Astronomické fórum

JanS:

Jako kolega ve zbrani (GSO 304/1212) ti držím palce, aby se ti vynaložená práce vrátila v radosti z pozorování tvým dobsonem, pokud tedy počasí dovolí...

Zdraví

Pavebo

- stavěcí šrouby- kromě té zbytečnosti  je   problematické jejich poloha (měly by být podpěrou, po níž se otáčí konstrukce)-čili  měly by být pod těmi teflony. Počet 4  vede pouze k vaklu - určitě nepřispívá k větší stabilitě.
- odlehčení bočnic dírama : protože  box není bedna, nechová se to jako příhradový nosník, ale jako jednotlivé desky .V rovině desek díry ( záleží ale na tvaru) nevadí, v druhé směru, a to zvláště k charakteru materiálu, celou konstrukci výrazně zeslabí co do tuhosti. Tohle ty nábytkové úhelníčky nevyřeší
- umístění 2 hledáčkových systémů nemalé váhy je dobré si  rozmyslet- vznikají zbytečné problémy s vyvážemím, a zvláště u těžších okulárů a šikmo umístěným OV
-kontraproduktivní je i černá barva  - ale takhle to někteří výrobci  občas dělají - a to jak z důvodů  dobrého nařátí od slunce, stojí li dalekohled už  ve dne venku, tak i  z hlediska  orientace pozorovatele . Z tohoto důvodu, čím lepší(tmavší) obloha, tím hůře

Tak tohle mi už přijde, že je jenom kritizování pro kritizování, protože některá zde uvedená tvrzení jsou poněkud pochybná.

1. i když pominu svůj odelhčený Dobson, kde je jaksi kolimace nutná po každém sestavení, tak jsem měl dva tovární SkyWatchery - u obou bylo jednoznačně nutné kolimovat primár po každém převozu autem. tvrzení "primár se kolimnuje 1x za rok" je naprosto zavádějící a vztahuje se jenom na určitý způsob používání dalekohledu (který je podle mě v podmínkách ČR poněkud suboptimální). tím neříkám, že je nutná nějaká úprava, ale abychom tu začali najednou lidem vyprávět, že u Dobsona se nemusí pravidelně kolimovat primár?

2. tvrzení o nepotřebnosti vytápění v 95% případů je už úplně absurdní - tedy pokud se člověk prostě nevzdá a) zimního pozorování, protože je moc zima a jakej magor by lezl ven, nebo pokud se neomezí na těch pár nocí, kdy je opravdu sucho. b) účasti na astropárty mimo Litic, které se často konají na místech s tragickou vlhkostí (minimálně to platí pro MHV a HTT).

1. i když pominu svůj odelhčený Dobson, kde je jaksi kolimace nutná po každém sestavení, tak jsem měl dva tovární SkyWatchery - u obou bylo jednoznačně nutné kolimovat primár po každém převozu autem. tvrzení "primár se kolimnuje 1x za rok" je naprosto zavádějící a vztahuje se jenom na určitý způsob používání dalekohledu (který je podle mě v podmínkách ČR poněkud suboptimální).tím neříkám, že je nutná nějaká úprava, ale abychom tu začali najednou lidem vyprávět, že u Dobsona se nemusí pravidelně kolimovat primár?

...no nevim, spis se priklanim k nazoru MilANa...

Mam tez tovarni SW 10" jezdival jsem z nim mnohokrat na vychod Polska, cesta cca 300km, zrovna primo timto smerem nejsou
dalnice.
Fabia, na zadnich sedadlach, kolmo smerem jizdy.

Ale cestou z bytu do auta ze 3 poschodi neotloukaval jsem rouru o jakekoliv dvere, vcetne vytahu.
Dalekohled pohodlne prenasel jsem v kartonove bedne, upravene z original obalu.



Kolimace drzela mi par roku, az to byla nuda !

Honza Ebr: s oběma připomínkami souhlasím. U mého GSO304/1212, díky jeho  "měkké" konstrukci se systém rozkolimuje po pouhém překlopení tubusu, kdy dojde k výrazné změně hmot (ale to je u paralaktické montáže, u dobsona by to nemuselo být tak kritické díky omezenému pohybu tubusu v jedné ose (vůči gravitaci)). Nicméně před pozorováním či focením je dobré kolimaci překontrolovat a popřípadě doladit. A tak jsem rád, že u GSO použili ony velké kolimační šrouby, které snadno nahmatám a nepotřebuji ani imbus či šroubovák, inu co uživatel, to trochu jiná zkušenost a preference.

Topení dost často potřebuji i v relativně suchých podmínkách v Plzni, natož někde ve Čbánu, kde je to jak na blatech. Zatím to řeším fénem..

