pointace s OAG

[nosuh]

Jeste mam dotaz k pointaci behem autofocusu - zjistil sem totiz, ze pointaci muism behem ostreni vypinat, protoze tim, jak script narazove jumpuje do ostreni, asi to trochu rozechveje i OAG a pointace se pak nechyta - a behem ostreni mam hned carky na jednu stranu, na druhou..
Kdyz vypnu pointaci a zaostrim, je to ok..
Ma se takhle chovat OAG pri autofocusu normalne? Ostrite taky s vyplou pointaci? OAG mam utazenej, vic uz to nejde..
Diky

[hades]

Nemám OAG, ale zase vím, že Ekos ve výchozím stavu má při ostření pointaci pozastavenou. A nějaký důvod pro to určitě má

[MilAN]

Nějak by mě ani nenapadlo, že by měla jet pointace při ostření a naopak. Pointace je nakalibrována na nějaký jas a velikost a při ostření se tohle mění , takže pointace se může "zbláznit". A zrovna tak ostření, když mu s tím hýbe pointace.

[nosuh]

Nemám OAG, ale zase vím, že Ekos ve výchozím stavu má při ostření pointaci pozastavenou. A nějaký důvod pro to určitě má

Jj, prave fotim pres APT a tam to evidentne nevypina, tak sem to psal na support APT, jestli je to bug nebo tool
Taky mi prave dava logiku, ze to je vypnuty pro AF..
Diky

[Medojedlik]

Ahoj,

také používám APT a to nastavení je přímo pod AutoFocus aid.
https://astrophotography.app/usersguide ... ng_aid.htm

Měj se

Honza

[Homer]

Kolegové, nevím kam svůj dotaz vložit a tak zkusím sem a doufám, že někde výš už o tom nebyla debata. Vlákno jsem prošel jen tak z poloviny a co jsem četl, bylo o něčem jiném, než kam směřuje můj dotaz.

Pointuji pomocí OAG v MaximDL a při spuštění zobrazení grafů se mi často stává, že jedna z křivek je klidná a hlásí vynikající seeing a druhá lítá nahoru dolů jako "blázen". Martin Myslivec při konzultaci tohoto problému vyloučil vliv kamerky QHY5-III i vliv tvaru pointační hvězdy, která se mi jen obtížně zaostřuje do kruhového tvaru. Obyčejně je trochu protáhlá. To je ale prý běžné. I zde v tomto vláknu je výše o tom zmínka. Agresivitu kompenzace odchylek mám nastavenu na 8.
Martin zastává názor, že by se možná mohlo jednat o jednu složku seeingu. Co si tak vybavuji, lítá obvykle křivka X - horní, spodní bývá často daleko klidnější. Že by se jednalo o stále stejnou složku seingu, která se takto chová?

Zajímal by mne Váš názor a případná podobná zkušenost.

[Homer]

Koukám - zatím nic. Ještě mne napadá, zda to není něco tak triviálního, jako nějaká nečistota ( otěr ) na hodinovém třecím kole a pastorku - mám montáž s třecími pohony. Nějaký čas jsem to nečistil, to je pravda. Zkusím to pořádně vyčistit a uvidím. Nic jiného mne už nenapadá. Jestli to bude ono, pak se hluboce zastydím a budiž to potom poučení z krizového vývoje i pro ostatní .

[MMys]

Rolna má periodu rotace v desítkách minut, to je nesmysl, tím to nebude.

Pokud je to fakt vždy RA, tak mě ještě napadá, že je trošku blbě naladěná servosmyčka RA pohonu, a maličko to kmitá. Ale na snímcích to vidět není, ovály jsem nezaregistroval. Ono jsi kamerou v OAG na rozlišení ani ne 0.5"/pixel, tam je vidět všechno. Až bude jasno, tak to zapni,jak jsme se domluvili, kouknu na to.

[Homer]

Jj, díky Martine, jsme domluveni. Jen jsem zde chtěl zkusit jaksi brainstorming a zatím nic . Ale to případné drobné prokluzování by přeci nemuselo souviset s periodou rotace rolny - může se to přismekávat nepravidelně všelijak. Vyčistím to, ev. zkontroluji přítlak na kolo a uvidíme. Přinejhorším se vyloučí další teoretická možnost.
Stále mi vrtá hlavou ten značný rozdíl mezi oběma křivkami.

[mordy]

Odvážím se tady prezentovat myšlenku, za kterou pravděpodobně dostanu za uši:

OAG se řeší zejména u newtonů, refraktory jsou mnohem tužší. Jenomže jako na potvoru u newtonu není aplikace OAG úplně triviální a můžete se zabývat docela dlouho radostmi jako nedostatečný rozsah ostření, rozkolimování sestavy, rozhození roviny snímače, lovením hvězd v mizerném zorném poli hranolu a kdoví co všechno se v tomto vlákně řešilo.

Vtipné je, že ujíždění obrazu po snímači, které pomocí OAG pracně zastavíte, zároveň úmyslně generujete dalším zařízením, což je dithering. Ten je nutný, aby se daly kompenzovat hotpixely, dead pixely, prach a různé jiné radosti na snímači.

Samozřejmě je velký rozdíl v tom, že dithering si řídíte, kdežto flexe si dělá co chce. Teoreticky.

Prakticky to je tak, že se flexe chová poměrně předvídatelně. Když si projedete v PixInsight Blinkem pohyb obrazu po snímači způsobený flexí během noci, zjistíte, že obraz ujel celkem třeba 50-100px a to pěkně rovně za nosem s celkem pravidelnými přírůstky. Když máte expozice do 5 minut, přírůstek v subsnímku je obvykle pod 1px a vůbec ho neuvidíte. Barevná kamera a debayerizace vám nejmenší hvězdy roznesou po 2-3 pixelech, dále vám v obraze řádí seeing a celkově tu flexi přebijí jiné poruchy. Zato ve stacku 100 snímků vám flexe zařídí docela pěkný dithering. Kdyby přeci jen způsobila malou ovalitu, v tomto měřítku je snadno opravitelná pomocí dekonvoluce.

Závěr: flexe neškodí, flexe pomáhá... šetří peníze čas a nervy vyhozené za OAG Samozřejmě to berte s rezervou. Chtěl jsem upozornit na určité souvislosti. Pokud jste maximalisti a děláte úzkopásmo mono kamerou, tak si pochopitelně nad takovými nápady odfrkněte

[astrolama]

Jenže předvídatelná flexe kdy pole ujíždí nějakým konkrétním směrem delší dobu nefunguje jako dobrý dithering. Naopak to nadělá z opakujícího se šumu vzorek jako kdyby se po snímku projel traktor. Ale to je jenom taková moje poznámka.
Mám otázku, časem chci přejít na pointační kamerku Lodestar X2 s velkými pixely hlavně kvůli OAG, ale chtěl bych jí občas využít i v normálním pointeru s ohniskem 130mm. Bude to vůbec reálné s takto malým rozlišením 13"/px používat?

[astrolama]

Odpovím si sám, na hlavním dalekohledu mám 2.15"/px vs. 13"/px na pointačním je poměr asi 1:6 což není moc dobré. Na CN jsem se dočetl, že ideál je okolo 1:3.

[astar]

No trochu to bude jinak. Záleží jak velké bude FWHN v tom pointéru. Já mám achromát 80/400mm 2"/ pixe,l ale FWHM je 4-5 pixelů tedy 8-10" a z toho se pak vypočítávají korekce. Když dojdeme na doraz, tak to začne ovlivňovat Airyho disk. Pro světelnost 1:5 a 550nm je 6,5mikronu. Už při kamerách s 3mikrony bude mít hvězda víc jak 2 pixely. Protože kamery jsou citlivé na vyšší vlnové délky, klidně kolem 700 nm, tak Airy naroste 1.27x, to by pak bylo 8.2 mikro. Samozřejmě to je pro případ dokonalé soustavy bez aberací.
I při velkých hodnotách "/ pixel tam bude vstupovat navíc ta velikost toho Airyho disku.

[MilAN]

to: astrolama: nechci ti do toho mluvit, některé"pravdy" se opakují dlouhou řadu let. Ale jsempřesvědčen, že poměrem 1:6 tady pointuje velká většina fotografů a netrápí je to.
Osobně mám poměr 1:11, a pokud během pointace si vypnu pointaci v DEC, moc na grafu nezjistím rozdíl od seeingu.- Ale u mě je velký, takže to zase nebude nijak směrodatné zjištění pro druhé

[MMys]

Současná přesnost výpočtu centroidu hvězdy je obvykle v rozmezí 0.1 - 0.05 pixelu. Tedy poměr 1:10 by měl být v pohodě.

Akorát je třeba si uvědomit, že je potřeba opravdu extrémně tuhý pointér, s pevným uložením kamery vůči objektivu (nejlépe sešroubované natvrdo) protože každý průhyb nebo posun v optické soustavě pointéru se na výsledném snímku znásobí oním poměrem.

Druhá věc je ale ta, že OAG je u běžného newtona nenaharditelný v okamžiku, kdy děláte dlouhé expozice. Tam už hrozí posun zrcadla a průhyby soustavy, které druhý poinatční dalekohled nezachytí. Hrozně ale záleží na mechanice dalekohledu. Jednoduchý čísnký měkký plecháč nemusí ustát ani 5 minut. Na druhou stranu, když se dobře postaví dalekohled v provedení kompozitový skořepinový tubus, nízkoexpanzní mísa zrcadla a uložení zrcadla bez vůle, a vše se dobře nadimenzuje, tak takový tubus udrží klidně půl hodiny bez pointace, na přesné direct drive montáži s vytvořeným pointing modelem.