Astronomické fórum

No ako pozeram tak na strankach maju dane, ze flex-tube je lahsi, tak to maju chybu?

A ked sme pri tych filtroch, ake filtre robia toto "zafarbenie/pozorovanie" krajsim?
Já zas na jiném webu viděl že je to tak jak jsem psal. Mrknul bych na oficiální web skajvočru  ;)
Co se týká filtrů, nevím jestli máš trochu představu vo co go... respektive jestli rozumím tvé otázce  :D Barevné filtry při pozorování objektů vzdáleného vesmíru (mlhoviny, galaxie ...) je nesmysl - připravíš se akorát o světlo. Na mlhoviny se používají tzv. mlhovinové filtry, které potlačí ostatní záření než té mlhoviny, proto se pak objekt jeví kontrastnější. "Černobílý" obraz ale i tak zůstane zůstane  ;)

Dakujem zatial za Vase nazory a info teleskop si zadovazim hned ako to pojde, tak pojdem predsa do toho zrkadla (necham si poradit za tu cenu) diky vsetkym

trocha astrohumoru :

A k tej kolimácí. Vôbec sa toho neboj. Nemáš čo pokaziť. Já si ďalekohľad kolimujem každé pozorovanie, lebo mi kolimácia nevydrží dlho.
Robím to tak, že do do plastového krytu na OV som si spravil do stredu dierku.  OV si vysuniem do takej polohy, aby som mal obraz zo sekundáru úplne na krajoch, teda akoby sa ich dotýkal.   Potom nevidím okraje zrkadla, tak to doladím s malými šrobami čo sú na kolimáciu. robím to dovtedy, až nebudem vydieť kraje primárneho zrkadla rovnako všade.
Potom zložím kryt OV a pozriem sa  na to okom. Pozriem sa tak, ako som ho videl aj cez kryt. Ak nemám oko v presne v tom kruhu čo je nalepený .
Takto to vyzerá, keď maš zasunutý OV. Já si ho vždy vysuniem, aby som videl iba na okraje sekiundáru, aby to bolo presnejšie.
a to je všetko. Dúfam že som ti pomohol.
.
Možná, že bys více pomohl, kdybys dal odkaz na AF, kde se to nespočetněkrát probíralo, než tuto vlastní tvořivost.

PS : pokus se ti sekundár rozjíždí, dej si na kolimační šrouby matičky a je po problému. Pak budeš moct kolimovat třeba za několik měsíců.

PS : pokus se ti sekundár rozjíždí, dej si na kolimační  šrouby matičky  a je po problému. Pak budeš moct kolimovat třeba za několik měsíců.
V jednoduchosti je krása .... proč mě to nikdy nenapadlo ;D

PS : pokus se ti sekundár rozjíždí, dej si na kolimační  šrouby matičky  a je po problému. Pak budeš moct kolimovat třeba za několik měsíců.
Dik za radu Dúfam že to konečne pomôže.

Neviem čo je na tom podľa Vás "humorné" ?
JE to pravda... RGB filtre, CLS,OIII,Halfa - bežne sa používajú na fotenie DSO...
ale já jsem netvrdil, že se filtry nepoužívají na focení ( nejen tedy DSO), ale že patří do humoru tvrzení, že filtry se používají jen proti LP a že RGB se používají pro obarvení - viz tvůj citovaný příspěvek. A to je celé naprostá pitomost . Je zbytečné to tu dále rozvádět a dávat takové "rady" tazateli.

Dobrý večer ještě jednou bych se vrátil k refraktoru 120/1000 taky jsem o něm uvažoval nebo taky o 100/1000 nad newt. jedině 150/750 kvůli přenosnosti snad i bez auta vlak bus atd. tady bych se zeptal na jednu věc na kterou jsem nenašel odpověď. Obecně se všude píše že max užitečné zvětšení je 2D s jakým zvětšením máte praktickou zkušenost? Já jakož to začátečník jsem přijal fakt že nad 2D nemám ani myslet a pak si v nějakém vláknu přečtu že nějaký pán hodně uznávaný astronom si jede na refráku 5D ok ... o refraktorech jsem se už několik krát dočetl že se s nimi třeba na měsíc dá dívat 3D ale o newtonech ani slovo a to je to co mně zajímá zvládne newton třeba 3D stejně dobře jako refraktor? Skusil to už někdo z vás? Zatím si myslím že refraktor 120 ukáže na měsíci víc než 150 newton aspoň to tak vychází. Díky za odpovědi.