Zdraví

Pavebo

Honzo, zřejmě víš, proč je potřeba mít na Dobsonu 4 stravěcí šrouby oproti 3, víš proč je vůbec potřeba ustavovat Dobson a mít na něm libely, určitě víš, že vyřezané otvory v boxu nesníží jeho tuhost, určitě víš, jak je možné, že se povolí kolimační šrouby primáru( jinak totiž nemůže dojít k rozkolimování primáru).
Takže můžeš poradit , jak to udělat. Ono, je ale jednodušší vyjadřovat se o druhém než pomoci, ono je totiž daleko pohodlnější a líbivější napsat WOW u každé pitomosti a pro sebe si říkat, jaké je to pitomost.
Na rozdíl od tebe jsem psal o problémech s konstrukcí a vyjádřil svůj názor na ni, nepsal jsem nic o autorovi.

S tim se ale těžko debatuje, když nevím, jaký je tvůj nárok na přesnost kolimace (pokud jsi s tím teda nefotil, pak by to bylo jasné - ale nevím, na co to používáš). Já pokud přijdu mezi náhodné lidi, tak tak 75% Newtonů na louce prohlásím obvykle za rozkolimované. A to ale není nějaký vrtoch, spousta lidí bývá překvapena, jaký je to na planetách rozdíl, když se to "zkolimuje" nebo zkolimuje.

Dále, pokud si můžeš dovolit obětovat dalekohledu a krabici celý dvě zadní sedadla, tak seš na tom o něco líp, samzořejmě. Na druhou stranu mi přidje snažší se naučit kolimovat než si pořizovat dodávku (já často když jedu někam pozorovat, tak vozim víc lidí).

edit: tohle bylo re: zbignieww

Vy jste se tu teda do úprav Honzy (JanS) pustili.

Ad vyhřívání:
Těch 95 % situací je podle mě dost velká hyperbola. Je důležité rozlišovat, odkud se pozoruje. Úplně jiné podmínky panují v městské zástavě někde v Liberci a na pláni mezi lesy ve výšce 1100 metrů. Kdo má trochu více zkušeností s pozorováním z hor, ví, že vyhřívání (sekundáru, hledáčku a ideálně i okulárů) je k nezaplacení. Jestli tomuhle hodlá někdo oponovat, tak je pro mě prostě teoretik, který lamentuje nad něčím, s čím prostě nemá dostatek zkušeností.

Ad tuhost:
Honzovo dalekohledem jsem nejednou pozoroval a tuhost mi přišla velmi dobrá. Kritizujete tu úpravu, která podle vás způsobila jistý problém, ale Honza ten problém neregistruje. To je taky perla. Pokud úpravami dalekohled znatelně odlehčil a dalekohled zůstal velmi dobře stabilní, za mě ho vylepšil.

Ad točítka:
U dalekohledu, který se převáží autem po všelijakých cestách a necestách, se kolimuje zpravidla vícekrát, než jednou za rok. Použije-li se tedy vícekrát než jednou za dva roky. A také má-li být zkolimovaný – faktem je, že řadu lidí rozkolimovaný dalekohled ani moc netrápí. No a pak je taky k diskuzi, co kdo považuje za zkolimované.

Ad vyvážení:
Nevšiml jsem si, že by Honza měl jakékoliv problémy s vyvážením. Takže zase kritika úplně irelevantní. A ještě to zařadit do kategorie kontraproduktivní…  ;) Vím, že umístění dvou hledáčků si Honza dobře rozmýšlel a nevidím na jeho konečném řešení vůbec nic špatného. To, že někdo preferuje něco jiného (třeba já), snad neznamená, že jiné řešení je paušálně kontraproduktivní…

[hr]
Znám Honzův dalekohled před úpravami i po úpravách, pozoroval jsem s oběma verzemi a verze po úpravách je za mě jednoznačně lepší.

Nechápu, proč se zde rozjela taková nesmyslná kritika. Kdyby alespoň ty argumenty nebyly tak chabé! (95 % nocí, kolimace jednou za rok atp…)

Souhlas , taky jsem si kdysi prošel kritikou odlehčení desek dobsonovy bedny výřezy. Ale vím svoje, jaký vliv na stabilitu montáže to mělo nebo nemělo .

Nechápu, proč se zde rozjela taková nesmyslná kritika. Kdyby alespoň ty argumenty nebyly tak chabé!Kdyby mně někdo napsal , že kolimuje l x rok a já kolimoval každé pozorování, asi jako technik / konstruktér bych se šel podívat na problém,. Zjistil bych, že rozkolimovat primár lze jedině tak, že se mi povolí (uvolní) jeden ze 3 šroubů, které drží podložku primáru. Takže bych asi zvolil kontrukčně jedno ze asi 5 korunových možností jak tomu zabránit. Tak funguje praxe.
Teoretici ale napíší "praktickou" radu, která tu stresuje všechny nováčky a bez níž se tu neobejde jediný dotaz na Dobsony, a to, že po každé cestě se dalekohled kolimuje.

P.S : mimochodem, vyřezáním děr do bočnic se sníží hmotnost o cca 15% a zmenší boční tuhost o 60% .Které číslo je pro koho význačnější, nechám na teoretickém posouzení.



