Tak už tu máme další rok a starý "f čudu"..A přichází podzimní a zimní pozorování a taky trocha melancholie.. :-/
Proto pomalu oprašuji tento topik a ...
P.S. Na hvězdách a tom vesmíru je fascinující hlavně to, že je mu ouplně u pérd..le, zda tu sme nebo ne a celé si to tak nějak krouží a kolotá a nám dává šanci se o to pohledem nahoru zajímat nebo prostě čučet pod nohy a to nad hlavou odignorovat..
Dobson 300/1500, Ethos 8 mm, Až bude peníz tak beru Ethos 13 mm, Plossl 25 mm, fólie Astrosolar, SW-čočkový dalekohled SK 80/400, triedr 12x50 /japonec/ a staré divadelní kukátko parametrů neznámých ...
Včerejšek jsem sice chtěl věnovat hlavně kometě 103P/hartley 2 , nicméně našel sem si mezi sledováním komety dost času na vyhledání některých objektů, které mi v triedru 15x70 předtím unikaly. Pozoroval jsem převážně na dvorku chalupy v obci Hutisko solanec,MHV okolo 6,3 mag.Tím prvním objektem je galaxie ngc 7331 v pegasoví, přezdívaná malá andromeda. Při katalogové jasnosti 9,5 mag by to neměl být obzvlášť těžký cíl. Problém byl ten, že z celkové velikosti galaxie bylo patrné jen jádro a nejjasnější část hala o průměru jen pár úhlových minut a tak jsem galaxii musel odlišit od nerozlišené skupinky hvězd až podle přesné polohy dle fotografie. Jasnost jádra odpovídala blízké hvězdě 10,3 mag, halo bylo viditelné jen s obtížemi. Bez podrobné mapky je to v triedru těžký cíl. Mým dalším cílem byla galaxie ngc 891 v andromedě. Různé zdroje uvadějí její jasnost mezi 10-11 mag. V případě spodní hrance by to nemusel být takový oříšek, v případě že by jasnost byla pouze 11 mag, bylo by to asi beznadějné. Skutečnost je asi někde mezi, protože se mi tuto galaxii podařilo nakonec vyduchařit. Byl to ale boj. Největší obtíže mi dělala blízká skupina hvězd 10,8 – 11,8 mag, která vytvářela dojem podlouhlé skvrnky. Bočním pohledem se rozpadala na jednotlivé hvězdy avšak pouze tak ve 30% pozorovacího času. Časem jsem bočním pohledem občas zahlédl probliknutí slabé skvrnky, která se částečně překrývala s touto skupinkou hvězd. Byla to velká slabota, ale podle fotografie jsem si ověřil, že pozorování bylo na 99% úspěšné. Další galaxií která mi unikala byla ic 342 v žirafě. Po najetí na místo jsem skutečně spatřil bočním pohledem poměrně rozsáhlý flek, který si velikostí nezadal s kometou hartley. Povrchová jasnost byla však velmi slabá, věřím, že na jen trochu horší obloze by se ztratila úplně. Další jasnou galaxii, kterou jsem dosud nepozoroval je ngc 2403. Ta byla skutečně velmi lehkým cílem a nešel jsem ji pouhým zametáním. Po půlnoci jsem se nakonec přesunul na hřeben soláně, kde byla vizuální mhv minimálně o půl magnitudy lepší. Takové detaily v mlečné dráze v kasiopeji jsem nikdy neviděl. Mhv jsem neurčoval, tipoval bych to však někde poblíž 7mag. Tam jsem si pak přímo z ruky opřen jen o kapotu auta ověřil své večerní objevy ze dvorku a trochu si šel zařádit na otevřenkách v býku a vozce. Začal jsem v perseu, kde jsem si prohlédl hezkou ngc 1528. V srdci vozky jsem pak nalezl m36 a m38. Ta první, m36 velmi hustá a velmi koncentrovaná, bočním pohledem krásně rozložená na bezpočet hvězd. M 38 byla již o něco více uvolněnější, též hezky rozlišená na jednotlivé hvězdy. M 37 o něco níže byla rozložitelná o maličko hůře, boční pohled však ukázal, že kupa je velmi bohatá na slabé hvězdy. Největším šperkem mezi otevřenkami však kromě plejád je na zimní obloze m35. Na tuto hvězdokupu bych se vydržel dívat snad celé hodiny. Procházkou po hvězdokupách jsem pak pokračoval v býku, kde jsem si prohlédl ngc 1647 a ngc 1746. Obě jsou v triedru hezké, docela nápadné a hezky rozlišitelné na jednotlivé hvězdy. Pro nic většího než triedr se ale asi nehodí, nejsou moc bohaté a jsou docela rozlehlé. Procházku hvězdokupami jsem zakončil plejádami, jejíž jasné hvězdy se třpytily jako diamanty a několik z nich bylo zahaleno do poměrně nápadných reflexních mlhovin. Ta u merope byla skutečně nádherná. I přes drkotání zubů, který způsobil Prudký vítr bičující odkrytý hřeben, jsem se nakonec dostal do oriona a prohlédl si m42+m43, ngc 2024 (docela těžko vystupovala ze záře alnitaku) a m78. Tím jsem pozorování zakončil a s dobrým pocitem odjel domů. ;)
Při pozorování 103P jsem si opět našel dostatek času na pozorování objektů, o něž jem dříve nejevil zájem nebo jsem o nich ani nevěděl. Za asi největší defekt bych považoval doposud negativní pozorování galaxií M74 a M77. Dnes jsem to hodlal napravit. S galaxií M74 nebyly absolutně žádné problémy, byla vidět hned na první pohled v triedru jako docela nápadný obláček. Galaxie M77 byla o maličko méně nápadná, avšak též bez problémů viditelná na první pohled triedrem jako drobná skvrnka. Další galaxií kterou jsem pozoroval byla ngc247. S katalogovou jasností 9 mag by to pro 15x70 neměl být žádný problém, kdyby ovšem nebyla 15 stupňů nad obzorem. Vidět byla spíše jen bočním pohledem jako výrazně protáhlá skvrnka. To blízká slavnější kolegyně ngc 253 jinak vypalovala. Pokračoval jsem galaxií ngc 1023 v perseovi, kterou jsem shledal s relativně nenápadnou, úhlově nevelikou skvrnkou. Velmi mě překvapila M33. Většinou ji shledávám jen s velkým slabým flekem, dnes ale byla vidět nádherně a byla to víc než jen skvrna. Bočním pohledem bylo patrné jakési S tvořící náznak ramen. Dále jsem si pak prohlédl pár mlhovin - IC 1848 Duše poměrně jasně patrná, mnohem lépe bočním pohledem. Při pozorování byla v zenitu. Vedlejší IC 1805 Srdce opět pravděpodobně negativní - nějaké světlé shluky ohraničené temnými mlhovinami tam byly, ale spíš to budou nerozlišené skupinky hvězd. V tu dobu byla již velmi vysoko i oblast mlhoviny Kalifornia - ta nakonec slabě patrná byla, avšak jen jako velmi slabý pás táhnoucí se přes většinu zorného pole. Podstatně snadnější byla Rosetta. Severnější část byla výraznější než ta jižní. Pozorování jsem zakončil otevřenkami jako Vánoční stromeček, krásná ngc 1027, ngc 1907, m35, m36, m37,m38. Všechny slušně rozlišené na jednotlivé hvězdy(bočním pohledem).
Buby píše: Velmi mě překvapila M33. Většinou ji shledávám jen s velkým slabým flekem, dnes ale byla vidět nádherně a byla to víc než jen skvrna. Bočním pohledem bylo patrné jakési S tvořící náznak ramen.
Take jsem v So v noci krasne videl S tvar 33ky. Navic byla luxusne videt i HII oblast NGC 604 v 8" SW. Svitici mlhavy oblacek na konci ramene...
Jinak skvely report!
Ladislav Červinka
vizuální pozorování a fotometrie proměnných hvězd a zákrytů hvězd planetkami
Vcera o 22:00 som si povedal, ze predsa len vybehnem von, kym je este babie leto a neobanoval som. Opisal som si na kus papiera par objektov z ladis-ovho DSO zoznamu a bola to celkom "podivana". Skusil som najprv nehynuce klasiky v podobe M57, M15, M110, M31, M32, M27, M16. Potom som si trufol na slabsie planetarky M76, NGC6826, NGC6572 a stazka NGC6741. Zo Stephanovho kvintetu zretelna len NGC7331. M42 som sa nedockal, lebo som skusal nove miesto a vyhlad zaclanal les. Ved ona este vyjde v normalnejsej hodine!
om7aqa píše:ako bonus som si spravil radosť pohľadom na M45
No vidis, na M45 som uplne zabudol. Pozeral som aj ju a velmi milo ma prekvapili reflexne hmloviny okolo hlavnych hviezd. Skoda len, ze na SCT-cko su prilis daleko od seba na to, aby sa ich dalo vidiet vsetky pokope.
Nějak se mi zalíbily otevřené hvězdokupy (je to spíš z nouze ctnost, městská obloha je městská obloha). Každopádně v "malých" refáčcích je na některé z nich pěkný pohled, hlavně při malých zvětšeních se širokoúhlým okulárem. Včera jsem si vybral malý kousek oblohy v okoli delta a epsilon Cas. Pozoroval jsem s 130mm refraktorem.
Nejhezčí kousky jsou M103 (v centru je krásná červená hvězda), NGC663 a NGC457 (těsně u hranice je nádherná dvojhvězda phi Cas). Pěkný je i pohled v Panoptiku 27mm (34x) na NGC 659 a NGC 654.Vypadají jako dva malé mlhavé chomáčky a vejdou se do zorného pole s NGC 663. Do zorného pole s NGC 457 se vešla ještě i NGC 436. Další drobotiny byly NGC 559 (ta bude asi zajímavá ve větších dalekohled) a NGC 637. Na to jak malý kousek oblohy jsem prošel je těch potvor docela dost (pak jsem doma zjistil, že tam jsou ještě další, nezakreslené v Pocket Sky Atlas a tedy asi bez šance vidět je ve 130mm dalekohledu z města).
Jinak ještě z výjezdní noci do Ondřejova z pondělí na úterý. Poprvé se mi podařilo spatřit otevřenky NGC6755 a NGC6756 v Orlovi. Už chápu, proč jsem je letos v létě nenašel v 80mm dalekohledu. Minul jsem je ale i předloni na rakouské tmavé obloze v 150mm Newtonu (ale to bylo asi mou nezkušeností, resp. nejmenší zvětšení, které jsem měl k dispozici bylo 50x a to mohly už zaniknout). Tu noc jsem v Orlovi ještě zkouknul temnou mlhovinu Tripple Cave. Zajímalo mě, jak moc se bude lišit pohled na ni v 130mm refráčku od toho, co si pamatuji z léta v 80mm refra. Tehdy se mi hodně líbila a pohled na ni ve větším dalekohledu je o řád jinde. Krásně se vešla do 2 stupňového zorného pole. Tvar převráceného písmene E bil úplně do očí a bylo možno rozeznat několik stupňů černi. Fakt pěkný objekt, doporučuji.
Sasa3 : Pěkný report. Ten refráček je na tyto objekty jak dělanej že? Úplně to vidím a hned mám na pár otevřenek náladu Na M42 jsi nekoukal? Já zatim v řijnu 2x ale byla ještě nízko. Myslím, že 130tkou už bude pěkná. Hlavně při zvětšení kolem 40x
Artaban píše:Sasa3 : Pěkný report. Ten refráček je na tyto objekty jak dělanej že? Úplně to vidím a hned mám na pár otevřenek náladu Na M42 jsi nekoukal? Já zatim v řijnu 2x ale byla ještě nízko. Myslím, že 130tkou už bude pěkná. Hlavně při zvětšení kolem 40x
Nekoukal, když už při výjezdu do Ondřejova byla M42 rozumně vysoko, tak jsem měl už zamlženo (a to i přes částečné, byť nedostatečné vyhřívání). Koukali jsme na ni ale 300kou. Pamatuji si ale první pohled na ni přes N150/750 v té době čerstvě zakoupeného Panoptika 27. Byla to docela bomba (ona je M42 hezká prakticky v čemkoliv a při jakémkoliv zvětšení, takže to nic neznamená). Máš ale pravdu, bylo by zajímavé na tomhle objektu porovnat kontrast v tom N150 e 130mm čočkáči. Světla seberou tak stejně a tak by obraz měl být rozumně porovnatelný. Nevím, jestli se k tomu dostanu.
Podzimní pozorování z minulého týdne na Rozdrože Izerskie s Ladinem - http://udalosti.astro.cz/?p=98 Je to jedna z mála nocí, kdy jsem v Jizerkách zažil Bortle 3!
Dnes jsem měl v plánu především 103P, ta však bývá dobře vidět až před půlnocí, tak jsem měl dostatek času odpozorovat pár objektů, které jsem předtím nepozoroval. Svou pouť jsem započal v trojúhelníku. M33 samozřejmě znám a pozoroval jsem ji mnohokrát. V trojúhelníku se však nachází několik dalších galaxií. Jako první jsem našel ngc 925. S katalogovou jasností 10 mag byla celkem snadná. A to jak ve 114mm, tak i v 15x70. Měla celkem velké úhlové rozměry a povrchovou jasností připomínala trochu ngc 6946 v kefeu. Druhou galaxií kterou jsem našel byla ngc 672 (10,8 mag). Ta již byla vidět jen ve 114mm newtonu, v 15x70 jsem ji nevyduchařil. Vedlejší ic 1727 (11,6 mag) jsem už nevyduchařil ničím. Další galaxií, kterou jsem našel, byla ngc 404 těsně vedle hvězdy Mirrach. V triedru zanikala v záři Mirrachu, v newtonu vidět ale byla celkem snadno díky většímu zvětšení. Dále jsem pak pozoroval otevřené hvězdokupy. V labuti jsem se podíval na ngc 6940, která ve 114mm velmi pěkná, rozlišená na jenotlivé hvězdy, v triedru byl už třeba použít boční pohled na rozložení kupy. V newtonu byla velmi pěkná i ngc 6866, která ačkoli nebyla nijak bohatá, byla relativně kompaktní a vypadala jako hvězdokupa( což se o mnohých nedá říct). V triedru byla pak velmi pěkná ngc 7063, která je složena z poměrně jasných hvězd a v triedru vypadá velmi kompaktně. Vypadala trochu jako m36. Posledním kouskem byla pak ngc 188 nedaleko severního nebeského pólu. Vypadala jako velká slabá skvrna, bočním pohledem zrnitá.
