Saturn 2006

[michal.b]

MP napsal: Jinak neni pravda, ze nemam nic natocene. Mam asi 70 000 pulsnimku Saturna, zasumeneho a rozkmitaneho seeingem 17 stupnu nad obzorem

No vidis, muzes si z toho udelat galerii ;D


A netrese se ta strecha ? Ja jsem to zkousel u nas ( nadherny vyhled ) a moje domnenka, ze betonova strecha na betonovem baraku se nehybe, byla zcela mylna. Kdokoliv se prisel podivat a prosel kolem, rozkmital montaz.

Vetsinou jsem jediny kdo se na te strese naleza, takze tohle neni problem. Navic, diky sikovnosti mistnich remeslniku, kteri nam strechu spravovali (trvalo jim to celkem asi 2 roky) nam nahore lezi asi 5cm vrstva asfaltovych pasu, ktere pusobi jako antivibracni podlozka. Vetsi problem je seeing - kdyz se strecha pres den zahreje tak sala teplo dlouho do noci.

[MilAN]

Tak tomu, Marku, říkám výkon!
Já přidám svoji zkušenost s přesností výpočtů. Není to zřejmě problém programu Calsky. Na následujícím snímku je průlet Okean 0 Rk na vyšší dráze než ISS, a tudíž i méně náchylné na změny dráhy. Kroužkem je vyznačen spočítaný bod průletu. Výpočet  byl proveden v Calsky a shodoval se s výpočtem v programu Orbitron a průmět dráhy velmi dobře souhlasil i s dráhou, zobrazovanou v CdC. Před výpočtem byly staženy  aktuální TLE a Calsky počítal s elementy stejně starými.
Výsledkem je, žedružice prolétla ve vzdálenosti 6´od vypočteného bodu.  Jen pro zajímavost, tmavý střed kroužku zhruba odpovídá velikosti kotoučku Saturna!

Naskýtá se otázka, proč ta nepřesnost. Algotirmus výpočtu vypadá, že je použit ve všech případech stejný. TLE  jsou jediné, pocházejí primárně ze sledovací sítě NORAD, takže tam asi nelze též hledat  zádrhel.Jedinou  logickou možností je změna dráhy družice. Použité elementy jsou staré do 24 h , počítají s  předpokládanými změnami dráhy. Jenže pod družicí je proměnlivá atmosféra , která pulzuje  např. při osvětlení Sluncem  jinak, než pod mraky a pod. Zdá se to  možná na první pohled divné, že nakonec může být poloha družice  tak jinde Ale stačí, aby se  oběh družice prodloužil /zkrátil o 1/15s. a družice přiletí do vypočteného místa po 15 obězích za den již o 1s později / dříve.To, že by družice přiletěla s 1s posunem, by nám  asi nevadilo ( zrovna, jako to skoro nijak nevadí dráze družice ), problém je však v tom, že se pod dráhou družice pootočí za 1s Země o 15", což v našich zeměpisných šířkách dělá nějakých 300m. Takže  pozorujeme družici ve výšce 350 km z místa posunutého o 300 m. A to už představuje, že družici vidíme o 2,5´posunutou vůči původní dráze. (je to ta nejhorší varianta, když by družice prolétala zenitem po poledníku, což u iSS nemůže nastat, ale lze reálně uvažovat, že poloha může být posunuta o 1,5´ . ) Při pozorování ISS  jsem si běžně uvědomoval odchylku průletu  kolem 2-3s.
A s tím se budeme muset při plánování takových úkazů nějak vypořádávat.

[MP]

michal.b napsal:
No vidis, muzes si z toho udelat galerii ;DTak jo
Hodil jsem kus videa ( asi 1000 pulsnimku ) bez vyberu do Registaxu :

Pulsnimky ( s polovinou radku ) jsou zmensene na polovinu i vodorovne, aby zustal pomer vyska/sirka. Tedy polovicni velikost proti vystupu z kamery. To jen pro ilustraci, jak to vypadalo - zadne detaily tam nejsou, ale kdyby byl Saturn zakryty ISS, tak by to tam asi videt bylo

[ceres]

