Galaxie NGC 7331 a Stephanův kvintet

eastman · #16

Foto pořídil vaclav1

a

#17

Tak jsem si to po třech letech dal znova, Vixenem VC200L při ohnisku 1390mm s kamerou QHY8. Fotil jsem včera v Železných horách, na vrcholku kopce Spálava. Celkem 9x15minut expozic (víc expozic se nezadařilo, vypekl mne měnič k notebooku).

Tady je NGC7331:

a tady Stephanův kvintet:

celý snímek v plném rozlišení je ke stažení tady:

http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/Hi_res ... 1_full.jpg

gsokuba · #18

tohle se mi opravdu líbí zajímalo by mě jak děláš že na těch křížích hvězd je vidět spektrum světla, to je pěkný.

#19

na difrakčních křížích přeci je vidět spektrum světla, když vznikají difrakcí. Jak moc, to už závisí na tloušťce a povrchu ramen pavouka.

GaP · #20

Ta ostrost a ty detaily, prostě fantazie. Včera jsem byl v Hradci a měl jsem nutkání se u tebe stavit a snímek ti pochválit osobně

.

Gratuluji, Pavel.

Sasa3 · #21

Uvědomil jsem si, že jsem vlastně nikdy nezkoušel pořádně otestovat focení slabších DSO objektů na CCD kameru ode mne ze zahrady v Říčanech. Vyprovokovala mě k tomu nedávná poznámka na astrofóru, o tom že díky linearitě CCD chipu se dají udělat slušné snímky i ne pod zrovna ideální oblohou. Vybral jsem si NGC7331, hlavně proto, že ten den se tady objevila MMysova fotografie a tak jsem měl s čím srovnávat (i když samozřejmě 80/480mm a 200/1400mm jsou nesrovnatelné).

Takhle to dopadlo v L kanále:

Foceno v noci z 28.9./29.9.2008, SV80S, L-filtr (Astronomik, Type II), Atik-16IC, 2h (12x10min).
Koukat se na to dá, ale k ideálu to má daleko. Zpracování nebylo triviální. Ty nejslabší partie galaxie mají jas 20x slabší než byl jas oblohy. Poprvé bylo u téhle kamerky opravdu nutnost udělat flat field korekci (doteď jsem ji nikdy nedělal), jinak velice rychle vylezly všechny ty stíny od prachových zrnek na filtru a okně CCD kamery (jak jsou podsvíceny tou jasnou oblohou, tak je to znát daleko dřív). Barevná kombinace s RGB filtry mi zatím vázne. Právě díky tomu výraznému pozadí nemůžu pořád dostat uspokojivý výsledek. Každopádně se budu držet osvědčené strategie: ze zahrady fotit přes úzkopásmové filtry a LRGB si nechat na výjezdy za tmou.

KDan · #22

Sasa3 napsal: Vyprovokovala mě k tomu nedávná poznámka na astrofóru, o tom že díky linearitě CCD chipu se dají udělat slušné snímky i ne pod zrovna ideální oblohou.
V čem spočíval princip té poznámky? Že u nelineárního senzoru dostane jas oblohy senzor do nelineární pracovní oblasti, v níž slabé signály zaniknou?

KDan · #23

To MMys: Nezasloužil by si snímek podobného typu přece jenom razantnější zpracování - aspoň toho výřezu oblasti SQ, kvůli lepšímu pohledu na jeho strukturu?

ceres · #24

KDan napsal: To MMys: Nezasloužil by si snímek podobného typu přece jenom razantnější zpracování - aspoň toho výřezu oblasti SQ, kvůli lepšímu pohledu na jeho strukturu?
jj, ale uz je to dost sumive, aspon prezentovany obrazok, no i tak je to parada

Sasa3 · #25

KDan napsal:

V čem spočíval princip té poznámky? Že u nelineárního senzoru dostane jas oblohy senzor do nelineární pracovní oblasti, v níž slabé signály zaniknou?
Já to pochopil tak, že u lineárního chipu se signál vždy plně přičítá k pozadí zatímco u nelineárního je přírustek tím menší, čím je pozadí jasnější. Je pak težší ten signál vydolovat (resp. je víc zašumělý).

Když fotím přes úzkopásmové filtry, tak je šum pozadí na snímku dán hlavně vyčítacím šumem kamery. Proto má smysl natahovat expozici co nejdíl (aby byl celkový počet snímků co nejmenší). V případě velkého světelného znečištění je signál daleko pod pozadím a hlavní šum je statisický šum pozadí (daný odmocninou počtu zaregistrovaných fotonů). Takže když chci mít šum pozadí na úrovni signálu (to samozřejmě nestačí, v praxi budu potřebovat asi tak 2-3 násobek), který je 20 slabší než pozadí, musím nastřádat aspoň 400 fotonů pozadí. Pokud je chip nelineární a přičte k pozadí třeba jen polovinu signálu, pak potřebuji nastřádat už 1600 fotonů.

hamr · #26

Mám podobný názor (i když jsem co se týká focení DSO úplná lama), ty uvedené výřezy mě tolik neoslovily, ale ten celkový snímek se mi moc líbí

.

#27

KDan napsal: To MMys: Nezasloužil by si snímek podobného typu přece jenom razantnější zpracování - aspoň toho výřezu oblasti SQ, kvůli lepšímu pohledu na jeho strukturu?
Když ono by to chtělo tak 5-8 hodin expozice, na ty spirálky v SK.

Tady je nějaké porovnání, co udělá čas expozice. V zásadě ta 2.1 hodiny expozice sedí s tím, co teď mám. Abych vydoloval víc, musím přitlačit na čase. Těch fotonů je nyní prostě málo.

http://www.stargazer-observatory.com/7331-comp.htm
kvintet tam sice není, ale stačí porovnání té spirální galaxie u NGC7331.

#28

KDan napsal:

V čem spočíval princip té poznámky? Že u nelineárního senzoru dostane jas oblohy senzor do nelineární pracovní oblasti, v níž slabé signály zaniknou?
Nene, mluvil jsem o dynamickém rozsahu, nikoli linearitě. Prostě pokdu máš u DSLR k dipozici 4096 úrovní a pozadí díky světlé obloze například ve 2/3 histogramu, a u CCD 65535 úrovní a pozadí taktéž ve 2/3 histogramu, je to podstatný rozdíl ve smyslu tom, jaký rozsah ti zbývá pro úpravy.

KDan · #29

MMys napsal: Když ono by to chtělo tak 5-8 hodin expozice, na ty spirálky v SK.
Pořádně jsem si osolil monitor a už to vidím taky. Na první pohled se mi zdálo, že je to zpracované zbytečně umírněně. Každopádně, je to moc hezký snímek.

KDan · #30

MMys napsal: Nene, mluvil jsem o dynamickém rozsahu, nikoli linearitě. Prostě pokdu máš u DSLR k dipozici 4096 úrovní a pozadí díky světlé obloze například ve 2/3 histogramu, a u CCD 65535 úrovní a pozadí taktéž ve 2/3 histogramu, je to podstatný rozdíl ve smyslu tom, jaký rozsah ti zbývá pro úpravy.
Díky, jasně... Já k této úvaze ještě u DSLR přidávám i efekt komprese převodní charakteristiky pixelu, který je blízko naplnění, ale fakt je, že pokud pixel není plný alespoň ze dvou třetin, příliš se ještě neuplatní.