Astronomické fórum

Hvězdy nejsou vložené přes masky, je to zpracované jako mlhovina bez hvězd (aby se hvězdy při zpracování mlhoviny nerozlezly) a následně složeno jako LRGB s jasovou složkou vzniklou sečtením Ha, OIII, SII.

Ty kolečka kolem některých hvězd vznikla v mlhovině při odstraňování hvězd. Ten algoritmus dobře funguje když jsou hvězdy ostré, ale na ty rozpatlané nízko nad obzorem seeingem to není prostě ono.

Jasová složka je pak prohnaná dekonvolucí, čímž se ta disproporce mezi barvou a L ještě zvětší. Jenomže zpracovávat to jako celek i s hvězdami nejde, to je sci-fi, v SII kanály by se ty hvězdy hrozně rozlezly, a tohle je asi třetí pokus o spojení. Předchzí byly ještě horší. Holt je nutné to vytisknout a pověsit na zeď, a dívat se na to normálně z metru a více a nezkoumat po pixelech.

Ahoj, mohl bys upresnit zpusob zpracovani? Uplne nechapu kdy se odstani ty hvezdy, uz na jednotlivych kanalech, nebo az v barevne slozenine? A jak se to pak slozi, aby tam ty hvezdy zase byly? Děkuji

MMys píše:... Holt je nutné to vytisknout a pověsit na zeď, a dívat se na to normálně z metru a více a nezkoumat po pixelech.

Martine prepáč, ale to mi príde, ako výhovorka. Keď nechceš, aby boli vidieť artefakty po spracovaní, tak postuj nižšie rozlíšenie. Už viackrát som si povzdychol, že sa z tvojich snímkov vytratilo to jemné, prirodzené spracovanie, ktoré som na tvojich fotkách tak obdivoval. Nerozumiem, prečo tak veľmi tlačíš na ten postprocess, ešte keď máš tak kvalitné dáta. Zdá sa mi, že bez dekonvolúcie hviezd tu fotka nestojí za nič. Okrem tých hviezd bez farieb, je vidieť to patlanie ako na hviezdach, tak na hmlovine. Taktiež jadro je prepálené, čo v pôvodoných dátach nebolo. Samozrejme, v náhľade je to pekná fotka, hmlovina krásne vystupuje, to sa mi páči.

MMys píše:je to zpracované jako mlhovina bez hvězd

Ako si to spravil? Akým nástrojom? Ja som na NGC7000 použil starnet++, ale v tom hustom hviezdnom poli mi vykuslo iba "stredy" hviezd, slabsie okraje hviezd to bralo asi ako hmloviu a nechalo v obraze. Možno preto, že tie hviezdy sú tak pri sebe a ich slabé okraje sa zlievajú a to ešte asi aj so slabšími hviezdami.

Tak že či máš nejaký lepší patent ako na to.

No mě se to taky tentokrát moc nelíbí, ale nic lepšího jsem s tím zatím nevybojoval. Asi si dám ještě jednou repete, až vymyslím co s tím. Na ostré snímky ten postup, co používám, většinou funguje velmi dobře, ale tady to prostě nebylo ono. Tyhle data prostě až zase tak kvalitní nejsou, tedy alespoň z mého pohledu.

No všimol som si to FWHM, ale tak nedajú sa čakať zázraky v takej výške. Ale som zvedavý na prerábku, určite to bude stáť za to (mne osobne nevadí, keď sú trochu väčšie hviezdy) .

Martine , když si to sám nakousl , že data až tak kvalitní nejsou , tak jsem si ty dílčí snímky z táhnul. Pro projití subframeselectorem je FWHM bylo 4-4,6pix = (pro f 1140) 4,3-5" . Myslím si, že v takových výškách nad obzorem (max 16°), se nepodaří udělat lepší výsledek .

Jen takovou otázku . Dá se nějak definovat změna velikost seeindu v závislosti na výšce nad obzorem ? Zabýval se tím někdo ?

Myslím, že se to definovat dá úplně s přehledem, ten vztah je někde dohledatelný. Teď si opravdu nevzpomenu.

astar: tam asi bude ešte treba prirátať aj nejakú tú refrakciu a extra vzdušné hmoty tak nízko nad obzorom.

to. cztwerec : Na rozdíl od tebe jsem převědčený, že žádný takový vztah není
Na rozdíl tedy od extinkce a refrakce, kde jejich velikost je úměrná výšce nad obzorem

Ten vztah tam určitě není, rozptyl mezi nejlepším a nejhorším snímek jsou tak 3" na FWHM. A to to bylo pořád kolem meridánu. Prostě je to sázka do loterie, a těch velmi ostrých snímků je pochopitelně málo. Převažují ty s horším seeingem.

Tak vztah tam určitě nějaký bude. Nebo Vám přijde, že seeing je u obzoru lepší než v zenitu? ale třeba se opravdu pletu a jsem šarlatán.

Za vztah považuji nějaký vzorec, podobná jako je třeba pro tu extinkci. A to na seeing téměř jistě neexistuje. Protože do toho vstupuje neskutečné množství veličin. Ono do extinkce také, ale tam ten vztah platí docela přesně.

Pokud za vztah chceš považovat fakt, že níže nad obzorem je seeing horší, tak máš samozřejmě pravdu. To určitě nerozporujeme. Ale určitě nenajdeme vzoreček, který by říkal, jaký bude seeing v závislosti na výšce nad obzorem, když je schopný se velmi rychle měnit v rozmezí několikanásobku.

To dává rozum, tímto bych se chtěl omluvit za určité nedoruzumění, protože mluvíme o tom samém, akorát jinak.

astar píše:Jen takovou otázku . Dá se nějak definovat změna velikost seeindu v závislosti na výšce nad obzorem ? Zabýval se tím někdo ?

Matematicky formulovaná teorie seeingu je poměrně komplikovaná záležitost rozpracovaná především D.L.Friedem v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století a založená na statistické teorii turbulence (A.N.Kolmogorov 1941). Vznik teorie turbulence byl zřejmě podmíněn požadavky leteckého průmyslu.
V závislosti na zenitové vzdálenosti 'z' se seeing se vzdalováním od zenitu zhoršuje faktorem (cos z)^0,6. Zde se ovšem předpokládá, že výškový profil atmosféry zůstává stejný po celé dráze paprsku, což je při nižších výškách nad obzorem splněno málokdy. Podle uvedeného vzorce je seeing 18° nad obzorem dvakrát horší než v zenitu.