Astronomické fórum

capricorn píše:O 10 rokov vyhrabem toto vlakno z archivu a uvidime kto sa bude smiat

Pak to najdeš ve vlákně astronomický homor. Pokud budu chtít něco takového, tak si zajdu do planetária.

MilAN píše:Za 10 roků možná pochopíš, jaké nesmysly teď píšeš

Ano a sranda je, že tady někdy po jediné větě zkušení poznají, jaké zkušenosti s astronomií dotyčný má

Psion: popisek jsem nemyslel toho dalekohledu, ale co psal v úvodu capricorn. Jinak ano, je to čistě digitální obraz a pěkně drahý, rád bych se s tím ale podíval Ten dalekohled tu už byl zmiňován.

Jinak jsem ještě našel Stellina telescope:
https://vaonis.com/telescopes
také jde o snímání a skládání a následná prezentace snímků do zařízení - mobil/tablet, takové online pozorování ...

Já bych to ale neviděl tak černě a nesmyslně. Dovedu si představit dalekohled, kterým se normálně díváš a pak si to zapneš a ono to k těm hvězdám promítne různé DSO objekty, podle toho, kam se tím dalekohledem díváš. Taková kombinace živého pohledu na hvězdy a k nim promítnutí mlhovin a pod. něco jako headup displej u aut.

Všechny výše požadované funkce má planetárium v mobilu/tabletu např. Stellarium nebo SkySafari. Pohodlněji pak v teple domova na počítači.

Já bych za to peníze neutrácel. Tím ale nevylučuji, že se něco podobného na trhu nemůže objevit. To co je technicky možné se dříve nebo později objeví.
A svůj okruh uživatelů si to třeba najde. Snad ne mezi astronomy.

Tady je nějaké srovnání přístrojů na trhu, cenově od nesmyslných 3000 EUR po cca 500 USD. "Okulár" má pouze eVscope. Je vidět, že jsou lidé schopni zaplatit i nesmysl za přístroj, který ukazuje to samé co dalekohled s kamerkou za 15 tis. Kč dohromady.

http://www.waloszek.de/astro_us_evscope_e.php

https://rasc-vancouver.com/2018/10/01/n ... -eyepiece/

Ještě jedna zajímavá věc : http://www.ceoptics.com

Neexistuje něco podobnýho už celkem dávno? Nejrůznějšími algoritmy posouvání spektra, digitální filtrace a podobně.. následně přenos ze vzdálených observatoří do strojů objednatele pozorování třeba v praze u někoho doma k dalšímu zpracování...

No jo, ale to jsou celkem normální postupy, v tom není nic virtuálního. Kdysi se vyvolával film, dnes se zpracuje digitál. V obou případech se z reálného signálu vydoluje reálný obraz. A jestli se reálný signál přenese pár metrů nebo stovky kilometrů, stále to je jen reálný signál. Nikde se netvoří nic, co by v tom signálu už nebylo. . Stále existuje přímá souvislost s fotonem, který na jedné straně musí přiletět a na straně druhé je ve formě obrazu zaznamenán/zobrazen. Ale v tom 1. příspěvku tomu tak není - tam ani nemusí foton přiletět a kouzelná krabička si najde v databázi něco, co zobrazí na monitor, jemuž autor říká okulár. , podle přání "pozorovatele"

Jasně, tomu rozumím. Přesto to nakonec ukazuje něco jiného, než by bylo vidět pouhým okem... Zvětšení kontrastu, kolorizace, posuny, filtrování... Takže nakonec každý foton je "prezentován jinak", než jaká je realita a to podle potřeb pozorovatele... Třeba ve fotografii taková IR foto... podstatou je vizualizace neviditelného záření... Kdysi to bylo dáno jen filtrem a filmem. Co jsem viděl digitální IR foto, tak si to nakonec každý fotograf udělá podle svých vlastních představ. To si dočista říkám, jestli to má smysl, neb si mohu vzít jakoukoli fotografii a a zpřeházet kanály jak budu chtít... U fotografie to udělat fakt dobře lze považovat za umění...Jinak souhlasím... Podle prvního příspěvku si prostě udělám malý displej s očnicí a pustím si v tom nějaký to planetárium... Při vybavení GPS a polohovými senzory tu bude VYPADAT JAKO pohled teleskopem. A to jistě není ono. A když na to přide, mohu si pustit planetárko do herních viruálních brýlí.

