Astronomické fórum

To MMys, KDan:
Ta cervena je vzdy problem a je aj vecou nastavenia monitora, ako to vyjde. Kedze sa zivim grafikou, pouzivam nakalibrovane EIZO monitory s viacbitovym spracovanim a rozsirenym gamutom. Na nich je vidno niekedy az moc a zavisi (najma pri jemnych detailoch utopenych v pozadi) aj na urovni ambientu, co vlastne vidim. Samozrejme, aj nastavovanie monitora je veda, nehovoriac o farebnom priestore povedzme v PS, to vie narobit riadnu paseku. Je vsak aj pravda, ze kazdy vidi inak a kazdy ma ine nastavenie, takze webova prezentacia je dost osemetna. A to nehovorim o tlaci - zjednotit monitor s tlaciarnou je naozaj problem, ktory sa riesi dost sofistikovanymi postupmi. Na to totiz samotny ICC profil je kratky, pretoze nezohladnuje napriklad typ papiera atd... A nejdem ani spominat korekcie na vysku nad obzorom a podobne, to uz sme tu raz rozmotavali.

Inak, dobrou pomockou, velmi jednoduchou, je zaobstarat si farebny kalibracny tercik (len tie profi su dost drahe...), co je taka tabulka velkosti A4 s farebnymi polickami danych odtienov. K nej sa dodava to iste v elektronickej forme. Kez si tu elektronicku vyvolam v programe, kde upravujem snimky a zosynchronizujem farebne podanie monitora tak, aby som digitalnu aj analogovu verziu videl rovnako, vernost farebneho podania bude zodpovedat realite.

Na adresu http://www.global.sk/press/AA4_Manual.pdf som vystavil manual k AstroArt-u. Je tam popisanych aj dost veci zo vseobecnej teoria a pomerne podrobne su popisane postupy, akymi pracuje. Celkom dobre "poctenicko"...

Díky všem za reakce na můj snímek. Používám UHC-S filtr teprve krátce a ještě nevím kam až mohu při úpravě snímků pořízených přes tento filtr zajít,ale snad se to časem vystříbří a tu pomyslnou hranici najdu.Bíba 75

Ono je to těžké. Jakmile použiješ pro barevné fotografování tak selektivní filtr, jako je UHC, a vyřízneš jím část snímaného spektra, která v sobě nese obrazovou informaci, žádné úpravy ji tam už věrně nevrátí. To platí i o CLS filtru, byť v menší míře, neboť ten je selektivní míň.

Difúzní mlhoviny mají naštěstí úzkopásmové spektrum, které těmito filtry prochází, ale pokud je ve snímaném poli zároveň chuchvalec hvězd všech různých spektrálních tříd, vždycky nakonec budou barvy některých z nich někam posunuté.

Zdravím...
v rámci čekání na rovnač pole jsem si zkusil bublinku refraktorem a takto to dopadlo..



info:
29 x 5 min 800ISO
Scopos 80/560 APO, CLS,  ATC CCF 5A, EQ6 SS, Autoguider MMys, Canon 350Da.
DSS, Photoschop  
Havířov
Slabý  vítr  cca 6°C + rosa...

Jura

Snímek je v celku dobrý, ale kam ti to ujely barvy hvězd. Podle mě Astronomik CLS má takřka stejnou charakteristiku jako Lumicon DS. Nezvyšoval jsi náhodou úrovně červené ve snímku nebo křivky v R kanálu. Ta mlhovina je až moc červená což se dle mého názoru projevilo i na hvězdách. Takřka všechny jsou oranžové. Pak možná ještě pozadí mi připadá dost tmavé, ale to může být způsobeno monitorem který teď tady před sebou mám. Možná budeš mít vlastní názor. Jinak se těším na snímky s reduktorem.

MartinV

Co teď?

Jsem to malinko střízlivěji upravil...




Jura

Teď se k rozsáhlé odpovědi nedostanu. Až budu doma a podívám se na snímek na lepším monitoru pošlu SZ.

MartinV

Ta druhá verze mi přijde vcelku OK, je to pěkný pokus.

