Astronomické fórum

Je důležité si uvědomit k čemu dalekohled kupujeme. Jestli na koukání po hvězdách a deep sky, nebo na planetární astronomii. Pro ten první případ dalekohled vyhoví, pro ten druhý jenom velmi omezeně. Pro planetarní astronomii bych vybral nějaký 150mm SCT, který je malinký a přitom výkonný dalekohled bez barevné vady, kterému nemůže světelný achromatický refraktor konkurovat.

Ovšem kdo se jednou podívá do apochromátu, už jiný nechce, to tak prostě je. Nejde jenom o barevnou aberaci, ale i kontrast, rovinnost pole a další aberace, které achromát nemá šanci korigovat.

Nemůžu sice posuzovat tento konkrétní výrobek, ale myslím, že takový menší bráška od SW 150/750 - můj SW 120/600 má podobné vlastnosti (hlavně je to taky f/5). I když jej mám krátce a ještě jsem jej pořádně vyzkoušlel jen na pár deep sky, Měsíci a Saturnu, tak souhlasím s 69696969. B. vada viditelná spíše ve dne a na Venuši, Deep sky vpoho, Saturn zas tak jasný, abych u něj nějakou výraznější bar. vadu pozoroval, není (ale neviděl jsem žadné detaily na kotoučku ani cas.dělení, tak nevím jestli je to přece jen horší rozlišení díky barevné vadě (přestože není přímo vidět) ??? nebo špatný seeing?, i když zaostřit šel perfektně při zvětšení 120 i 200x). Jen bych dodal že u Měsíce se mi osvědčil neutrální filtr - není sice selektivní proti barevné vadě ale funguje (dost ji subjektivně sníží) a bez něj to stejně nejde.
Používal jsem dodávané okuláry, s některými lepšími by asi výsledky byly lepší.

Jinak tady je ještě jedna recenze:
http://www.cloudynights.com/item.php?item_id=1505

R

Ještě bych snad dodal, že dalekohled používám pro pozorování, nikolv focení / přestože fotím pracovně i soukromě /.
Ideální dalekohled asi neexistuje, aby splňoval všechny potřebná kritéria pro pozorování z místa i na cestování. Každá konstrukce má svou chybu, achromáty již zmiňovanou barevnou..

Često se stává, že dalekohled se zkouší v prodejně za bílého dne namířením na nějaký kontrastní detail, což samozřějmě není běžné využití dalekohledu pro noční pozorování.

Jinak souhlasím s příspěvkem výše, Venuše, měsíc a velmi jasné hvězdy , tam s tou vadou člověk moc nenadělá. Ale krom těchto pár velmi jasných objektů existují tisíce dalších k pokoukání, kde se barevná vada neprojeví.

Jinak apochromát je samozřejmě po optické stránce asi ta nejlepší volba, ale kdo má na to aby jí zaplatil... myslím, že většina z nás má astronomii jako koníčka s nějakým limitem rozpočtu.

Dneska už i díky Číně jsou relativně levné. Malý APO dalekohled ED80 se dá pořídit do 10 tisíc, 120mm 48 tisíc a dokonce Vixen Neo-APO 140mm do 40 tisíc! To nejsou žádné obrovské ceny a dá se na to našetřit.

vseumel napsal: Dneska už i díky Číně jsou relativně levné. Malý APO dalekohled ED80 se dá pořídit do 10 tisíc, 120mm 48 tisíc a dokonce Vixen Neo-APO 140mm do 40 tisíc! To nejsou žádné obrovské ceny a dá se na to našetřit.Jen upozornim, ze ten Vixen neni neo-APO, nybrz neoachromat, je to 4 cockova konstrukce (snad upraveny Petzval, kde ty dve korekcni cocky by mely byt z nizkorozptylovych skel, ale ne primo ED). Barevna vada a kontrast je podstatne lepsi nez u obycejneho achromatu SW 150/750 (udava se asi tretinova), ale je tam, kolem Saturna byla videt fialova, ale nijak to nevadi pri pozorovani.
Ale kazdopadne to nemeni nic na faktu, ze to nejsou zadne zavratne ceny

Ano, Vixen je neo-achromat. Zalezi na kvalitě optiky. Peztval se da udělat z SD skel i jako apochromat, zrovna tak TMB objektivy jsou 3-členné SD skla se vzduchovou mezerou a APO jak vystřižené.

Možná ses nedíval ještě tím Vixenem. Měl jsem možnost se dívat menším, a klasický achromat od Zeisse by byl výrazně lepší. I když delší.

MilAN napsal: Možná ses nedíval ještě tím Vixenem. Měl jsem možnost se dívat menším, a klasický achromat od Zeisse by byl výrazně lepší. I když delší.To bylo mysleno na me? V sobou jsem tim Vixenem koukal, kdyz ho privezl p. Zahajsky na pozorovani S tim achromatem od Zeisse jsi si vlastne odpovedel sam, Vixen ma svetelnost 1:5,71, takze bar. vada musi byt videt vic nez treba u obyc. achromatu 1:12 nebo 1:15. Nicmene v porovnani s achromatem se zhruba stejnou svetelnosti (ten 150/750) je Vixen podstatne lepsi. Obraz v 150/750 byl proti Vixenu s vyrazne nizsim kontrastem, pusobil az vyblite a barevna vada byla taky docela vyrazna. Kdezto ve Vixenu bylo lehce znat kolem Saturna jakesi slabe nafialovele "halo", ktere ale nijak nevadilo a obraz byl krasne kontrastni.
On jak uz jsem psal, ten Vixen (dle p. Zahajskeho) je taky klasicky achromat, akorat ma korekcni cocky z nizkorozptylovych skel (i kdyz ne az tak nizko-, jako jsou ED).

