Všiml jsem si, že jsou u newtonů různé rozměry sekundárních zrcátek dle toho, jestli se jedná o přístroj na foto nebo na vizuální pozorování. Do jakého průměru zrcátka (v závislosti na průměru objektivu?) se dá předpokládat, že je newton na vizuální pozorování a od jakého se jedná o astrospeciál? Pokud se to takto dá rozlišovat
Orion Optics UK VX10L f/6,3 Dobson;ES 68°Series Ar 24, Vixen LVW 13/8, Omegon LE Planetary 6/5;BDP Moon&Skyglow/Double polarising, Lumicon UHC/Comet
Všiml jsem si, že jsou u newtonů různé rozměry sekundárních zrcátek dle toho, jestli se jedná o přístroj na foto nebo na vizuální pozorování.Spíš podle toho, jakou má světelnost. S Newtonem co umí fotit se dá i koukat a obráceně.
Meade LX90 8"SCT f/10; AZ-EQ6 GT; Vixen VMC110L; TS Photoline 90/600 APO Triplet; Canon EOS 60Dm; Canon EOS 600D; ASI120MC; ASI178MMC
Všiml jsem si, že jsou u newtonů různé rozměry sekundárních zrcátek
U reflektorů (tedy i Newtona) kontrast/ostrost obrazu se snižuje s nárůstem jejich světelnosti - právě kvůli zástinu sekundárním zrcátkem, na hodně světelnou sestavu je třeba velký sekundár, pak dochází k velkému zástinu - nevím přesné procento (pokud se vůbec dá přesně stanovit, spíše arbitrárně), ale tak pod 25% je to docela ještě vpořádku, když je zástin větší pak už může být problém s planetárním pozorováním, tedy chci říct, že na planety to není ideál. Světelné soustavy lze pak dobře využít při DSO pozorování nejlépe s komakorektorem, který redukuje komatickou vadu.
Znalejší optických souvislostí nechť mě zkorigují .. ale možná jsi chtěl slyšet něco v tomto smyslu ..
Jednoduchá odpověď by byla ta, že záleží u dalekohledu na tom, jak daleko od osy je potřeba svazek paprsků vyvést a jak velkou plochu si představujeme, že v ohnisku potřebujeme mít vykrytou bez vinětace. Na to stačí papír a nakreslit si to v měřítku a bez toho zalomení komolý kužel , velký průměr je průměr zrcadla, malý je průměr potřebného pole, výška toho kužele je ohnisková vzdálenost).A od vrcholu toho komolého kužele zpět se nanese vzdálenost , která u toho dalekohledu představuje vzdálenost od optické osy k ohnisku v místě okulárového výtahu. Ta představuje polohu sekundáru o v tom místě průměr toho nakresleného svazku udává malý průměr sekundárního zrcátka
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Dumám na tým ale nejako si to neviem vysvetlit..prečo je tento teleskop Bresser Messier NT-130/650 EXOS-1 v podstate 2x drahší než Celestron Astromaster 130/650 EQ2 ?
Chápem že ta EXOS-1 montáž je asi lepšia..ale i tak..prečo? Ked parametre majú hodne podobné alebo spíš uplné stejné.
Mě se to zdá celkem zřejmé - když se podíváš pořádně na fotky těch dvou dalekohledů, tak Bresser vypadá na poctivé kovové provedení, zatímco ten druhý je evidentní plasťák, kde se prostě cena stlačila dolů použitím nejlevnějších konstrukčních materiálů, byť opticky mohou být na tom podobně. Cenová diference mi nepřijde nijak podezřele vysoká, ten Bresser je možná trochu "předražený", resp. poměr cena/výkon je nic moc, ale s tím plasťákem bych asi pozorovat nechtěl.
Tak jen montáž EXOS 1 stojí kolem 7.000, Bresser má deklarované parabolické zrcadlo, u toho nejlacinějšího Celestronu o tom nenajdeš zmínku ( což se ale nevylučuje). A když si vezmeš "ten samý " delekohled, jen tubus s optikou od Celestronu, také je tam cena kolem 7.000. Takže , zdánlivě-(na obrázku a podle jednoduchého popisu) to je totéž
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Teď vážně. Na tomhle se bude klepat asi cokoli. Otázkou je tak spíš maximállní použitelné zvětšení a míra tolerance uživatele, jaké klepání je ještě ochoten strpět (a to je ryze individuální). Obecně řekněme nějaký malý refraktor s objektivem kolem 70mm.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM