Astronomické fórum

I na ten odborných dohled nás tam je víc . Vím, že Ti jde hlavně o ty planety. No budou nízko, ale podmínky budou mít dalekohledy stejné. Na planetách snad trochu sloužit můžu, ale jestli tam ten C14 bude brzo z jara, tak i planety bude problém. Na jiných objektech to snad posoudí někdo jiný a zkušenější, než já. Třeba právě kolega g.
Zjistit, co na planetách dokáže asi stejně nestihneš, pokud ho chceš tak brzo prodávat. Velký refrák mám skoro deset let a nejsem si moc jistý, že už vím, co dokáže.
Myslím, že rozhodnutí o velikosti dalekohledu ( i na planety) je v pořadí,, jestli ho zaplatím, unesu a teprve pak průměr objektivu

Tak to už máme desátou stránku o tomto dalekohledu a nevíme nic. Opravdu plodná diskuse.

No nevim. O tom TS 154/1848 tady je vse. Ze ma 154 prumer a zastineni 38%. Jake pouziva sklo. Ze je dobre vycloneny. Ze je kvalitne udelany. A jak ukazuje (subjektivne) pisu v jinem vlakne a pro chci aby se s nim podivali jini. Pro Karla. Myslim ze nez ho treba prodam. To je jezdeni na chatu tak bych to rad stihl. Neb potom ho treba neprodam. Presne z tech duvodu ktere pises. Milan

PS. S Gabrielem jak jsem s nim mluvil prijede pokud se dohodnu s tebou. No a mesic je na testovani taky dobry. S planetami to je opravdu horsi.

vla píše:Tak to už máme desátou stránku o tomto dalekohledu a nevíme nic. Opravdu plodná diskuse.

Opravdu ? Mas vymazane predhozi stranky ?

Z.

MilAN píše:Pak je ale všechno O.K,, apertura je 200mm ( alespoň podle specifikace výrobce), průměr tubusu ani clony neomezují aperturu, sekundár j dobře nadimenzovaný, také neomezuje aperturu a tu neřeže ani okulárová trubice. Centrální stínění je 34%.
Takže dalekohled má deklarované parametry a neviděl bych v tom žádný problém. Na ose je plné osvětlení, bez jakékoliv vinětace.
Jak je velký průměr nevinětovaného pole, na to takhle jednoduše nepřijdeme, buď by se to muselo změřit fotograficky, nebo spočítat s přesných hodnot dalekohledu. Ale vzhledem k tomu, že to je dalekohled na vizuál, s umírněnou velikostí sekundáru, tak bych předpokládal ne větší pole, než klasických 6-7mm.

Aj na stargazerslounge toto pisali
https://stargazerslounge.com/topic/3172 ... ns/page/3/

ale potom co tie recenzie ktore priamo porovnavali C8 s tymto GSO 8"CC a vravia ze C8 bola jasnejsia a isla hlbsie pri DSO? zeby XLT vrstva na C8? ale rovnako je to vraj aj v porovnani pri 8" Synta newtonovi ktory nema XLT

XLT vrstvy jsou na korekční desce SC8 a nemá to nic společného s pokovením zrcadel - jde o antireflex. Korekční deska i kdyby byla ta nejlepší na světě vždy zanese do systému chyby a sníží propustnost o cca 1%. Průměrný newton 8" F6 dá vždy větší kontrast a sesbírá o chlup více světla než SC8.
Celý ten EN článek je zmatečný - spíše recenzent porovnával pohled v okuláru při rozdílném zvětšení systému F12 vs F10. Ostatně člen v odkazu výše zmíněného fóra "RedDwarf" říká to samé, co zde uváděl člen AF "Milan", cituji z odkazu výše: "thus saying that mirror size is effectively 7.4" and there is 15mm of fully illuminated field - simply does not makes sense"
a příspěvek č.69 v tomto vlákně: "Pak nelze napsat, že je ořezaný průměr 186 mm a průměr nevinětovaného pole 15 mm.To je logický nesmysl."

jen poznámka mimo téma vlákna ve vztahu k mému předešlému příspěvku: tak úplně pravdu nemám (oddělil jsem StarBright a XLT), oni celý ten systém nazývají stejně = "StarBright XLT":
https://www.celestron.com/pages/starbri ... l-coatings
Ale pokovení zrcadel C8 je 95% a ten klasický cass. má 96% (což je drobnost)- u anitreflexu a porovnání platí to, co jsem uvedl mimo ztráty průchodem skrz korekční desku - ta je větší cca 2,5%. Současné klasické pokovení newtonů GSO i SW je 94%.

díky za podrobné hodnocení Cassegrainu.
Jen malá připomínka. Pokud se s otevřenými zrcadlovými systémy opravdu často pozoruje, aniž by byly na vstupu uzavřené (lze doporučit Baader Turbofolii, která má díky absenci napařených vrstev slušné optické vlastnosti), nebude dlouho trvat a světelnou ztrátu v korekční desce hravě překoná nános nečistot na primárním zrcadle. Ty zvyšují rozptyl a snižují přenos kontrastu.
Korekční deska se nechá zvenku opatrně oprášit, nebo umýt a optika uvnitř uzavřeného tubusu zůstává obvykle po léta čistá. Pro čistění otevřených systémů je nutná demontáž zrcadla a následně kolimace (u cassegrainu žádný med) .