PS 2: pokud bude někoho zajímat můj názor, prosím SZ. Těch dalekohledů větších než zde uváděné hračky jsem postavil dost na to, abych to musel mít jednak spočítáno, jednak vyzkoušeno, někdy i formou pokus /omyl. Na teoretická tlachání s někým, kdo nic nezkusil postavit a otestovat (a teď nemluvím, prosím, o nikom konrétním)
-je škoda času.
Takže přeji hezkou zábavu, a prosím, tentokrát už to bude beze mne.

Jen dovětek a moje zkušenost...
V autě plnotubus Dobson na sklopeném sedadle a trčící až dozadu, byl podložen starým spacákem, jinak nesmí se jezdít závod.
Ohledně kolimace, tak za pět let mi kamoš kolimoval kukr po dvou letech a další kolimace po třech letech byla v rámci očisty zrcadla..
Takže dle mého Milanova slova, že kolimace jednou za rok je u mě blíže pravdě, i když to může být docela proměnná veličina..

Asi je to výhoda toho plnotubusu...
P.S. Abych kvůli pár gramům vyřezával stojan, tak to bych nedělal a nikomu to nemůžu doporučit..Ono jednak oslabíš tuhost Dobson bedny, ALE HLAVNÍ problém vidím v tom, že porušíš ten lak a nátěr a vystrčíš tu obnaženou dřevotřísku lačnou při větší vzdušné vlhkosti nabobtnat a pak po čííčí ..soustruzíí..

P.S.2 Ještě jste si jistě všimli páni kolegové, že Dobson bedna 350-400 mm už má navíc nějaké ztužující "šprncíky"...Kolmo na desku..
Hmm!?

P.S.3 Přepravuji plnotubus na sedadle spolujezdce se sklopeným opěradlem a zrcadlem k palubní desce. Na oba konce tubusu narazím ta pěnová čela která byla v přepravním balení. Pod tubusem sklopené sedadlo vypodložím spacákem. Takto to přežije bez úhony i cesty za tmou i po hrbolatých cestách. Nic lepšího mě nenapadlo.
Houk a end off-topiku.

Vazeni, mam k tomuto take jednu otazku. Netyka se to uplne tematu, ale stana na to ted narazil. Kdyztak me s tim presunte.
Jaky je nejsetrnejsi zpusob prepravy? Mam na mysli ulozeni tubusu v aute s ohledem na zrcadlo. Na vysku? Nalezato kolmo ke smeru jizdy? Nebo nalezato po smeru jizdy? Myslim ze na tom take zalezi, jestli a jak hodne se casem soustava rozkolimuje.

On ten problém nelze vyčlenit jen na tuhost či netuhost vylehčené bedýnky, záleží i na hmotnosti dalekohledu, délce tubusu, provedení ložisek, lehkosti jejich chodu a rozjezdu, schopnosti zastavit v určené poloze, provozování v pozorovatelně či v terénu na větru atd.  A pokud si s tím vším vyhrajete může být montáž i docela lehká a přesto plně funkční.

Ačkoli sám dobsona nemám, měl jsem za ty roky možnost se v reálnejch podmínkách podívat kdečím. Našel jsem jen nepatrné množství dalekohledů aspoň srovnatelných s těmi Milanovými. Lepší ani jeden. Tak nemám nejmenší důvod pochybovat o tom, co Milan říká.

Teda to je rozprava,děkuji Všem za přízpěvky ať + nebo - (nejblíže popisu a představě,jak dalekohled vypadá a funguje a kde se s ním pozoruje je kamarád Tharos a lidé z letošních Litic,kteří měli možnost s ním pozorovat.)Na bedýnce bylo ubráno i přidáno (boční výztuhy,L-ka).stavěcí nožičky do terénu do rozdílu výšky podloží 7 cm. jsou v terénu -louka,hrubý štěrk,sníh k nezaplacení a ideální rovina gramofonu s teflony jen prospívá.AŤ si každý udělá úpravy,které se mu osvědčí.
Ale až někdo pojede přes celou republiku na astro sraz do Litic a nechá si vyvézt techniku po úžasné přístupové cestě,postaví a zjistí,že není třeba kolimovat,tak je buď slepý jak patrona nebo nemá kolimátor a od oka mu to sedí nebo primár přivařil k tubusu ;D.Profesí jsem strojník a pokud má stroj optimálně fungovat základem je i preventivně vše připravit na všechny podmínky tj. kolimace !!! ,čistota optických prvků včetně okulárů,zajištění průhlednosti všeho co potřebujeme (vyhřívání).
A diskutovat o nutnosti kolimace,která mě osobně zabere 2 min ??????
Za výsledek a kvalitu pozorování si ručí každý sám a hlavní problém většiny najít top místo na pozorování a čas.Já pozoruji celoročně a klidně od soumraku do svítání nic mě zatím nedonutilo má pozorování přerušit JanS.

A diskutovat o nutnosti kolimace,která mě osobně zabere 2 min ??????Každý nemá laserový kolimátor, mě to teda zabere o dost víc.