Astronomické fórum

Máš pravdu, s trochou hodně představivosti tam další 2 potenciální kopečky vidím. Bohužel už si nepamatuju, jestli je ta fotografie detailnější než visuální pohled přes stejný dalekohled. Pocitově bych řekl, že vizuálně je to ostřejší.

13.6.2024, Col.: 354,6°, Vixen SD 103S, 200x

- Rima Hyginus: Pekná výrazná brázda v strede rozdelená malým kráterom Hyginus. Po kráter Hyginu smeruje brázda cca z V na Z, za kráterom výrazne mení smer na SZ.
- Kráter Manilius T: V niektorých okamihoch som mal pocit, že tento malý kráter s priemerom 2,67 km jasne vidím. Po kontrole v atlase mesiaca som ale nadobudol pochybnosti a myslím, že som sa pozeral kúsok vedľa. Čo som ale mohol vidieť netuším.
- Rimae Sulpicius Gallus: Viditeľná bola iba najvýraznejšia časť brázdy ako tenká linka.
- Kráter Linné (cca 3km): Svetlá škvrna tvoriaca najbližšie okolie krátera jasne svietila na tmavom "morskom" podklade, samotný kráter sa mi vidieť ale nepodarilo.

16.6.2024, Col.: 31,2°, Vixen SD 103S, 200x

- Kráter Bullialdus: Nádherný komplexný kráter. Pekne boli viditeľné terasy vnútorného valu (okrem východnej vnútornej časti krátera, ktorá bola ešte v tieni), stredová hora aj radiálna štruktúra z vonkajšej časti valu.
- Údolie Bullialdus: Výrazné široké údolie tiahnuce sa SZ smerom od kráteru Bullialdus. Je premostené širokým plochým "mostom" asi v 3/4 údolia smerom od kráteru. Údolie aj premostenie jasne viditeľné.
- Rima Agatharchides: Tenká brázda v kráteri Agatharchides P viditeľná ako tenučká linka pretínajúca kráter z J na SSV.
- Kráter Konig A (cca 3km): S TV Delite 4mm som tento malý kráter videl iba v náznakoch. Po výmene za Fujiyama HD 4mm o krátere nebolo pochýb. Okuláre som dva krát vymenil s rovnakým výsledkom.
- Na záver pozorovania som sa ešte vrátil ku kráteru Capuanus. Tentokrát bol terminátor o necelých 5° bližšie ku kráteru. Pri tomto osvetlení kráteru som v ňom jasne videl 4 sopečné dómy a jeden sa ukazoval a schovával.

Zdravím. Tak jsem konečně pořídil první dalekohled. Binokulár. Docela levný (Nikon Aculon 10x50). Narval ho na foto stativ na chodníku před domem, zamířil na měsíc a půl hodiny nebyl schopen pohybu. Sinus Iridium absolutně dokonale z osvětlené z boku, jen srpek světla na stínu pod ním. Přikládám fotku z telefonu priloženého k okuláru.

Ano, vím že v porovnání s obvyklým obsahem tohohle fóra je tohle totálně dřevní, ale co

Počasí přálo pozorování polostínového a částečného zatmění Měsíce dnes ráno. Pozoroval jsem od 04:10 SELČ binokulárem s objektivy ZEISS 50/540 a okuláry William Optics 20.

Počasí bylo super. Na turnovské hvězdárně se mi nejvíc líbil pohled přes 102/1350 s Naglerem 31 mm.

Dnes celkom slušná dostupnosť Mesiaca z môjho balkóna a tak som chvíľu pozoroval . Zameral som sa hlavne na okolie kráterov COPERNICUS, STADIUS, ERATOSTHENES, CLAVIUS a PLATO. Chvíľku aj na RIMA HESIODUS. Veľmi zaujímavá a pre mňa fascinujúca oblasť je práve medzi krátermi COPERNICUS a ERATOSTHENES so zaliatým STADIUSOM. Celá táto oblasť je posiata drobnými krátermi a od krátera STADIUS sa ťahá pekná retiazka drobných kráterov. Neviem z akého dôvodu sa mi dnes menili krátery na kopce, išlo mi to na nervy a tak som to zabalil.
Pozorované cez TS SD APO 125mm/975mm, binohlavu a okuláry Fujiyama.

vpadysak píše: ↑10. 11. 2024, 19:48 Neviem z akého dôvodu sa mi dnes menili krátery na kopce

Tak toto je krásne napísané . Vlado mne sa to tiež niekedy stáva. Väčšinou sa mi to podarí prehodiť naspäť na krátery tak, že sa pozriem na chvíľu do diaľky. Ale už sa mi stalo aj to čo tebe.

Taky jsem se dnes "toulal" po Měsíci, než přišla mlha byl výborný seeing, obraz se takřka nehnul, takové podmínky jsem už hodně dlouho neměl. Skymaxem a binohlavou zv. 225x jsem projížděl hlavně oblast kolem terminátoru a hru stínů v terasovitých kráterech. Nakonec jsem se zastavil u mého oblíbeného zlomu Rupes Recta. Nastupující mlha pak znamenala konec pozorování.

