera bude při základně 7m neměřitelná, to ani nemusím počítat.

[Vana]

Zkušenosti s binonástavcem na dalekohledu nemám, ale koukal jsem aspoň do binokulárního jednoobjektivového mikroskopu. A i tam je rozdíl vidět, resp. subjektivně ho vnímám. Jinak souhlas, bino nástavec ubere světlo. Není potom ale lepší jen použít bino nástavec na větší průměr dalekohledu místo dvoudaloekohledového systému, pokud je rozdíl snad jen v tom okamžitém zavlnění vzduchu a paralaxa je bez vlivu?

[MP]

Jojo. Kdysi jsem jen tak zkousel, na jakou vzdalenost vidim opravdu trojrozmerne a podle toho zkousel odhadnout, jak daleko od sebe bych musel mit oci, abych videl stejne plasticky aspon Mesic. Vychazely mi stovky kilometru, na planety by sotva stacil prumer Zemekoule ...

[MP]

Vana napsal: Není potom ale lepší jen použít bino nástavec na větší průměr dalekohledu místo dvoudaloekohledového systému, pokud je rozdíl snad jen v tom okamžitém zavlnění vzduchu a paralaxa je bez vlivu?
Tohle je slozitejsi, je to totiz ovlivnene "image processingem" v mozku. S binokularnim nastavcem vidi obe oci stejny obraz. Pres dva objektivy jsou obrazy trochu rozdilne vlivem seeingu, drobnych odchylek v optice apod. Mozek z toho patrne dokaze vydolovat vice podrobnosti.

Binokularnim nastavcem jsem se dival a mel jsem pocit, ze vidim lepe, nez jednim okem pres stejny dalekohled. Subjektivni dojem je pri pohledu obema ocima zkratka lepsi, i kdyz ten 3D pohled si clovek jen sugeruje. Ale jde spis o pocit, nez o skutecnou viditelnost detailu. Mozna ma vliv take nedokonalost lidskeho oka - ze dvou mizernych oci toho mozek posklada vic, nez z jednoho.

[Duk]

Kdysi dávno jsme při expedicích na hvězdárně v Úpici používali vojenský dálkoměr, je to zařízení v délce cca ke čtyřem metrům, pokud si ještě dobře vzpomínám.
Používal se na masivním stativu v horizontální poloze. Na obou koncích byly objektivy o průměru cca 60mm a uprostřed samozřejmě hledí. Výškově se dal nastavovat max. do cca 10-15°.
Bohužel jsme ho nikdy na pozorování oblohy nevyzkoušeli, ale mohu potvrdit, že podívaná po krajině byla doslova úžasná.

[zdenek]

Vana napsal: Jak vlastně může vzniknout stereoskopický efekt při pohledu na objekt v nekonečnu? A proč by měl být výraznější ve dvojitém dalekohledu oproti binokulárnímu nástavci?
Jednoducha odpoved - stereoskopicky efekt proste NEVZNIKNE! (Rozhodne ne tedy to, co se pod stereoskopickym vjemem zpravidla rozumi.)
Pro vznik stereoskopickeho vjemu je rozhodujici paralaxa, ktera musi byt vetsi nez je vysledna rozlisovacka systemu. na jeji velikost ma vliv vzdalenost predmetu a baze.
Pro oko (a normalni ocni rozestup) vznika stereoskop. vjem cca do stovek m. Vse dale jiz mozek odhaduje jen na zaklade zkusenosti.
Pro zminene vojenske stereoskop. dalkomery plati rovnez stejne omezeni. Pro ty je vyuzitelna vzdalenost radove kolem 10 km, v praxi ale zpravidla o rad mene.
Obraz v nekonecnu tedy stereoskopicky (prostorove) neuvidis. Predmet zobrazeny na sitnici je totiz v obou pripadech tentyz. To, ze obraz vidis lepe ma za nasledek jine procesy v mozku (zpusob jakym mozek vyhodnocuje informaci v obraze).
Obcas muze nicmene k falesnemu stereoskopickemu vjemu dojit. Turbulence atmosfery zpusobuje odchylky v obraze jednotlivych vetvi. Toto odlisne podani v L a P vetvi za urcitych podminek skutecne muze stereoskop. vjem vyvolat. Jde ale skutecne o falesny dojem prostoroveho vnimani, kdy odhadnout prostorovou strukturu je zavadejici.

[jaro]

Mám refraktor SW 102/500 OTA. Dôvod pre kúpu bola prenosnosť aj cena.
Rozmýšľam nad možnosťou ako dokúpiť ešte jeden a urobiť z toho dvojitý teleskop so združovačom obrazu.
Svetelný zisk by bol približne rovnaký ako u 150mm refraktora a za značne nižšiu cenu.
Výhoda je aj malá stavebná dlžka, takže to môžem ručne prenášať.
Bude to slúžiť na malé a stredné zvačšenia, jasnejšie deep sky, kométy.
Ďalšia výhoda by mala byť, že je to menej citlivé na seeing - podľa niektorých správ v astrofore.
Môžte mi niekto poradiť či sa to oplatí a aké technické problémy ma tam čakajú ?

Ak by ma chcel niekto presviedčať na Newton, tak sa nemusí snažiť. V budúcnosti plánujem aj ten ale s priemerom 400mm alebo v najhoršom prípade 350mm a na to musím našetriť.
Taktiež musím vyriešiť problém kam s ním, auto nemám a trvalé miesto s kvalitnou oblohou tiež nie.

[Lac]

Je tady spousta lidi,co pozoruji vsechna ta kouzla dele nez ja a odzkouseli vic pristroju.
Snazil jem se zazit opticky stereoefekt,ale jak pravi pozemska matematika a fyzika(je to stereografie a opticka geometrie?) pri velkych vzdalenostech se nemuze projevit.
Ale co jsem urcite zazil je pohodli,kdyz nemusim jedno oko mhourit ci si ho prikryvat.Takze rad lehnu na zada a raduji se z prostoru s 15x70.
No a prave tak krasne se poraduji jednookym pohledem vetsich dalekohledu,protoze si neumim pradstavit pohodlnou a jednoduchou manipulaci s prumery 150 a vic.
Leda,ze by mi nekdo dohodil tu krasnou masinku pro sledovani rychle leticich cilu strycka sama ze zakladny vandenberg.

[VK]

Duk napsal: Tak jak to tady čtu, rád bych se něčím takovým podíval.
Věřím, že tento zážitek musí v člověku vyburcovat snahu ke stavbě takového přístroje.
Lze se někde takovým BiNewtonem podívat ???
Dvojitý zrcadlový dalekohled si postavil Ing. Jan Kolář, CSc. z Prahy.

O tomto dalekohledu a zvláštnostech pozorování dvojitými dalekohledy se zmiňuji i ve své Souvislosti fyziologické optiky s amatérskou astronomií (http://www.astroklubpce.com/clanky/sfoaa/sfoaa.htm)

Píšu tam i o stereoskopických jevech.

V. K.