To je pěkné porovnání Ty výsledné snímky tedy za moc ale nestojí v porovnání k ceně těch dalekohledů. Na druhou stranu, pokud pominu, kolik to stojí, tak né každý té technice rozumí a tohle mu nabídne hotový dalekohled, kde něco uvidí a nezklame - tedy aspoň podle prezentací.
Když jsem letos kupoval v bazaru C9,25 tak původní majitel, měl představu, že co vidí na fotkách, to uvidí v dalekohledu ... bohužel, taková je realita. Když koukám na horách s otcem přes 450ku tak se po chvilce odebere do auta poslouchat rádio Jak jsem začal přes to trošku fotit, tak se chodil ptát, co tam mám nového
Pamatuji si, když jsem koukal 450kou poprvé, tak k nám přišel jeden postarší chlapík a ten z toho byl nadšený - tak velký dalekohled nikdy v životě neviděl a že o tom bude doma vyprávět co viděl Letos, jak bylo zatmění Měsíce, tak jsem byl s C9,25 venku a přidal se ke mě nějaký postarší pár, tak jsme tam čučeli na Měsíc a já jsem do toho fotil a vysvětloval, kde je jaká hvězda a souhvězdí. A o dovolené na horách za mnou přijeli policajti, co to tam provádím, chvilku koukali a pak se jeden zeptal, zda tam probíhá nějaký výzkum a zda by se mohl kouknout tak jsme pokecali a šli zase hlídkovat ... a pak že hvězdy netáhnou ... jsem úplně odbočil z tématu

Což o to, každý foton je celkem definován vlnovou délkou. Ale to ostatní závisí na převodníku a zobrazovači. A to jak u oka( individuální citlivost každého jedince, zvířat a pod, tak ve fotografii tak i u digitání fotografie. Vždycky je ten signál nějak zpracovávaný. A jakou barvu přiřadíme jaké vlnové délce - to je jen věcí dohody . I u oka, i u fotografie. Nenazýval bych to vůbec uměním
A zrovna tak je tomu s kontrastem . Co je pravda - lineární nebo logaritmický průběh ?A při jaké základní úrovni osvětlení ....
Podstatné je podle mě jen jedno. Vždy existuje přímá cesta : signál - převodník - výsledek. A převodník pracuje definovaným způsobem-ale jen s tím signálem, který dostal

Carloss:
Takhle to není. Když u té např M42 z databáze toho přístroje bude neznámá kometa nebo astreoid, pod vizuálním dosahem toho dalekohledu (když bude malý) tak ti ji tam žádný software nevyrobí. Když ale nasnímáš reálný objekt, tak ať ho zpracuješ do jakékoli prezentace, tak ten neznámý objekt (kometa, asteroid) tam bude. I když jsi to fotil v IR a vizualizoval jakkoli. V tom je ten rozdíl mezi snímáním v reálném čase, a díváním se na historický obrázek z databáze. Co je na tom k nepochopení.

Online pozorování vysoce citlivou kamerou s expozičními časy v řádu jednotek a desítek sekund dneska děláme naprosto běžně. Naposledy jsme si s tím hráli na podzimním MHV, Janek (Zahajský) sem dával i obrázky. Prostě si jezdíš dalekohledem po obloze, a během pár sekund po dojetí montáže na pozici už vidíš objekt, a postupně se obraz zlepšuje (je puštěný Live-stacking program který postupně kumuluje pár sekundové expozice). Jestli si to pustíš do monitoru, brýlí, či elekyronckého okuláru je fuk.