Nebylo to myšleno na Tebe,četl jsem , že ses tím díval.
Ale souhlasím, je to tak. Ale k APO to má daleko.

Pro info:
Barevná vada se dá jednoduše řešit několika způsoby / bavíme se v rozumných dimenzích /.
- zaclonění objektivu na 120 mm
- použití filtru / absolutně na prd, rozhodí to barvy, ubere kontrast a znehodnotí obraz /
- použití vhodných okulárů, které mají barevnou vadu tzv. opačně, takže se vada vyruší = můj případ.

Při použití vhodných okulárů lze bez problému používat zvětšení 250x a je vidět hodně a moc pěkně. Bez problémů dosažitelné rozlišení pod 1". Se zrcadlem stejných parametrů nesrovnatelné / refraktor je lepší /.

K mikroskopu se kompenzační okuláry používají, redukovat barevnou vadu dalekohledu je ale něco jiného. Lze to pomocí zařízení Chromacor, které je ale dražší, než celý dalekohled a je optimalizováno na relativní otvor 1:8.

Barevná vada nezáleží jen na relativním otvoru, ale roste při témže relativním otvoru s aperturou, proto je obtížnější ji odstranit u větších průměrů. U průměru 100 mm  stačí relativní otvor 1:12, u 120 mm 1:15 u 150 mm asi 1:18.

MilAN napsal: Nebylo to myšleno na Tebe,četl jsem , že ses tím díval.
Ale souhlasím, je to tak. Ale k APO to má daleko.Ono je to bez opravdového měření jen takové laické srovnávání jablek s hruškama, přesto bych si dovolil tvrdit, že Vixen 140/800 má na naší stupnici ( daleko - blízko ) při vizuálním pozorování spíše blíže k APO než k achromátu, alespoň mě se to takto jeví při vizuálním pozorování.

vla napsal: Ono je to bez opravdového měření jen takové laické srovnávání jablek s hruškama ....
Na zahraničních fórech se nějaká simulace Vixenu NA-140SSF už objevila, ale srovnávat si to netroufnu. Diskuze tam jsou navíc v jazyce, kterýmu vůbec nerozumím. Takže je otázka, jestli ty grafy ukazují skutečný průběh chyb.

diskuze: http://www.asociacionhubble.org/modules ... ic&t=12829

Tady bych se přidal. Jen aby bylo jasno - naše srovnání mířilo do třídy světelných a ještě přenosných refraktorů. Tam Zeiss určitě nepatří (buď je malý průměr nebo je to dlouhá, těžko převozná roura 1/12 - 1/15, nehledě na to, že je v podstatě nedostupný). Původně jsem s sebou vezl ještě svého staršího Vixena ED-130SS (vpředu SD dublet, vzadu ED dublet, 130/860mm), ale nějak jsme pro něj pozapoměli montáž a tak jsme to s APO nesrovnali.

Ve třídě APO jsou srovnatelné parametry TMB 130/780mm nebo TEC 140/990mm, oba ovšem ve výrazně jiné cenové třídě.

Můj subjektivní dojem ze Vx 140 byl na achromát nečekaně příjemný a s klasickým achromátem na Saturnu v podstatě nesrovnatelný. Kolem planety bylo tmavě fialové haló, nicméně obraz byl vysoce kontrastní, detailní, zdánlivě až plastický (160x). Naproti achromát sice základní detaily ukázal taky (Cassini, pruh na planetě), kontrast byl výrazně horší a je-li možnost srovnat dva obrazy vedle sebe vypadal jsk pod velmi slabým mléčným sklem. Barvy byly jakoby rozpité.

Na dvojhvězdě (Epsílon Boo) byl sice rozdíl také patrný, ale nebyl až tak markantní. Resp. na klasickém achromátu se dal rozdíl při klidném vzduchu dohonit zvětšením za cenu "zvětšení" hvězdy. Na klasických pro tento rozměr slabých plošných DSO se rozdíl téměř setřel, neo-achromát měl samozřejmě navrch na kulové hvězdoklupě (M13).

Ještě podotýkám, že u těchto dalekohledů už narážíme na další problém a to je vhodná volba okulárů. Na srovnání jsme používali Nagler 22mm, Radiany 6 a 3mm, Vixen LVW 5mm.

Dalekohledy vyvezeme určitě ještě alespoň jednou (možná na MHV) a k celému srovnání se sem ještě vrátíme, protože i když průměr dalekohledu a tím i zrcadla vítězí, k refraktorům se většina z nás ráda vrací.

Janek napsal:
Dalekohledy vyvezeme určitě ještě alespoň jednou (možná na MHV) a k celému srovnání se sem ještě vrátíme, protože i když průměr dalekohledu a tím i zrcadla vítězí, k refraktorům se většina z nás ráda vrací. Takze by to chtelo refraktor tak 250/3500 ve velke kopuli a k nemu na foceni fluoritovy APO reduktor 0.2x ...

Ja vim, prehanim, ale stejne by mne zajimalo, jakou svetelnost "klasickeho" achromatu bych si mohl dovolit, aby barevna vada nebyla videt na fotce s uhlovym rozlisenim treba 1" ( vic ta nase obloha stejne nedovoli ). Konkretni uprava svetelnosti pro foceni totiz nemusi byt zas takovy problem - reduktor ma maly prumer, takze muze byt vicecockovy, fluoritovy, pozlaceny atd.

To EDčko 80 je sice dostupné, ale průměr objektivu 80 mm zase není žádný zázrak.
Při větších zvětšeních to musí být bez kontrastu? Zkoušel jsem porovnávat ED80 a Ref. 120 a byl to velmi znatelný rozdíl