Astronomické fórum

Jde to v podstatě s jakýmkoliv dalekohledem, který dnes můžeš koupit. A není k tomu potřeba paralaktika. Je potřeba znát polohu vůči Slunci a potom to chce získat cvik v hledání a v hledání na jasné obloze se svým dalekohledem. A je potřeba mít předem perfektně zaostřeno - třeba před tím s fólií na Slunci.

Jde to v podstatě s jakýmkoliv dalekohledem, který dnes můžeš koupit. A není k tomu potřeba paralaktika. Je potřeba znát polohu vůči Slunci a potom to chce získat cvik v hledání  a v hledání na jasné obloze se svým dalekohledem. A je potřeba mít předem perfektně zaostřeno - třeba před tím  s fólií na Slunci.
Já ti nevim. Bavíme se o objektu 0. velikosti, který v hledáčku prostě vidět neni. Snažil jsem se ho najít s 35cm Makem a neuspěl jsem (potom, co zapadla Venuše, už nebyla možnost podle ničeho nastavit diferenciální čidla) - a tam "nějaké" kruhy jsou, takže jsem byl určitě plus mínus stupeň dobře. Ale ten kontrast je tak příšerně malý na té denní obloze! S těma čidlama to šlo, protože najedu přesně, ale i tak to občas chvíli trvalo, pokud vyšel do kraje zorného pole, než jsem si ho všimnul.

Takže ano, jde to, není to nepřekonatlený problém, ale nepaušalizoval bych, že to nějak zásadně snadné, obzvlášť pokud průzračnost není dokonalá. Venuše se oproti tomu dá najít pomalu s vypíchnutym okem.

Za dne Merkur nalézt jde. Je to mnohem těžší než u Venuše a jsou potřeba dobré podmínky
Pokud je kolem Slunce obloha jako mlíko, nemusí se nalezení povést.
Nejvhodnější podmínky u Merkura jsou tehdy, kdy je vidět jako kotouček, je vlastně za Sluncem před nebo po horní konjukci.
Pokud je jako srpek, je mnohem slabší a najít ho je často nemožné.
Venuši jsem ještě pozoroval v neděli odpoledne 3.6., tři dny před přechodem. Rád bych ji viděl jako prstýnek, ale to se mi letos nepovedlo. Ale kdysi v 95-96 jsem ji tak viděl.
Asi předloni byla vidět jak večer, tak i ráno.
Je to sice hraní, ale stojí to zato.

Zdar J.S.

Tak jsem si dneska počíhal na Merkura. V březnu mě mrzelo, že jsem ho pozoroval jen malým dalekohledem. Teď jsem pln očekávání vyvezl na kopec Dobsona a od 21:40 jsem triedrem pročesával severozápadní obzor. Merkura jsem objevil až kolem desáté. Nacházel se kousíček nad "oranžovým pásem" oblohy. Když jsem na něj zamířil Dobsona, byl jsem dost zklamán. I při zvětšení 200x jsem neviděl nic víc, než při malém zvětšení. Fázi jsem v podstatě jen tušil. Obraz se mihotal a hýřil nejrůznějšími barvami. Vyfotil jsem ho v primárním ohnisku. Zítra kdyžtak přidám odkaz. Pozorování komplikovala šílená vlhkost vzduchu, bylo po bouřce.

Tady přikládám slíbenou fotku (nicneříkající): http://schecke.rajce.idnes.cz/Planety_a ... C06120.jpg

Moje zkusenost mi rika, ze nejlepsi fase Merkura pro denni pozorovani je ctvrt. To je jeste hodne jasny a od oblohy se krasne odrazi, sviti, zaroven je to fase zajimava a uhlovy prumer dostatecny. Narozdil od Venuse ale na Merkurovu smrt staci jakykoli jemny povlak. najit merkura na denni obloze jen tak bez navadeni lze, ale je to velmi narocne a zpravidla to i dlouho trva. Merkur totiz narozdil od Venuse tolik nesviti, oproti obloze ma asi takovy lesk jako kousek mraku, neni to ono Venusino blysteni. Takhle se mi v dalekohledu Merkur blystil jen jednou.

Dnes ráno jsem si přivstal kvůli pozorování Merkura. Od ranního pozorování jsem si sliboval větší kvalitu, protože po nalezení bude Merkur stoupat a nikoliv klesat jako je tomu u večerního pozorování. Tento předpoklad se potvrdil a Merkura jsem pozoroval při zvětšení 200x skoro až do šesti hodin. Zcela zřetelně jsem rozeznal fázi a možná i pár tmavších flíčků na kotoučku (byla to ale celkem duchařina). Každopádně zatím moje nejlepší pozorování této planety (kromě okamžiků, kdy přechází přes sl. kotouč)...

O.T : kolik přechodů jsi ve svém věku již pozoroval ?

Pozoroval jsem tři přechody Merkura.

V těchto dnech je vidět Merkur ráno poblíž Venuše, bez problémů pouhým okem.
ahoj
Petr

Jo, dokonce v jedne linii by mel byt i Saturn. Potvrzuji, ze je to hezka podivana