watcher:  Vítej na AF.
Nemá moc cenu používat velká zvětšení. Důvod je mihotání vzduchu. Tohle mihotání (seeing) znemožní vidět detaily při větších zvětšeních. Jen někdy máme štěstí na dobrý seeing. Další problém je kvalita optiky.  U achromátu 120/ 1000 je už větší barevná vada. To taky omezuje velká zvětšení. Takže za ideálních podmínek bude každý dalekohled ukazovat dle své kvality.
Občas se dá použít víc jak  2D i u průměrného dalekohledu, jako je R 120/F8. Nebude to ale na planetách, nebo Měsíci, ale  u dvojhvězd. Velké užití to tedy nemá. Na planetách počítej spíš okolo 1,5D
Ale celkem vzato i u kvalitních a velkých přístrojů jsou u planetárního pozorování zvětšení spíš menší. Když budeš mít třeba kvalitní dalekohled o průměru 250mm, tak i za lepšího seeingu moc nepůjdeš přes  zvět. asi  300x. U dvojhvězd třeba víc.
Když budeš mít Newton 150/1200, nebo 200/1200, tak určitě uvidíš víc, jak tím R120/1000.
U Newtonu 150/750 to může být sporné, ale když bude mít slušnou optiku, tak i tady díky průměru bude vidět stejně, nebo i víc detailů, než v tom R120/F8.
I u planet je průměr důležitý a jestli nemůžeš mít buď delší a větší  achromát (asi 140mm)  , nebo kvalitní refrák např. ED120, tak Newton 200/F6 bude lepší a levnější.
Přenosný refrák s kterým je už něco vidět, může být i ED100. Nebo pak snad ten dobson 150/750.

Mezi N150/750 a ED100 bych na planetach nevahal. ED100, ale i ty moje mensi refraky (80mm a 63mm) ukazovaly na planetach mnohem vic, nez co jsem kdy v N150 videl.

Otazku zvetseni (jestli 2D nebo 3D) bych taky neresil, rozhoduje prumer, cim vetsi prumer, tim vetsi zvetseni se snese.

U dalekohledu s centralnim stinenim rozhoduje o tom, co lze videt, i tzv. efektivni prumer. Ten charakterizuje kontrast dalekohledu (ne rozlisovaci schopnost, ta je dana jen prumerem). Efektivni prumer lze jednoduse spocitat jako prumer primaru minus prumer stineni. Je to velke zjednoduseni, protoze prenos kontrastu nejde charakterizovat jen jednim cislem. U 150mm Newton s 50mm sekundarnim zrcatkem bude prenos kontrastu zhruba stejny jako 100mm refraku. U mensich reflektoru, kde je centralni stineni vetsinou pomerove vetsi, je to nezanedbatelny efekt. Navic, tohle je jen papirovy vykon, udelat po mechanicke strance ale takovy reflektor ve svetelnosti f/5 neni jednoduche (kolimace, temperace, cloneni parazitniho svetla) a samotne pozorovani vyzaduje pripravu (temperace, pripadne kontrola kolimace). Mensi refrak ma tu vyhodu, ze je v tomhle smyslu mnohem mene narocny, staci vytahnout ven a po chvilce temperovani hned pozorovat.

Jinak jak pise Artaban, v nasich atmosferickych podminkach se da normalne pozorovat tak do zvetseni 200x (mnohdy ani to ne), vyjmecne pri 300x. Cili kdyz ma nekdo 63mm-80mm refrak, tak ho dostane na 2-3D hodne casto a ma to smysl. U 150mm Newtona, to bude pozorovani nekde mezi 1-1.5D. Kdysi jsem mel 250mm Newtona a tam byl Jupiter nejlepsi kolem 200x (0.7D). No a kvalitnich 63-100mm Newtonu moc neni, takze moc zprav o pozorovani kolem 2D s nima neni.

