Astronomické fórum

Tohle asi moc zmenšení GRS nedokazuje. Snímek, je nekvalitní a rozmáznutý. Možná by stačilo porovnat mladší snímky staré třeba 50 let. Ty už budou kvalitnější.

Měření z 19.století udávají rozměry GRS dvojnásobné, oproti současným rozměrům.
Fotky bohužel na internetu ze starší doby se nenajdou, tady je potřeba jít do tištěné literatury.

Snímek Jupitera refraktorem Lickovy observatoře, průměr 91 cm, tři roky po jeho uvedení do provozu. Rok 1891.

Pred 350 lety vypadala zase podobne velka, jako dnes. Aspon takhle to vypada na Cassiniho kresbach:

KpS píše:Snímek Jupitera refraktorem Lickovy observatoře, průměr 91 cm, tři roky po jeho uvedení do provozu. Rok 1891.

Zkusil to už někdo digitálně zpracovat?Jen takový nástřel v Photoshopu, ale určitě by to šlo mnohem lépe

Snímek #19 s Ganymedem a jeho stínem ukazuje, že GRS skutečně byla v té době dvakrát delší, než je dnes. Nevím jaká byla expozice, ale seeing musel být perfektní. Snímek je z 20. srpna a je posledním (pátým) z té noci.

Digitální zpracování může snížit šum, ale nemyslím si, že by bylo možné nějak vytáhnout další podrobnosti. Je to podobné jako v případě, že bychom nyní měli z kamery jediný snímek. S ním toho moc nenaděláme. Jiná je situace, když snímků je víc. Existuje databáze BDIP. Např. pro 27.9.1892 uvádí z Lickova refraktoru 48 snímků. Některé jsou od sebe jen dvacet sekund, ale celkově jsou roztažené na několik hodin. Jednoduchá derotace ve WinJupos by na to nestačila. Lze však vytvořit mapu z překrývajících se částí, tu doostřit a z ní pak vytvořit snímky, nebo animaci. Bylo by to hodně pracné a nevím, jestli se o to už někdo pokusil. Určitě by to však stálo zato.

No, zajímavý námět na dlouhé zimní "plýskanicové" večery. Také jsem to zkusil, chtělo by si to ještě trochu pohrát s jemnými detaily...... Alespoň příklad pro dnešní počítačové možnosti.

Někdy se kolem GRS tvoří hodně tmavé okolí, tak i to by se asi mohlo promítnout do nekvalitního snímku.
http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk17/j170724b1.jpg

Jenže to, že se teď GRS zmenšuje, je dokumentováno i snímky z Hubble.

A z historie je potřeba odlišovat "nějaké" kresby od měření, která se prováděla.

Ano, GRS se s časem mění. Na těch starých fotkách, je GRS značně protažená a možná se tak zdá větší, než byla.
Myslím, že tak velké protažení, je díky rotaci GRS https://www.youtube.com/watch?v=YZc1Y662jtk celkem nereálné.

Tak jsem se trochu pohrál s těmi původními snímky se zaměřením na vytažení pokud možno, co nejlepších detailů. Sice nic moc, snímků je přeci jen málo (dnes jsme z našich nasnímaných videí zvyklí na menší podrobnosti). Ale i tak je zcela zřejmé, že rudá skvrna byla opravdu téměř 2x větší s jasnějším středem a tmavším olemováním (něco podobného jako na snímku z HST z kamery WFPC2 1995, jen trochu větší, viz. snímek z MilANova příspěvku). Myslím, že přímo v okuláru viděli naši dědové podstatně lepší podrobnosti, než byli schopni v tehdejší době zaznamenat. Vždyť i fotografie byla tehdy de-facto ještě "v plenkách" a tomu odpovídaly i expoziční časy - v řádu sekund, takže seeing udělal své. Vzhledem ke kvalitě původních snímků, předpokládanému rozlišení a celkovému počtu 4-6 snímkům s časovým posunem 6-7 minut, byla kompozice pouze jednoduše složena bez jakékoliv derotace a následně použity algoritmy a filtry pro vytažení detailů. Originální snímky použity z internetových stránek databáze "Base de Données ď Images Planétaires/database Jupiter", Lick Observatory, Mount Hamilton, California USA 1891.

Pěkná práce! Je vidět, že GRS byla v té době na délku skutečně dvakrát větší. Citlivost desek byla posunuta hodně do modré a tehdy to i za cenu delší expozice částečně kompenzovali snímáním přes žlutý filtr. Ale i tak tehdejší snímky přibližně odpovídají těm dnešním za B filtrem. Tmavá oblast GRS tak znamená světlo převážně ve žluté a červené části spektra.

tak dnes jsem poprvé se svým home made teleskopem koukal na Jupiter..... Naprosto mě to uchvátilo, nejdřív 3 měsíčkové, pak 4, rudá skvrna, když se uklidnilo na chvíli chvění, tak krásně proužkovaný....zamiloval jsem se....

bastas.bastas píše:tak dnes jsem poprvé se svým home made teleskopem koukal na Jupiter..... Naprosto mě to uchvátilo, nejdřív 3 měsíčkové, pak 4, rudá skvrna, když se uklidnilo na chvíli chvění, tak krásně proužkovaný....zamiloval jsem se....

Zdar
čím koukáš
to "proužkování" jsou oblačné pásy (atmosféra Jupitera)
http://planety.astro.cz/jupiter/882-atmosfera-jupitera
Na planety konkrétně Jupiter nepotřeba si přivstat. Nad jihovýchodním obzorem je pozorovatelný od 1hod po půlnoci, ale je velice nízko. Nejvýše je v 5.30 hod (23,5°nad jižním obzorem) ale při dobrém seeingu je pohled pěkný, Horší je to se Saturnem (vedle něj i Mars) ten je velice nízko cca nějakých (13,°nad obzorem). okolo 6té hod, ale to už se pomalu rozednívá tak to není ono

Zdar, Newtonem 250 mm s clonou na 230 mm, f 1117, f/4,61, vlastnoruční výroba včetně zrcadla, test na hvězdu vypadá výborně. Já vím, že je to atmosféra, ale stejně jsem byl unešenej Měsíc byl taky krásnej, možná tomu ten lehký opar i pomohl....