Ten zhovadilý nápad ale byl pididalekohled + zobrazování neaktuálního stavu z databáze snímků. A to fakt netuším k čemu by bylo. Už nafocené fotky si můžu prohlížet doma v teple, nemusím u toho mrznout u dalekohledu.

Jasně, tomuhle všemu rozumím a chápu, že tohle smysl má... Právě, že nechápu smysl toho, co vymýšlí autor toho, co se tu snaží prosadit... Snad jen ten falešný pocit reálného pozorování... To mi připomělo fotoaparát lytro a jiné víceobjektivové fotopřístroje zejména v mobilech.

Niekolkokrat som pisal, ze by islo o kombinaciu realneho a virtualneho obrazu, nie o ciste premietanie obrazkov na elektronickom display. virtualna zlozka by len vylepsovala tu realnu, nie ju nahradzala, nieco ako google glass alebo head up displey - zobrazenie navigácie na celnom skle automobilu. Ale vy si z toho vyberate len to, co chcete kritizovat,ach jaj...

Díval jsi se někdy dalekohledem, maličkým, na DSO (galaxie, mlhoviny) ? Jak jsi psal, že ten dalekohled by byl malý, aby to bylo lehce přenosné. A to je ten základní kámen úrazu, i ty dalekohledy co používáme pro online pozorování citlivou kamerkou (vylepšování toho, co vidíme okem blbě nebo vůbec), jsou relativně velké, a vyžadují vedení za oblohou, tedy masivní montáž.

Představa, že budeš míchat do reálného obrazu (kde v pidi dalekohledu nebude skoro nic) nějaký obraz z databáze je proto nesmysl. Všechny ty goole glass, HUD a podobně, doplňují nějakou smysluplnou reálnou informaci. A ta tady prostě bude chybět. Dalekohled nikdy malý nebude (lidstvo staví stále větší dalekohledy, ne menší). Už kvůli jeho fyzikálnímu principu. Oko máme pořád stejné, a současné elektronické obrazové senzory se blíží nebo jsou ve stavu, že dokáží detekovat prakticky každý foton. A problém je ten, že těch fotonů z objektů je mnohdy žalostně málo a tak je jediným řešením velká plocha objaktivu. Proto dalekohled na astropozorování nikdy malý nebude. To je jakási fyzikální jistota, pramenící už z podstaty problému.

Dokážu si ale představit jinou věc, párkrát jsem už nad tím přemýšlel. Zařízení, které by se přimontovalo k dalekohledu (jakýsi chytrý okulár), který by do obrazu projektoval přes nějakou polopropustnou optiku nebo spíš rovnou přes hlavní optiku dalekohledu nějaké užitečné informace, velmi slabě, červeným světlem, aby to nerušilo, s možností úplného zhasnutí. A tam by byla identifikační mapka objektů s popisky, případně šipka kam máš hýbat dalekohledem při hledání nějakého objektu atd... Prostě taková naviační pomůcka při vizuálním pozorování. Ovšem technických problémů je tam hromada.

Carloss píše:To mi připomělo fotoaparát lytro a jiné víceobjektivové fotopřístroje zejména v mobilech.

Lytro bylo celkem zajímavé, ovšem nechápu přístup výrobce, který vypnul server pro zobrazování obrázků a tím odepsal ze dne na den všechny přístroje. Snad se dají zobrazovat obrázky pomocí Matlabu.

Dvou objektivový telefon smysl dává, alespoň ten, který má jeden objektiv do světelných scén a druhý monochromatický má vysokou citlivost v tmavých scénách a pak to skládá, výsledkem je vyšší ostrost, vyšší dyn. rozsah a méně šumu.

Co se týká dalekohledu eVscope, dovedu si to představit na nějaké firemní party nebo pro laickou veřejnost, která chce vidět hezké barevné obrázky a nějaké černobílé "fleky" z 250mm dalekohledu je moc neosloví.