Navic je potreba si uvedomit, ze kdyz pozorouji pri stejnem zvetseni v 80mm refraku nebo 160mm refraktu, tak to neznamena ze uvidim stejne veci. Rozliseni 160mm refraktoru je 2x lepsi a uvidim v nem vic (sice ne 2x mensi detaily jako v 80mm, protoze limitem bude atmosfera, ale prece jenom vic, jak se vlastnosti seeingu v case meni). Cili nejde primarne o zvetseni, ale hlavne o prumer a rozlisovaci schopnost.

Cili kdyz ma nekdo 63mm-80mm refrak, tak ho dostane na 2-3D hodne casto a ma to smysl.  
Tohle může platit u menších průměrů, když je kvalitní optika, jako v případě Telementoru 63mm, nebo AS Zeiss 80/1200.  Ovšem tyhle kousky http://www.novedalekohledy.cz/catalog/t ... hvezdarske ( ty na prvních dvou stránkách) to nejsou. Když malej dalekohled, tak  alespoň kvalitní. R 120/1000 bych bral jen v krajním případě a stavu nouze.  

To je pravda, to muze byt pro zacatecnika podstatna informace, aby ho necekalo neprijemne prekvapeni. Se SW 120/1000 zkusenost nemam, o kvalite se nechci vyjadrovat.

watcher: Jeden z mála levných refráků, který se mě líbí je tenhle http://astrocomes.cz/dalekohled_detaily.php?id=34 Jednak má ohnisko F9,4 což už uleze a pak průměr 127mm je taky trošku slušný. Z achromátů to může být i TAL 100. Má slušnou kresbu.

Ještě se dělají tyto delší achromáty - Starwave, Stellarvue.

Jako zajímavost uvedu výrobce Peak2Valley jemuž dodává skla iStar Optical nebo D&G.

Pokud něco delšího, lze nalézt i slušné kousky dalekohledů Unitron na eBay, 100mm ale bude vždy stát už docela dost.

Samozřejmě, řešení je u větších průměrů použít skládaný dalekohled, ovšem ceny jsou už velmi vysoké, jako např. ZDE

Psion: Ten Stellarvue mi nápadně připomíná můj TS Individual 102/1100 ( http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... Speed.html ) Jen mám 2" výtah. Váha, rozměry i vzhled je stejný, taky Fraunhoferův dublet, i cena podobná. (Tady: http://astrocomes.cz/dalekohled_detaily.php?id=13 ho mají za mnohem zajímavější cenu.)

watcher: Jen ještě upozorním, že s tou přenosností to není tak super, jak by se mohlo zdát- jednak z podstaty věci vyplývá, že achromát je lepší spíš delší, ovšem tím hůře přenosný (mám již zmiňovaný 102/1100 a je to docela dlouhá roura, sám tubus váží 5,5 kg, rozhodně to není "do batohu"!). Druhak čím větší a taky delší refraktor, tím větší a těžší montáž a stativ. Ve výsledku to může (a asi bude) větší a těžší zavazadlo než ekvivalentní Newton na Dobson bedně. Tady by vyšlo lépe 100mm ED, které je kratší a kompaktnější než dlouhé achromáty. 120 mm achromát s přiměřeně dlouhým ohniskem považuji za téměř nepřenosný (teda do vlaku bych s ním určitě nešel), a na to krátké ohnisko (zmiňovaných 1000mm) mám stejný názor jako Artaban: "R 120/1000 bych bral jen v krajním případě a stavu nouze." (Jen dodám, že jsem docela na planety, na DSO by to tak špatné být nemuselo.)

Ono to je řada těchto dalekohledů opticky podobných (vycházejí dost často od jednoho výrobce skel), liší se to většinou mechanikou. Někteří výrobci si nakoupené objektivy testují a použijí jen ty špičkové (ostatní vrátí) a pak se cena může lišit stejně jako v CCD kamerách Class1 Class2 apod. Např. Skylight dělá špičkové achromáty s optikou od Televue ovšem cena je taky špičková. Pokud chce člověk achromat F15 s rozumným průměrem a délkou, pak jedině skládaný např. ZDE. Ovšem je potřeba myslet na to, že to jsou spíše planetární dalekohledy, na DSO to chce alepoň 180 a více. Vyloženě na DSO je iStar 200 F6, ještě rozumná délka i váha a je už s tím ledacos vidět.