Dnes byl seeing, na rozdíl od předchozích dvou dnů, dobrý až výborný. V Maksutovu 180 / 2700 mm při zvětšení 180x (poslední tři dny jsem používal v podstatě jen Plössly a RKE Edmund, výjimečně 20 XW Pentaxe) byly vidět krátery v Platu, ale o tom jsem referoval v příslušném vlákně. Fantastický byl pohled na Copernicus. Stáří Měsíce 9,0 dní.

8. 11. se mi hrozně líbil a vyzdvihl bych kráter, který je ve výšce a svítí v pohoří Apenin (Montes Apenninus) – Conon. Jeho průměr je cca 22 km. Ve fázi 6,8 dní krása, později už to nebylo takové. Více např. zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Conon_(crater).

Konón ze Samu, po němž je kráter pojmenován, byl starořecký matematik a astronom (asi 280 př. n. l. – asi 220 př. n. l.), své astronomické poznatky sepsal do sedmidílného díla De astrologia. Byl Archimédovým blízkým přítelem.

Conon poznáte v pohoří Apenninus snadno:

Dneska mne zajímal hlavně Jupiter a Mars, ale došlo (po velmi dlouhé době) i na Měsíc. Soustředil jsem se hlavně na "staré známé" Rima Ariadeaeus, Rima Hyginus a Rimae Triesnecker, protože toho s novým dalekohledem pořád ještě nemám na Měsíci nakoukáno moc, takže jsem byl i zvědavý, jak velký to bude rozdíl oproti starému (127mm AR). A řekl bych, že možná i větší než na detailech kráterů.

Obraz trochu "plaval", ale jinak nebyl při troše trpělivosti problém zaostřit i při zvětšení 300x. Rima Ariadaeus byla prokreslenější a hlavně bylo dobře vidět, jak moc je široká oproti většině ostatních brázd. U Rima Hyginus zase krásně vynikly nepravidelnost, střídání hlubších (a širších) úseků s mělčími a úzkými. Z Rimae Triesnecker, přestože bylo znát, že už jsou trochu dál od terminátoru, než by bylo ideální, bylo vidět celé "obrácené K" i větev vedoucí směrem ke kráteru Triesnecker. Ty "rovné" větve v přibližně SJ směru ale byly vidět jen při přesném zaostření a ve chvílich, kdy se na chvíli zhoršil seeing, měly tendenci mizet.

Z času na čas si urobím také pozorovanie Mesiaca, bez akejkoľvek prípravy. Prechádzam po terminátore a skúšam čo si všimnem bez toho, aby som vedel čo vopred čakať. Má to takú trošku objaviteľskú náladu, keď si všimnem niečo zaujímavé.
Dnes bol večer slušný seeing a tak som mohol ísť až na zväčšenie cca 230x a behať hore dole.
Janssen bol dnes veľmi pekne nasvieteny a Rima Janssen v tvare Y hotová lahôdka.
Potom som sa presunul postupne vyššie a zbadal som RIMAE GUTENBERG, veľmi peknú sústavu brázd. Ďalej od terminátora som "objavil" tiež RIMAE GOCLENIUS, ktorá bola viditeľná troška menej, predsa je už ďalej od okraja tieňa.
Postupne som vybehol až hore ku kráteru G Bond a zbadal vedľa neho RIMA G BOND. Tá je pekná oblúková a pomerne výrazná. Bližšie k termináturu vychádzalo Slnko nad kráterom Posidonius a to bol pekný pohľad. Tam som ostal hodnú chvíľu a sledoval postupný východ krátera do svetla.
Neskôr som sa vrátil ku dvojičke kráterov Sinas a Sianas 5. Od nich sa v dvoch pol oblúkoch tiahnu dve skupiny dómov Sinas a Jansen. Do teraz som si ich nikdy veľmi nevšímal, ale dnes boli veľmi pekne osvetlené a krásne výrazné.
Až teraz vidím v mape, že nad nimi je ešte ďalšia skupina dómov Maraldi Vitruvius, tú som si akosi nevšimol a skúsim ich niekedy na budúce.
Pozorovanie som zakončil s malým zvačšením a pohľadom na celý Mesiac pekne s popolavým svitom.
Po dlhej dobe sa mi podarilo pekné oddychové pozorovanie s nádychom objavovania
Pozoroval som s TS 125/975 SD, okulármi Fujiyama v binolave Lacerta. Pred binohlavou barlov člen z TV 2x.

Já takhle pozoruju měsíc pravidelně a vždycky se na mladý měsíc těším. Dřív jsem pravidelně měsíc i kreslil, v posledních letech jsem ale lenoch a jenom se koukám. Ale vydržím si ho takhle prohlížet různým zvětšením třeba hodinu.

Za celý svůj astronomický život jsem nenapozoroval tolik „měsíčních“ hodin během 3 dnů. A bylo to nádherné, kochal jsem se a objevoval...

Dnešný mladý Mesiac:

Pěkný úlovek! Gratuluji! Já tenký srpek pozoroval před novem 22. 8. před východem Slunce. Vypadal podobně.