Astrofotografie - dotazy začínajících

FunTomas · #1276

Martin, veď nijako nespochybňujem tvoju odpoveď. Sám si predsa písal, že cez úzkopásmové filtre prípadne kamerou by to šlo. Ja som len pridal odkaz na potvrdenie tvojich slov. S jednoduchou monokamerou typu Atik 16 a Ha filtrom sa potom dá fotografovať aj fotoobjektívmi (širokouhlé). To je vybavenie len o trošku drahšie ako kvalitný fotoaparát.

Skywatcher: Ono aj z mesta sa naozaj fotiť dá. Len tu treba autorov pohľadať. Sú tú aj iní, ktorí fotia z Prahy. A na druhej strane netreba na to extra drahé vybavenie. Max je totiž na opačnej strane finančného spektra. Ak by si fotil star trails (foťákom na statíve), prípadne pomocou jednoduchej montáže, tak aj tak ti môžu vzniknúť pekné obrázky, hoci z tej oblohy nebudeš moc nadšený. Ale pozri si http://www.twanight.org a uvidíš, že aj v meste vznikajú pekné fotky.

#1277

Jenom trochu jiné, než které si asi představuješ.

Slávek · #1278

skywatcher: Jaký máš foťák? A jaké k tomu máš objektivy? Nějaké montáži se asi opravdu nevyhneš, ale nemusíš investovat moc. Pro takové ty začátečnické fotky by vlastně stačila možná i nějaká EQ2 s pohonem jedné osy. Je to investice snad necelé 3 tisícovky. Furt je to oproti stativu posun a na krátké expozice to bude stačit. Pár fotek DSO udělat asi půjde. Já občas fotil z Prahy4 třeba M42, severní ameriku a M31 (byť jen jádro s okolím, ale začátky jsou holt takové ) Když dokoupíš nějaký filtr (asi nejlíp UHC), tak se spektrum DSO rozroste takovým způsobem, že tě to určitě na delší dobu zabaví. Apoň si osaháš co a jak, což je v začátku dost důležité. Já jsem tuto fotku fotil tady od nás z Braníku s Ha filtrem s DSLR na neustavené, nepointované montáži.

mich1 · #1279

Skywatcher: na astrofotky.cz se muzes podivat na me snimky z Prahy vyfocene pres dslr z doby nez jsem zacal vozit dalekohled za tmou. Ono to nejak jde, ale nejake pekne vysledky se ocekavat nedaji.

Skywatcher · #1280

Díky všem za reakce, rady a odkazy. To potěší. A ano, MMys je prostě perfekcionista. Z toho jeho nádobíčka jednomu spadne čelist.

to Slávek: Fotoaparát Nikon D40. Ta úplně první verze a setový sklo 18-55mm. O stativu pomlčím. Nepožitelná záležitost koupená s triedrem. :)

Slávek · #1281

na ten foťák s objektivem bude EQ2 stačit, docela tě to naučí co a jak se dělá a asi ani nebude potřeba hledáček. Vlastně filtr, bez kterýho se při focení z Prahy neobejdeš, bude dokonce dražší, ale EQ dvojkou bych začal. Na Astrotraka bych se vyprd. Měl jsem ho, rozbil se a vlastně vůbec od začátku nefungoval dobře. Je to předražená hračka.

Matyas · #1282

Omlouvam se jestli tato otazka jiz byla zodpovezena, ale projet 86 stranek ,to bylo vazne nemozne. Chtel bych ted fotit oblohu jen tak bez dalekohledu timhle ultrazoomem Olympus SP-550 UZ. Chapu, ze to neni nejaka extra kvalita, ale mysilm, ze by to slo, ale nevim jakou dat expozicni dobu, aby nebyla znat rotace Zeme, ale aby bylo na fotografii co nejvice objektu.

vla · #1283

Expoziční doba závisí na použitém ohnisku, pro kratší to bude v řádu vteřin, takže mimo hvězdy, náznaky nejjasnějších DS objektů a šumu tam nebude nic. Stačí vzít stativ a jít to vyzkoušet. Zbývá ti Měsíc.