Tak jsem se konečně dostal k pořádnému vyzkoušení nového OIII filtru (AstroDon, 5nm). Dnes (noc z 8./9.10.2008) jsem přefotil Bublinku (SV80S + Atik16IC, 110min: 4x20+30min). Kombinace se starším Ha snímkem (6.5hod) dopadla takhle (R=Ha, G=0.15Ha+0.85OIII, B=OIII):



Není to pořádně upointované (všechny hvězdy na snímcích jsou protáhlé), a těch 110 minut je málo (velký šum + Ha snímek obsahuje mnohem více hvězd). Taky to není pořádně zpracované, stejně bude nutné dofotit toho víc. Každopádně je jasné, že tenhle nový OIII filtr je nesrovnatelně lepší něž ten on Baaderu (taky byl víc než 2x dražší...).

Pěkné, možná by bylo lepší 11x10 než 4x20+30 ne?

Psion napsal: Pěkné, možná by bylo lepší 11x10 než 4x20+30 ne?
Kvůli tomu pointování asi jo (musel jsem si nějak asi rozhodit polární ustavení, jinak nevím a nebo se prostě ty dráty, co z těch dalekohledů visí, za těch 30 minut tak pohnou, že začnou vykonávat slabý tlak, který způsobí časem poskočení montáže). Zvlášť když se něco pokazí, tak se ztratí celá 30ti minutová expozice (první jsem ani nepoužil). Proto jsem přešel na 20 minut, když jsem i napodruhé dostal při 30ti minutách protáhlé hvězdy.

Obecně je 4x30minut mírně lepší než 6x20 minut (viz. můj přízpěvěk v tomhle vlákně o pár stránek dopředu). Čím menší je počet expozicí, tím menší je vyčítací šum. A protože tady jde téměř o jednotlivé fotony, tak se to počítá.

Časově dlouhé expozice mají obecně nevýhodu v možných chybách pointace, přeletu družic či letadel a stáčení pole. Skládáním klesá šum odmocninou počtu snímků a tak preferuji raději větší množství snímků před dlouhou expozicí.

Psion napsal: Skládáním klesá šum odmocninou počtu snímků a tak preferuji raději větší množství snímků před dlouhou expozicí.
Vyčítací šum pozadí  roste s odmocninou počtu snímků. Každě vyčtení CCD kamery přidá ke snímku tento šum. Proto je 4x30 minut lepší než 6x20 minut (alespoň u snímků přes úzkopásmové filtry, kde ten vyčítací šum tvoři podstatnou část pozadí).

Chápu tvůj argument: když budu snímky průměrovat, tak šum bude klesat s odmocninou počtu snímků, přesně jak píšeš. Jenže to vyžaduje aby ten jednotlivý snímek už byl plně proexponovaný. V případě snímků mlhovin přes úzkopásmové filtry (a obecně všech slabých objektů), ani ten 20ti minutový snímek není plně proexponovaný. Pak se snímky spíš sčítají něž průměrují a šum roste s odmocninou počtu snímků. Proto je snaha mít co nejdelší expozici, aby ty mlhoviny co nejvíc proexponované už na tom původním snímku.

Psion napsal: Skládáním klesá šum odmocninou počtu snímků a tak preferuji raději větší množství snímků před dlouhou expozicí.Mam stejny nazor a navic nam, co mame mene bitu v prevodniku nebo nizsi uroven saturace senzoru, ani nic jineho nezbyva ...

Sasa3 napsal: Pak se snímky spíš sčítají něž průměrují a šum roste s odmocninou počtu snímků. Proto je snaha mít co nejdelší expozici, aby ty mlhoviny co nejvíc proexponované už na tom původním snímku.Tak tohle je jasne. Nase rozdilne pristupy jsou dany rozdilnou technikou, zpusobem snimani i snimanymi objekty. Expozice by mela byt tak dlouha, aby vyuzila plny rozsah prevodniku a priblizila se urovni saturace senzoru. A takovych expozic by pak melo byt co nejvic, aby fungovala ta statistika