Ok, vidim ze je tu viac ludi co sa naozaj vyzna do optiky (Milan a spol : ) ), takze ak to dobre chapem, znamena to ze apertura je skutocnych 200mm a ma to rozlisenie ako 200mm ale je to odclonene na sekundari (pre to mensi priemer projekcie pri "ziarovkovom teste") , ale odclonenim to dava kontrastnejsi obraz no zaroven to ubera na jasnosti (co vysvetluje tie recenzie o mensej jasnosti ako C8.) Dobre to chapem?

No, ubírá to na jasnosti hlavně u okraje, střed je nedotčen. Klasická vinětace. Kolik je průměr nevinětovaného pole je otázka jen pro výpočet. Ale u světelného Cassegrainu, pokud tedy nemá do okuláru pronikat parazitní světlo, to nebude moc (čistě tip je 6-8 mm)

Tak neoddolal som a aj ja som kupil 8" verziu GSO. Vcera mi prisiel a hned zo zaciatku sklamanie aky prisiel rozkolimovany. Trochu ine ocakavanie oproti inym reportom. Trochu som sa s kolimaciou pohral, laser + vzdialene svetlo na komine z okna a bolo to o kus lepsie. Vecer sa obloha trochu otvorila a bol mesiac tesne po splne takze som ho otestoval na terminatore. V prvom rade co sa tyka temperacie tak je to fantazia. Za 20 minut je dalekohlad pripraveny na pozorovanie. Este ma trochu trapila tepelna radiacia z jedneho smeru odspodu (zrejme odomna) ale to sa vyriesilo rychlo obalenim tubusu do radiatorovej termofolie (ktora sa mi osvedcila na maksutovoch). Toto je podstatny rozdiel oproti maku180. hoci som aj ten obalil do folie, tak stalost obrazu je jednoznacne na strane otvoreneho cassegrainu. Obrovsky mak180 sa nedokazal vytemperovat ani po 2 hodinach (bez folie). S mensimi maksutovmi s tymto problem nie je. S malym zaizolovanym mak127 mozem pozorovat v podstate ihned.

Co sa tyka rozlisenia na mesiaci tak to je velmi slusne ale ten obraz ma tak nenadchol ako z maka180. Daval som tomu za vinu este nedokonalej kolimacii. Nastudoval som si aj ine sposoby kolimacie a najlepsi vysledok som mal z tohto https://www.cloudynights.com/topic/6470 ... assegrain/

Dnes sa po zotmeni a po tej strasnej vychrici opat vyjasnilo asi na 2h, dostatocne dlho na vytemperovanie a opatovny test, so seeingom podomnym zo vcera. Po doladeni kolimacie podla vyssie uvedeneho sposobu na CN a po jemnom doladeni na hviezdach sa dnes teleskop ukazal v plnej krase. Obraz znatelne lepsi ako v mojom niekdajsom C8 Schmidt, dokonca na M42 som mal pocit ze nevidim ani viac ani menej oproti C8, ale to by chcelo test bok po boku. Sice mesiac este nevysiel kym sa zasa nezamracilo ale test na hviezdach a dvojhviezdach bol uzasny, ovela lepsi ako vcera, slabsie hviezdy takmer bodove, rozlisenie na dvojhviezdach Castor, Rigel krasne rozlisitelne, dokonca som videl naznaky SiriusB (ale to som si nie isty, mozno to bol len zbozne prianie, Sirius bol pomerne nizko). Hovorim pre to ze hviezdy takmer bodove pretoze som cerstvo presiel z maksutova 180 na tento Cass. A nech si hovori kto co chce, hviezdy a celkovy obraz v maksutove su ovela krajsie vykreslene ako v newtone alebo tomto casegraine a uz ovela lepsie ako v schmidte. No ta rychla temperacia, uplne odpadnutie problemu s rosenim a predovsetkym cena, hra v prospech tohto klasickeho Cassegrainu. Teda aspon pre mna. Nevyhoda je este mierne zlozitejsia kolimacia ale to sa clovek dokaze naucit. Newton je pre mna velky a tazkopadny, toto je jeho priblizna nahrada. Ak pocasie da tak ho chcem otestovat poriadne na mesiaci najblizsie dni. Napisem sem potom pocity.

Tu je jedna skusobna cez tento dalekohlad. ngc 2903, len derotovanych a zostackovanych 7x30s snimkov a inak neupravovana na ukazku vinetacie. Fotene vo velmi svetelne znecistenom prostredi a na alt/az montazi. Fotak EOS 1100D (APS-C)

Tak ta vinětaci odpovídá předpokladu pro vizuální řešení klasického Cassegrainu, při eliminací parazitního osvětlení .Průměr nevinětovaného pole je nějakých 7 mm

Pozdravujem všetkých a prosím o radu. Nedávno som kúpil 6" Cassegrain od TS, ako "záložný", ľahko prenosný teleskop.. Doteraz som nemal žiadne skúsenosti so zrkadlom, ale po prvom použití mi bolo jasné, že prístroj potrebuje kolimáciu. Tú sa mi podarilo celkom zvládnuť (podľa návodov v tomto vlákne), ale čo vôbec nechápem je, že keď sa pozriem na Venušu, cez celé zorné pole okulára je vidieť jasný pravouhlý kríž...ktorý v podstate kopíruje pavúka sekundárneho zrkadla a v jeho strede je Venuša...je to normálne? V čom je problém? Pozerať takto na jasnejší objekt je teda dosť frustrujúce...Hviezdy sú už pekne bodové, tam ten kríž nie je vidieť...zrejme iba pri jasnejších objektoch..
Dík za radu.