Astronomické fórum

Není to ale také závislé na průměru objektivu? Resp. poměru průměr obj./délka ohniska? Protože jestli se nepletu, tak barevná vada roste neúměrně s průměrem. Tzn. objektiv 50mm F 8 bude mít menší CA než objektiv 100 mm F 8.
Jo je to tak.

Když si dalekohled kupoval, tak jsem ho upozornoval, že bude hlavně okraj jasných objektů zabarven. Pozoroval s ním jen měsíc a tvrdil, že tam žádný barevný okraj neviděl. Nemá zkušenosti, tak jsem mu moc nevěřil. Když jsme se spolu dívali přes den, tak si nejsem jistý jestli jsem nějaké zabarvení pozoroval. Chce to pořádně vyzkoušet v noci. No, snad mu tam omylem nenamontovali APO. ::)
Pokud někoho zajímá reálný vzhled difrakčního obrazce http://aberrator.astronomy.net/scopetest/index.html (teoretické malůvky vypadají dost jinak)

Nemá zkušenosti, tak jsem mu moc nevěřil. Když jsme se spoludívali přes den, tak si nejsem jistý jestli jsem nějaké zabarvení pozoroval.
Možná byl velký neklid vzduchu a pod mrakem. S bar. vadou strašákem refraktorů, se to taky trochu přehání. Zrcadlové soustavy mají zase jiné vady. Achromát o průměru 100mm a F10 na tom nebude při vizualním pozorování moc špatně. Především v porovnání s cenou ED, nebo APO optiky. Důležitý, je jak zvládne noční pozorování. U Jupiteru by měl 100mm F10 slušně ukazovat do zvětšení 1,5D = 150x. Taky zkuste těsné dvojvězdy za zvět. asi 200x. Dalekohled by se měl přiblížit ke své teoretické rozlišovací schopnosti.

Dnes jsme dalekohled otestovali na noční obloze. Barevná vada je skoro očima neznatelná, při soustředěném pohledu na okraj jasného objektu je slabě vidět nafialověný okraj. Trochu líp je vidět při mírném rozostření, v ohnisku mizí, za ohniskem změní barvu na nažloutlou. Měsíc 200x zvládne v pohodě, jupiter při 200x už nepřinášel další detail proti 160x - pro zvětšení 200 x použit setový Barlow - tak těžko říct. Při pozorování pocit drobných odlesků, tubus nemá clony, v okulárovém výtahu clony určené pro 2” okuláry, chromový okraj 1.25” zenitového zrcátka v tubuse úplně svítí. I vzhledem k malé barevné vadě (nemám ale s čím porovnat), navrhnu kolegovi - vylepení sametkou, několik clon do tubusu, clona před okuláry.

Ty zkušenosti odpovídají očekávaným parametrům toho dalekohledu.
Vyčernění a clony tomu určitě pomohou vždy, užitečné zvětšení 1,5D odpovídá určitě tomu achromatu.Ted už jen pozorovat !!!

Vadí velká kapka zkondenzované vody o průměru cca jednoho centimetru na primárním zrcadle? Právě se mi zmrzlý kryt už ohřál a ta velká kapka spadla na primární zrcadlo. Vadí to hodně zrcadlu nebo ne? :-/

Ahoj, osobne si myslím, že veľký vplyv to mať nebude. Tiež sa mi to stalo, avšak kvapka nieje až tak veľká akú popisuješ ty. Preto vždy keď odkladám ďalekohľad po pozorovaní, nakloním tubus a tým vylúčim túto moznost.Nasledujuci deň, ho potom vrátim do zvislej polohy.

A je to v někde. Mám tam obrovský flek vodního kamene :'(

Máš tam špinavej flíček, žádná katastrofa to není. Buď si ho nevšímej, nebo ho umej, vliv na pozorování budou mít obě operace stejný, tedy pokud si při mytí výrazně neodřeš zrcadlo. PS: asi by stačilo napsat to do jednoho tématu.

Žádná? Je neprůhledná a velká a vypadá jako skvrna od mléka

Jestli tě to potěší na své třístovce mi vznikl cca stejný flek jako máš ty naprosto stejným způsobem cca před rokem a nepozoruji žádné zhoršení, ani žádný jiný problém kvůli němu. Až to bude celé špinavé umeju primár, ale zatím důvod nevidím. Případně si spočítej plochu primáru, odečti plochu skvrny a bude to nejspíš v řádech promile, ta to opravdu, ale opravdu nemůžeš poznat.

daj nejaké foto, keď píšeš, že je to také strašné... Ale myslím si, že umývať zrkadlo len kvôli jednej škvrne je zbytočné. Hlavne teraz nerob unáhlené rozhodnutia, ktoré by ťa neskôr mohli mrzieť...

dhhorak: Je to tím, že jsi určitě svítil baterkou do tubusu . Jetě se hodněkrát orosí, ale čistí se až po několika letech.

Je to hrozné když se na to kouknu očima  :(

Jde to vidět i normálně bez velkého světla :-/