To MP:
Takto by asi malo vyzerat ozajstne pozorovanie. Bravo! Je to nazorna ukazka toho, co vsetko sa moze prihodit. Nieco podobne zazivame pri sledovani dotycnicovych zakrytov i zakrytov hviezd planetkami. A hoci tu ide o dost jednoduchsi problem, uz sa nam stalo, ze sme na zakryt vycestovali do Polska (1380 km za 38 hodin ), a napriek presnym vypoctom vacsina z nas stala mimo ukaz

To MilAn:
Aspon je teraz jasne, ze sa nic nema prehanat

[MilAN]

Nedalo mi to , a stáhl jsem si po dva dny za sebou čerstvé TLE soubory pro ISS a SuitSat
U ISS se zkrátí doba oběhu za den o 1,35s a u Suit Satu na prakticky stejné dráze o 3s. To celkem jasně ukazuje, kde jsou největší problémy pro pozorování tranzitu ISS a s čím je potřeba se vypořádat , resp. jaké výsledky lze očekávat

[Tomek]

MaG napsal:
Stín prstenců na planetě podle mého nemůže být vidět. Už včera jsem se domníval, že šlo spíše o prstenec C viditelný před planetou jako tmavý proužek. Nicméně naprosto zřetelný. Také se krom Cassiniho dělení v celé délce, dalo možná zahlédnout cosi jako hnědý pruh nedaleko něj směrem k vnějšímu okraji. Nemám na mysli Enckeho minimum, jen jakousi strukturu v prstenci A..

Zdravím,
co se týká prstence C, který jsi psal, že se podle tebe promítá na planetu si myslím pravý opak. Vycházím ze svých pozorování, kde můžeš spatřit dva "zobáčky" u okrajů planety. Dojde totiž ke zkreslení, které je dáno "kulatostí" Saturnu. Z toho se dá prostorovou představivostí usoudit, že Slunce, které osvětluje prstenec z úhlu odlišného než rovina "Země-prstenec-Saturn" skutečně zanechává na planetě pozorovatelný stín.
Tomek

všiměte si zkreslení stínu prstenců



trochu zajímavý obrázek popisující podstatu zakřivení - o tu ani tak nejde, jako o to, zda se jedná o ten stín či prstenec

[MilAN]

Tady se to jeví ale trochu jinak :

[MilAN]

A tady je z 24/5 /2005 z Cassini :

............
Ale jinak se stačí podívat tady kousek zpět na snímek Libora -příspěvek #138

[FunTomas]

Včera večer sme boli s Marekom (HlavaXXII) a jedným jeho žiakom vyskúšať na Dlhých dieloch (BA) montáž HEQ5 a newton 200/1000. Chlapi potrebovali vysvetliť ako sa narába s polárnym hľadáčikom a motormi. Všetko fungovalo tak ako malo, tak sme ďalekohľad namierili na Saturn. Vzduch bol mimoriadne stabilný, obraz sa nechvel ani pri použití 3.5mm okuláru. Celý systém bol veľmi náchylný na chvenie pri zaostrovaní, no keď už som zaostril a nechal obraz ustáť, videl som saturn takmer ako na obrázku od MilAn-a vyššie. Cassiniho delenie bolo viditeľné nielen na kraji ale na celom prstenci. Tieň planéty na prstenci bol zreteľný a zdalo sa mi akoby bolo vidieť tieň prstenca na planéte. Neviem, či to bol tieň prstenca alebo jeho tmavá časť, no medzi planétou a prstencom bol vpredu viditeľný veľmi zreteľný tmavý pruh. Na planéte som napočítal cca tri pásy. Ten tretí bol vlastne tmavší pól, ani nie tak pás. Pohľad na ktorý tak skoro nezabudnem.

[Kami]

