To Selene:
Nevím, nakolik bude můj příspěvek po tolika radách ještě aktuální, ale myslím, že bude.
Pokud máš Newton 76/700 (mm), neměl by být se zaokulárovou projekcí žádný problém. (Až na to, že si budeš muset sama vyrobit držák na projekční desku a upevnit ji nějak na dalekohled, nejlépe za celý tubus - těžiště dalekohledu se posune dopředu, atd. ...) Doporučuje se použít okulár o větší ohniskové vzdálenosti (20 mm a více).
Proč to tak je. K největšímu soustředění světla v dalekohledové optické soustavě dojde ne v obrazové (resp. ohniskové) rovině objektivu, ale ve výstupní pupile (viz příklad na konci). To si řada lidí vůbec neuvědomuje (některé rady pak podle toho vypadají).
Jak intensivně bude světlo soustředěno tedy záleží na dvou věcech: 1. průměru objektivu a 2. zvětšení. Okulár s kratší ohniskovou vzdáleností vytvoří menší výstupní pupilu (takže v ní bude větší koncentrace energie) a ta výstupní pupila bude také blíž k okuláru. Celkově bude tento okulár více tepelně namáhaný. Okuláry jsou dělány tak, aby určitý rozsah teplot vydržely, ale nemusí vydržet kanadský balzám (popř. jiné materiály), kterými jsou tmeleny čočky. Roztaví se a vyteče. Proto je vhodné používat netmelené okuláry: Huygensův, Ramsdenův, atd.
Okulár s větší ohniskovou vzdáleností méně zvětšuje. Při stejné vzdálenosti promítací desky za okulárem bude obraz Slunce menší. Aby byl obraz Slunce větší, je třeba umístit desku dál od okuláru.
Promítací desku je třeba odstínit proti přímému slunečnímu světlu (jinými slovy proti silnému světlu, které přichází odjinud, než z okuláru). Jinak nebude obraz na desce dostatečně kontrastní.
Odebíráš slovenskou "Astronomickou ročenku"? V ní je "amatérská příloha", každý rok jiná, a v některém ročníku je i článek o zaokulárové projekci Slunce. Nevím, jak daleko je Levice od Hurbanova, ale když se s lidmi z Hurbanova spojíš, určitě Ti ochotně poradí a pomohou - účinněji, než já přes internet.
Clonění objektivu je zbytečné (ledaže by k němu byl nějaký skutečně speciální důvod).
Existují sice lidé, kteří o něm hovoří a návody, ve kterých se vyskytuje, ale to vzniklo tak, že cena velkých skleněných slunečních filtrů je vysoká a na trhu se většinou nevyskytují. A když měl někdo (nejprve to bylo v USA) velkého Dobsona (20, 30 nebo 40 cm atp.) a chce pozorovat Slunce a nechce používat zaokulárovou projekci, protože příslušenství k ní je poměrně rozměrné a musí se k něčemu na tom dalekohledu připevnit, tak se udělala ta věc, že zmenšili průměr objektivu KVŮLI VELIKOSTI FILTRU. Aby vytvořili NĚJAKOU soustavu, která to Slunce ukáže.
Argumentace ochranou zraku při prasknutí filtru je směšná. Při zvětšení, při kterém je na Slunci už něco vidět - např. 100x - by i při "malém" průměru třeba 80 mm došlo k vypálení oka stejně spolehlivě, jako při "velkém" průměru 300 mm.
V. K.
P. S.: například hlavní refraktor Hvězdárny a planetária Hradec Králové (
http://www.astrohk.cz) má průměr 20 cm a ohniskovou vzdálenost 350 cm. Obraz Slunce v ohniskové rovině je velký 35 mm. Výstupní pupila s Huygensovým okulárem f = 4 cm je 2,2 mm. Při tomto zvětšení se celé Slunce vejde do zorného pole, tzn. energie, která z něj přichází je soustředěná v ohniskové rovině do kotoučku o průměru 35 mm, zatímco za okulárem do průměru 2,2 mm (289-krát menší plocha!)