Herschelův dalekohled - zvetseni 1000x?

[Ekolog]

Tu tmu již neuvidíme ... Bohužel, brčálníci se svou koncepcí energetiky opět zklamali.
Ale pokud si prohlédnete tehdejší přístroje, muselo být pozorování dosti nepohodlné a taktéž i fyzicky náročné. Zenitové hranoly asi moc používané nebyly.

[Achernar]

Herschel svoje zrcadla přelešťoval každých pár neděl a svou práci evidentně odváděl dobře, když viděl to, co viděl. Já mohu ze své zkušenosti říci, že i ta veliká zvětšení je možné na azimutální montáži prakticky použít. Netvrdím, že je to taková pohodička jako s poháněnou paralaktickou montáží, ale taková hrůza to taky není. A uvědomme si, že tenkrát byly Herschelovy dalekohledy tou nejvyšší dosažitelnou technologií - jinými slovy Herschelovi subjektivně muselo pozorování s nimi připadat nadmíru pohodlné a praktické. A ještě k té tmě: četl jsem v jedné knize od Flamariona (tedy nějakých sto let po Herschelovi), jak šel s kamarádem ze své pařížské hvězdárny domů a překvapilo ho, že na bílé zdi domu, okolo kterého procházel, viděl svůj stín, ačkoli žádné lampy v oknech ani na ulici nesvítily. Teprve po chvíli oběma došlo, že tak svítí Venuše. To bylo světelné znečištění před nějakými 130 lety na pařížském předměstí. A co teprve Herschelova Anglie v roce 1770.

[vla]

A co vlastně viděl při výstupní pupile 0,15mm, já bych teda neviděl nic. Milan sice píše "my takto pozorujeme" jenže asi ne stejným průměrem.

[MilAN]

Vzhledem k tomu, že Herschel pozoroval hodně dlouho průměrem 418 mm, jsme na tom dost podobně.To ještě jde, i když moje zvětšení je nejraději do 1,1D. Ale jsou věci, kdy to má význam. Oni rádi pozorovali 2 hvězdy, tak se zvětšení přes 2D používá často.

[ladis]

A ještě k té tmě: četl jsem v jedné knize od Flamariona (tedy nějakých sto let po Herschelovi), jak šel s kamarádem ze své pařížské hvězdárny domů a překvapilo ho, že na bílé zdi domu, okolo kterého procházel, viděl svůj stín, ačkoli žádné lampy v oknech ani na ulici nesvítily. Teprve po chvíli oběma došlo, že tak svítí Venuše. To bylo světelné znečištění před nějakými 130 lety na pařížském předměstí. A co teprve Herschelova Anglie v roce 1770.
To je az k neuvereni. Cte se to nadherne. Chtel bych kousek sveho zivota zit v one dobe v pozici astronoma v klidu, bez stresu, tzn. zajisteneho dedictvim, zcela a vyhradne se venujicimu svemu konicku.
Jako rozptyleni chodit na konference ve smokingu s bilou kosili s dlouhym limcem a ucene debatovat pri kave o novych objevech...

[Honza Ebr (honza42)]

Jako rozptyleni chodit na konference ve smokingu s bilou kosili s dlouhym limcem a ucene debatovat pri kave o novych objevech...  
OT: a umřít ve 40 na angínu.
nechci tady o tom rozdmýchávat neastronomickou debatu, jen bych tě chtěl upozornit, že si 19. století trochu idealizuješ Je to holt něco za něco, dneska nemáme tak dobrou oblohu a spoustu dalších věcí, zase ale máme antibiotika ... a třeba taky astrofórum!

[Jiri_Skalsky]

Teda pánové....
myslím,že ani dnes nevydává Úranie své půvaby zdarma. Uvědomte si,že ta jedna polovina hvězdářů musela pěkně mrznout u dalekohledů,aby nashromáždila pozorovací data a ta druhá je musela zpracovat. Samozřejmě bez PC.
Podíváte-li se na délku výpočtů,třeba drah planetek,planet,dvojhvězd...,a  jen s logárem či logaritmickými tabulkami,tak člověk musí smeknout ...
To všechno bylo potřeba zjistit,aby se na těch konferencích bavili ctihodní vědci  jen  astronomii.
Ještě větší legraceš musela být na čínském dvoře,když se hodně pilo a zapomělo předpovědět zatmění Slunce nebo v 16.17. století,třeba v Římě nebo vlastně v celé Evropě.


J.S.

[cocky]

Doporučuji knihu "Karolina Herschelová, žena, která objevila kometu", Michael Hoskin, Academia 2006 - tam najdete celou řadu příkladů, jak náročná byla práce astronomů na přelomu 18. a 19. století. Mj. z ní vyplývá, že velký Herschelův dalekohled, tzv. čtyřicetistopý (se zrcadlem 1.2m) byl prakticky nepoužitelný. Své objevy učinil W.H. většinou menšími stroji, především dvacetistopým (zrcadlo 48cm).

[Jiri_Skalsky]

Vážení účastníci diskuse,
rád bych k tomuto vláknu ještě něco dodal: Musíte si uvědomit,že William Herschel byl taky jedním z prvních,kdo v masovém měřítku začal vyrábět v Anglii své zrcadlové dalekohledy pro místní elitu. K tomu mu jistě pomohla reklama z objevu Urana a jeho postavení v anglické astronomii.
Budete-li se zabývat,jak mohl své dalekohledy oceňovat,musíte si uvědomit to,že teorie difrakce,která je  pro dalekohledy podstatná,vznikla o pěkných pár desítek let později. Proti Fraunhoferovi,Airymu,Fresnelovi byl Herschel o hodně starší.
Takže mohl vzít za kriterium stavební délku,zvětšení.... Určitě něco věděl o vlivu průměru optiky na rozlišovací schopnost nebo na mezní hvězdnou velikost,ale možnost použít zvětšení jako hlavní kriterium pro něho byla asi dominantní.
Myslím,že nelze aplikovat dnešní způsoby pozorování na tehdejší dobu. Tím míním výpočet doby,jakou mohl udržet objekt -planetu dvojhvězdu v zorném poli dalekohledu.
Pokud měl půlmetrové zrcadlo o ohniskové vzdálenosti okolo 6 metrů,mohl si jednoduše textiláckou lupou o f=6mm prohlížet obraz planety nebo dvojhvězdy v ohniskové ploše a sledovat jejich běh přes celé zorné ploše.
Tak se vyhnul navádění celého dalekohledu za objektem. Zvolil-li rozumnou dobu sledování-vzdálenosti od osy,nemusel mít při světelnosti1/12 velké problémy s komou.
Pokud se lze vyjádřit k jeho největšímu,1220mm dalekohledu,je nutné říci toto.Každý výrobce má asi touhu jít na co největší průměr. Jenomže je potřeba ocenit své možnosti. Clarkové či G.Ritchey sbírali své zkušenosti celý život a vyráběli stále větší a větší. Je ale věcí dobrého zvážení možností i vlastní sebekritiky,co člověk zvládne a co mu úroveň technologie umožní. Jsem taky pro velikost,ale ne na úkor kvality.To znamená,že ne zrovna oceňuji přístup optiků k  dnešním přístrojům,které jsou často na hranici použitelnosti. Tím míním  ke světelnosti zrcadel,APO objektivů,Maky,SCT...


Zdar a sílu

J.S.