Boramyr · #1284

Zorný úhel se u toho foťáku udává jako ekvivalent 28 - 504 mm na kinofilmu. Na dlouhým konci by měl jít celkem úspěšně fotit měsíc, ale co se týče oblohy, udělej to takhle : Nastav si ohnisko někam kousek nad kratší konec, ne úplně nadoraz, tam mají ty objektivy už dost hrozné geometrické zkreslení. Při ekvivalentu 35mm bys pak mohl ze stativu exponovat přibližně 5s aniž by byly z hvězd výrazné čárky, kolem rovníku ale už budou i tak možná protažené do elips, záleží na tom, jak dobře kreslí objektiv a jak dobře budeš mít zaostřeno. Netuším jak ten ultrazoom šumí, ani jak moc závisí kresba na přiclonění objektivu. To budeš muset zkrátka vyzkoušet. Po pár pokusech zjistíš, jakou citlivost, čas a clonu musíš použít, aby byl výsledek nějaký přijatelný kompromis mezi dosahem a vzhledem. Myslím, že by neměl být problém zachytit na jednu fotografii přibližně to, co je pohodlně vidět očima.
Pokud budeš chtít jít dál, pak nafotíš sérii expozic, řekněme alespoň 20 kusů a ty pak sregistruješ a složíš v nějakém vhodném softwaru. Třeba v DeepSkyStackeru, ale jsou i jiné. Tím velmi potlačíš šum a budeš moci při úpravách vytáhnout ze tmy podstatně slabší věci. Mohl by ses bez problémů dostat řekněme k osmé magnitudě. V každém případě tohle už znamená, že něco víš o obraze a práci s ním. Pokud ne, budš toho muset dost přečíst a vyzkoušet. V podstatě vše by tu ale mělo být už někde desetkrát okecané.

sidam · #1285

Zdravím, možná jsem odpověď minul, ale zatím jsem nenašel v čem konkrétně je ve výsledku rozdíl mezi skládáním několika snímků s dlouhou expozicí a skládáním několika desítek snímků s krátkými expozicemi? díky za odpověď

#1286

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 587443/0#0][splithere][/link][splithere_end]
Pro uživatele Matyas: člověče zamysli se, jsi tady pár dní a pouštíš se do podobně nesmyslných úvah.

Slávek · #1287

tak teoreticky za ideálních podmínek je hlavní celkový čas focení a je vedlejší do jakých subexpozic je tento čas rozdělený. V praxi to už tak úplně není. U DSLR je zpravidla lepší dávat trochu delší expozice (minuty) u chlazených CCD kamer to už takový význam nemá a jde použít na některé objekty jen několikavteřinové expozice, když třeba fotím na nepointované, nebo nedobře ustavené montáži. Obecně je ale použití mnoha velmi krátkých expozic spíš nežádoucí. Velmi krátké expozice taky použiju, pokud budu fotit z pevného stativu, aby byl pohyb hvězd méně patrný.

sidam · #1288

Pochopil jsem, že zvláště u focení DSO jsou preferovány dlouhé expozice. Jde vůbec tyhle objekty snímat i expozicemi krátkými a složením pak zachycené fotony znásobit? Je výsledek krátkých expozic s první variantou srovnatelný? Teoreticky se právě zdá, že člověk dojde ke stejnému výsledku, ale evidentně tomu tak není. Já jsem teprve ve stadiu šetření na první dalekohled, který bude primárně na pozorování, ale časem budu určitě chtít to co vidím zaznamenat i jinak než kresbou, proto zjišťuju jaký typ snímků, jakou technikou a (s tím související) s jakým vybavením se budu schopen do toho dobrodružství pustit

#1289

S teoreticky ideálním záznamovým zařízením s nulovým šumem je to ekvivalentní. Takové zařízení však neexituje, takže ve skutečnosti je problematika podstatně složitější. Optimální délka dílčích expozic záleží na kvalitě kamery (citlivost, šumové parametry) a jasu pozadi oblohy.

Obecně se dá ale řící, že čím kvalitnější sníamcí zařízení, tím kratší expoziční doby jdou použít.

Dám příklad minimálních expozic (velmi orientační, řádový, pochopitelně záleží na typu a jasnosti DSO objektu a na kameře):

DSLR: alespoň jednotky minut
chlazené CCD kamery: alespoň desítky sec.
špičkové CCD kamery s fotonásobičem (EMCCD a podobně) zlomky až jednotky sec.

Z těchto variant je normálnímu smrtelníkovi přístupná zracdlovka a běžná chlazená CCD kamera pokud máš více financí. EMCCD je mimo hru.

Počítej tedy s tím, že tě nejspíš nemine montáž s nutností pointace expozic po dobu alespoň několika minut. Pouze s velkým a světelným dalekohled, na kvalitní velmi přesné montáži a kvalitní nízkošumovou CCD kamerou se dají smysluplně snímat jasnější DSO krátkými expozicemi v řádu několika sec. až desítek sec. (podle toho co ustojí montáž) a bez pointace.

pavelseb · #1290

To co se neobjeví na dílčí expozici, nevydoluješ tím že je složíš. Jinými slovy slabé struktury které nezachytíš na krátkou expozici, nemůžeš najít ani na sloučenině těchto expozic protože tam prostě není.
Ale zase nevím jak moc je možné natáhnout expozici do maxima. Nese to nároky na prostředí a na techniku. mich1 jednou prezentoval M13 s expozicemi 20 minut ale to je fakt nejvíc co jsem viděl. http://astrofotky.cz/gallery.php?limit=6