FunTomas napsal: Včera večer sme boli s Marekom (HlavaXXII) a jedným jeho žiakom vyskúšať na Dlhých dieloch (BA) montáž HEQ5 a newton 200/1000. Chlapi potrebovali vysvetliť ako sa narába s polárnym hľadáčikom a motormi. Všetko fungovalo tak ako malo, tak sme ďalekohľad namierili na Saturn. Vzduch bol mimoriadne stabilný, obraz sa nechvel ani pri použití 3.5mm okuláru. Celý systém bol veľmi náchylný na chvenie pri zaostrovaní, no keď už som zaostril a nechal obraz ustáť, videl som saturn takmer ako na obrázku od MilAn-a vyššie. Cassiniho delenie bolo viditeľné nielen na kraji ale na celom prstenci. Tieň planéty na prstenci bol zreteľný a zdalo sa mi akoby bolo vidieť tieň prstenca na planéte. Neviem, či to bol tieň prstenca alebo jeho tmavá časť, no medzi planétou a prstencom bol vpredu viditeľný veľmi zreteľný tmavý pruh. Na planéte som napočítal cca tri pásy. Ten tretí bol vlastne tmavší pól, ani nie tak pás. Pohľad na ktorý tak skoro nezabudnem.
Včerejší dobré podmínky mohu též potvrdit.Cassiniho dělení po celé délce,stín planety na prstenci i zároveň stín prstenců na kotoučku Saturna.Bylo poměrně průzračno,ale né tak stabilní obraz,jako v jiných lepších dnech.Opravdu pěkný pohled.

[Tomek]

K Milanově fotu:
Jasný, fotograficky je to supr! Taky bych byl rád, kdybych tohle viděl. Vono to ale v tom Newtonu 76/ 700 vypadá jinak! Na tvý fotce je ten stín prstenců koneckonců taky vidět. Myslím si, že tu mou "teorii" (?) není potřeba zpochybňovat (trochu to na mě totiž tak působí).
Teď ale aspoň vím, že to "céčko" taky vidět můžu - myslím, že jsem ho v Cassiho Dobsonu i viděl, ale to ještě do zpracování záznamů nemůžu potvrdit...

[MilAN]

to:Tomek.
Není to moje foto, je to převzaté.
Ale na snímku je jasně vidět celý C prstenec - proč by to měl být jeho stím ? Totéž je přeci na snímku z Cassini (a to sonda má daleko příznivější úhel pohledu na planetu než od nás.). Opravdu nemohu souhlasit moc s tou teorií.
Zkus si to namalovat v měřítku a při úhlu 2,5°zjisti, jak by ten stín byl široký
A bez počítání :- polož si otázku asi tak, jestli můžeš vidět stín průsvitného prstence, pokud ten prstenec vpředu nevidíš

[Tomek]

Milanovi:
Těžko říct. Hledal jsem, a je fakt, že prstence jsou poloprůsvitný. Mám tu jeden obrázek, kterej tvoji pravdu potvrzuje (ten první) - zde prstenec C skutečně vypadá jako ten stín. Co ale potom ten snímek od Cassini? I poloprůsvitný objekt vrhá stíny nebo ne? Každopádně díky za argumenty - rád bych přišel na pravdu (nejdemi o to tupě zastávat jedno stanovisko).
Tomek


stín - nahoře

[voko]

Mohu potvrdit včerejší (vlastně dnešní) excelentní podmínky i u nás a jen bych se opakoval po FunTomasovi, kdybych popisoval pohled na Saturna - už uplynul nějaký ten pátek, co jsem naposledy viděl tak klidný obraz. Jenom ještě zmíním jeho 6 krásně viditelných měsíčků. Udělal jsem i pár snímků, jak je zpracuji (asi se k tomu dostanu až přes víkend), tak je sem dám. Bohužel kolem třetí ráno se začala nasouvat nesouvislá střední oblačnost, takže Jupiter, na ktrého jsem měl rovněž políčeno, mi protentokrát nevyšel podle představ.
Ale nedalo mi to, ráno jsem ještě vstal a pokochal se pohledem na Venuši - už to není ten uzoučký srpek, ale při 150 násobném zvětšení vypadala fantasticky, jako pohled na Měsíc bez dalekohledu, jen ta moře a krátery tam chyběly. Vzduch se vycházejícím Sluncem ještě nestačil zvlnit - i její snímek sem pak dám.

[MilAN]

To: Tomek:
To je právě to .Na tvém snímku z Cassini  vrhá stín prstenec A  a (B) To jsou prstence, které jsou nejjasnější, odrážejí hodně světla a tím  projde málo světla skrz a je vržen stín. U prstence C je tomu přesně naopak. My ho  sotva vidíme, to znamená, že skoro všechno světlo jínm prochází, takže s tím stínem to bude problém. Nakonec je to dobře vidět i na tom snímku z Cassini, co jsem uvedl.
A v případě Tvého pozorování by musel vrhat stín právě prstenec C . Proto si myslím, žes mohl vidět právě prstenec C